Oblast Atbasar
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. listopadu 2019; kontroly vyžadují 30 úprav .| Oblast Atbasar | |
|---|---|
| Atbasar audana | |
| 51°48′39″ severní šířky sh. 68°21′26″ východní délky e. | |
| Země | Kazachstán |
| Obsažen v | oblast Akmola |
| Zahrnuje | 1 město okresního významu, 2 vesnice a 11 venkovských okresů |
| Adm. centrum | Atbasar |
| Akim | Amanbek Kalžanov [1] |
| Historie a zeměpis | |
| Datum vzniku | 1928 |
| Náměstí | 10 635 km² |
| Časové pásmo | UTC+6 |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | 48 234 [2] lidí ( 2019 ) |
| Hustota | 7,2 osob/km² |
| národnosti | Rusové (38,35 %) , Kazaši (36,63 %) , Ukrajinci (8,03 %) , Němci (5,77 %) , Bělorusové (1,84 %) , Tataři (2,13 %) , ostatní (7,25 %) [3] |
| Digitální ID | |
| PSČ | 020400-020426 [4] |
Okres Atbassar ( kaz. Atbasar audany ) je správní jednotka na západě oblasti Akmola v Kazachstánu . Správním centrem je město Atbasar .
Geografie
Okres Atbassar se nachází v západní části regionu Akmola. Její výměra je 1 063 tis. ha, z toho 1 018 tis. hektarů zemědělské půdy, z toho 419 tis. ha orné půdy, 531 tis. ha pastvin, 38 tis. ha travních porostů a 29 tis. ha ladem.
Území regionu zaujímá jižní část pahorkatiny Kokshetau (300-450 m n. m.), rovina Atbasar a severní část roviny Teniz. Na území okresu se nachází 12 sladkovodních jezer; tekou řeky Ishim , Zhabay , Zhylandy, Terisakkan , Kayrakty , Shortanbay. Půdy jsou převážně tmavé kaštanové. Pěstujte: péřovka, kostřava, pelyněk, kermek, ostřice, rákos, rákos. Žijí: vlk, liška, zajíc, sysel, jerboa, ondatra; z ptáků jsou to husa, kachna, labuť, koroptev a další [5] .
Historie
Historie před 20. stoletím
Nejstarší člověk se začal usazovat na území moderní oblasti Atbasar v neolitu ( kultura Atbasar ).
Od roku 1969 objevila Archeologická expedice Severní Kazachstán pod vedením V.F. Seiberta asi 100 lokalit z doby kamenné v údolích přítoků řeky Išim (Zhabay, Arshaly, Koluton). Průzkum mikrodistriktu Telman poblíž města Atbasar vedl k objevu 18 míst z doby kamenné. Poblíž vesnice Pokrovka byla objevena osada Sargaly (VIII-VII století před naším letopočtem). Poblíž vesnice Samarka se nacházejí pohřební mohyly ze starší doby železné. V okolí Atbasaru se nacházejí kamenné sochy turkické kultury – „balbalové“ – pocházející ze 7.–12. století. Archeologické památky středověku představují mazary .
V období od 13. do 18. století patřily země Atbasar kazašským nomádům, jejichž hlavním zaměstnáním byl chov dobytka.
Po dokončení přistoupení Kazachstánu k Ruské říši, okres Atbasar, jako součást regionu Akmola, získal své jméno v roce 1878. V roce 1870 byly založeny vesnice Novo-Aleksandrovka a Pokrovka, v roce 1879 - Mariinsky (přejmenován na Marinovka), Vladimiro-Borisovka, Sergeevka, Nikolaevka, Poltavka, Kochubeevka (přejmenován na Sovětskoye).
Nedávná historie
Dekretem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 17. ledna 1928 byl okres Atbasar zlikvidován a 28. září byl vytvořen okres Atbasar jako součást okresu Akmola s administrativním centrem ve městě Atbasar . Když 20. února 1932 vznikla oblast Karaganda , okres se stal její součástí a 29. července 1936 byl převeden do oblasti Severní Kazachstán . Výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze 14. října 1939 vznikla Akmolská oblast na úkor části území Karagandy a Severního Kazachstánu s centrem ve městě Akmolinsk . S vytvořením oblasti Akmola byla do ní zahrnuta oblast Atbasar.
