| Hodge | |
|---|---|
| ázerbájdžánu Xoca | |
| Žánr | válečný film , drama |
| Výrobce | Vahid Mustafajev |
| Výrobce | Mir Shaheen |
| scénárista _ |
Vahid Mustafayev |
| V hlavní roli _ |
Ilgar Musayev , Nigar Bahadurgyzy , Telman Aliyev , Najiba Huseynova , Elmira Yagubova , Mina Sovetskaya , Azer Aydemir |
| Operátor | Afshin Alizade |
| Skladatel | Yasar Bakhish |
| Filmová společnost | Bakyfilm |
| Doba trvání | 102 min |
| Země | |
| Jazyk | ázerbájdžánský |
| Rok | 2012 |
| IMDb | ID 3654624 |
" Khoja " ( Ázerbájdžánská Xoca ) je válečný film ázerbájdžánského režiséra, prezidenta skupiny společností ANS Vahida Mustafayeva [cca. 1] , natočený v roce 2012 ve filmovém studiu Bakyfilm a věnovaný masakru v Khojaly . Film vypráví o tragickém osudu dvou mileneckých párů v letech karabašské války . „Khoja“ je považován za první film natočený v neoexpresionistickém žánru [1] , stejně jako za první celovečerní film , který odráží celou tragédii Khojaly v plném měřítku [2] .
Dva mladí lidé - Alekper a Gunel se rozhodnou vzít a podají žádost na matriční úřad . Svatební den je stanoven na 25. února 1992, ale brzy je zpravodajský důstojník Alekper povolán do města Khojaly v Karabachu , kde již probíhá válka . V předvečer svatby, připravující se na návrat do Baku , zjistí, že město je obklíčeno arménskými silami. Stojí před volbou: vrátit se do Baku, kde na něj čeká jeho snoubenka Gunel, nebo zůstat se svými kamarády ve městě a připravit se na bitvu...
Další dvojicí je Alekperův bojový přítel Yura Cherny ( prototyp je Národní hrdina Ázerbájdžánu Jurij Kovalev [3] ) a Mehriban, obyčejný telegrafista. Zpočátku se k sobě chovají chladně, ale když přijde čas na ochranu rodné země, probudí se v nich skutečné vzájemné city. V důsledku bombardování Chodžaly Mehriban ztratí svého dědečka a babičku, načež se zbraněmi v rukou brání své rodné město.
Autorem myšlenky filmu je podle režiséra filmu Vahida Mustafayeva jeho otec Fuad Mustafayev. Natáčení probíhalo v Baku a vesnici Bideiz v regionu Sheki od listopadu 2011 do ledna 2012. Natáčení filmu se zúčastnilo asi dva tisíce lidí. Uvádí se, že film přesně ukazuje vojenskou techniku použitou při útoku na Khojaly a její obranu, munici a také těžkou techniku. Kromě toho byli ve filmu natočeni vojáci a technika jedné z vojenských jednotek Národní armády Ázerbájdžánu [3] . K natáčení byl přizván policista, účastník obrany letiště Chodžaly, Nazim Huseynov. Ve filmu si zahrál i režisér filmu Vahid Mustafayev. Během období natáčení organizoval Vahid Mustafayev pro herce povinné vojenské výcvikové kurzy [4] .
Uvádí se, že během natáčení tři z technického personálu utrpěli omrzliny a byli hospitalizováni. Kvůli mlze a větrným podmínkám byl vrtulník použitý při natáčení v neustálém ohrožení. Práce filmového štábu v čele s režisérem pokračovala nepřetržitě 75 nocí [4] .
Hlavním producentem filmu je viceprezident skupiny společností ANS Mirshahin Agayev , výtvarníkem Majid Alislam, kostýmním výtvarníkem Venus Abuzari, hlavním kameramanem Afshin Alizade, zvukařem Kia Nersi, tvůrcem- umělcem je Jahan Imani. Hrají Ilgar Musayev , Nigar Bahadurgyzy , Elmira Yagubova , Mina Sovetskaya , Azer Aydemir , dále Ctěná umělkyně Ázerbájdžánu Telman Aliyev a Lidová umělkyně Ázerbájdžánu Najiba Huseynova [3] .
| Herec | Role |
|---|---|
| Ilgar Musaev | Alekper |
| Nigar Bahadurgyzy | Gunel |
| Telman Alijev | Gunelův otec |
| Najiba Huseynová | matka Gunel |
| Azer Aydemir | Jura Černý |
| Mina sovětská | Mehriban |
Soundtrack k filmu , který napsala a hrála zpěvačka Mina , se jmenuje „Let's Go Home“ ( ázerbájdžánský Gəlin dönək evə ). V klipu písně jsou použity záběry z filmu [5] . Tato píseň se stala vítězem soutěže vlastenecké písně vyhlášené rozhlasovou stanicí ANS ChM v souvislosti s narozeninami Čingize Mustafajeva [6] . Sama zpěvačka si ve filmu zahrála jednu z hlavních rolí.
