Bückling

Dostala jsem jarní zelenou petrželovou polévku, fialovomodré zelí , pečené telecí maso velikosti Chimbo raso v miniatuře a speciální druh uzeného sledě zvaného bücking, pojmenovaný po jejich vynálezci Wilhelmu Bückingovi, který zemřel v roce 1447 a užíval se díky jeho Karel V. byl tak respektován , že poslední anno z roku 1556 cestoval z Middelburgu do Beivlidu na Zeelandu za jediným účelem, aby se podíval na hrob tohoto velkého muže.

G. Heine . Cesta přes Harz . 1824 [1]

Bückling [2] ( německy :  Bückling ) je německý sleď atlantický uzený horkým kouřem s hlavou . Název pochází z dolnoněmeckého bückinc  – „koza“, se kterým je pravděpodobně spojena vůně tohoto rybího produktu [3] . Podle jiné verze byl uzený sleď pojmenován po svém vynálezci Wilhelmu Bückingovi [4] [5] . Podle receptury se sledi předem vykuchají a nasolí [6] . Rozlišují se tyto druhy buklingu: malý (z neřezaných ryb malé velikosti), lahůdkový (z nakrájeného na blok) a bukling filet ( filé uzené za tepla) [7] . Bukling se obvykle podává s bramborami v salátech a druhých chodech.

V nejstarších receptech se sleď uzil celý, uzený sleďový kaviár byl v takovém produktu považován za obzvláště cenný . Vnitřek sleďů je často postižen háďátky , proto je v Německu od roku 1987 při prodeji bukling povinné uvádět možný obsah háďátek ve výrobku [8] . Tradičně se sleď ulovený uprostřed léta používal k lovu, v současné době se sledě k lovu loví od února do listopadu. Bückling je k prodeji po celý rok, protože používá i mražené ryby [7] .

Bückling s vejcem je zmíněn v básni Heinricha Heineho Německo. Zimní pohádka “ spolu s dalšími tradičními staroněmeckými produkty – kysaným zelím a tučnými klobásami [9] .

Poznámky

  1. ↑ Heinrich Heine . Journey through the Harz // Sebraná díla v deseti svazcích / Pod generálním redakcí N. Ya. Berkovsky , V. M. Zhirmunsky , Ya. M. Metallov . - M . : Státní nakladatelství beletrie , 1957. - T. 4. - S. 18. - 523 s. - 85 000 výtisků.
  2. ↑ "Rybářství", 1998 . Získáno 12. června 2022. Archivováno z originálu dne 24. července 2020.
  3. ↑ Kultura Německa, 2006 .
  4. ↑ Christoph Gutknecht: Pustekuchen! Lauter kulinarische Wortgeschichten CH Beck, München 2002, ISBN 3-406-47621-X , "Bückling", strana 52f.
  5. ↑ Pokhlebkin V.V. Herring // Kulinářský slovník. - M . : Nakladatelství "E", 2015. - S. 323. - 456 s. - 4000 výtisků.  — ISBN 978-5-699-75127-3 .
  6. ↑ Das neue Küchenlexikon. Von Aachener Printen bis Zwischenrippenstück. 13. Auflage, dtv, München 2011, ISBN 978-3-423-36245-0
  7. ↑ 1 2 Hans-Joachim Rose (Bearb.), Ralf Frenzel (Hrsg.): Küchenbibel. Enzyklopädie der Kulinaristik. Tre Torri, Wiesbaden 2007, ISBN 978-3-937963-41-9
  8. ↑ lebensmittellexikon.de: Bückling, Bücking, Pöckling, Pökeling Archivováno 24. července 2020 na Wayback Machine  (německy)
  9. ↑ Heinrich Heine . Kapitola IX // Německo. Zimní pohádka / Překlad a poznámky Lva Penkovského . - M. : ACADEMIA , 1934. - S. 98. - 214 s. - 5300 výtisků.

Literatura

Odkazy