Tchajwanská zelená

„ Tchaj-wan zelený “ ( čínské cvičení 台灣翠青, pinyin Táiwān cuìqīng , romanizace Southern Min : Tâi-oân chhùi-chhiⁿ; anglicky  Taiwan the Green ) je tchajwanská báseň a píseň s morálním a vlasteneckým obsahem. Text básně byl koncipován v roce 1977 a dokončen v roce 1993 tchajwanským knězem a básníkem Tin Ji-gyeok ( čínsky trad. 鄭兒玉, ex. 郑儿玉 pall. Zheng Eryu ; romanizace jazyka jižní miny: Tīⁿ Jî-gio̍k; romanizace v anglickém tisku na Tchaj-wanu: John Jyigiokk [Ti'n]). Báseň byla zhudebněna v letech 1988 až 1993 skladatelem Xiao Tairanem(Tyzen Hsiao). V anglicky mluvícím kontextu je dílo známé také jako Taiwan the Formosa [1] („Tchaj-wan – Formosa“ nebo „Krásný Taiwan“) podle starého evropského názvu pro ostrov (Formosa, tedy „krásný“ v portugalštině), populární mezi zastánci tchajwanské nezávislosti.

Text je jedním z prvních příkladů populární poezie produkované tchajwanským literárním hnutím .v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1994 Xiao použil tuto hymnu jako závěrečnou větu své předehry pro soprán, sbor a orchestr z roku 1947, hudební skladby věnované událostem 28. února 1947 [2] [3] .

„Tchaj-wan je zelený“ je populární mezi prodemokratickými aktivisty. Nejznámější je jeho první sloka, která je členy hnutí za nezávislost Taiwanu považována za potenciální národní hymnu budoucí Tchajwanské republiky [1] [4] [5] . V kostelích se zpívá celý text dvou sloek.

„Tchaj-wan je zelený“ bylo zmíněno jako jedno z „mistrovských děl“ Zheng Eryu, když byl 87letému autorovi básně v roce 2009 udělen čestný diplom Ministerstva školství Čínské republiky u příležitosti mezinárodního mateřského jazyka Den [6] .

Původní text

Báseň je napsána v tchajwanském jazyce romanizačním systémem Southern Min . Následně byl přeložen do jiných jazyků, jako je Hakka .

Thài-pêng-iûⁿ se-lâm hái-piⁿ, bí-lē-tó Tâi-oân chhùi-chhiⁿ. Chá-chêng hō͘ gōa-pang thóng-tī, kiàn-kok taⁿ teh chhut-thâu-thiⁿ. Kiōng-hô-kok hiàn-hoat ê ki-chhó͘, sù-cho̍k-kûn pêng-téng saⁿ hia̍p-chō͘. Jîn-lūi bûn-hòa, si-kài hô-pêng, kok-bîn hiòng-chêng kòng-hiàn châi-lêng. Choè goân-thaû Siōng-tè chhòng-chō, bí-lē-tó Tâi-oân choè-hó. Siúⁿ-sù hō͘ chó͘-sian khiā-khí, kiàn-kok taⁿ Siōng-chú liap-lí. Chú Ki-tok kok-ka ê kun-ông, lí-siong-pang bo̍k-phiau ê kià-bōng. Lán beh kiàn-siat jîn-ài kong-gī, chó͘-kok moá-toē chhin-chhiūⁿ tī thiⁿ. (Amen.)

Čínský text

Hieroglyfické ( Putonghua nebo Guoyu)

太平洋西南海邊，美麗島台灣翠青。 早前受外邦統治，獨立今在出頭天。 共和國憲法的基礎，四族群平等相協助。 人類文化世界和平，國民向前貢獻才能。 最源頭上帝創造，美麗島台灣做好， 賞賜互相公居起，建國今是祂攝理。 主基督國家的君王，理想邦目標的寄望， 咱欲建設仁愛公義，祖國滿地親像在天。

Pinyin

Tàipíngyáng xīnán hǎibiān, měilì dǎo Táiwān cuìqīng. Zǎoxiān shòu wàibāng tǒngzhì, dúlì zán yào chūtóu tiān. Gònghéguó-de xiànfǎ jīchǔ: sì zúqún píngděng xiāng xiézhù, Rénlèi wénhuà, shìjiè hépíng. Guómín xiàngqián gòngxiàn cáinéng. Zuì yuántóu Shàngdì ​​​​chuàngzào, měilì dǎo Táiwān zuò hǎo, Shǎngcì hùxiàng gōng jū qǐ, jiànguó jīn shì tā shèlǐ. Zhǔ Jīdū guójiā-de jūnwáng, lǐxiǎng bāng mùbiāo-de jì wàng, Zán yù jiànshè rén'ài gōngyì, Zǔguó mǎn dì qīn xiàng zài tiān.

Překlad do ruštiny

Na jihozápadní straně Tichého oceánu, krásný ostrov, zelený Tchaj-wan. Dříve jsme byli pod vládou někoho jiného, ​​nyní můžeme svobodně vyrazit do světa. To jsou základy naší republiky: vzájemná pomoc čtyř rovnoprávných národností. Naši lidé věnují svůj talent kultuře lidstva, světovému míru. Nejprve Bůh stvořil nádherný ostrov, [náš] milovaný Tchaj-wan, Dal to [nám], abychom spolu žili, a nyní se stále stará o vytvoření [naší] země. Pán Ježíš je králem [naší] země a my věříme v náš cíl – ideální stát, Dobrými a spravedlivými skutky přirovnáme celou zemi naší vlasti k nebi.

Komentáře

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Rick Schultz, Music Review: Rebel skončí krádeží show. Zdá se, že violoncellový koncert Friedricha Guldy se kouká na… Archivováno 13. září 2015 na Wayback Machine , Los Angeles Times, 23.5.2009
  2. ↑ Předehra z roku 1947 Archivováno 19. října 2012 na Wayback Machine , Answers.com
  3. ↑ Předehra z roku 1947 archivována 26. dubna 2011.  (velryba.)
  4. ↑ Zastánci nezávislosti Shih Hsiu-chuan propagují „ Tchaj-wan zelený“ jako národní hymnu Archivováno 1. září 2012 na Wayback Machine , Taipei Times, 18.5.2006
  5. ↑ Aktivisté vzdávají vlajce „Tchajwanské republiky“ strhující jásot Archivováno 5. března 2016 ve Wayback Machine , Taipei Times, 09/09/2006
  6. ↑ Ministerstvo školství oceňuje skupiny a jednotlivce za mimořádný přínos při propagaci rodných jazyků u příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka
  7. ↑ Viz například Damm, Jens (2011), Taiwan's Ethnicities and their Representation on the Internet , Journal of Current Chinese Affairs vol . 40 (1): 103 , < http://hup.sub.uni-hamburg.de /giga/jcca/article/viewFile/405/403 > Archivováno 5. února 2012 na Wayback Machine 

Odkazy