V roce 1954 se v souvislosti s realizací plánu rozvoje panenských pozemků začal region intenzivně hospodářsky rozvíjet. L. I. Brežněv , který byl v té době druhým a poté prvním tajemníkem Komunistické strany Kazachstánu, ve svých pamětech „ Tselina “ napsal: „... Z Kustanai jsem se vydal na výlet do panenských krajů, okresů, státu farmy, kde všude probíhalo setí. Na stanicích Esil a Atbasar jsem našel doslova pandemonium. Jejich průchodnost byla zcela neúměrná množství příchozího nákladu... Do regionálního centra Atbasar dorazilo mnoho nákladu. Staré, prašné, větrem ošlehané město s nízkými domky a zakrslou zelení dostávalo vlaky se stroji, dřívím, cementem, díly domů, polními přívěsy, kovem, benzínem, semeny, potravinami a zbožím – dostávalo nejen pro vlastní panenské farmy, ale i pro tři sousedící regiony. Celé obyvatelstvo města bylo mobilizováno, aby vyložilo ešalony…“ „…žili a pracovali v nejklidnějším městě, opuštěném v hluché, sluncem spálené stepi, a tento život také plynul tichým, odměřeným tempem. Ale pak přišel rok 1954 a město bylo v epicentru panenského dění, před očima celé země...“
Klima
Průměrné datum přechodu teplot přes 0 °C (nástup klimatického jara) je 10. dubna, po 5 °C - 22. dubna.
Průměrné datum přechodu teploty přes 15 °C (klimatický nástup léta) je 25. května.
Průměrné datum přechodu teploty přes 15 °C (klimatický nástup podzimu) je 2. září.
Průměrné datum přechodu teploty přes -0 °C (nástup klimatické zimy) je 25. října.
| Průměrná měsíční teplota od roku 2000 do roku 2015, °C | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc | Jan | února | Mar | dubna | Smět | června | července | Aug | sen | Oct | Ale já | prosinec | Rok | Odchylka od normy |
| rok 2000 | −14.5 | −12.2 | −9.3 | 7.3 | 10.5 | 19.7 | 19.3 | 17.5 | 11.0 | 0,2 | −11.7 | −13.3 | 2,0 | +0,7 |
| rok 2001 | −14.8 | −14.6 | −3.9 | 6.9 | 16.5 | 17.9 | 17.5 | 17.6 | 10.1 | 3.4 | −2.9 | −15.3 | 3.2 | +1,9 |
| 2002 | −7.5 | −6.7 | −0,5 | 3.5 | 10.8 | 16.7 | 19.0 | 17.8 | 14.3 | 3.8 | −3.1 | −19.9 | 4,0 | +2,7 |
| 2003 | −17.3 | −16.8 | −13,0 | 0,6 | 15.3 | 16.8 | 17.7 | 20.7 | 13.3 | 2.5 | −10,0 | −10.9 | 1.6 | +0,3 |
| 2004 | −17,0 | −12.2 | −9.5 | 4.7 | 14.9 | 19.2 | 20.8 | 18.3 | 14.0 | 5.4 | −2.3 | −14.9 | 3.5 | +2,2 |
| rok 2005 | −16.3 | −21.3 | −5.9 | 3.1 | 14.5 | 19.5 | 20.4 | 17.3 | 12.0 | 6.1 | −2.9 | −12.4 | 2.8 | +1,5 |
| 2006 | −24.6 | −15.3 | −3.4 | 7.1 | 13,0 | 20.2 | 18.8 | 16.9 | 13,0 | 4.7 | −4.3 | -5.6 | 3.4 | +2,1 |
| 2007 | −9.3 | −14.9 | −13,0 | 4.8 | 15.6 | 17.2 | 20.5 | 18.3 | 13.2 | 6.0 | −5.3 | -13.4 | 3.3 | +2,0 |
| 2008 | −24.9 | −15.6 | −1.8 | 6.4 | 14.6 | 18.9 | 22.7 | 19.8 | 10.1 | 7,0 | −1.2 | −12.8 | 3.6 | +2,3 |
| rok 2009 | −15.8 | −18.4 | −7.3 | 4.6 | 12.9 | 18.1 | 18.3 | 17.7 | 12.4 | 5.1 | −5.1 | −15.1 | 2.3 | +1,0 |
