| Slavorum Apostoli | |
|---|---|
| Žánr | Encyklika |
| Autor | Papež Jan Pavel II |
| Původní jazyk | latinský |
| datum psaní | 1985 |
| Datum prvního zveřejnění | 2. června 1985 . |
| Předchozí | Laborem Exercens |
| Následující | Dominum et Vivificantem |
Slavorum Apostoli ( Apoštolové Slovanů ) je čtvrtá encyklika papeže Jana Pavla II ., vydaná 2. června 1985 . Encyklika je věnována působení apoštolů Slovanů Cyrila a Metoděje .
Encyklika se skládá z 8 kapitol.
Encyklika má převážně kulturní a historický charakter [1] . Vydání encykliky bylo načasováno na 1100. výročí smrti svatého Metoděje. Na příkladu života soluňských bratří pojednává Jan Pavel II. v encyklice o pojmech jako jednota církve a inkulturace při hlásání evangelia. Zdůrazňuje, že bratři uskutečnili misi ještě před zlomem mezi křesťanským Východem a křesťanským Západem a jejich misi schválil jak římský biskup, tak konstantinopolský patriarcha . Zosobňovaly lásku k jednotě církve Východu a Západu a touhu po její univerzalitě [2] .
Pro nás dnes v jejich apoštolských spisech zaznívá ekumenická výzva: toto je pozvání znovu, v tichu smíření, znovu vytvořit jednotu, která dala hlubokou trhlinu od dob svatých Cyrila a Metoděje, a především jednota mezi východem a západem [3]
Dalším důležitým tématem encykliky byl problém inkulturace , tedy koncept toho, jak by mělo být hlásáno evangelium v různých kulturách. Na příkladu Cyrila a Metoděje papež tvrdí, že úspěšná evangelizace je nemožná bez dobrého porozumění vnitřnímu světu těch, kterým je kázání určeno [2] . Podstatou činnosti bratří podle Jana Pavla II. byla hluboká úcta k jazyku, zvykům a tradicím slovanských národů a touha osvětlit je prostřednictvím evangelia.
| Jana Pavla II | ||
|---|---|---|
| Chronologie |
| |
| Acts |
| |
| Apoštolské konstituce |
| |
| Encykliky |
| |
| Paměť |
| |
| jiný | ||