Převzato, Jan

Jan Zábrana
čeština Jan Zábrana
Datum narození 4. června 1931( 1931-06-04 ) [1] [2] [3]
Místo narození
Datum úmrtí 3. září 1984( 1984-09-03 ) [1] [3] (ve věku 53 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení spisovatel , lingvista , básník , překladatel
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jan Zabrana ( česky. Jan Zábrana , 4. července 1931 , Geralec, Vysočina  - 3. září 1984 , Praha ) - český básník , spisovatel a překladatel , autor deníků.

Životopis

Po nastolení komunistického režimu v Československu ( 1948 ) byli rodiče Jana Zábrany (otec - starosta města Humpolec, matka - poslankyně krajského parlamentu) zatčeni a odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody, majetek rodiny byl zabaveno. Yang byl zbaven možnosti získat vyšší vzdělání. Pracoval v tramvajovém závodě atd., psal básně a příběhy. Znal se s Vladimírem Golanem , Jiřím Kolářem , Havlem , Shkvoreckým , Hrabalem .

Od roku 1954 se aktivně věnoval překladům a stal se jedním z největších mistrů v zemi. Překládáno především z angličtiny ( Ambrose Bierce , Joseph Conrad , Ezra Pound , Wallace Stevens , Carl Sandburg , Graham Greene , Sylvia Plath , Allen Ginsberg , James Baldwin , A. Conan Doyle , Agatha Christie ) a ruštiny ( Bunin , Yesenin , Pasternak , Mandel , Cvetaeva , Pilnyak , Babel , Olesha , Platonov , Ehrenburg , Solženicyn , Vladimov , Aksenov ). Z francouzštiny přeložil básně Verlaine , Rimbaud , Verharne , Apollinaire , z ukrajinštiny - Ivan Franko . Psal hodně o přeložených autorech. Před rokem 1968 vydal tři básnické sbírky , detektivní román (spoluautor se Shkvoreckým) a knihu pro děti (s ním), později celý život vycházel pouze jako překladatel.

Od roku 1976 trpěl cukrovkou a následně se u něj rozvinula rakovina.

Knihy

Poezie

Deníky

Esej

Rozpoznávání

Zabranova díla byla přeložena do řady evropských jazyků, do francouzštiny je včetně deníků přeložil Patrick Ourzhednik .

Poznámky

  1. 1 2 3 Zabrana, Jan // Databáze českého národního úřadu
  2. 1 2 Evidence zájmových osob StB (EZO)
  3. 1 2 3 4 Archiv výtvarného umění – 2003.

Odkazy