Nevolnost | |
---|---|
MKN-11 | MD90,0 |
MKN-10 | R11 _ |
MKN-9 | 787,0 |
Medline Plus | 003117 |
Pletivo | D009325 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Nevolnost - bolestivý pocit v epigastrické oblasti, hrudníku, ústní dutině a hltanu , často předchází zvracení . Vyskytuje se při dietních chybách, otravách , onemocněních břišních orgánů , centrálního nervového systému , těhotenství , kinetóze a tak dále. U některých onemocnění doprovázených hubnutím ( rakovina , AIDS ) může být nevolnost trvalá a tím i život ohrožující.
Obor medicíny, který studuje nevolnost a zvracení, se nazývá emetologie .
Při nevolnosti se snižuje tonus žaludku , peristaltika chybí nebo je značně zpomalena. Současně se zvyšuje tonus duodena a proximálního jejuna , objevuje se duodenogastrický reflux .
S nutkáním na zvracení při nádechu se zavřenými ústy dochází ke křečovité kontrakci dýchacích svalů a bránice a při výdechu - přední břišní stěny. Současně se zvyšuje tonus antra žaludku a snižuje se tělesná a srdeční část.
Důvody, které mohou vést k rozvoji tohoto příznaku, jsou různé, mezi nejčastější patří onemocnění trávicího traktu, otravy , různé intoxikace, kinetóza .
Ranní nevolnosti mohou být jedním z prvních příznaků těhotenství . Vývoj nevolnosti během těhotenství je jedním z příznaků rané gestózy - toxikózy těhotných žen. Nevolnost obvykle odezní do konce prvního trimestru těhotenství.
Léčba onemocnění se provádí jak patogenetická, kdy je odstraněna příčina nevolnosti, tak symptomatická, kdy je potlačován pouze samotný symptom [1] .
Pro symptomatickou terapii použijte:
Příkladem patogenetické terapie je léčba nevolnosti způsobené otravou , přičemž se doporučuje požití adsorpčních látek: např. aktivní uhlí či jiné.