| 2010 | −22,0 | −22.8 | −9.9 | 4.2 | 14.1 | 21.3 | 19.6 | 21.2 | 13.1 | 4.9 | 0,1 | −13.8 | 2.5 | +1,2 |
| 2011 | −22.3 | −18.1 | −10.5 | 6.9 | 12.8 | 18.0 | 19.6 | 16.4 | 14.9 | 5.1 | -10.6 | −20.3 | 1,0 | −0,3 |
| rok 2012 | −22.5 | −22.7 | −7.9 | 10.1 | 14.9 | 20.4 | 22.8 | 19.9 | 12.9 | 5.9 | -4.7 | −22.8 | 2.2 | +0,9 |
| rok 2013 | −16.4 | −14.9 | −5.8 | 7,0 | 11.9 | 17.8 | 18.4 | 17.4 | 11.5 | 3.9 | 0,3 | −8.9 | 3.5 | +2,2 |
| rok 2014 | −17.5 | −20.2 | −5.5 | 4.1 | 14.7 | 19.2 | 16.5 | 20.5 | 9.5 | 2.8 | −8.7 | −11.4 | 2,0 | 0,7 |
| 2015 | −18.8 | −15.1 | -9,0 | 3.6 | 14.9 | 19.6 | 19.2 | 17.3 | 11.6 | 2.7 | −7.2 | −5.3 | 2.8 | 1.5 |
| Průměry | −17.6 | -16.4 | -7.3 | 5.3 | 13.9 | 18.8 | 19.4 | 18.4 | 12.3 | 4.4 | -4.9 | -13.9 | 2.7 | +1,4 |
Správní členění
Okres Atbassar jako administrativně-územní jednotka zahrnuje 1 město, 2 vesnice a 11 venkovských okresů.
| č. na mapě | Správní jednotka | Administrativní centrum | Počet sídel _ | Obyvatelstvo (2009) |
|---|---|---|---|---|
| Městská sídla: | ||||
| jeden | Město Atbasar | město Atbasar | jeden | 30 436 |
| Venkovská sídla: | ||||
| 2 | Venkovský okres Akana Kurmanov | Vesnice Akana Kurmanov | 3 | 1 393 |
| 3 | Venkovský okres Bastau | Vesnice Bastau | jeden | 1488 |
| čtyři | Vesnice Borisovka | Vesnice Borisovka | jeden | 1084 |
| 5 | Makeevsky venkovský okres | Vesnice Shuyskoye | 2 | 972 |
| 6 | Marinovskiy venkovský okres | Obec Marinovka | 3 | 4 128 |
| 7 | vesnice Novoselskoe | vesnice Novoselskoye | jeden | 1 117 |
| osm | Pokrovsky venkovský okres | Vesnice Pokrovka | 2 | 1 522 |
| 9 | Poltavský venkovský okres | Obec Poltavka | 2 | 1067 |
| deset | Sepeevsky venkovský okres | vesnice Sepe | 2 | 1 300 |
| jedenáct | Sergeevsky venkovský okres | Vesnice Sergeevka | 3 | 1711 |
| 12 | Venkovský okres Telman | Vesnice Telman | 2 | 1 290 |
| 13 | Venkovský okres Shunkyrkol | vesnice Soči | 2 | 1 787 |
| čtrnáct | Yaroslavl venkovský okres | Vesnice Timaševka | 5 | 1 686 |
Osady
V regionu Atbasar je 30 osad (1 město, 1 stanice, 1 aul a 27 vesnic).
V roce 1989 bylo v regionu Atbasar 53 osad [6] .
Zrušené osady- obec Slavinka zanikla v 90. letech 20. století.
- vesnice Bolshoi Moinak - zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Ždanovka byla zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Kayrakty - zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Ljudmilovka - zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Prigorodnoye byla zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Smirnovka - zlikvidována v roce 2006 [7] .
- obec Nikolaevka - zlikvidována v roce 2009 [8] .
- obec Proletarka byla zlikvidována v roce 2009 [9] .
- 87 křižovatka - likvidována v roce 2013 [10] .
- Vesnice Karazhar - zlikvidována v roce 2014.
- Obec Sadubek - likvidována v roce 2014.
- Obec Shunkyrkol - zlikvidována v roce 2014.
