Tagirzade, Adalet Sharif

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. června 2019; kontroly vyžadují 36 úprav .
Adalet Sharif Tagirzadeh
ázerbájdžánu Ədalət Şərif oğlu Tahirzadə

Adalet Tagirzade (2019)
Datum narození 23. května 1951( 1951-05-23 ) (71 let)
Místo narození
Země
Vědecká sféra filologie
Místo výkonu práce
Alma mater
Akademický titul Kandidát filologie
Akademický titul Profesor
Ocenění a ceny AZE 100 let Ázerbájdžánské demokratické republiky (1918-2018) Jubilejní medaile BAR.svg

Adalet Sharif ogly Tagirzade ( ázerbájdžánský Ədalət Şərif oğlu Tahirzadə ; 23. května 1951 , Chirkhatala , oblast Kutkashen ) je učitelka , filologka - lingvistka , literární kritička - textologka , historička , žurnalistka , publicistka , publicistka . Ministr školství Ázerbájdžánské republiky (září 1992 - listopad 1993) [1] [2] .

Životopis

Adalet Sharif oglu Tagirzade se narodila 23. května 1951 ve vesnici Khirkhatala (nyní oblast Gabala ). V roce 1966 absolvoval osmiletou venkovskou školu Khirkhatala a poté střední venkovskou školu Zaragan ve stejné oblasti.

V roce 1974 promoval s vyznamenáním na Filologické fakultě Ázerbájdžánské státní univerzity .

Vyučoval ázerbájdžánský jazyk a literaturu na venkovské střední škole Topchinsk v regionu Ismayilli (1974-1977), na venkovské škole Kichik-Pirala v regionu Gabala (září 1977 - prosinec 1978). Na konci 70. let se přestěhoval do Baku.

V roce 1981 ukončil postgraduální studium na Jazykovědném ústavu. Nasimi z Akademie věd Ázerbájdžánské SSR; pracoval na stejném ústavu jako mladší (leden 1981 - říjen 1984), starší (říjen 1984 - leden 1986) vědecký pracovník .

Od srpna 1985 do června 1987 byl šéfredaktorem Elm (Science) novin Akademie věd Ázerbájdžánské SSR.

Od roku 1987 pracoval v Ústavu rukopisů Akademie věd Ázerbájdžánské SSR : vedoucí oddělení, poté vedoucí (únor 1988 - leden 1991), vedoucí (leden 1991 - únor 1992) vědecký pracovník.

Jako jeden ze zakladatelů novin " Azadliq " ("Svoboda") působil jako zástupce šéfredaktora novin [K 1] (24. prosince 1989 - červenec 1991), hlavní zpravodaj (srpen 1991 - leden 1992).

Od září 1992 do listopadu 1993 působil jako náměstek ministra veřejného školství, ministr vysokého a středního školství a ministr školství Ázerbájdžánské republiky. V tomto období byly pod jeho přímým dohledem připraveny nové první programy a učebnice (včetně 7 programů veřejných předmětů a 82 učebnic pro střední školy) suverénního Ázerbájdžánu na základě národní ideologie.

Od listopadu 1993 do října 2009 - docent, docent na Higher Diplomatic College (na současné Baku Eurasian University) . Od 22. dubna 2011 je profesorem na téže univerzitě. Nějakou dobu působil jako prorektor pro akademické záležitosti na Eurasijské univerzitě v Baku (13. března - 16. září 2015).

Od října 2009 do konce prosince 2015 pracoval v Ústavu rukopisů. Mohammed Fizuli z ANAS jako vedoucí výzkumný pracovník.

Pracoval jako ředitel nakladatelství "Ay-Ulduz" (1996-1999), zástupce redaktora bulletinu "Məşvərət" ("Konference") [K 2] (1997-1999), šéfredaktor vědecký a pedagogický časopis "Düşüncə" ("Myšlení") (2000).

Je výkonným redaktorem „Novinky Ázerbájdžánské historické a genealogické společnosti“ (od roku 2012).

Po návratu z Nachičevanu do Baku, bývalý prezident Ázerbájdžánu Abulfaz Elchibey , byl jeho tiskovým tajemníkem (únor 1998 - květen 2000).

Vědecká činnost

V únoru 1983 obhájil dizertační práci a získal hodnost kandidáta filologických věd.

Identifikována, přepsána z arabského písma do latinky a poprvé publikována řada dosud neznámých děl ázerbájdžánských klasiků, jako jsou Ismail-bek Kutkashensky , Hashim-bek Vezirov , Salman Mumtaz , Mashedi Azer Buzovnaly, Rashid-bek Efendiyev , Mirabbas Mirbagirzade , Mamedemin Dargazade ... Uveřejnil svých 16 článků v "Uşaq ensiklopediyası" ("Dětská encyklopedie") (3. díl. Baku: Azərbaycan Ensiklopediyası, 1999) a 35 v knize "Diplomatiya: encyklopedytrip":cyclopedəic ) (Baku: Diplomatiya, 2005).

