Judaismus v Albánii

Historie

První zmínky o Židech žijících v Albánii pocházejí z 12. století našeho letopočtu. Na začátku 14. století byly ve většině hlavních měst Albánie ( Berat , Elbasan , Vlora , Durres ) židovské čtvrti, existují o nich informace v Kosovu. Židovské rodiny, které se usadily v Albánii, byly většinou sefardského původu a byly potomky španělských a portugalských Židů, kteří byli na konci 15. století vyhnáni z Ibérie. V roce 1520 bylo ve městě Vlorë 609 židovských domů . Ve Vloře byla jediná synagoga v Albánii, zničená během první světové války. V roce 1673 byl charismatický židovský prorok Shabtai Cvi vyhoštěn sultánem do albánského přístavu Ulcinj (nyní v Černé Hoře), kde o několik let později zemřel.

20. století

1901 - 1939

Podle albánského sčítání lidu z roku 1930 žilo v Albánii pouze 204 Židů. Oficiální statut židovské obce byl udělen 2. dubna 1937. V této době komunitu tvořilo asi 300 lidí. Po nástupu Hitlera k moci a anšlusu Rakouska se mnoho německých a rakouských Židů uchýlilo do Albánie. V roce 1938 albánská ambasáda v Berlíně stále vydávala víza Židům, v době, kdy žádná jiná evropská země nebyla ochotna je přijmout. Jeden z hlavních expertů na Albánii Norbert Jokl požádal o albánské občanství, které mu bylo okamžitě uděleno, což ho však nezachránilo před koncentračními tábory.

Druhá světová válka

Na začátku války žilo v Albánii přibližně 200 Židů. Stala se jednou z mála zemí v Evropě, která měla na konci války více Židů než na jejím začátku. Navzdory všeobecnému nárůstu počtu Židů v Albánii však byla malá komunita města Vlorë nucena opustit zemi.

Roky komunistické vlády

Za vlády komunistického diktátora Envera Hodži byla židovská komunita Albánie izolována od zbytku židovského světa, i když to nebyl projev antisemitismu. K udržení národní jednoty a budování socialismu Hodža zakázal jakýkoli projev určitého náboženství. Zde byl osud židovské komunity nerozlučně spjat s osudem celého albánského lidu. Židovská populace Albánie čítala 200-300 lidí. Po pádu komunistického režimu v roce 1991 se téměř všichni albánští Židé přestěhovali do Izraele a usadili se především v Tel Avivu.

Aktuální stav

Dnes žije v Albánii (převážně v Tiraně) asi 100 Židů [1] . Tam, kde kdysi byla velmi aktivní komunita, jsou dnes jen její zbytky. Společnost albánsko-izraelského přátelství je v Tiraně velmi aktivní, ale dostává se jí minimální pomoci. Ve Vlore zůstala pouze jedna synagoga, která však nyní nefunguje.

Odkazy