Itivuttaka
Itivuttaka, itivuttakapali (tai.อิติวุตฺตกปาฬิ Burm.ဣတိဝတိဝုတ်ိnaya) pátý Sutāyapi Sbírka Itivuttaki obsahuje 112 sut, z nichž každá začíná větou: "Tak bylo řečeno (vuttam) Vznešeným." Sutty se skládají ze střídání prózy a verše. Celá sbírka Itivuttaki je přenesena ze slov ženy a je tradičně připisována laice jménem Khudjuttara , která žila v paláci krále Udeny z Kasambi a byla služebnicí jedné z jeho královen, Samavati.. Protože královna sama nemohla opustit palác a naslouchat Buddhovým kázáním, šel místo toho Khudjuttara. Zapamatovala si vše, co Buddha řekl, a pak se vrátila do paláce a vyprávěla to královně a jejím služkám. Někteří učenci považují Itivuttaki Suttas za jedny z nejstarších.
Složení
- Ekakanipato (27 sutt)
- Dukanipato (22 sutt)
- Tikanipato (50 suttas)
- Chatukkanipato (13 sutt)
Suttas
- Lobha Sutta (Opusťte tuto kvalitu a nikdy se nevracejte do tohoto světa)
- Dosa Sutta (Vzdejte se této jediné vlastnosti a nikdy se nevrátíte do tohoto světa)
- Moha Sutta (Zanech nevědomosti a nikdy se nevracej do tohoto světa)
- Kodha Sutta (Vzdej se veškerého hněvu a nevrátíš se do tohoto světa)
- Makkha Sutta (Zanech svého pohrdání a nevrátíš se do tohoto světa)
- Mana Sutta (Vzdejte se své vlastní důležitosti a nevrátíte se do tohoto světa)
- Sabbaparinna Sutta (Aby člověk dosáhl úplného osvobození, musí plně pochopit a odhodit Vše)
- Manaparinna Sutta (Abyste dosáhli osvobození, musíte plně znát sebedůvěru)
- Lobhaparinna Sutta (Aby člověk dosáhl osvobození, musí plně znát žízeň)
- Dosaparinna Sutta (Aby člověk dosáhl osvobození, musí plně znát kvalitu hněvu)
- Mohaparinnya Sutta (Aby člověk dosáhl osvobození, musí plně znát kvalitu nevědomosti)
- Kodhaparinna Sutta (Abyste dosáhli osvobození, musíte plně znát kvalitu hněvu)
- Makhaparinnya Sutta (Abyste dosáhli osvobození, musíte plně znát kvalitu opovržení)
- Avija Nivarana Sutta (Neexistuje větší překážka k osvobození než nevědomost)
- Tanha Samyojana Sutta (Neexistuje větší překážka k osvobození než žízeň)
- Sekha Sutta I (správně zaměřená pozornost je pro studenta nejdůležitějším faktorem)
- Sekha Sutta II (o důležitosti dobrého přátelství)
- Sanghabheda Sutta (Ten, kdo vytvoří rozkol v sangze mnichů – jde do pekla)
- Sanghasamaggi Sutta (Kdo vytvořil harmonii v Sangha mnichů, nebeské světy čekají)
- Paduttha Chitta Sutta (Pokud je mysl v době smrti zakalená, člověk jde do pekla)
- Pasanna Chitta Sutta (Pokud je mysl v době smrti čistá, člověk jde do nebe)
- Mettá sutta (Jaké jsou výsledky praxe rozvoje ctností)
- Ubhayattha Sutta (o důležitosti všímavosti)
- Athipunja Sutta (Kolik kostí zanecháte v jedné kalpě?)
- Musavada Sutta (Ten, kdo pronese úmyslnou lež, je schopen spáchat jakékoli zvěrstvo)
- Dana Sutta (Jak smysluplné jsou výsledky dávání?)
- Metta Bhavana Sutta (o významu laskavosti)
- Dukkhavihara Sutta (dvě vlastnosti, díky nimž mnich žije v úzkosti a úzkosti)
- Sukhavihara Sutta (dvě vlastnosti, díky nimž mnich žije v míru)
- Tapaniya Sutta (Co způsobuje výčitky svědomí?)