Poprvé studoval život mnoha utlačovaných ve 30. letech a zapomenutých představitelů ázerbájdžánské inteligence, členů parlamentu první Ázerbájdžánské republiky (1918-1920), studentů vyslaných vládou téže republiky do cizích zemí získat vyšší vzdělání, hovořil o nich v tisku Ázerbájdžánu a řady cizích zemí s rozsáhlými životopisnými náčrtky.

Autor 38 knih a asi 500 vědeckých, populárně-vědeckých a publicistických článků.

Knihy Seznam knih
  1. (Spoluautorem s Nailou Tagirzade). Tarixi öyrənənlərə kömək. Bakı: "Səda" nəşriyyatı, 1995; "Ay-Ulduz" nəşriyyatı, 1997; "Kür" nəşriyyatı, 2000, 176 s. (Existují další vydání).
  2. Xırxatala kəndinin tarixi və uruqlarının soyağacı. Bakı: "Sabah" nəşriyyatı, 1996, 354 stran.
  3. Maydan: 4 il 4 ay. (Azərbaycan Xalq hərəkatı haqqında gundəlik-qeydlər). Bakı, "Ay-Ulduz" nəşriyyatı, 1997, I cild, 488 stran; II cild, 416 stran.
  4. Elçi Bəy. Bakı: "Cümhuriyyət" qəzetinin nəşri, 1999, 354 stran.
  5. Elçibəylə 13 saat üz-üzə. Tərtibçisi, ön sözün və müsahibənin müəllifi Ədalət Tahirzadədir. Bakı: "Tanıtım" qəzetinin nəşri, 1999, 220 s.
  6. İsgəndər Rzazadə - Azərbaycanın jako energetika. Bakı: "Kür" nəşriyyatı, 2000, 36 s.
  7. Iskender Rizazade je prvním energetickým inženýrem v Ázerbájdžánu. Baku. Nakladatelství "Kur", 2000, 64 stran.
  8. Cəfər Kazımov - sovětský uranını tapanlardan biri. Bakı, "Kür" nəşriyyatı, 2001, 28 s.
  9. Prezident Elçibəy. - Bakı: "Yeni Müsavat" qəzetinin nəşri, 2001, 420 stran.
  10. Elcibey'le 13 Saat. İstanbul: Turan Kültür Vakfı nəşri, Eemmuz 2001, 295 stran.
  11. Əbülfəz Elçibəy: „Mən qurtuluşçuyam!“. Tərtibçisi, ön sözün və müsahibənin müəllifi Ədalət Tahirzadədir. Bakı: "Elçibəy kitabxanası" nəşriyyatı, 2002, 40 stran.
  12. Nadirshah Əfsar. Bakı: "Kür" nəşriyyatı, 2002, 40 stran.
  13. Ağaməhəmməd şah Qacar. Bakı: "Kür" nəşriyyatı, 2002, 44 stran.
  14. Salman Mumtaz. Bakı: "Kür" nəşriyyatı, 2002, 16 s.
  15. "Kitabi-Dədə Qorqud" není k dispozici. Bakı: "Kür" nəşriyyatı, 2002, 32 s.
  16. Qurtuluş və bütövlük yolu. Bakı, "Elçibəy kitabxanası" nəşriyyatı, 2003, 376 stran.
  17. Şəkinin tarixi qaynaqlarda. Bakı: "Mistr" nəşriyyatı, 2005, 256 stran.
  18. Pistole Türkiyəmizdə 10. Bakı: "Ləman Nəşriyyat Poliqrafiya" MMC, 2011, 176 stran.
  19. (Spoluautorem s Gabibullah Manafly). Unutdurulmuş azman - Əliabbas Qədimov. (Ömür yoluna zindandan baxış). Bakı: "Apostroff", 2012, 204 stran.
  20. Asurovlar. Soyun sənədli tarixi. Bakı: "İndiqo", 2014, 288 stran.
  21. Ašurovci. Dokumentární historie rodiny. Baku: "Indigo", 2015, 288 stran.
  22. (Spoluautorem s Oguztogrul Tagirli). Azərbaycan Cümhuriyyəti tələbələri. (Tarixi arayış. Bəlgələr. Yaşamlar). Bakı: "TEAS Press", 2016, XXII+1222 s.
  23. Tahirzade Adalet, Ahmad Dilgam. Republikánský Ázerbájdžán (1918-1920). (En kort historisk genomgång). Stockholm-Baku: "Nurlar", 2018, 112 stran [Tagirzade Adalet, Ahmad Dilgam. Ázerbájdžánská republika (1918-1920). (Stručný historický esej). ve švédštině].
  24. Tahirzade Adalet, Ahmad Dilgam. Aserbajdsanská republika (1918-1920). (Den korte historiske beskrivesle). Stockholm-Baku: "Nurlar", 2018, 88 s. [Tagirzade Adalet, Ahmad Dilgam. Ázerbájdžánská republika (1918-1920). (Stručný historický esej). v dánštině].
  25. (Spoluautorem s Misirem Mardanovem). 1920-ci ilədək ali məktəblərdə oxumuş azərbaycanlılar. (Ensiklopedik soraq kitabı). Já dítě. A hərfi. Bakı: "Təhsil", 2018, 480 stran.
  26. Azəri, ya zəban-e bastan-e Azərbaycan. (Cəvabiyyə). (Ázerština nebo starověký jazyk Ázerbájdžánu. (Kniha odpovědí). V perštině). Tabriz: "Qalan Yurd" nəşriyyatı, 1397 (2018), 87 stran.
  27. Tagirzade Adalet, Ahmed Dilgam. Ázerbájdžánská republika (1918-1920). (Stručný historický esej). Baku: "Qanun", 2018, 208 stran.
  28. (Spoluautorem s Misirem Mardanovem). 1920-ci ilədək ali məktəblərdə oxumuş azərbaycanlılar. (Ensiklopedik soraq kitabı). II dítě. B-Ə hərfləri. Bakı: "Təhsil", 2019, 552 stran.
  29. (Spoluautorem s Agilem Samedbaylim). Azatlık Elçisi Elçi Bey. İstanbul: "Doğu Kütüphanesi", 2019, 352 stran.
  30. (Spoluautorem s Misirem Mardanovem). 1920-ci ilədək ali məktəblərdə oxumuş azərbaycanlılar. (Ensiklopedik soraq kitabı). III dítě. F-İ hərfləri. Bakı: "Təhsil", 2019, 480 stran.
  31. "Azərbaycan Cümhuriyyəti" – ilk milli dövlətimizin gerçək adı! Bakı: "Çapar" Yayınları, 2020, 58 s.
  32. (Spoluautorem s Dilgamem Ahmadem). Azərbaycan Cümhuriyyəti. (Qısa tarixi oçerk). Bakı: "Çapar" yayınları, 2020, 196 stran
  33. Imperátor Nadir şah Əfşar. Bakı: "Qanun", 2020, 40 stran
  34. Císař Ağaməhəmməd şah Qacar. Bakı: "Qanun", 2020, 40 stran
  35. Adalet Tahirzade, Dilgam Ahmad. Republikánský Ázerbájdžán (1918-1920). Översattning od Saadat Karimi. Sivart Forlag. Tryckt hos Printon, Estland, 2020, 167 s. [Tagirzade Adalet, Ahmed Dilgam. Ázerbájdžánská republika (1918-1920). Překlad Saadat Kerimi. Estonsko, Printon: "Sivart Förlaq", 2020. Ve švédštině].
  36. (Spoluautorem s Misirem Mardanovem). 1920-ci ilədək ali məktəblərdə oxumuş azərbaycanlılar. (Ensiklopedik soraq kitabı). IV dítě. KL hərfləri. Bakı: "Təhsil", 2020, 536 stran
  37. Maydan: 4 il 4 ay. Azərbaycan Xalq hərəkatı (1988-1992) haqqında gundəlik-qeydlər). Təkmilləşdirilmiş 2-ci nəşri. Bakı: "Qanun", 2021, 1272 stran
  38. (Spoluautorem s Misirem Mardanovem). 1920-ci ilədək ali məktəblərdə oxumuş azərbaycanlılar. (Ensiklopedik soraq kitabı). V dítě. M hərfi. Bakı: "Təhsil", 2021, 616 stran.