- obec Tretyakovka - zlikvidována v roce 2019 [11] .
Populace
| Obyvatelstvo regionu Atbasar | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1939 [12] | 1959 [13] | 1970 | 1979 [14] | 1989 [14] | 1999 [14] | 2004 [14] |
| 23 182 | ↗ 72 180 | ↘ 72 032 | ↗ 87 102 | ↘ 75 839 | ↘ 61 009 | ↘ 54 860 |
| 2005 [14] | 2006 [14] | 2007 [14] | 2008 [14] | 2009 [14] | 2010 [14] | 2011 [14] |
| ↘ 54 622 | ↘ 54 159 | ↘ 53 905 | ↘ 53 338 | ↘ 50 981 | ↘ 50 754 | ↘ 50 470 |
| 2012 [14] | 2013 [14] | 2014 [14] | 2015 [14] | 2016 [14] | 2017 [14] | 2018 [14] |
| ↘ 50 225 | ↘ 50 046 | ↘ 49 895 | ↘ 49 869 | ↗ 49 921 | ↘ 48 847 | ↘ 48 412 |
| 2019 [14] | 2020 [14] | 2021 [14] | ||||
| ↘ 48 234 | ↘ 47 543 | ↘ 46 968 | ||||
Urbanizace
58,88 % (28 402) obyvatel okresu žije v městských podmínkách (město Atbasar ).
Národní složení
| Ne. | Národnost | 1939 [15] | 2019 [3] |
|---|---|---|---|
| jeden | Rusové | 7 047 (30,40 %) | 18 499 (38,35 %) |
| 2 | Kazaši | 4 902 (21,15 %) | 17 667 (36,63 %) |
| 3 | Ukrajinci | 9 672 (41,72 %) | 3 873 (8,03 %) |
| čtyři | Němci | 424 (1,83 %) | 2 782 (5,77 %) |
| 5 | Tataři | 417 (1,80 %) | 1 026 (2,13 %) |
| 6 | Čečenci | - | 889 (1,84 %) |
| 7 | Bělorusové | 65 (0,28 %) | 888 (1,84 %) |
| osm | Ingush | - | 545 (1,13 %) |
| 9 | Ázerbájdžánci | - | 480 (1,00 %) |
| deset | Baškirové | - | 228 (0,47 %) |
| jedenáct | Poláci | 287 (1,24 %) | 166 (0,34 %) |
| 12 | Arméni | - | 162 (0,34 %) |
| 13 | Moldavané | - | 138 (0,29 %) |
| čtrnáct | Mordva | 30 (0,13 %) | 134 (0,28 %) |
| patnáct | Udmurts | - | 134 (0,28 %) |
| 16 | Mari | - | 38 (0,08 %) |
| 17 | Korejci | 38 (0,16 %) | 36 (0,07 %) |
| osmnáct | jiný | 300 (1,29 %) | 549 (1,14 %) |
| 19 | Celkový | 23 182 (100,00 %) | 48 234 (100,00 %) |
Složení pohlaví a věku
Podle národního sčítání lidu Republiky Kazachstán v roce 2009 [16] :
| Stáří | Muži, os. |
Ženy, os. |
Celkový počet, os. |
Podíl na celkové populaci, % |
|---|---|---|---|---|
| 0-14 let | 5 593 | 5 355 | 10 948 | 21,47 % |
| 15 - 64 let | 17 370 | 17 869 | 35 239 | 69,13 % |
| starší 65 let | 1 708 | 3086 | 4 794 | 9,40 % |
| Celkový | 24 671 | 26 310 | 50 981 | 100,00 % |
- Muži – 24 671 (48,39 %). Ženy - 26 310 (51,61 %).
Ekonomie
Ve městě Atbasar jsou soustředěny průmyslové podniky: depo lokomotiv, opravárenské a mechanické dílny, závod na výrobu železobetonových konstrukcí, závod na výrobu keramzitu, továrna na oděvy, závod na nealkoholické nápoje, tiskárna a další. Region Atbasar je významným producentem obilí. Nachází se zde vlastivědné muzeum. Územím regionu Atbasar prochází železnice Kartaly-Arkalyk-Astana a dálnice Astana-Almaty [5] .