Prezentace filmu pro média se uskutečnila 23. února 2012 v Baku v kině " Nizami ". Prezentace filmu se zúčastnili režisér a scenárista Vahid Mustafayev, viceprezidenti skupiny společností ANS Mirshahin Agayev a Seyfulla Mustafayev [3] . Mezi hosty, kteří se zúčastnili promítání, byl vedoucí sociálně-politického oddělení prezidentské administrativy Ali Hasanov , vedoucí odboru legislativy a právní expertizy prezidentské administrativy Ázerbájdžánu Shahin Alijev, náměstek ministra komunikací a informací Technologie - Elmir Velizade, ombudsman Elmira Suleymanova , skupina zástupců Milli Majlis, předseda Svazu spisovatelů Anar , lidový spisovatel Čingiz Abdullajev , lidový umělec Alibaba Mammadov , lidový umělec Amalia Panahova , lidový umělec a několik Agali Mammadov další veřejné a politické osobnosti [1] . Na tiskové konferenci Vahid Mustafayev řekl:
Hodža by neměl být vnímán jako válečný film. Tento film je o boji mezi láskou a nenávistí. Tímto filmem jsme chtěli ukázat mladší generaci, že Khojaly nebyl vydán bez boje. Jsem upřímně vděčný všem tvůrčím pracovníkům a filmovému štábu [3] .
Čingiz Abdullajev režisérovi poblahopřál a označil Hodgeův film za skutečný profesionální ázerbájdžánský film [1] .
Íránský profesionální režisér Mesoud Bahmani řekl:
Film „Khoja“ jasně ukazuje nenávist v duši lidí k válce. Zároveň je povzbuzující, že lidé jsou schopni dobrých skutků. A z velké části jsou to kreativní lidé. S jistotou mohu říci, že mezi umělci zaujímá jedno z předních míst Vahid Mustafayev. To opět dokázal svým filmem „Hoxha“ a dokonale ukázal nenávist k válce [1] .
Lidová umělkyně Ázerbájdžánu Amalia Panahova řekla:
Film "Khoja" na nás měl velmi silný vliv. Znovu prožíváme ty vzrušující, tragické dny. Tento film, natočený v Bakyfilmu od Vahida Nakhyshe, je velmi důležitý. Film „Khoja“ bude hrát velkou roli, ať už při znovuobnovení všech událostí v naší paměti, ve výchově mladé generace ve vlasteneckém duchu nebo ve vizuální reprezentaci našeho nepřítele. Když se na tento film díváme, znovu vidíme naše chyby. Vidíme, jak se historie znovu opakuje. A opět hodnotíme, kdo je přítel a kdo nepřítel. Tento film bude lekcí pro mladé lidi. Tento film opět světu odhalí pravdu o historii Ázerbájdžánu. Protože kultura, zvláště kino, je velmi mocný nástroj. Přeložíme-li „Hodge“ do více jazyků, pak možná film zaujme své místo mezi perlami světové kinematografie [1] .
Promítání filmu ve všech ázerbájdžánských kinech začalo 26. února 2012. Kromě Baku byl tento film promítán i v dalších městech Ázerbájdžánu: v Nachičevanu [7] , Ganja , Jevlakhu , Mingačeviru [8] . Je třeba poznamenat, že promítání filmu mělo v Ázerbájdžánu úspěch [9] .
Předseda Svazu spisovatelů Ázerbájdžánu spisovatel Anar o filmu řekl:
Moc se mi líbil film prezidenta ANS Vahida Mustafajeva „Khoja“ a film Elkhana Jafarova „Grad“. Oba filmy z hlediska úrovně mohou společnosti leccos sdělit [10] .
Filmový režisér Eldaniz Guliyev se však o filmu vyjádřil negativně a označil jej za film nízké úrovně [10] .
Filmový režisér Jamil Guliyev také poznamenal, že film „Khoja“ je velmi zajímavým a pozoruhodným filmem a že natáčení tohoto filmu bylo příhodným krokem k vlasteneckému, karabašskému tématu [10] .
Filmový expert, Ctěný pracovník kultury Ázerbájdžánu Aydin Kazimzade považoval název filmu za úspěšný a prohlásil, že bez ohledu na to, jak byl film natočen, považuje jej za úspěšný [10] .
