Lidové shromáždění západní Ukrajiny

Lidové shromáždění západní Ukrajiny ( Ukr. Narodni Zbori Zachidnoi Ukrainy ) je dočasný orgán moci vytvořený za účelem legalizace nového statutu západní Ukrajiny po ustavení sovětské moci tam v září 1939.

Dne 22. října 1939 se konaly volby do lidového shromáždění. Bylo zvoleno 1484 poslanců. Předsedou schůze byl zvolen Kirill Studinsky .

Nominace kandidátů na poslance a volby do lidového shromáždění probíhaly pod dohledem a tlakem na voliče ze strany sovětských orgánů, které si daly za cíl zvolit prosovětské poslance. Podle některých svědků těchto událostí byly výsledky voleb zmanipulované. Dokonce se stalo, že oproti údajům volebních dokumentů byli poslanci prohlášeni úplně jiní lidé [1] . Podle jiných důkazů se však volby konaly náhradním způsobem a vyskytly se i případy vítězství poslanců, kteří nebyli oficiálně schváleni, například Alexander Grinko [2] . Volby byly organizovány sovětskými úřady s cílem dát legitimitu připojení nového území k SSSR [3] .

Schůze sněmu se konala ve Lvově ve dnech 26.-28.10.1939. Na kterém byla přijata 4 prohlášení:

Byla zvolena komise, která přijatá prohlášení předala Nejvyšším sovětům SSSR a Ukrajinské SSR . 1. listopadu 1939 Nejvyšší sovět SSSR na mimořádném 5. zasedání přijal zákon SSSR „O začlenění západní Ukrajiny do Svazu SSR s jejím znovusjednocením s Ukrajinskou SSR“. Po tomto aktu zaniklo Lidové shromáždění západní Ukrajiny.

Viz také

Poznámky

  1. Michailo Podvornyak. Vítr z Volyně. Část 2 . Staženo 23. ledna 2019. Archivováno z originálu 3. září 2018.
  2. Boris Kozlovský. „První tipy byly lepší. Rychleji, pošlete... “ (nepřístupný odkaz) . Získáno 29. června 2013. Archivováno z originálu 29. června 2013. 
  3. Revoluce ze zahraničí: Sovětské dobytí polské západní Ukrajiny a západního Běloruska od Jana T. Grosse Kapitola 2 "Volby" strana 71-113

Odkazy