Švédská ovesná muška

švédská ovesná muška
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Hmyz s plnou metamorfózousuperobjednávka:Antliophoračeta:DipteraPodřád:Diptera s krátkými vousyInfrasquad:Kulatý šev letíNadrodina:carnoideaRodina:ChloropidaePodrodina:OscinellinaeRod:švédské mouchyPohled:švédská ovesná muška
Mezinárodní vědecký název
Oscinella frit ( Linné , 1758 )


Švédská muška ovesná [1] [2] ( lat.  Oscinella frit ) je malá muška z čeledi Chloropidae .

Popis

Švédská muška ovesná má černou barvu těla se nažloutlýma nohama a červenýma očima.

Distribuce

Moucha švédská je rozšířena v Eurasii a Severní Americe.

Životní styl

Ve střední Evropě se mušky ovesné vyskytují ve 3 generacích. Jarní forma přitom častěji sedí na květech pampelišky nebo řepky . Mouchy preferují vlhké krajiny. Přirozenými nepřáteli much jsou střevlíci ( Bmbidion a Agonum ) a praví ichneumoni .

Reprodukce

Samice kladou vajíčka na mladé rostliny, jako je kukuřice , oves nebo ječmen . Larvy se živí uvnitř stonku na rudimentu klasu nebo vznikající obilce, v důsledku čehož stonky vadnou, centrální list zasychá. Přeměna v kuklu probíhá i na listech. Druhá generace začíná létat v červnu, ke kladení vajíček používá především oves a vejce snáší volně v latách .

Kukuřici škodí první generace, jejíž vajíčka podle jarního počasí kladou v dubnu nebo květnu na spodní stranu listu a na stonky. Mouchy přitom preferují rostliny s 1 nebo 2 listy, již ve fázi 3 listů již rostliny nejsou atraktivní. Larvy 2,5-4 mm dlouhé vyžírají rudiment listu.

Třetí generace létá od srpna do září a klade vajíčka pro zimní sazenice.

Ochranná opatření

Při setí plodin se používají insekticidní granule.

Poznámky

  1. ↑ Beloshapkin S. P. et al. Slovník-příručka entomologa. - M .: Niva Ruska, 1992. - S. 168-189. — 334 s. - ISBN 5-260-00498-1 .
  2. ↑ Striganova B. R. , Zakharov A. A. Pětijazyčný slovník názvů zvířat: Hmyz (latinsko-rusko-anglicko-německo-francouzský) / Ed. Dr. Biol. věd, prof. B. R. Striganová . - M. : RUSSO, 2000. - S. 332. - 1060 výtisků.  — ISBN 5-88721-162-8 .

Literatura