Zlatý pohár (hymna)

Gong Jinyou ( trad. Číňan 鞏金甌, „Zlatý pohár“) je národní hymnou říše Čching .

Historie

Dne 25. ledna 1911 požádal úředník z ministerstva poručníků jménem Cao Guangquan ( čínsky trad. 曹廣權, ex. 曹广权) císařský dvůr Čching, aby přijal majestátní „národní hudbu“ ( čínské trad. 國樂, ex. 国乐), která by mohla být vykonána při soudním jednání [1] [2] . Navrhl, aby úředníci sbírali jak starou hudbu, tak příklady národní hudby ze zahraničí a na tomto základě vytvořili hymnu pro říši Čching. Rada ceremonií ( čínské trad. 典禮院, ex. 典礼院), která právě nahradila ministerstvo obřadů, odpověděla 15. července téhož roku [2] . Napsal ji Putong (溥侗) (1877-1950) z klanu Aisingyoro – představitel mandžuské šlechty, přímý potomek císaře vládnoucího pod heslem „Daoguang“, který sloužil v císařské gardě – tehdy Yan Fu (1854— 1921), překladatel evropských vědeckých a filozofických pojednání a poradce qingské flotily [3] . Guo Cengxin (郭曾炘), který pracoval na ministerstvu rituálů, provedl na konci několik drobných změn [4] .

Qing vláda přijala kus jako národní hymnu 4. října 1911 [5] . V novinách byl zveřejněn dekret oznamující novou hymnu a někdy i hudbu a text hymny a soud nařídil námořnictvu a armádě používat píseň, kterou dostávali i čínští velvyslanci po celém světě [6] . Nicméně 10. října, šest dní po vyhlášení hymny, začalo povstání ve Wu-čchangu , které se rychle změnilo v revoluci a vedlo k pádu dynastie. Založení Čínské republiky bylo oznámeno 1. ledna 1912 a poslední qingský císař o měsíc později oficiálně abdikoval, takže hymna nebyla nikdy v praxi použita [7] .

Hudba

Putong, který se formálně stal skladatelem, byl císařským příbuzným, který znal divadlo a pekingskou operu [8] . S pomocí asistentů císařské gardy složil hudbu podle vzorů nalezených v „Dodatek k traktátu o zvukovém řádu“ (律义后编 / 律呂正義後編, 1746), císařské kompilaci, která doplňovala mnohem kratší práce na slavnostní hudba na objednávku císaře Kangxi [5] .

Text

Poznámky

1. ↑ Ano, 2006 .
2. ↑ 1 2 Ye, Eccles, 2007 , str. 441.
3. ↑ Ye, Eccles, 2007 , str. 452.
4. ↑ Ye, Eccles, 2007 , str. 451–52.
5. ↑ 1 2 Ye, Eccles, 2007 , str. 442.
6. ↑ Ye, Eccles, 2007 , str. 442–43.
7. ↑ Ye, Eccles, 2007 , str. 457.
8. ↑ Rhoads, 2000 , str. 146.

Literatura

• Rhoads, Edward JM (2000), Manchus & Han: Etnické vztahy a politická moc v pozdní Qing a rané republikánské Číně 1861–1928 , Seattle a Londýn: University of Washington Press, ISBN 0-295-97938-0 
• Ye , Xiaoqing葉小青( 2006 ) _ , < http://doc.qkzz.net/article/d3f55605-73e9-48a9-ab26-d2e28d5c3d6d.htm > Archivováno 6. září 2017 ve Wayback Machine 
• Ye, Xiaoqing (2012), Ascendent Peace in the Four Seas: Drama and the Qing Imperial Court , Hong Kong: The Chinese University of Hong Kong Press, ISBN 978-962-996-457-3 , < https://muse. jhu.edu/book/24156 >   - přes MUSE   (vyžaduje předplatné) Archivováno 1. července 2018 na Wayback Machine
• Ye, Xiaoqing; Eccles, Lance (2007), Hymna pro umírající dynastii: Národní hymna Čching očima dvorního hudebníka , T'oung Pao T. 93 (4/5): 433–58, doi : 10.1163/008254307x246946 , < https ://www.jstor.org/stable/40376331 >   – přes JSTOR   (vyžaduje předplatné) Archivováno 8. ledna 2022 na Wayback Machine