Ceradini, Giulio

Giulio Ceradini
Datum narození 17. března 1844( 1844-03-17 )
Místo narození Milán
Datum úmrtí 1894( 1894 )
Místo smrti Milán
Země
obsazení fyziolog

Giulio Ceradini ( italsky:  Giulio Ceradini ; 17. března 1844 , Milán - 1894 , Milán ) - italský fyziolog , historik fyziologie, učitel , inženýr .

Životopis

Dvojče, syn inženýra Ceradiniho. V srpnu 1868 promoval na lékařské a chirurgické fakultě univerzity v Palermu . Svou kariéru zahájil jako klinik na poliklinice v Miláně .

V roce 1869 se přestěhoval do Heidelbergu , Německo , kde studoval u Helmholtze . V roce 1873 odešel do Lipska pracovat s Carlem Frederickem Wilhelmem Ludwigem ; publikoval svou práci o semilunárních chlopních . Následně se přestěhoval do Florencie v Itálii pro výzkum pod vedením Maurizia Schiffa. V letech 1873-1882 působil na katedře fyziologie na lékařské fakultě v Janově. Byl profesorem na univerzitě v Janově . Stal se slavným fyziologem své doby.

V posledních letech svého života obrátil Ceradini svou pozornost ke studiu historie fyziologie poté, co mu byly odepřeny prostředky na založení fyziologického ústavu na jeho univerzitě. Některá Ceradiniho historická tvrzení byla předmětem zuřivých debat.

Známý jako výzkumník ve fyziologii krevního oběhu. Vlastní důležitý výzkum mechanismu srdečních chlopní a krevního oběhu obecně a nemocí srdečního svalstva: "Der Mechanismus der halbmondförmigen Herzklappen" (1872); „Ricerche kritike ed esperimentali intorno al meccanismo della circolazione del sangue“ (1876). Je také autorem díla o historii objevu krevního oběhu „La scoperta della circolazione del sangue“ (1876).

V roce 1881 vyvinul automatická zařízení k prevenci železničních nehod a za svou práci obdržel cenu na První mezinárodní výstavě elektřiny v Paříži.

Zemřel v Miláně na rakovinu střev.

Poznámky

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie