Gusak, Gustav

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. června 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Gustav Husák
Slovák Gustav Husák
prezident Československa
29. května 1975  – 10. prosince 1989
Předseda vlády Lubomír Štrougal
Ladislav Adamets
Předchůdce Ludvík Svoboda
Nástupce Marian Chalfa (úřadující)
Václav Havel
generální tajemník ÚV KSČ
29. května 1971  – 17. prosince 1987
Předchůdce pozice obnovena
Nástupce Miloš Jakeš
První tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa
17. dubna 1969  – 29. května 1971
Předchůdce Alexandr Dubček
Nástupce příspěvek zrušen
První tajemník Ústředního výboru CPS
srpna 1968  – 17. dubna 1969
Předchůdce Vasyl Bilyak
Nástupce Stefan Sadowski
předseda Sboru komisařů Slovenska
16. srpna 1946  – květen 1950
Předchůdce Karol Schmidke
Nástupce Karol Bacilek
Komisař pro dopravu a veřejné práce Slovenska
18. září 1945  - 16. srpna 1946
Předseda vlády Karol Schmidke
Předchůdce Cornel Philo
Nástupce Kazimír Berek
Komisař pro vnitřní záležitosti Slovenska
února  - 18. září 1945
Předchůdce Jan Pull a Stefan Kochvara
Nástupce Julius Victory
Narození 10. ledna 1913( 1913-01-10 ) [1] [2] [3] […]
Dúbravka,Rakousko-Uhersko
Smrt 18. listopadu 1991( 1991-11-18 ) [1] [4] [2] […] (ve věku 78 let)
Bratislava,Československo
Pohřební místo
Jméno při narození Slovák Augustin Husák
Otec Nicodem Husák (1881-1962)
Matka Magdalena Gusáková (1882-1914)
Manžel Magda Lokventsová [d] a Věra Gusáková [d]
Děti synové Vladimír (1944) a Jan (1946-2004)
Zásilka Komunistická strana Československa (1933-1990)
Vzdělání
Akademický titul doktor práv
Postoj k náboženství ateismus (na konci života konvertoval ke katolicismu )
Autogram
Ocenění

Československo :

Hrdina zlaté hvězdy CSSR.png Hrdina zlaté hvězdy CSSR.png Hrdina zlaté hvězdy CSSR.png
Cs2okg.png Cs2okg.png Cs2okg.png
Cs2okg.png Objednejte vítězství v únoru Rib.png

SSSR :

Hrdina Sovětského svazu - 1983
Leninův řád - 1969 Leninův řád - 1973 Leninův řád - 1983 Leninův řád - 1988
Řád Říjnové revoluce - 1978 Jubilejní medaile „Za statečnou práci (Za vojenskou statečnost). U příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina“

Ostatní země:

 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Gustáv Husák ( slovensky. Gustáv Husák ; 10. ledna 1913 , Dúbravka  - 18. listopadu 1991 , Bratislava ) - československý státní, politický a stranický představitel, poslední prezident Československa , předposlední předseda Komunistické strany Československa ; Slovák podle národnosti.

Životopis

Narodil se v dělnické rodině. V 16 letech se při studiu na gymnáziu v Bratislavě stal členem komunistické mládežnické organizace. V roce 1933 se jako student práv stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1938 se oženil s herečkou Magdou Lokventsovou .

Za druhé světové války se postavil proti loutkovému slovenskému fašistickému státu, byl čtyřikrát zatčen a propuštěn. Nejasnou skutečností v jeho biografii je v této době blízké přátelství s vůdcem slovenských fašistů Alexandrem Makhem a jejich společný výlet do Katyně [5] . Husák následně tvrdil, že ho Mach k odchodu donutil pomocí výhrůžek. Během protifašistického Slovenského národního povstání byl místopředsedou Slovenské národní rady, která povstání koordinovala.

V srpnu 1946 - květnu 1950 předseda Sboru pověřenců (vlády) Slovenska. V roce 1948, po převratu a nástupu komunistů k moci, udělal rychlou kariéru.

V roce 1950 byl obviněn z " buržoazního nacionalismu " a v únoru 1951 zatčen . V roce 1954 byl odsouzen k doživotnímu vězení, u soudu se zřekl viny. Trest si odpykal v Leopoldově spolu s Alexandrem Machem a dalšími bývalými členy fašistické vlády Slovenska . V roce 1960 byl amnestován prezidentem Antonínem Novotným . Byl propuštěn šedovlasý a téměř bez zubů . V roce 1963 byl zcela rehabilitován. Zhruba ve stejné době se rozpadlo Husákovo manželství s jeho první manželkou Magdou Lokventsovou [6] .

Po propuštění působil jako vědecký pracovník Ústavu štátu a práva Slovenské akademie věd.

Během Pražského jara byl Husák zastáncem Dubčeka , proti zásahu SSSR do záležitostí Československa . V dubnu 1968 se ujal funkce místopředsedy vlády. V srpnu 1968 při jednáních mezi československým a sovětským vedením v Moskvě Husák změnil pozice a stal se Brežněvovým stoupencem . V srpnu 1968 - květnu 1969 první tajemník ÚV Komunistické strany Slovenska.

