Britská angličtina

Britská angličtina ( BrE , BE , en-GB ) je koncept, který zahrnuje širokou škálu přízvuků a dialektů angličtiny používaných ve Spojeném království a lišících se od ostatních regionálních výslovností. Oxfordský anglický slovník definuje termín „britská angličtina“ jako

mluvený nebo psaný jazyk používaný na Britských ostrovech , zvláště formy angličtiny nejvíce mluvené ve Velké Británii

zatímco popisuje termín “ irská angličtina ” jak “psaná a mluvená angličtina používaná v Irsku[1] . Existují drobné rozdíly ve formální psané angličtině ve Spojeném království (například slova wee a little , což znamená „malý, malý“, lze zaměnit, ale první je pravděpodobněji čteno v psaní osoby ze severní Anglie nebo Severní Irsko (častěji Skotsko ) než v dopise od osoby z jižních částí země nebo Walesu ). Formy mluvené angličtiny se naopak od sebe velmi liší - více než v jiných anglicky mluvících zemích [2] . Z tohoto důvodu je poměrně obtížné aplikovat koncept „britské angličtiny“ na ústní projev. Britský lingvista Tom MacArthur to píše ve svém Oxford Guide to World English

Pro mnoho lidí... zejména pro Brity je pojem „britská angličtina“ tautologií . Obsahuje všechny odstíny významu slova „britský“, a proto jeho význam může být úzký i široký, s různou mírou nejistoty. [3]

Termín "britská angličtina" se také často používá jako synonymum pro " Commonwealth English ", což označuje varianty angličtiny používané v zemích Commonwealth of Nations (s výjimkou zemí s vlastním jedinečným dialektem, např. Kanada resp . Austrálie ).

Dialekty

Hlavní klasifikace dále rozděluje dialekty do následujících skupin:

Viz také

Poznámky

  1. britská angličtina; Hiberno-Anglický // Oxfordský anglický slovník  (angličtina) . - 2. - Oxford, Anglie: Oxford University Press , 1989.
  2. Stuart Jeffries, Průvodce regionální angličtinou G2 Archivováno 31. července 2009 na Wayback Machine
  3. McArthur (2002), str. 45.