V listopadu 2012 poslanec Fazil Mustafa reagoval na agresivní názory vyjádřené ohledně filmu:
Tento film byl demonstrován v řadě zemí světa, kde byly ázerbájdžánské reálie přibližovány divákům za různými účely. Snaží se zlehčovat úsilí člověka v tomto směru. To je špatný přístup. Jako by jedna skupina lidí seděla na jednom boku a na druhém zástupci jiného národa, kteří se neustále snaží znevažovat všechny dobré, ušlechtilé kroky. co je tady špatně? Když se natočí film o jiném způsobu života, říká se, že je to v rozporu s národní mentalitou. O tragédii našich lidí byl natočen film, co je tady špatně? [jedenáct]
Rektor Hudební akademie, lidový umělec Farhad Badalbeyli věří, že film „Khoja“ propaguje humanismus a vypráví o hořkém osudu obyčejných lidí. Podobný názor zastává také předseda Svazu skladatelů Frangiz Alizade [12] .
V dubnu 2012 vyšlo najevo, že autoři filmu poslali film porotě Mezinárodního filmového festivalu v Jerevanu „Zlatá meruňka“ přes Tbilisi [8] . Brzy však Bakyfilm obdržel dopis, kde bylo konstatováno, že porota filmového festivalu odmítla film zařadit do soutěžního programu. Po rozšíření informace o nepřijetí filmu „Khoja“ na festival v Jerevanu obdrželo studio ANS četné telefonáty od známých z řad veřejnosti, mezi nimiž byl i předseda Svazu spisovatelů Anar , lid. spisovatel Čingiz Abdullajev , předseda Svazu skladatelů Frangiz Alizade , lidový umělec Eldar Gulijev , lidový umělec Khuraman Gasimova a další [13] .
Dne 7. října 2012 byl film promítán na 49. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Golden Orange v Antalyi . Film byl představen divákům v kině Aksin Plaza. Mezi diváky, spolu s občany Turecka , nechyběl honorární konzul Běloruska v Antalyi a občané Ázerbájdžánu. Je třeba poznamenat, že demonstrace filmu byla vyprodána [14] .
29. listopadu 2012 byl film promítán na 35. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Káhiře [15] [16] [17] .
Film „Khoja“ se také zúčastnil 31. Mezinárodního filmového festivalu Fajr v Íránu [4] .
31. března 2013 byl Hodžův film promítán v Moskvě v kině Khudozhestvenny . Akce byla načasována na Den ázerbájdžánské genocidy a konala se z iniciativy Velvyslanectví Ázerbájdžánské republiky v Ruské federaci. Přehlídky se zúčastnili zástupci velvyslanectví, Všeruského Ázerbájdžánského kongresu, Ázerbájdžánského svazu mládeže Ruska. Večer zahájil velvyslanec Ázerbájdžánu v Rusku Polad Bulbul-ogly [18] .
Podle režiséra filmu Vahida Mustafajeva je film pozván na festival v Addis Abebě [18] .
Ázerbájdžánské weby minval.az a musavat.com provedly vyšetřování srovnávající dvě epizody [19] [20] z filmu „Khoja“ a ruského filmu Pevnost Brest , natočeného filmovou společností Central Partnership . V důsledku tohoto vyšetřování dospěli k závěru, že v případě těchto scén se jedná o plagiát, že v ázerbájdžánském filmu jsou zrcadleny texty a scény z ruského filmu a v písni k filmu jsou slova z píseň skupiny Akvarium " Train on fire " . Jak poznamenává AzeriToday, vyšetřování „způsobilo ve společnosti účinek explodující bomby“. Skutečnost, že film „Pevnost Brest“ produkoval etnický Armén Dishdishyan, situaci obzvláště vyhrotil. Přítomnost plagiátorství potvrdili odborníci dotazovaní AzeriToday, zejména spisovatel a scenárista Rahman Rafikoglu, režisér Samir Kerimoglu, kulturolog Elmir Mirzoyev. Farid Alijev, filmový herec, sólista operního divadla, byl kategoričtější:
Nejedná se o plagiát, jedná se o individuální kopii.
Rustam Shafiev, výkonný producent Narimanfilmu, usoudil, že nejde o plagiát, ale o použití podobných scén typických pro různé filmy [20] .
Režisér filmu „Khoja“ Vahid Mustafayev v reakci na obvinění uvedl, že podobnost některých scén neznamená, že jsou vypůjčené z jiných filmů. Mustafayev také řekl, že hodlá podat žalobu za morální újmu způsobenou filmovému studiu a filmařům [21] .