Wuzhenpian , ( čínské cvičení 悟真篇, pinyin Wuzhen pian , pall. Wu zhen pian , v překladu - Kapitoly o vhledu do pravdy ) je taoistické pojednání o vnitřní alchymii z 11. století , které napsal taoistický patriarcha Zhang Boduan . Text byl napsán v roce 1075 .
V předmluvě je text datován rokem 1075 a v doslovu 1078 . V taoistickém kánonu existuje několik verzí textu , které se liší pořadím kapitol.
Text je rozdělen do 81 básní (podobně jako Daodejing ), 16 z nich ve stylu luishi (律詩), postavených na osmi řádcích po 7 znacích, a 64 ve stylu juejiu (絕句) se čtyřmi řádky po 7 znacích, stejně jako poslední báseň postavená na osmi řádcích po pěti znacích. Struktura textu má jasnou numerologickou interpretaci. Dvě osmičky představují 8 uncí (jin), což odpovídá prvkům jin a jang (v alchymii rtuť a cín), a 64 básní je spojeno s 64 hexagramy Yijing .
Kromě toho text obsahuje 12 alchymistických básní „ci“ (詞), které jsou spojeny s 12 měsíci a pěti prvky (fázemi) . Každý z nich obsahuje 8 řádků po 7 hieroglyfech.
Text obsahově souvisí s raným pojednáním Wei Boyanga Cantongqi , obsahuje paralely s Laoziho Daodejingem a Yinfujingem .
Text používá terminologii vnější alchymie k popisu procesů vnitřní alchymie a text uvádí, že pro dosažení nesmrtelnosti jsou všechny potřebné složky elixíru již přítomny v těle jako tři poklady .
Pojednání podrobně popisuje procesy vnitřní alchymie , v jejichž důsledku vzniká, roste a zaniká nesmrtelné embryo.
Realizace těchto procesů vyžaduje, aby adept měl určitý životní styl, dýchací metody a meditace, které kombinují alchymistické látky (energie, esence, ducha) a destilují je prostřednictvím cinabarových polí .
Pojednání bylo napsáno pod určitým buddhistickým vlivem, místy používá buddhistickou terminologii a buddhistické pokyny.
První anglický překlad vytvořili v roce 1939 Tanny L. Davis a Chao Yunzong. Kompletní překlad publikoval v roce 1997 Thomas Cleary s použitím komentáře Liu Yiminga. Existuje několik dalších anglických dílčích překladů.
Kompletní překlad do ruštiny s podrobnými komentáři vydal E. A. Torchinov v roce 1994.