Imunita (jednoznačnost)

Imunita ( lat.  immunitas ) - osvobození, zbavení se něčeho.

Pojem existuje v biologii , medicíně , právu .

• Imunita v biologii  je imunita, odolnost organismu vůči infekčním agens a cizorodým látkám.

• Imunita státu vůči cizí jurisdikci  je obecně uznávaným ustanovením mezinárodního práva, vyplývajícím z principu státní suverenity a uznání suverénní rovnosti států.

• Diplomatická imunita  je zvláštní status pro zaměstnance diplomatických misí cizích států, což znamená, že v hostitelské zemi nenesou občanskoprávní ani trestněprávní odpovědnost (ochrana před zadržením, zatčením, soudem, uvězněním atd.). Je to dáno tím, že jakékoli území diplomatické mise (budova, automobil atd.) je považováno za území reprezentativní země a její zaměstnanci jsou považováni za členy státního aparátu této moci. Pokud tedy například některý diplomat poruší zákony hostitelské země, její vláda zašle protestní nótu (formu oznámení) vládě (ministerstvu zahraničních věcí) reprezentativní země a/nebo takového diplomata prohlásí za non grata . (viz Vídeňská úmluva o diplomatických stycích )

• Poslanecká imunita  je zvláštní postavení členů zákonodárného sboru (poslanců), které je chrání před občanskoprávním a trestním stíháním a vlivem jiných složek státní správy (soudnictví a výkonné moci). V případě porušení zákona takovýmto zástupcem zákonodárného sboru (náměstkem) je nejprve vznesena otázka zániku jeho mandátu a/nebo zbavení imunity (za ukončení účasti v zákonodárném sboru a převzetí odpovědnosti).

• Imunita (středověk)  - právo feudála vykonávat určité funkce státní moci ve svém majetku (soud, výběr daní a domobrana atd.).

• V rétorice řeč obecně znamená omezení a/nebo tabu . Například „ posvátná kráva “  je idiom označující každého držitele takové právní imunity.

• Svědecká imunita  – právo nevypovídat proti sobě a svým blízkým, stejně jako v řadě dalších případů.