Kabylia

Kabylia ( francouzsky  Kabylie , Kabyle  Tamurt n Leqbayel , tifinagh ⵜⴰⵎⵓⵔⵜ ⵏ ⵍⴻⵇⴱⴰⵢⴻⵍ, arabsky  بلاد لقografická oblast Alge لاد ليببليبلق Zahrnuje část pohoří Atlas a směřuje k pobřeží Středozemního moře.

Kabylia je hustě obydlená oblast, obklopená pobřežními pláněmi na východě a západě, s výhledem na Středozemní moře na severu a vysokými náhorními plošinami na jihu . Kabylia nemá oficiálně stanovené hranice a statut správního regionu. Své jméno má od Kabylů , jednoho z berberských národů pocházejících z této oblasti. Historie Kabylie obsahuje mnoho epizod úspěšného odporu vůči vlnám útočníků a také toho, že byla hlavním městem několika dynastií. Zde nabralo na síle hnutí za uznání berberské identity ( berber.  amazigh ) , a to jak v Alžírsku, tak v dalších zemích severní Afriky .

Biodiverzita ekosystému Kabyle je chráněna v několika národních parcích. Klima regionu, které závisí především na reliéfu, kombinuje drsné zimy a suché letní období. Rozvoj zemědělství , především pěstování ovocných stromů, je limitován přírodními podmínkami, nicméně Kabylia byla historicky významným centrem místních řemesel a vyhledávaným místem pro emigrace.

Kromě historického dědictví je Kabylia uznávána jako region vysoké kulturní hodnoty s rozvinutým folklórem. Po skončení osmileté války ekonomika Kabylie jako součásti nezávislého Alžírska rostla díky vytváření průmyslových podniků a využití turistického potenciálu .

Etymologie a použití

Slovo „Kabylia“ pochází z arabštiny , z qabā'il [1] , množného čísla qabīla , „kmen“. V původním smyslu jsou Kabilové  prostě „lidé kmene“. V historii předkoloniální severní Afriky byl kmen hlavní formou společenské organizace a zůstává jí i přes pokusy o snížení jeho vlivu ze strany nově nezávislých států [2] . Francouzští úředníci, následovat úřady osmanského Alžírska , začal volat “highlanders” ( fr.  le montagnard ) všichni tvrdohlaví místní obyvatelé, bez ohledu na jejich ethnicity. Toto slovo by mohlo zahrnovat jak výhradně berbersky mluvící obyvatelstvo, tak všechny usedlé Berbery a celou usedlou populaci severní Afriky [3] .

Zdá se, že termín "Kabylia" byl zaveden do užívání evropskými cestovateli; před nimi nebylo použití arabského slova „kabail“ k označení této oblasti zaznamenáno [4] . Berbersky mluvící obyvatelé Kabyle tomu říkají Kabyle ( Kabyle  Tamurt n Leqbayel , tifinagh ⵜⴰⵎⵓⵔⵜ ⵏ ⵍⴻⴽⴱⴰⵢⴻⵍ), „země Kabyles , nebo krátce. Kabyle “ [5] . Tamurt , což znamená „vlast“. V arabštině se Kabylia nazývá Arab. بَلَد القبائل , čtení v alžírském dialektu [ b l æ d l ə q b æ y ə l ], doslova „země kmenů [6] .    

Zpočátku slovo "Kabylia" označovalo všechny země, které byly obydleny Kabyly - v každém smyslu tohoto slova. V polovině 19. století se význam toponym zúžil, protože se jim postupně začalo říkat pohoří tvořené jednotlivými vrcholy pohoří Tell Atlas mezi městy Algiers a Constantine , kolem pohoří Babor a Dzhurjura [7] . Slovo „Kabile“ naopak rozšířilo sémantické pole a začalo znamenat všechny mluvčí berberských jazyků [8] , zahrnuje ve starším názvu východních arabsky mluvících Berberů „Kabil el-Khadra“ [9] . V praxi je velmi obtížné vytyčit hranice osídlení Kabylů na základě geografie, zejména na východě. U některých autorů je hranice Kabylie silně protažena, někdy až téměř k samotným hranicím s Tuniskem [10] , někdy až k Annabě [11] , někdy až k městu Collo [12] . Poslední definice místo geografie vychází z hranic rozšíření jazyka a usedlého venkovského způsobu života [13] .

