Envisat

Envisat ( anglicky  Envisat, Environmental Satellite ) je družice postavená Evropskou kosmickou agenturou pro průzkum Země z vesmíru. Družice byla vynesena 1. března 2002 nosnou raketou Ariane-5 na sluneční synchronní polární dráhu s výškou 790 ± 10 kilometrů. Udělá jednu otáčku za 101 minut. Pro období 2000 - 2010 je to největší satelit vypuštěný Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Vědecké vybavení

Na palubě Envisat nese devět přístrojů, které shromažďují informace o zemi, vodě, ledu a atmosféře pomocí různých metod měření.

• ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) pozoruje Zemi v mikrovlnném spektru od 4 do 8 GHz. Tento nástroj umožňuje sledovat změnu výšky povrchu se submilimetrovou přesností.
• MERIS (MEdium Resolution Imaging Spectrometer) je spektrometr , který studuje světlo odražené Zemí (povrchem a atmosférou). Hlavním účelem spektrometru je studovat barvu oceánu, například za účelem poskytnutí odhadů koncentrace chlorofylu a částic.
• AATSR (Advanced Along Track Scanning Radiometer) měří teplotu mořské hladiny.
• RA-2 (Radar Altimeter 2) - radarový výškoměr, který sleduje dvě elektromagnetická pásma: pásmo Ku a pásmo S ( 2-4 GHz); slouží ke studiu topografie oceánů, pozorování ledu a měření výšek pevniny.
• MWR (Microwave Radiometer) měří množství vodní páry v atmosféře a množství kapalné vody v oblacích.
• DORIS (Doppler Orbitography and Radiopositioning Integrated by Satellite) je mikrovlnný sledovací systém, který plní úkol přesně určit polohu satelitu.
• GOMOS (Global Ozone Monitoring by Occultation of Stars) pozoruje hvězdy prostřednictvím zemské atmosféry; změnou jejich barvy můžete hodně říci o množství různých plynů, jako je ozón , a jejich rozložení na výšku.
• MIPAS (Michelson Interferometer for Passive Atmospheric Sounding) - Fourierův spektrometr pro střední infračervený rozsah; tento rozsah je důležitý pro sledování plynů, které hrají velkou roli v klimatu Země.
• SCIAMACHY (SCanning Imaging Absorption spectroMeter for Atmospheric CHartographY) - spektrometr, který porovnává světlo přicházející ze Slunce se světlem odraženým Zemí; to vám umožní získat informace o atmosféře, kterou odražené světlo prochází.

Komunikace ztracena a mise ukončena

8. dubna 2012 byla ztracena komunikace s družicí. Zůstal na své bývalé oběžné dráze, ale všechny pokusy o kontakt se zařízením byly neúspěšné. ESA oficiálně oznámila ukončení mise satelitu 9. května 2012 [1] .

Hrozby

Momentálně[ kdy? ] satelit, díky svým hmotnostně-rozměrovým charakteristikám, představuje obrovskou hrozbu pro ostatní letadla. V případě srážky s družicí Envisat se objeví obrovský mrak trosek s velkým poloměrem expanze. Tyto trosky budou představovat vážnou hrozbu, protože jejich množství a hmotnost může spustit mechanismus Kesslerovy katastrofy [2] .

Pokud se Envisatu nic nedotkne, zůstane na oběžné dráze více než století a půl. Zařízení, s jehož pomocí bude možné hypoteticky deorbit Envisat, bude muset mít hmotnost minimálně dvě tuny.

Poznámky

1. ↑ ESA oznamuje konec mise pro  Envisat
2. ↑ Vysvětlení Kesslerova syndromu

Odkazy

• Oficiální stránky "Envisat"  (anglicky)
• Monitorování přírodních rizik pomocí snímků ENVISAT ASAR
• Popis družice Envisat-1 na všeobecném vzdělávacím geoportálu