Naqshbandiyya Khalidiya, Khalidiya nebo Khalidi je větev súfijského bratrstva (řádu) Naqshbandiya , počínaje dob šejka Khalida al-Bagdadiho (1779-1827). To znamená, že tato větev tariqah získala své jméno podle jmen šejka al-Bagdádího.
Díky úsilí šejka Khalida Baghdadiho se naqshbandi tariqa rozšířila do Iráku, Sýrie a Kurdistánu a stala se nejrozšířenějším tariqa v islámském světě. Khalid Baghdadi zorganizoval svou pobočku (Naqshbandi-Khalidiya) v Osmanské říši. Po několik desetiletí 19. století se řád Naqshbandi-Khalidiya těšil podpoře osmanských sultánů, kteří je po zrušení janičářského sboru nahradili šejky řádu Bektashi. Khalidiya stál v čele ozbrojených povstání za národní nezávislost Kurdů (1879) a také bojoval proti buržoazním reformám v Turecku. Přes Hidžaz pronikla tato větev do Indonésie (1840), Malajsie, Cejlonu, Kalimantanu a na Suluské ostrovy, Mosambik atd.
Tarikat také pronikl na Kavkaz a stal se tam ideologickou základnou hnutí „ muridismu “ pod vedením šejka Ismaila Shirvaniho a jeho studenta šejka Muhammada al-Yaragiho , prvního murshida z Dagestánu, který byl vůdcem horalů z Dagestánu a Čečenska. (včetně samotného imáma Šamila ).
Vynikající představitelé pobočky Nakshbandi-Khalidiya:
1) Bashkir Sheikh, ishan Zainulla Rasulev (1833-1917)
2) Osmanský šejk, pir Ahmad Ziyauddin Gjumushkhanevi (1813-1893)
3) Turecký šejk, pir Mahmud Ustaosmanoglu al-Ufi (nar. 1929)
4) Dagestánský šejk Said Afandi z Chirkey (1937-2012)
5) Mufti z Dagestánu, šejk Achmad Magomedovič Abdulajev (nar. 1959)
6) Dagestánský šejk Hassan Khilmi afandi (1852-1937)
7) Dagestánský šejk Khusenil Muhammad Afandi (1862-1967)
8) Dagestánský šejk Muhammad Arif Afandi (1900-1977)
9) Dagestánský šejk Humaid Afandi (1868-1952)
10) Dagestánský šejk Umakhanov Abdulzhalil Umakhanovič (nar. 1943 (1949?)
11) Bashkir Sheikh, Ishan Bayazid Khairullin (1871-1950)
12) Tatarský šejk, ishan Garifulla Gainullovich Gainullin (1894-1984)
13) Tatarský šejk, ishan Kamil Shakirdzhanovich Bikmukhametov (1922-2000)
| Tarikats | |
|---|---|
| |