Eyvaz

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 5. března 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

název	Proto -germánský	stará angličtina
	Ē 2 haz / Ē 2 waz	Ach
	" tis "
Formulář	Starší Futhark	Futork
Formulář
Unicode	ᛇU+16C7
přepis	i	i
Transkripce	i	i
POKUD	[iː], [ç]?	[iː], [x], [ç]
Umístění v runové řadě	13

Eyvazova runa

ᛇ

obraz

◄

ᛃ

ᛄ

ᛅ

ᛆ

ᛇ

ᛈ

ᛉ

ᛊ

ᛋ

►

Charakteristika

název

runové písmeno iwaz eoh

Unicode

U+16C7

HTML kód

ᛇ nebo ᛇ

UTF-16

0x16C7

URL kód

%E1%9B%87

Tato stránka nebo sekce obsahuje runy .
Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně.

Eyvaz , Ivaz nebo Eihvaz (ᛇ) je třináctá runa starších a anglosaských futharků .

Ve starém futharku to může znamenat zvuk [ æ ] nebo dvojhlásku [ e ɪ ].

Název znamená druh stromů - tis . Nejoblíbenější rekonstruovaná jména v protogermánštině jsou *eihwaz a *iwaz, ale existují také * ēihwaz, *eiwaz, *ēiwaz, *īhaz,*ēhaz, *ēwaz, *īwaz, *æwaz.

V anglosaském futharku se nazývá Ēoh (Eoh) (OE „ yew“) a měl dva zvukové významy: souhláskový foném [ ç ] a dvojhlásku [ e o ]. Také z této runy pochází runa Ēar (z OE doslova „země“) ᛠ, což znamená zvuk dvojhlásky [ æ ɑ ].

Ēoh se objevuje jako samohláska v nápisu jïslheard (ᛡᛇᛋᛚᚻᛠᚱᛞ) na doverském runovém kameni. Ēoh se objevuje jako souhláska v nápisu almeïttig (ᚪᛚᛗᛖᛇᛏᛏᛁᚷ) na Ruthwellově kříži.

Runa Eyvaz by neměla být zaměňována s runou Soulu , která může mít podobný design, stejně jako s runou Evaz , která označuje krátký zvuk [e] nebo dlouhý [ē]. V mladším futharku je runa zvaná Yr ("tis", "tisový luk"). Formou ani zvukem však nesouvisí s runou Eyvaz a je spíše variantou runy Algiz .

Za touto runou je obraz Světového stromu neboli tisu . Symbolizuje také ochranu prostřednictvím nuceného zpoždění, dodatečného ověření, „předspouštěcí přípravy“ a práce na chybách.

Zmíněno v runových básních [1]

Anglosaská runová báseň

Runa	Originál	Překlad
Ach	Éoh biþ útan unsméþe tréow, slyšel hrúsan fæst, hierde fyres, wyrtruman upisován, wynn na éþle.	Venku je tis drsný strom, pevný v zemi a silný, strážce ohně, Opevněný kořeny - radost z dědictví.
Auto	Éar biþ egle eorla gehwilcum þonne fæstlice flæsce onginneþ hræw tó cólian hrúsan ceosan blác to gebeddan bledan gedréosaþ wynna gewítaþ wera geswícaþ.	Země (hrob) je hrozná pro všechny eorlamy když rychle začne maso - mrtvola - vychladnout, vybrat zemi černá v milence. plody opadávají radost je pryč, přátelství jsou přerušena.

Literatura

V Rusku

Blum R.H. Kniha run. - Kyjev: Sofie, 2010. - ISBN 978-5-399-00032-9, ISBN 978-5-91250-810-3.
Weber E. Runic Art. — Per. Skopintseva E. M. - Petrohrad: Eurasia Publishing Group, 2002. - 160 s. ISBN 5-8071-0114-6 .
Kolesov E., Torsten A. Runes. Futhark Classical a Armanic. - Penza: Zlatý řez, 2008. - ISBN 978-5-91078-045-7.
Korablev L. Runová abeceda. - M., 2015, samostatná publikace. — 592 s. - ISBN 978-5-9907446-0-8.
Pennik N. Magické abecedy. — Per. Kaminsky M. - Kyjev: Sofie, 1996. - 320 s. — ISBN 5-220-00005-5.
Platov A. V. Runic Art: praxe. Výcvikový kurz. - M .: Sam Polygraphist LLC, 2012. - 352 s. - ISBN 978-5-905948-01-5.
Thorsson E. Runové učení. - M .: Sofie, Helios, 2002. - 320 s. — ISBN 5-344-00080-4.
Jazyk Wirda (čtenka ve třech svazcích). — Per. Blaze A. - M.: Thesaurus Deorum, 2016.

V jiných jazycích

Arntz, Helmut. Runenschrift. Ihre Geschichte und ihre Denkmaeler. Halle/Saale: Niemeyer 1938.
Agrell, Sigurd . Zur Frage nach dem Ursprung der Runennamen. 1928.
Enoksen, Lars Magnar. běžec. Historie, Tydning, Talking. - Lund: Historiske Media, 1999. - ISBN 91-89442-55-5.
Grimm, Wilhelm Carl. Uber deutsche Runen. 1821.
Krause, Wolfgang. Byl to muž v Runenritzte. 2. sloveso. Aufl. Halle/Saale: Niemeyer 1943.
Odenstedt B. O původu a rané historii runového písma. - Coronet Books Inc, 1990. - 182 s. — ISBN 978-9185352203.