Mezinárodní | |
---|---|
Mezinárodní | |
Textař |
originál: Eugene Pottier ( 1871 ) ruský překlad: Arkady Yakovlevich Kots ( 1902 ) |
Skladatel | Pierre Degeyter |
Oficiální použití |
státy: Části: |
Oficiální použití | |
Schválený | 23. ledna 1918 |
|
Hymny Ruska |
---|
1. Hrom vítězství, zaznít! (neoficiální) (1791-1816) |
2. Jak slavný je náš Pán na Sionu (neoficiální) (1794–1816) |
3. Ruská modlitba (1816-1833) |
4. Bůh ochraňuj cara! (1833-1917) |
5. Pracovní Marseillaise (1917-1918) |
6. Jak slavný je náš Pán na Sionu (1918–1920) |
7. Mezinárodní (1918-1944) |
8. Státní hymna SSSR (1944-1991) |
9. Vlastenecká píseň (1990-2000) |
10. Státní hymna Ruské federace (od roku 2000) |
" Mezinárodní " [1] ( fr. L'Internationale , z lat. inter -mezi a národ ) - mezinárodní proletářská hymna ; hymna komunistických stran , socialistů a anarchistů , oficiální hymna RSFSR (1918-1944), SSSR (1922-1944), Dálného východu (1920-1922), Ukrajinské SSR (1918-1949), Běloruská SSR (1919-1952), Čínská sovětská republika (1931-1937), stejně jako Zakavkazská SFSR .
V. I. Lenin o Internacionále napsal: „Tato píseň byla přeložena do všech evropských, a nejen evropských jazyků... V jakékoli zemi se uvědomělý dělník ocitne, kamkoli ho osud uvrhne, bez ohledu na to, jak cizincem se cítí být sám. , bez jazyka, bez známostí, daleko od své vlasti, může najít kamarády a přátele podle známé melodie Internacionály .
Text patří francouzskému básníkovi, anarchistovi, členovi 1. internacionály a Pařížské komuny Eugenu Pottierovi . Byla napsána ve dnech porážky Pařížské komuny (1871) a původně byla zpívána na melodii „ La Marseillaise “; publikováno v roce 1887. Hudba Pierra Degeytera (1888). Poprvé provedeno 23. června 1888 a publikováno ve stejném roce. Rozšířený a přeložený do mnoha jazyků. V roce 1910 byla na kongresu Socialistické internacionály v Kodani přijata jako hymna mezinárodního socialistického hnutí.
Text Internacionály přeložil do ruštiny v roce 1902 Arkadij Jakovlevič Kots (1872-1943). Ruský text, publikovaný v časopise Life (Londýn, 1902), je překladem 1., 2. a 6. sloky textu Eugena Pottiera. V roce 1931 přeložil A. Ya.Kots zbývající nepřeložené sloky (plný text jeho překladu vyšel v roce 1937).
"Internationale" ve verzi A. Ya. Kots v Rusku se stala od počátku roku 1918 všeobecně uznávanou stranickou hymnou revoluční sociální demokracie - hymnou sovětského státu , poté SSSR . V souvislosti se schválením nové národní hymny Sovětského svazu v roce 1944 se „Internacionála“ stala oficiální hymnou Všesvazové komunistické strany (bolševiků) . A nyní je to hymna Komunistické strany Ruské federace , RRP, RKRP-CPSU , stejně jako RKSM (b) .
francouzský text:
Pár 1: |
Níže je kompletní překlad do ruštiny písně "Internationale" od V. Graevského a K. Maiského (na základě překladů Kotse, Gatova a původního francouzského textu) , obsahující všech šest veršů.
jeden. Vstávej, sakra, Hladoví, utlačovaní lidé! Naše mysl je horký kráter Lávové proudy zaplaví svět. Prolomení okovů minulosti Otroci povstanou a pak Svět se zásadně změní: Teď nic – staneme se vším! Nastal čas boje Zapojme se všichni do boje. V Mezinárodní Lidská rasa splyne! 2. Nikdo nám nedá vysvobození: Ani bůh, ani král, ani hrdina. Dosáhneme osvobození Svou vlastní rukou. Aby nám zloděj vrátil vše, co vzal, Aby duch vězení navždy zmizel, Budeme kovat železo s vášní, Dokud je kov ještě horký. 3. Moc – útlak, zákon je jen maska, Daně jsou dusivé. Nikdo není ukazatelem na bohaté, A mezi chudými nenajdete práva. Pěkný stav, správně, Poslechněte si smlouvu o rovnosti: Od této chvíle máme jen právo Neexistují rovné zákony! čtyři. Dosáhli jsme limitu ve vlastním zájmu Monarchové uhlí, železnice a rud. Jejich odporný čin Pouze k utlačování a okrádání práce. Vytváříme veškerý kapitál Že šmejdi leží v sejfech. Vpřed! Nyní nadešel čas Získejte své zpět! 5. Dost z nás, abychom pili drogy! Sbohem, vojenský dril! Mír národům, válka tyranům! Je čas udeřit, vojáku. Kdy kanibalové zavelí Všichni hrdinně propíchneme - Pak podle našich generálů Létejte s vlastními kulkami! 6. Dělníci, rolníci, budeme Velká armáda práce. Země je dána pro štěstí lidí, Vyžeňme drony navždy! Opilá krev až na kost, Sup je opilý a havran sytý. Pojďme je pryč A slunce opět osvětlí svět! [3]Tři verše „Internationale“ v překladu A. Ya. Kotse s drobnými úpravami tvořily státní hymnu RSFSR (1918-1922) a po vzniku Sovětského svazu ( 1922 ) se staly i hymnou SSSR . ( 1922-1944 ) :
Vstávej, sakra, Celý svět hladu a otroků! Rozhořčuje naši mysl A připraven bojovat až do smrti. Zničíme celý svět násilí Na dno a pak Jsme svoji, vybudujeme nový svět - Kdo nebyl ničím, stane se vším [4] . Refrén: Tohle je naše poslední A rozhodující bitva; S internacionálou Lidská rasa povstane! ×2 Nikdo nám nedá vysvobození: Ani bůh, ani král, ani hrdina. Dosáhneme osvobození Svou vlastní rukou. Svrhnout útlak obratnou rukou, Získejte zpět své dobro Trubte na roh a odvážně kujte, Dokud je žehlička horká! Refrén. ×2 Jen my, dělníci světa Velká armáda práce Máme právo vlastnit půdu Ale paraziti - nikdy! A pokud udeří velký hrom Přes smečku psů a katů, Pro nás bude stále slunce Zářit ohněm svých paprsků. Refrén. ×2II
Nikdo nám nedá vysvobození: Ani Bůh, ani král a ani hrdina - Dosáhneme osvobození Svou vlastní rukou. Svrhnout útlak obratnou rukou, Získejte zpět svou dobrotu Trubte na roh a odvážně kujte, Dokud je žehlička horká! Refrén.III
Docela saje krev, upíři, Vězení, daně, chudoba! Máš všechnu moc, všechna požehnání světa, A naše právo je prázdný zvuk! Postavíme život jiným způsobem - A zde je náš bojový slogan: Všechnu moc pracujícímu lidu! A pryč s parazity všech! Refrén.IV
Jsi opovrženíhodný ve svém bohatství, Králové uhlí a oceli! Vy jste vaše trůny, paraziti, Vztyčili se nám na záda. Závody, továrny, komory - Vše je vytvořeno naší prací. Je čas! Požadujeme vrácení peněz To, co je zabráno loupeží. Refrén.PROTI
Dost k potěše králů Aby nás ohromil v omámení války! Válka proti tyranům! Mír lidem! Úder, armádní synové! Kdy nás tyrani donutí V bitvě za ně hrdinně padni - Zabijáci, pak vás pošleme Jsme ústí bojových děl! Refrén.VI
Jen my, dělníci světa Velká armáda práce Máme právo vlastnit půdu Ale paraziti - nikdy! A pokud udeří velký hrom Přes smečku psů a katů, Pro nás se stane také slunce Zářit ohněm svých paprsků. Refrén: Tohle je naše poslední A rozhodující bitva; S internacionálou Lidská rasa povstane!V rané verzi překladu zněla fráze „Zničíme celý svět násilí“ jako „Zničíme celý svět násilí“, rýmovala se na „Jsme naši, vybudujeme nový svět“ a v refrén zněl „toto bude poslední a rozhodující bitva“ [3] . Zejména posledně jmenovaná okolnost se odráží v básni V. Majakovského „Dobře!“:
A ve Smolném dav roztáhl hruď a zasypal ohňostroj informací písní. Poprvé místo: -a tohle bude...- zpívali: -a tohle je naše poslední...-
Plný text Internacionály v Zarnitsynově překladu, doporučený Y. Steklovem, vyšel v Společníku filatelistovi a bonistovi pro rok 1924 v nákladu 2000 výtisků:
Záměrně zde necituji 1., 2. a 6. sloku - jsou všeobecně známé. Stejně jako refrén. Ale překlad 3., 4. a 5. sloky je docela zajímavý, je extrémně vzácný a zní takto:
Jsme drceni úřady a zákony lžou,
Daň visí nad chudými,
Bohatý shrábne miliony,
Práva pracujících zní naprázdno.
