Backstay (stálá lanoví)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 7. prosince 2014; kontroly vyžadují 5 úprav .

Bakstag (z nizozemského.  bakstag , z bakboord [1] - „přední část horní paluby“ a jelen [2] - „silné lano, chlap, vyztužující stěžeň nebo stěžeň vzadu“) - stojící takelážní náčiní , opěrné ze stran a zádi (kromě diametrální roviny) [3] ráhna, bokantsy , davits , komíny. [čtyři]

V souladu s účelem se zadní opěry nazývají "komínové opěráky", "základy u Bokantsy".

Opěradlo jib-jib je drženo ze stran ramenem a bom-jib-backstay  je bom-jib, procházející skrz blinda hafel .

Zadní opěra zdi nese následující další názvy:

Horní zadní vzpěry jsou založeny na tendrech a botách , které pomáhají chlapům .

Erins-backstay ( fortrisel , main-trisel a mizzen ) drží gaff v diametrální rovině [5] .

Na jachtách se šikmými plachetními plošinami, aby se ráhno mohlo při změně směru pohybovat ze strany na stranu , jsou spodní konce zadních vzpěr posouvány po zábradlí na palubě, taženy pákami nebo kladkostroji nebo procházejí bloky .

Viz také

Poznámky

  1. Etymologický slovník ruského jazyka od Maxe Fasmera „Tank je přední část horní paluby, z doby Petra I.; viz Smirnov 53. Půjčka. od goll . baboard, německy . Backbord - strana za kormidelníkem; srov. angličtina _ zpět zpět; viz Kluge-Götze 32 a násl. Jinak Převést 1, 13"
  2. Etymologický slovník ruského jazyka od Maxe Fasmera „Zůstat je tlustý provaz, chlap, který zepředu zpevňuje stěžeň nebo stěžeň, již v Ust. námořní 1720; viz Smirnov 334. Od Golla . jelen - totéž, německy . Stag - hlavová opěrka; viz Matzenauer 335; Meulen 196 a násl., kde jsou uvedeny četné deriváty“
  3. Boatswain's Handbook str.21
  4. Backstage  // Vojenská encyklopedie  : [v 18 svazcích] / ed. V. F. Novitsky  ... [ a další ]. - Petrohrad.  ; [ M. ] : Napište. t-va I. D. Sytin , 1911-1915.
  5. Erins backstays // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.

Literatura