Domorodci Hrdinové Sovětského svazu a plnohodnotní kavalíři Řádu slávy
Pankov, Vasily Ignatievich (1925-1944) - účastník Velké vlastenecké války , Hrdina Sovětského svazu (1945). Narodil se ve vesnici Kovylyanka.- Kurmanov, Akan (1918-1943) - účastník Velké vlastenecké války , Hrdina Sovětského svazu (1944). Narodil se ve vesnici Kosbarmak
- Kaplenko, Vasilij Petrovič (31.3.1914, obec Novopalestinovka - 3.11.1984, Pugačevka, okres Rakytňanskij, Kyjevská oblast Ukrajiny) - nositel Řádu slávy tří stupňů [17] .
Zajímavosti
- Atbasar je opakovaně zmiňován v pamětech L. I. Brežněva „ Panenská země “: „... Z Kustanay jsem se vydal na výlet do panenských krajů, okresů, státních statků, kde všude probíhalo setí. Na stanicích Esil a Atbasar jsem našel doslova pandemonium. Jejich průchodnost byla zcela neúměrná množství příchozího nákladu... Do regionálního centra Atbasar dorazilo mnoho nákladu. Staré, prašné, větrem ošlehané město s nízkými domky a zakrslou zelení dostávalo vlaky se stroji, dřívím, cementem, díly domů, polními přívěsy, kovem, benzínem, semeny, potravinami a zbožím – dostávalo nejen pro vlastní panenské farmy, ale i pro tři sousedící regiony. Celé obyvatelstvo města bylo mobilizováno, aby vyložilo ešalony…“ „… žil a pracoval v nejklidnějším městě, opuštěném v hluché, sluncem spálené stepi, a tento život také plynul tichým, odměřeným tempem. Ale pak přišel rok 1954 a město bylo v epicentru panenského dění, před očima celé země...“
- V roce 1973 se na hřbitově v Atbasaru objevil pomník z černého a růžového mramoru rodičům manželky D. A. Kunaeva - Zukhra Sharifovna. Je na něm vytesáno: "Vážení rodiče... od dětí, 1973."
- Poledne v Atbasaru přichází ve 13:26 ( UTC+6 ), to znamená, že rozdíl mezi aktuálním časem a místním středním slunečním časem je +1 hodina 26 minut. Pro srovnání, poledne přichází: v Ust-Kamenogorsku ve 12:30, v Astaně - 13:14, v Kokchetavu - 13:22, v Kustanai - 13:46.
- Navzdory malému počtu obyvatel město zabírá velké území pro takové obyvatelstvo kvůli zvláštnostem architektury (podíl jednopatrových budov mezi budovami soukromých domů je velký).
- Z hlediska počtu obyvatel je Atbasar na 44. místě v Kazachstánu a na 4. místě v oblasti Akmola (po Kokshetau , Stepnogorsku a Shchuchinsku ). V Tselinogradské oblasti obsadilo město 2. místo a teprve v polovině 70. let ustoupilo Stepnogorsku .
- Ulice Atbasarskaya je v Astaně (také Atbasarsky lane), Alma-Ata , Novokuzněck , Urus-Martan a v samotném Atbasaru.
- Jedna ze čtvrtí na jihozápadě města má neoficiálně stejný název jako hlavní město Velké Británie - Londýn , který leží na stejné zeměpisné šířce (51°C. w.) jako Atbasar, ale má mírné klima, např. v celé západní Evropě, což je způsobeno vlivem teplého oceánského proudu Golfského proudu . Zima v Londýně je teplá jako ve městech na severu subtropického pásma (například Soči ), s absolutním minimem -16,6 °C, což je o 1,3 stupně (!) více než průměrná lednová teplota (-17,9 ° C) v Atbasaru.
- Nejnižší teplota (absolutní minimum) v Kazachstánu byla zaznamenána ve městě Atbasar, oblast Akmola - -57,0 °C.
- Leden 1969 s průměrnou teplotou −31,7 °C byl nejchladnější v historii. Druhá polovina měsíce byla obzvlášť drsná. [2]
- Prosinec 2012 byl s průměrnou teplotou -22,8 °C jedním z nejchladnějších v nedávné paměti. V týdnu (od 13. do 19.) byly denní teploty -30 °C-36 °C, noční klesaly pod -40 °C. [3]
- Prosinec 2015 s průměrnou teplotou −5,3 °C byl nejteplejší za celou dobu pozorování a také o téměř 2 stupně teplejší (!) listopad téhož roku, což se pro města s ostře kontinentálním klimatem zdá neuvěřitelné. [čtyři]
- V roce 2014 došlo k jedné z největších povodní v historii Atbasaru. V důsledku prudkého oteplení ve dnech 8. až 9. dubna na +14 ° C se do řeky intenzivně vylila stepní voda z tání. Zhabai , kde ještě neroztál led, a zaplavila 559 domů ve 12 ulicích města.
- Ve dnech 17. – 18. dubna 2017 zničila další povodeň hromadnou bouranou hráz dlouhou asi 15 km a vysokou až 7 metrů. Kritická hladina vody byla překročena o 2,5 metru, což je o 80 centimetrů výše než v roce 2014.
- Podle jednoho z amerických plánů atomové války proti SSSR byl Atbasar (spolu s dalšími městy) cílem leteckého útoku. .
Poznámky
- ↑ Oficiální internetový zdroj regionu Atbasar . Staženo 13. prosince 2019. Archivováno z originálu 12. prosince 2019.
- ↑ Obyvatelstvo Republiky Kazachstán podle pohlaví v kontextu regionů, měst, okresů a regionálních center a sídel na začátku roku 2019 . Statistický výbor Ministerstva národního hospodářství Republiky Kazachstán. Získáno 27. září 2019. Archivováno z originálu 13. června 2020.
- ↑ 1 2 Obyvatelstvo Republiky Kazachstán podle jednotlivých etnických skupin na začátku roku 2019 . Statistický výbor Ministerstva národního hospodářství Republiky Kazachstán. Získáno 27. září 2019. Archivováno z originálu dne 4. června 2020.
- ↑ Poštovní směrovací čísla Kazachstánu . Získáno 23. března 2010. Archivováno z originálu 11. ledna 2010.
- ↑ 1 2 Atbasarská oblast // Kazachstán. Národní encyklopedie . - Almaty: Kazašské encyklopedie , 2004. - T. I. - ISBN 9965-9389-9-7 . (CC BY SA 3.0)
- ↑ Výsledky celounijního sčítání lidu za Kazašskou SSR v roce 1989. Svazek 3 . Staženo: 10. března 2022.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 O změnách administrativně-teritoriální struktury regionu v regionech Enbekshilder, Sandyktau, Shortandinsky, Atbasar . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu 4. března 2022.
- ↑ O zrušení a transformaci některých osad a venkovských okresů regionu Akmola v oblastech Atbasar, Astrachaň a Enbekshilder . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu dne 6. března 2022.
- ↑ O zrušení a transformaci některých osad a venkovských okresů regionu Akmola v okresech Akkol, Arshaly, Astrachaň, Atbasar, Enbekshilder, Zerendin, Esil, Tselinograd, Shortandinsky . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu dne 25. prosince 2021.
- ↑ O změně administrativně-teritoriální struktury regionu Akmola . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu dne 26. prosince 2021.
- ↑ O změně administrativně-teritoriální struktury okresu Atbasar regionu Akmola . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu dne 5. března 2022.
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Skutečná populace SSSR podle okresů a měst . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu 1. října 2019.
- ↑ Archivovaná kopie . Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu 19. února 2014.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Chyba v poznámce pod čarou ? : Neplatná značka <ref>; popžádný text pro poznámky pod čarou
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Národnostní složení obyvatelstva okresů, měst a velkých vesnic Svazových republik SSSR . www.demoscope.ru _ Získáno 10. března 2022. Archivováno z originálu dne 10. března 2022.
- ↑ Výsledky celostátního sčítání lidu Republiky Kazachstán v roce 2009 v oblasti Akmola. Hlasitost 1
- ↑ Kozhukhar O. Kaplenko, Vasilij Petrovič . Stránky " Hrdinové země ". Staženo: 6. října 2022.
Odkazy
- Informace o oblasti na stránkách kraje (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 3. září 2011.
- Atbasariáni v regionální sociální síti (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 3. března 2009.
- Atbassar District - fakta a čísla
| Administrativní členění regionu Akmola | ||
|---|---|---|
| Města regionální podřízenosti: |
| |
| Oblasti: | ||