V dubnu 1969 byl zvolen prvním tajemníkem Komunistické strany Československa, v roce 1971 se v důsledku přejmenování nejvyšší stranické funkce stal generálním tajemníkem ÚV KSČ. Husákovu kursu se říkalo „ normalizace “, tedy odstranění negativních dopadů politických reforem uskutečněných během Pražského jara . Normalizační proces byl podpořen ekonomickými pobídkami. V politickém životě země zároveň nastala stagnace - složení ústředního výboru a politbyra se v období 1971 až 1989 prakticky nezměnilo.

V roce 1975 se Husák stal prezidentem Československa , vystřídal Ludvíka Svobodu . Devětasedmdesátiletý Svoboda do této doby fakticky dlouho nevykonával své povinnosti, zároveň ale odmítal rezignovat. Federální shromáždění muselo přijmout zvláštní zákon, podle kterého je prezident, který není schopen plnit své povinnosti, automaticky odvolán z funkce, poté může Federální shromáždění zvolit nového prezidenta [7] . Jediným kandidátem na uvolněné prezidentské křeslo byl Husák, který získal 195 z 200 hlasů ve Sněmovně lidu a 148 ze 150 hlasů ve Sněmovně národů . Znovuzvolen prezidentem v roce 1980 (Sněmovna lidu: 197 hlasů; Sněmovna národů: 146 hlasů) a v roce 1985 (Sněmovna lidu: 196 hlasů; Sněmovna národů: 148 hlasů).

V roce 1977 zemřela jeho druhá manželka Věra Gusáková při havárii vrtulníku.

V roce 1987 Husák odstoupil z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ (nahradil jej Miloš Jakeš ) a ponechal si post prezidenta Československa. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 Husák pověřil Mariána Chalfu sestavením vlády lidového souhlasu, načež podal demisi. Novým prezidentem byl zvolen disident Václav Havel .

Plénum ÚV KSČ v únoru 1990 zvažovalo jeho míru odpovědnosti za krizi strany a společnosti. „Přes jeho nepochybné zásluhy, ale s ohledem na jeho všestrannou odpovědnost za politický vývoj zejména v posledních 10 letech,“ vyloučilo plénum G. Husáka z řad Komunistické strany Československa.

Krátce před jeho smrtí bylo hlášeno, že konvertoval ke katolicismu.

Ocenění

Byl oceněn nejvyššími vyznamenáními Československa a dalších socialistických států, včetně:

Husák a moderní Česká republika

… [Husákovo] nejzajímavější, plné zvratů a zvratů života — hotová zápletka nejen pro historické bádání, ale i pro dobrodružné romány — se paradoxně proměnilo v symbol fádnosti, služebnosti, nudy, nesvobody, a především zastavit čas...

Dá se říci, že v populární kultuře České republiky hraje stejnou roli jako Brežněv v Rusku: abych parafrázoval anekdotu, je to „politik z dob Karla Gotta “.

- Bobrakov-Timoshkin A. Nezapomeňte na "prezidenta zapomnění" // Nouzová rezerva 2018, č. 4

V České republice je zvykem nazývat generaci, která se narodila a vyrůstala v době, kdy zemi šéfoval Husák - Husákovy děti [14] .

Václav Havel věřil, že Husák „stáhl Československo z historie“. Tato definice vychází z děl filozofa Jana Patochky , ve kterých formuloval pojmy „velké“ a „malé“ české dějiny, odkazující na první období, kdy se český národ účastnil celoevropského kulturně-historického procesu, a do druhé - éra, kdy se „uzavřela do sebe“ (včetně období „normalizace“) [15] .

Skladby

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Gustav Husák // Encyclopædia Britannica 
  2. ↑ 1 2 Gustáv Husák // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ Databáze českého národního úřadu
  4. ↑ Gustav Husák // filmportal.de - 2005.
  5. ↑ Shane Mach Archivováno 3. července 2009 na Wayback Machine .
  6. ↑ Cesta Gustáva Husáka ke komunistickému hnutí. — Český časopis historický. - 2014. - č. 112. - ISSN 0862-6111 .
  7. ↑ Zákon č. 50/1975 Sb. na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky . Staženo 22. dubna 2018. Archivováno z originálu 18. listopadu 2016.
  8. ↑ 1 2 "Vedomosti Nejvyššího sovětu SSSR", 1983, č. 2 (2180), art. třicet
  9. ↑ "Vedomosti Nejvyššího sovětu SSSR", 1969, č. 36 (1486), art. 333
  10. ↑ "Vedomosti Nejvyššího sovětu SSSR", 1973, č. 3 (1661), art. 75
  11. ↑ "Vedomosti Nejvyššího sovětu SSSR", 1988, č. 2 (2440), čl. 32
  12. ↑ "Vedomosti Nejvyššího sovětu SSSR", 1978, č. 3 (1921), Čl. 41
  13. ↑ Confieren la Orden Playa Giron a Gustav Husák // noviny "Granma" z 1. října 1983.   (španělsky)
  14. ↑ Libor Kukal „Husákovy děti“ už zapomněly na svého otce Rádio Praha
  15. ↑ Chyba poznámky pod čarou ? : Neplatná značka <ref>; Тимошкинžádný text pro poznámky pod čarou

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole
 prezidenti Československa