Dlouho jsme žili pod opatrovnictvím - Je
čas! Zákon o rovnosti práv –
Říká: „Neexistují práva bez povinnosti.
Stejně tak neexistuje dluh bez práv!
Nechvalně proslulý veškerou arogantní slávou
Pánové továren, dolů a rud:
Mluví o povinnosti a právu,
A sami chamtivě okrádají práci.
Mají naši práci u pokladny,
Zlatem mazaně zalití,
Ať se vrátí k pracujícím masám
Zpět lidové zboží!
Carové omámí naše hlavy,
Jsme mírumilovná práce. Válka - ke králům;
Nechte hrozivě vypuknout úder armád: Vypadněte z
řady a jděte domů!
A ať se vlastenci odváží
v nás zažehnout zápal pro své útoky -
Okamžitě pošleme naše kulomety
našim vlastním válečníkům.
Ruský básník Igor Talkov popsal The Internationale jako „důmyslný pochod ďáblů“ na melodii „ Čižik-Pyžik “. [5]
Tematické stránky | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie | |
V bibliografických katalozích |
|
Hymny republik Sovětského svazu | ||
---|---|---|
Aleet East " | Revoluční opera "|
---|---|
Předehra: „Pod světlem slunce“ | " Aleet East " |
První dějství: „Úsvit nad východem“ | " Severní vítr přinesl říjnové salvy ", " Píseň klubu horských dělníků Anyuan ", " Píseň rolníků ", " Dělníci, rolníci a vojáci, spojte se!" » |
Akt II: "Z jiskry vzplane plamen revoluce" | " Píseň pravdy ", " Píseň vzpoury podzimní sklizně ", " Dřevěné dřeváky pro Rudou armádu ", " Xijianyue Jingganshan ", " Tři pravidla a osm rad ", " Srpen Osmanthus kvete všude " |
Akt III: „Překročení tisíce hor a tisíce řek“ | „ Vojáci Rudé armády slečna Mao Ce-tung “, „ Starosta města Zunyi Xia Shines “, „ Překročení řeky Dadu “, „ Hluboká láska a věčné přátelství “, „ Přes zasněžené horské louky “, „ Hui Shi Song “, „ Dlouhý pochod “ |
Akt IV: "Plameny protijaponské války" | „ Na řece Songhua (severovýchodní balada) “, „Protijaponská školní píseň Vojensko-politické univerzity “, „ Jděte za nepřátelské linie “, „ Píseň partyzánů “, „ Vojenská a civilní výroba “, „ Nanniwan “, „ Ochrana Žlutá řeka " |
Akt V: "Pryč s dynastií Jang!" | " Zhao jde do vězení ", " Jednota je síla ", " Pochod Čínské lidové osvobozenecké armády ", " Nebe nad osvobozeným regionem ", " Lidová osvobozenecká armáda dobyla Nanjing " |
Akt VI: "Čína se probouzí" | „ Neexistuje Čína bez komunistické strany “, „ Zazdravnaja “, „ Dlouhá léta předsedovi Maovi “, „ Óda na vlast “, „ Internacionála “ |
Čínské vlastenecké písně | |
---|---|
říše Qing |
|
Čínská republika ( 1912–1949) |
|
Čínská sovětská republika a Čínská lidová republika |
|
Čínská republika ( Tchaj-wan) |
|