Rocková aréna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 2. ledna 2020; kontroly vyžadují 5 úprav .

Arena rock ( angl.  arena rock ), nebo stadionový rock ( angl.  stadium rock ) [1] (někdy se také používá hymnus rock [2] , corporate rock [3] , nebo pomp rock [4] ) - rocková hudba , určená pro vystoupení na velkých místech, stadionech a pro velké turné. "Arena rock" není samostatný žánr, ale je to pouze termín používaný pro hudbu orientovanou na masová vystoupení. Hlavními rysy arénového rocku jsou kompoziční formát, orientovaný na rozhlasovou rotaci, komerčně orientovaná melodie , blízká AOR , a velké množství rockových balad [5] .

Historie

Vystoupení Beatles na Shea Stadium v ​​New Yorku v roce 1965 je tradičně považováno za začátek arénového rocku . Tento úspěch navázaly na velmi úspěšné festivaly v Monterey a Woodstock v roce 1967 a 1969 [6] . V pozdních šedesátých létech a časných sedmdesátých létech, cesty skupinami takový jako Rolling Stones , Led Zeppelin a Grand Funk železnice prokázaly úspěch formátu stadionu . Paralelně s tím dochází k průlomu v síle zvukových systémů, což přispělo i k popularizaci arénového rocku, zvyšování a zvyšování možných objemů koncertů. Postupně se začíná aktivně využívat pyrotechnika, efekty a další prvky show [7] . Někteří kritici zároveň poukazují na to, že tato doba znamenala konec rockového idealismu 60. let, kdy rock začal postupně vstupovat do hlavního proudu a podléhat komerci v podobě vzniku výrazně komerčních rockových žánrů, jako je soft rock nebo glam rock [1] . Hlavní skupiny mladého arénového rocku jsou tzv[ kdo? ] Journey , REO Speedwagon , Boston , Led Zeppelin , Foreigner , Styx [5] , Kiss , Peter Frampton [8] a Queen [9] [10] .

Obrovské finanční náklady a vysoká úroveň show vedly k tomu, že se vystoupení na stadionech přezdívalo corporate rock ( angl.  corporate rock ) [11] . Ale komerční zaměření arénového rocku mělo zároveň vliv na rozvoj punk rocku a pub rocku v 70. letech. Obvykle se to vysvětluje jako protest proti rostoucí komercializaci rocku a ztrátě spojení mezi hudebníky a veřejností [11] . V 80. letech začíná éra glam metalu a tedy i formátu AOR , který dále posílil místo arénového rocku v mainstreamu. Ale už na začátku 90. let se to vše vytrácí v nulu s vlnou popularity alternativní rockové hudby a kapel jako Nirvana . Podle webu Allmusic by se glam metal dal označit za mrtvý již v roce 1991, neboť pompézní a patetický glam a arénový rock nemohl konkurovat myšlenkám deklarovaným grunge a dalšími alternativními žánry [12] .

Významní představitelé

Poznámky

  1. 1 2 Waksman S. This Ain't the Summer of Love: Conflict and Crossover in heavy metal and Punk.—University of California Press, 2009.—pp. 21-31. ISBN 0520253108
  2. Donaldson G. The Making of Modern America: the Nation from 1945 to the Present.—Rowman and Littlefield, 2009.—str. 248. ISBN 0742548201
  3. Scrivani-Tidd LM The Greenwood Encyklopedia of Rock History: From Arenas to the Underground, 1974-1980.—Greenwood Press, 2006.—s. 74. ISBN 0313329370
  4. Crystal, David. Slova v čase a místě: Zkoumání jazyka prostřednictvím historického tezauru Oxfordského anglického slovníku  (angličtina) . - Oxford University Press , 2014. - S. 220. - ISBN 0-19-968047-7 .
  5. 1 2 "Arena rock" Archivováno 8. srpna 2013 na Wayback Machine // Allmusic , staženo 20. ledna 2011.
  6. Weisbard E. This is Pop: in Search of the Elusive at Experience Music Project.— Harvard University Press, 2004.—str. 62. ISBN 0674013212
  7. Shuker R. Popular Music: the Key Concepts.— London: Routledge, 2nd. vyd., 2002.—str. 158. ISBN 0415284252
  8. Shepherd J. (ed.) Continuum Encyclopedia of Popular Music of the World, Volume 1.—Continuum, 2003.—str. 423. ISBN 0826463215
  9. Buckley P. The Rough Guide to Rock.— London: Rough Guides, 3rd edn., 2003.—str. 835. ISBN 1843531054
  10. Thrills A. STÁLE vás otřásáme: Re-releases chart Queen's rise to power Archivováno 20. září 2011 na Wayback Machine // Daily Mail, 03/11/2011. Staženo 16. června 2011
  11. 1 2 Reynolds WM, Webber JA Teorie rozšiřujícího kurikula: Dis/positions and Lines of Flight.— London: Routledge, 2004.—str. 24. ISBN 0805846646
  12. Arena Rock  (anglicky) na stránkách AllMusic , Allmusic . Staženo 6. července 2010.

Odkazy