- Atapania Sutta (toto nezpůsobuje žádné výčitky svědomí)
- Power Sutta I (Dvě věci, které vedou do pekla)
- Power Sutta II (Dvě věci, které vedou do nebeských světů)
- Atapi Sutta (Jeden z nich je schopen dosáhnout nibbány, druhý není schopen)
- Nakuhana Sutta I (Svatý život je kvůli shovívavosti a opuštění)
- Nakuhana Sutta II (Svatý život se žije kvůli přímému poznání a plné realizaci)
- Somanassa Sutta (Dvě věci, se kterými může mnich žít v míru)
- Vitakka Sutta (Dvě myšlenky, které často přicházejí k Tathágatovi)
- Desana Sutta (dvě obecné rady do života od Buddhy)
- Vija Sutta (O tom, jak vznikají nebo nevznikají vlastnosti hanby a strachu z konání zla)
- Pannaparihina Sutta (Ti bez moudrosti pokračují v putování v samsáře)
- Sukkadhamma Sutta (dvě vlastnosti, které chrání tento svět)
- Ajata Sutta (popis nibbány)
- Nibbana Dhatu Sutta (Dvě vlastnosti nibbány)
- Patisallana Sutta (poustevna mnicha vede buď k nenávratu, nebo k arhatshipu)
- Sikkhanisansa Sutta (cvičící mnich bude mít v tomto životě buď žádný návrat, nebo nibbánu)
- Jagariya Sutta (Praxe neustálé všímavosti a praxe džhány vedou k arhatshipu nebo nenávratnosti)
- Apayika Sutta (Tyto dvě vytvářejí příčiny pekelného zrození)
- Ditthigata Sutta (O třech typech pohledů, z nichž jeden vede ke skutečnému osvobození od samsáry)
- Mula Sutta (Tři kořeny zla)
- Dhatu Sutta (Tři základní prvky světa – forma, beztvarost, nibbána)
- Vedana Sutta I (Tři smysly, které existují ve světě)
- Vedana Sutta II (Všechny tři smysly by měly být považovány za neuspokojivé)
- Yesana Sutta I (Tři druhy hledání, které mohou bytosti ve svém životě provést)
- Yesana Sutta II (Další sutta o třech druzích hledání)
- Asava Sutta I (Tři druhy nečistot mysli)
- Asava Sutta II (Více o třech typech duševních nečistot, kterých se arhat zcela zbavil)
- Tanha Sutta (Tři druhy tužeb, které vedou k narození)
- Maradheya Sutta (Arhat má dokonalou morálku, koncentraci, moudrost)
- Punnya Kiriya Vatthu Sutta (Tři věci, které vedou k trvalé blaženosti a pohodě)
- Chakkhu Sutta (Tři oči)
- Indriya Sutta (Tři kvality poznání, které definují vznešené učedníky)
- Addha Sutta (K identifikaci dochází v těchto třech časových rámcích)
- Ducciarita Sutta (Tři druhy přestupků)
- Sucharita Sutta (Tři druhy dobrých skutků)
- Socheya Sutta (Tři druhy vnitřní čistoty)
- Moneya Sutta (Tři formy vhledu)
- Raga Sutta I (Tři vlastnosti, které vedou k síle Mara)
- Raga Sutta II (Kdo překročil oceán samsáry?)
- Michchaditthika Sutta (Která bytost jde do pekla?)
- Sammaditthika Sutta (Která z bytostí jde do nebeských světů?)
- Nissaraniya Sutta (Tři způsoby, jak se schovat)
- Santatara Sutta (Čím vyšší je svět džhány, tím je klidnější. Ale absolutní mír je nibbána)
- Putta Sutta (Tři druhy dětí)
- Avutthika Sutta (Tři druhy štědrých lidí)
- Sukhapatthana Sutta (Pokud toužíte po bohatství, slávě a nebeských světech, střežte své dobré vlastnosti)
- Bhidura Sutta (mysl a tělo jsou nestálé, podléhají rozkladu)
- Dhatusosansandana Sutta (bytosti s přibližně stejnými vlastnostmi nacházejí společný jazyk)
- Parihana Sutta (Tři věci, které vedou k pádu mnicha v praxi dosažení konečného cíle)
- Vitakka Sutta (Tři druhy myšlenek, které brání mnichovi dosáhnout konce utrpení)
- Sakkára Sutta (Mnich hladový po dárcích jde do nižších říší)
- Devasadda Sutta (Tři výkřiky, které jsou slyšet mezi bohy při těchto třech příležitostech)
- Panchapubba nimitta sutta (Co se stane, když deva zemře v nebeském světě?)
- Bahujanakhita Sutta (tři osoby, které přispívají k blahobytu a štěstí bohů a lidí)
- Asubhanupassi Sutta (O třech praktikách)
- Dhammanu dhammapatipanna sutta (O mnichovi, který pevně dodržuje Dhammu)
- Andhakarana Sutta (Tři druhy nešikovného myšlení)
- Antaramala Sutta (Tři vnitřní nepřátelé)
- Devadatta Sutta (Kvůli těmto třem věcem šel Devadatta do pekla)
- Aggappasada Sutta (Tři nejvyšší předměty víry)
- Jivika Sutta (O bezcenném mnichovi, který si ničí vlastní život)
- Sanghatikanna Sutta (Co to znamená být blízko Buddhy a daleko od Buddhy?)
- Aggi Sutta (Tři druhy plamenů)
- Upaparikkha Sutta (Rada, jak správně meditovat)
- Kamupapatti Sutta (Tři druhy smyslových požitků ve světě Kama Loka)
- Kamayoga Sutta (Tři druhy vznešených učedníků)
- Kalyanasila Sutta (Morálka, Koncentrace, Moudrost. Zde v tomto tripartitním rozdělení je koncentrace, jako jeden z těchto tří faktorů Cesty, vysvětlena v nejširším slova smyslu – jako soubor vlastností, které jsou Křídly k probuzení)
- Dana Sutta (Dar Dhammy přesahuje dar hmotných věcí)
- Tevija Sutta (O Arhatovi, který vlastní tři znalosti)
- Brahmana Dhammayaga Sutta (Dhamma je nejvyšší nabídka)
- Sulabha Sutta (Čtyři věci, které představují vhodné minimum pro život poustevnického mnicha)
- Asavakkhaya Sutta (pouze ten, kdo rozumí těmto 4 pravdám, může být osvobozen od utrpení)
- Samana Brahmana Sutta (Koho Buddha nazývá autentickým knězem nebo poustevníkem?)
- Silasampanna Sutta (Takoví mniši mohou poukázat na pravou Dhammu)
- Tanhuppada Sutta (čtyři „místa“, kde se může zrodit touha mnicha)
- Sabrahmaka Sutta (čtyři epiteta ctivých rodičů)
- Bahukara Sutta (čtyři věci, které mnichům poskytují domácnosti)
- Kuha Sutta (Šest vlastností zlých mnichů)
- Nadisota Sutta (Porovnání smyslového světa s mořem plným nebezpečí)
- Chara Sutta (Jak si udržet správnou pečlivost ve čtyřech polohách těla)
- Sampannasila Sutta (Další fáze mnišské praxe po nastolení ideální morálky)
- loka sutta
Překlady do ruštiny
Anglické překlady