| Haličský regionální Seim | |
|---|---|
| Němec Galizischer Landtag ukrajinský Haličský Seim z Polska. Galicki Sejm Kajowy | |
| Typ | |
| Typ | jednokomorový parlament |
| Příběh | |
| Datum založení | 1861 |
| Datum zrušení | 1918 |
Galician Regional Seim (Soym) ( německy Galizischer Landtag , ukrajinsky Galician Seim (Soym) , polsky Sejm Krajowy ) je zastupitelský a zákonodárný orgán rakouské provincie Království Galicie a Lodomeria s Krakovským velkovévodstvím, knížectvím Osvětim a knížectví Zator . Provozován v letech 1861-1918 (fakticky pracoval do roku 1914, formálně zlikvidován v roce 1920).
Budova Galician Seim je v současné době hlavní budovou Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově .
„Jaro národů“ , které se v letech 1848-1849 prohnalo Rakouským císařstvím, způsobilo vytvoření nových ústav pro národy žijící na území monarchie. Ústavy měly články o svolávání zemských sněmů na základě volebního práva, ale císařský patent z 31. prosince 1851 ústavu pozastavil.
Porážka Rakouska ve válce s Piemontem a Francií v roce 1859 , v důsledku čehož byla ztracena většina majetku v severní Itálii, otřásla autoritou panovníka Františka Josefa I. v rámci říše i mimo ni. K uklidnění opozice a národních hnutí uvnitř státu oznámil císař František Josef I. diplomem z 20. října 1860 obnovu ústavy, svolání národního sněmu a zemských sněmů. V nemaďarských částech říše získalo právo na vlastní stravu 17 zemí. Mezi ukrajinskými územími, kromě Galicie, vévodství Bukovina obdrželo svůj vlastní Sejm . 26. února 1861 císař schválil nový návrh ústavy (známý jako „únorový patent“, který dal Seimas ještě širší pravomoci než předchozí návrh). Právní základ fungování haličského Seima upravoval dodatek k únorovému patentu č. II, část „o“. [jeden]
Pořadí voleb určovalo „Sejmské volební nařízení“, které bylo v příloze únorového patentu. Oddíl I – „O volebních obvodech a místech volby“ – určil volební obvody. Oddíl II – „O právu volit a volit“ – určil majetkovou kvalifikaci. Bylo zakázáno účastnit se voleb mimo vlastní kurii . Věková hranice je 24 let, kandidátem se může stát po 30 letech. Osoby, které spáchaly trestný čin, které byly vyšetřovány, a úpadci byli zbaveni volebního práva. Volby byly jmenovány náměstkem. Nejprve byly volby ve 4., pak 2., 3., na konci 1. kurie. Seznamy voličů sestavovalo hejtmanství, každý volič musel obdržet pozvánku s uvedením času a místa konání voleb. K vítězství musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů. Volební komise zvolila ze svého složení staršího člena, který byl povinen zpaměti recitovat ordinační články o právech a povinnostech voličů, vyzývat je k hlasování podle svědomí a přesvědčení.
Pro voliče 1. kurie - ne méně než 100 zlatých daně z tabulkových statků. Voliči z první kurie měli privilegium volit prostřednictvím zmocněnce. Volební komise se skládala ze 3 komisařů pro volby a 2 jmenovaných správou.
V městské (3.) kurii se voleb zúčastnily první 2/3 seznamu poplatníků; stejně jako v I Curii byly volby přímé. Volební komisi tvořili purkmistr nebo jeho zástupce, 2 členové městské rady, 4 osoby jmenované vládním komisařem. 2 zamýšlené správou.
Ve venkovské (4.) kurii byly volby 2stupňové, volební právo byly první 2/3 seznamu poplatníků. Venkovské komunity nejprve před hlasováním vybíraly voliče v poměru 1 volič na 500 komisařů; bylo-li jich více, bylo povoleno zvolit 1 dalšího voliče, pokud jich bylo oprávněno volit více než 250; méně komunit zvolilo 1 osobu. Volební komise se skládala ze 4 osob pověřených volbami, 3 jmenovaných vládním zmocněncem.
| Parlamentarismus na Ukrajině | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Národní zákonodárné sbory _ |
| ||||||||||
| jiný |
| ||||||||||