| vlašské nářečí | |
|---|---|
| země | Ukrajina , Rusko |
| Celkový počet reproduktorů | 20 000 lidí |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Indoíránská větev Indo-árijská skupina cikánský jazyk vlašská nářeční skupina | |
| Psaní | cyrilice |
Vlach dialekt je cikánský dialekt , běžný mezi olašskými cikány na Ukrajině, v evropské části Ruska (zejména na území Stavropol). Patří do severní podskupiny vlašské skupiny dialektů evropského romského jazyka .
Vlachové jsou z Rumunska, název subetnické skupiny pochází ze slova Valašsko - historický region v jižním Rumunsku.
Příbuzné dialekty romského jazyka: Kišiněvský dialekt , Lovarský dialekt , Kalderarský dialekt .
Ve vlašském dialektu existuje mnoho výpůjček z rumunského jazyka, jako jsou: farte (velmi), delmut (po dlouhou dobu), inke (stále), palma (dlaň), kurkoy (krocan), ґyndiy (myslet) , hlas (hlas), luma (svět), lungo (dlouhý, dlouhý).
Vlašské nářečí vykazuje podobnosti s vlašskými nářečími severní větve.
Ve fonetice se jedná o přechod starých afrikátů j a h ve w a sh (s různou mírou palatalizace), například přechod z jyanel na zhanel (vědět), jivil na zhuvel (žít) , chavo - šavo (syn, cikán), chhai - shei (dcera, cikánka), chkhuri - shuri (nůž).
V morfologii je to například kontrakce (eliza) skupiny -ov- ve formách jako „thol“ < „thovelʹ“ (dát), „thos“ < „thovesʹ“ (put), „thav“ < „thovʹov“ (klade) atd.
V tvarosloví koncovka -em-/ v 1. osobě jednotného čísla minulého dokonalého času: - „me terdem“, „avilem“, „lam“, „dem“ (udělal jsem), přišel (přišel), (vzal) , (dal), osobní tvary přejatých sloves. V přítomném čase je lze použít i bez přípony -sar-: „me tsypiy“ < „tsypisarav“, „pistroy“ < „pistrosarav“ (křičím, píšu), „tu tsypis“, „pistros“ (ty křičet, psát), „vytí kuřat“, „pistrol“ (křičí, píše) (ale v minulém dokonalém čase – „me tsypisardʹem“, „pistrosardʹem“; „tu tsypisardyan“, „pistrosardyan“; „in tsypisardya“ , „pistrosardya“.
Ve slovní zásobě vlašského dialektu je mnoho rumunských výpůjček (více než ve služebním dialektu .
Vlašský dialekt má rysy, které americký cikánský učenec A. Tenser v popisu cikánských dialektů Ukrajiny podmíněně nazval „panukrajinským“. Mezi takové rysy – kromě obrovského ukrajinského vlivu na všech úrovních jazyka – uvádí přechod palatalizovaného „g“ > „d“, „k“ > „t“ a „kh“ > „tkh“ (někdy „c “ nebo „h“): „mandi“ < „mange“ (já (dativ)), „tuti“ / „oblaky“ < „tuke“ (tebe (dativ)), „tser“ / „cher“ < Kher (dům).
Vlašské nářečí se vyznačuje přejímáním spojek z ruštiny a ukrajinštiny (nebo, a atd.), jakož i přidáváním východoslovanských předpon k cikánským slovům. Například ukrajinská předpona re-, když se přidá k cikánskému slovu -zhav- (jdu), tvoří slovo -perezhav, což znamená míjím.
Panchenko Yanush vybral tři dialekty vlašského dialektu: kubanský dialekt, donský dialekt a stavropolský dialekt.
Skutečná doba exodu Vlachů z Rumunska není známa. Ale pokud jde o výskyt Vlachů na území Ukrajiny a Ruska, lze předpokládat, že se tak stalo nejdříve na počátku 17. století. To podporuje legislativní akt Varšavské koruny Seim z roku 1624, který obsahuje zákaz poskytování bydlení „neusazeným Srbům a Volokům“ a trest za nedodržení tohoto zákazu, stanovený již dříve publikovaným zákaz poskytování bydlení cikánům.
Kubánský dialekt