V místním použití může mít slovo „Kabylia“ také omezenější výklad (obvykle vyřazující nejvíce arabská území), nebo velmi rozšířený, včetně Tenya na jedné straně a Setifa a Jijela na straně druhé [14] ; podle administrativního rozdělení z roku 1984 zahrnuje vilajety Tizi-Ouzou a Bejaya ; na východě je Boumerdes , na severu Buir , Bordj Bou Arrerij a Setif a na východě Jijel [15] [16] . Mapy publikované v Kabylii nikdy nepřekračují hranice těchto vilajetů [17] [18] . Ve vědecké komunitě místních historiků je v důsledku metonymie Kabylia chápána jako severozápadní část regionu, nazývaná Velká Kabylia, na rozdíl od Malé Kabylie na východě [19] . Malá Kabylia se rozprostírá nejvíce na západ od Bejaya a zahrnuje většinu osad mluvících Kabilo [20] . Autoři 19. století tuto oblast často označovali jako Kabylia, ale v moderním jazyce přesný význam slova „Kabylia“ závisí na autorovi [21] .

Geografie

Kabylia leží v pohoří Atlas , v řetězci Tell Atlas , na pobřeží Středozemního moře . Pro reliéf se jí přezdívalo „Země hor“ ( berber.  Tamurt idurar ) . Výška nad hladinou moře se mění a zlomy rozdělují Kabylii na několik částí.

Obecně lze mluvit o Malé Kabylii a Velké Kabylii. Dialekty kabylského jazyka se dělí na západní a východní a jejich oblasti odpovídají Velké a Malé Kabylii [22] ; na jihu vede hranice mezi nimi po výšinách Djurdjura, přičemž se opakuje další tradiční rozdělení založené na výšce: mezi „horní obyvatele“ ( Kabilsk .  Seff Ufella ) a „dolní“ ( Kabilsk .  Seff Wadda ) [23] . Na severu není hranice založena na reliéfu a sleduje linii oddělení mezi francouzským a osmanským Alžírskem [24] .

Velká Kabylia je výškově rozdělena do tří několika sousedních oblastí, které se rozprostírají od severu k jihu, od mořského pobřeží a téměř k hřebeni Dzhurdzhur. Největší z nich zabírají tři pohoří [25] :

Vilajet Tizi-Ouzou je zahrnut do Velké Kabylie v plném rozsahu, vilajet Buira a Boumerdes  - částečně. Výrazy „Horní Kabylia“ a „Džurdžurskaja Kabylia“ jsou ekvivalentem „Velké Kabylie“, ale mohou také znamenat její část, která se nachází jižně od řeky Sebau [27] . Jižní okraj regionu, tedy zemi jižně od Dzhurjury poblíž údolí Wadi Sahel, lze považovat za samostatný region s centrem v Buiru [28] .

Poznámky

  1. ↑ Morizot, 2001 , str. 19.
  2. ↑ Mohamed Saladin maroko. Tribus, makhzen et colons  (francouzsky) . - Paris: L'Harmattan , 1986. - S. 125. - 337 s. — (Bibliothèque du development). - ISBN 978-2-858-02525-1 .
  3. ↑ Morizot, 2001 , str. 22-23.
  4. ↑ Semmoud, 2011 , sekce 1: "La Kabylie".
  5. ↑ Plantade, 2007 , str. 87.
  6. ↑ Semmoud, 2011 , část 1.
  7. ↑ Morizot, 2001 , str. 24-25.
  8. ↑ Chaker, 1984 , str. 28.
  9. ↑ Kitouni, 2013 , str. 15-16.
  10. ↑ Les Kabylies (ou la Kabylie)  (francouzsky) . Encyklopédie Larousse en ligne . Získáno 9. srpna 2012. Archivováno z originálu dne 5. prosince 2021.
  11. ↑ Martin, 2008 , str. 308.
  12. ↑ Kabylie  . _ Encyklopedie Britannica online . Získáno 28. dubna 2011. Archivováno z originálu 14. října 2011.
  13. ↑ Semmoud, 2011 , část 2: "Le peuple kabyle", "Situation actuelle".
  14. ↑ Carlier, 1986 , s. 351.
  15. ↑ Lalmi, 2004 , str. 510.
  16. ↑ Zirem, 2013 , str. 9.
  17. ↑ Carte de la Kabylie  (francouzsky) . Cercle d'étude et de reflexion sur l'autonomie de la Kabylie (CERAK). Získáno 24. září 2011. Archivováno z originálu 10. října 2011.
  18. ↑ Zirem, 2013 , str. 247 (karta).
  19. ↑ Lalmi, 2004 , str. 512.
  20. ↑ Lacoste-Dujardin, 2001 , str. 60.
  21. ↑ Morizot, 2001 , str. 25.
  22. ↑ Le kabyle (Alžírsko)  (fr.) . Centre de recherche berbere (CRB), Inalco. Získáno 9. září 2019. Archivováno z originálu 6. srpna 2017.
  23. ↑ Dallet, 1982 , str. 161.
  24. ↑ Lacoste, 1984 , str. 482.
  25. ↑ 1 2 Lacoste, 1984 , str. 475-477 (na mapě).
  26. ↑ Martin, 2008 , str. 311, 313.
  27. ↑ Lacoste-Dujardin, 2003 , str. 17.
  28. ↑ Côte, 1996 , s. 114.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie