Epitalion

malé město
epitalion
řecký Επιτάλιον
37°37′36″ severní šířky sh. 21°29′36″ východní délky e.
Země
Obvod Západní Řecko
Periferní jednotka Elis
Společenství Pyrgos
Historie a zeměpis
Bývalá jména Agulenitsa
Náměstí 41 465 [1] km²
Výška středu 38 [1] m
Časové pásmo UTC+2:00 a UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 1469 [2]  lidí ( 2011 )
Digitální ID
Telefonní kód +30 26210
PSČ 270 58

Epithalion [4] [5] [6] ( řecky Επιτάλιον ή Επιτάλιο ) je malé město v Řecku na Peloponésu . Nachází se v nadmořské výšce 38 m nad mořem [1] , na svahu hory Dartiza ( Ντάρτιζα ή Ντάρντιζα , 197 m) [7] , na jižním břehu řeky Alfios , poblíž jejího ústí, 7 km jihovýchodně od město Pyrgos [4 ] [5] [6] . Administrativně patří do komunity Pyrgos v periferní jednotce Elis na periferii západního Řecka . Počet obyvatel je 1469 podle sčítání lidu z roku 2011 [2] .

Historie

Starověké město Epitalius (Epitalion, lat.  Epitalium , jiné řecké Ἐπιτάλιον ) [8] bylo velké město v Triphylia , oblasti jižní Elis . Založena v 5. století před naším letopočtem. E. Ruiny se zachovaly jižně od řeky Alfios, těsně předtím, než se řeka vlévá do Jónského moře [9] [10] , severně od moderního města.

Název odkazuje na pobřežní polohu, kterou město zaujímalo ve starověku ( επί της αλός ), než naplavené nánosy , geologické změny a antropogenní zásahy posunuly pobřeží o významnou vzdálenost dále na západ [10] .

Epipitalium ztotožňuje Strabo [11] s městem Frios (Frioessa, Trioessa), zmiňovaným Homérem [9] v Katalogu lodí [12] , nejsevernějším městem Nestorova království [13] .

Do roku 1927 ( řecky ΦΕΚ 306Α ) se město jmenovalo Agulenitsa [9] ( řecky Αγουλινίτσα ), poté bylo přejmenováno na Epitalion [14] .

Archeologie

Záchranné vykopávky provedené v 60. letech 20. století v rámci výstavby zavlažovacího projektu odkryly ruiny lázeňského domu a keramických kamen z římského období (2.-4. století n. l.) postavené na základech staveb z helénistického období , jakož i pozůstatky velké veřejné budovy z téže doby, která pravděpodobně patřila chrámu [13] .

Mezi mnoha nálezy, jako jsou mince, hliněné nádoby a figurky, drobné předměty z bronzu, skla a železa, nalezené při vykopávkách, je miliarium , tedy vzdálená pošta z římských dob. Byl nalezen podruhé postaven na malé zídce a podle dlouhého latinského nápisu, který zachoval velkou část jeho válcového povrchu, jeho instalaci zadal císař Traianus (98-117) po patřičných měřeních vzdáleností. Na konci nápisu je napsána vzdálenost 9 mil (odpovídá 13,5 km) bez uvedení výchozího bodu měření, ale s největší pravděpodobností se jedná buď o sousední přístav Feya , nebo Olympii . Navzdory tomu, že byl znovu použit, ukazuje miliarius v Epitalii na existenci centrální římské silnice , která vedla blízko místa jeho objevu [13] .

Dnes je miliarius vystaven mezi mnoha dalšími pozoruhodnými nálezy v archeologickém muzeu Pyrgos [13] .

Na vrcholu kopce Agios Eorios, severně od moderního města Epitalion [6] a nad pozůstatky antického města, vykopávky odkryly obdélníkový dům, z něhož se dochovaly části dvou místností. Na základě studia hojnosti malované keramiky lze usoudit, že sídliště vzniklo v pozdněheladickém období IIB (konec 15. století př. n. l.) a nadále bylo osídleno až do pozdního heladického období IIIB (XIII. století př. n. l.) . Poté byl opuštěn [13] .

Společenství

Komunita Agulenitsa ( κοινότητα αγουλινίτσης ) založená v roce 1912 ( φεκ 262α ), v roce 1927 ( φεκ 306a ) přejmenovaná epitalion ( ε επ:slí επαι επατ επι επα εY επα επ:α επατ εYa επ' εYa εYa εYa εYa εYa εYa εYa εYa εYa π πa π επα επα εY εYa επα επα εY εYa εY επα επ: slí Komunita zahrnuje vesnici Paralia . Počet obyvatel je 1495 podle sčítání lidu z roku 2011 [2] . Rozloha 41,465 kilometrů čtverečních [1] .

Lokalita Obyvatelstvo (2011) [2] , lidé
epitalion 1469
Paralia 26

Populace

Rok Obyvatelstvo, lidé
1991 1766 [16]
2001 1772 [16]
2011 1469 [2]

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Απογραφή πληθυσμού – κατοικιών της 18ης μαρτ.ίου 2001 (μόνιΌμος  ) σσυμόνιμοςς — Πειραιάς: Εθνική στατιστική υπηρεσία της Ελλάδας , 2009. — Τ. I. _ — Σ. 360 . — ISSN 1106-5761 .
  2. 1 2 3 4 5 Πίνακας αποτελεσμάτων Μόνιμου Πληθυσμού-Απογραφής 2011  (Grecko) 2011 . Ελληνική Στατιστική Αρχή (20. března 2014). Staženo: 22. října 2017.
  3. Databáze řeckého statistického úřadu  (řecké)
  4. 1 2 Mapový list J-34-G.
  5. 1 2 Mapový list J-34-XXII. Měřítko: 1:200 000. Uveďte datum vydání/stav oblasti .
  6. 1 2 3 Mapový list J-34-91-B.
  7. Mapový list J-34-92-A.
  8. Epitalium  // Skutečný slovník klasických starožitností  / ed. F. Lübker  ; Editovali členové Společnosti klasické filologie a pedagogiky F. Gelbke , L. Georgievsky , F. Zelinsky , V. Kansky , M. Kutorga a P. Nikitin . - Petrohrad. , 1885. - S. 484.
  9. 1 2 3 Elis  // Skutečný slovník klasických starožitností  / ed. F. Lübker  ; Editovali členové Společnosti klasické filologie a pedagogiky F. Gelbke , L. Georgievsky , F. Zelinsky , V. Kansky , M. Kutorga a P. Nikitin . - Petrohrad. , 1885. - S. 465-466.
  10. 1 2 Αντωνόπουλος, Κωνσταντίνος. Αρχαιολογικός Χώρος Επιταλίου. Ιστορικό  (řecky) . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo: 28. prosince 2020.
  11. Strabo . Zeměpis. VIII, 3, 24
  12. Homer . Ilias. II, 592; XI, 711
  13. 1 2 3 4 5 Αντωνόπουλος, Κωνσταντίνος. Αρχαιολογικός Χώρος Επιταλίου. Περιγραφή  (řecky) . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo: 28. prosince 2020.
  14. Επιτάλιον (Ηλείας)  (řecky) . EETAA. Staženo: 28. prosince 2020.
  15. Διοικητικές μεταβολές δήμων και κοινοτήτων. K. Επιταλίου (Ηλείας)  (řecky) . ΕΕΤΑΑ. Staženo: 28. prosince 2020.
  16. 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řecky) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.