Ocenění a uznání

Rodina

Ženatý. Má dva syny a dceru

Komentáře

  1. ↑ Šéfredaktorem byl novinář a veřejná osobnost Najaf Adyl oglu Najafov (1955-1999).
  2. ↑ Editor - Najaf Najafov.

Poznámky

  1. ↑ "Ə. Ş. Tahirzadə haqqında” Archivní kopie ze dne 16. srpna 2021 ve Wayback Machine Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 12 sentyabr 1992-ci il tarixli, 124 nömrəli Sərəncamı. e-qanun.az
  2. ↑ "Ə. Ş. Tahirzadə haqqında” Archivní kopie ze dne 16. srpna 2021 na Wayback Machine Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 30 noyabr 1993-cü il tarixli, 33 nömrəli Sərəncamı. e-qanun.az

Literatura

  1. Ədalət Tahirzadə  (nepřístupný odkaz)  : [ arch. 17. listopadu 2011 - 21. října 2012 ] : [ azerb. ]  // Adam.az . — Datum přístupu: 28.08.2021.
  2. Ədalət Tahirzadə  : [ arch. 16.08.2021 ] : [ azerb. ]  // “Qanun” nəşriyyatı . — Datum přístupu: 28.08.2021.
  3. Ədalət Tahirzadə  : [ arch. 16.08.2021 ] : [ azerb. ]  // Şəki Ensiklopediyası . — Datum přístupu: 28.08.2021.
  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích