Eurovision Young Musicians Contest 1994

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. července 2015; kontroly vyžadují 34 úprav .
Eurovision Young Musicians Contest 1994
Termíny
semifinále 9. června 1994
Finále 14. června 1994
Podíl
Umístění  Polsko ,Varšava, "Varšavská národní filharmonie"
Dirigent Jerzy Katlevich
Hlavní vysílatel TVP
členové
Celkový počet účastníků 24
Debutování  Maďarsko Německo Lotyšsko Litva Severní Makedonie Rusko Slovinsko Chorvatsko Estonsko
 
 
 
 
 
 
 
 
vrátil  Řecko Irsko Portugalsko Francie Švýcarsko Švédsko
 
 
 
 
 
Odmítnuto  SR Jugoslávie
Mapa zúčastněných zemí bezrámový}}      Zúčastněné země, které se kvalifikovaly do finále     Země, které se nekvalifikovaly do finále     Země, které se zúčastnily dříve
Výsledek
Systém hlasování 0/100: Diváci/Porota
Vítěz Natalie Kleinová ( GBR )
Soutěž mladých hudebníků Eurovize
← 1992  • 1994 •  1996 →

Eurovision Young Musicians 1994 ( Eng.  Eurovision Young Musicians 1994 ) je sedmá soutěž Eurovision Song Contest pro mladé hudebníky , která se konala v Polsku v roce 1994 [1] . Finále soutěže se konalo 14. června 1994 na scéně Varšavské národní filharmonie [1] . Vítězství v soutěži získala účastnice z Velké Británie Natalie Klein , která hraje na violoncello [2] . Hudebníci z Lotyšska a Švédska obsadili druhé a třetí místo [2] .

Soutěž organizovala Polská televize a Evropská vysílací unie . Soutěže se zúčastnili mladí hudebníci do 19 let z 24 evropských zemí [1] . Do soutěže se vrátilo Řecko , Irsko , Portugalsko , Francie , Švýcarsko a Švédsko . Zazněly také debuty z Maďarska , Německa , Lotyšska , Litvy , Makedonie , Ruska , Slovinska , Chorvatska a Estonska .

Místo konání

Místem konání soutěže bylo hlavní a populačně i teritoriálně největší město Polska - Varšava [ 1] . Finále soutěže se konalo na scéně Varšavské národní filharmonie [1] . Filharmonie byla otevřena v roce 1901 v budově navržené architektem Karlem Kozlovským.

Budova byla postavena podle vzoru evropských koncertních sálů a operních domů 19. století . Největší podobnost je zaznamenána s budovou pařížské Velké opery , kde jsou ve výzdobě použity také prvky eklekticismu s vlivem neobaroka, tolik oblíbeného v Evropě té doby. Sochy zdobící fasádu budovy vytvořili Władysław Mazur a Stanisław Lewandowski. Oficiální otevření filharmonie se konalo 5. listopadu 1901 , kde orchestr pod vedením klavíristy Ignacyho Jana Paderewského a Emila Mlynarského uvedl program složený z děl.

Před vypuknutím války se Filharmonie dostala do povědomí evropské hudební scény a od roku 1927 začala orchestr doprovázet ve finále Chopinovy ​​mezinárodní hudební klavírní soutěže .

Druhá světová válka přerušila činnost filharmonie. V roce 1939 byl vypálen při obléhání Varšavy . Během varšavského povstání v roce 1944 byla budova zničena během vojenského bombardování.

Nová budova filharmonie byla postavena v poválečných letech pod vedením architektů Jevgenije Shparkovského a Henryho Białobrzeského. Ztratila se rafinovaná výzdoba, budova získala zcela jiný zdrženlivý vzhled. Do nového koncertního sálu se vešlo 1072 diváků. Otevření filharmonie se konalo 21. února 1955 a bylo načasováno tak, aby se shodovalo s výroční klavírní soutěží . Ve stejném období byl filharmonii udělen titul Národní.

Formát

Soutěže se mohou zúčastnit mladí hudebníci ve věku od 10 do 19 let včetně s přihlédnutím k tomu, že jim v den finále nebude 20 let. Účastníky se navíc mohou stát pouze sóloví umělci, kteří se neangažují na profesionální bázi (tj. nemají zisk z vystoupení) [1] . Hudební nástroj a program si účastník volí dle vlastního uvážení.

Každý z účastníků semifinále (také označovaného jako předkolo nebo kvalifikační kolo) a finále vystoupí s programem dle vlastního výběru, sestávajícím z skladeb vážné hudby . Výkony soutěžících hodnotí odborná porota , jejíž každý člen je povinen udělit každému účinkujícímu body od 1 do 10. Ze semifinále jde podle výsledků hlasování poroty do finále 8 zúčastněných zemí. Ve finále porota vyhlásí tři nejlepší vítěze [1] .

Orchestr

Účastníky soutěže doprovázela Varšavská filharmonie pod vedením polského dirigenta Jerzyho Katlevicha [1] .

Porota

Odborná porota se skládala z 9 osob [1] :

Členové

Účinkující, kteří se již soutěže zúčastnili před

Vystupuje jako plnohodnotní hudebníci

Semifinále

Země [3] zástupce [3] Nástroj [3] Práce (skladatel) [3] Výsledek [3]
 Rakousko Bernard Hufnagle Pozoun Sonatina pro trombon a klavír. Allegro vivance ( Kazimierz Serocki ) —
 Belgie David Cohen Cello Cantillene-jeu (Paul-Baudouin Michel)
 Velká Británie Natalie Kleinová Cello Violoncellový koncert e moll, op. 85, část I ( Edward Elgar ) Finalista
 Maďarsko Mark Farago klavír Dance Macabre ( Franz Liszt )
 Německo Louise Wiedemannová Fagot Sonate F-dur op.168, 2. část ( Camille Saint-Saens ) —
 Řecko Antonios Sousamoglu Housle Monogramma pro housle sólo (Christos Samaras)</small
 Dánsko Frederic Magle Orgán Koncert pro varhany a orchestr g moll, část II ( Francis Poulenc ) Finalista
 Irsko Fingin Collins klavír Předehra c moll op. 45 ( Frederic Chopin ) —
 Španělsko Dolores Rodriguez Paredes Kytara Studio č . 11 ( Heitor Vila-Lobos )
 Kypr Manolis Neophytou klavír Preludium a fuga op. 87 č. 5 v D ( Dmitrij Šostakovič )
 Lotyšsko Liene Circene klavír Dance Macabre ( Franz Liszt ) Finalista
 Litva Vilhalmas Tsiapinskis Housle Koncert č. 2 část 1 ( Eduardas Balsis ) —
 Severní Makedonie Kalina Mrmevská klavír Sonáta op.28 No. 3 ( Sergej Prokofjev )
 Norsko Rolf-Erik Nyström Saxofon Suita na saxofon alt a klavír, část I ( Paul Bonnet )
 Polsko Lukáš Scirner Cello Danse du diable vert ( Gaspar Casado )
 Portugalsko Ruben Da Luz Santos Pozoun Bach (Kurt Sturzenegger)
 Rusko Anna Hayrapetyants klavír Ala Albeniz ( Rodion Shchedrin )
 Slovinsko Mate Bekavac Klarinet Solo de concours op. 10 ( Henri Rabot )
 Finsko Pia Toivio Cello Rokokové variace op. 33 část II, VI, VII ( Pyotr Iljič Čajkovskij ) Finalista
 Francie Nicolas Delclo Housle Monolog Capriccio de la Vie d'artista (Boris Petrov) —
 Chorvatsko Anna Vidovičová Kytara Serenata española ( Joaquin Malatz )
 Švýcarsko David Brachez Pozoun Balada pro pozoun a orchestr ( Frank Martin ) Finalista
 Švédsko Malin Broman Housle Houslový koncert a moll op.53, část III ( Antonin Dvořák )
 Estonsko Marco Martin klavír Koncert c moll, č. 1 op. 35, část III, IV ( Dmitrij Šostakovič )

Konečná

Ne. [2] Země [2] Člen [2] Nástroj [2] Složení (skladatel) [2] výsledek [2]
jeden  Maďarsko Mark Farago klavír Dance Macabre ( Franz Liszt ) —
2  Lotyšsko Liene Circene klavír Dance Macabre ( Franz Liszt ) Druhé místo
3  Švýcarsko David Brachez Pozoun Balada pro pozoun a orchestr ( Frank Martin ) —
čtyři  Finsko Pia Toivio Cello Rokokové variace op. 33 část II, VI, VII ( Pyotr Iljič Čajkovskij )
5  Estonsko Marco Martin klavír Koncert c moll, č. 1 op. 35, část III, IV ( Dmitrij Šostakovič )
6  Švédsko Malin Broman Housle Houslový koncert a moll op.53, část III ( Antonin Dvořák ) Třetí místo
7  Velká Británie Natalie Kleinová Cello Violoncellový koncert e moll, op. 85, část I ( Edward Elgar ) Vítěz
osm  Dánsko Frederic Magle Orgán Koncert pro varhany a orchestr g moll, část II ( Francis Poulenc ) —

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Eurovision Young Musicians 1994: O show (odkaz není k dispozici) . Evropská vysílací unie. Získáno 5. října 2014. Archivováno z originálu 17. června 2016. 
  2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Eurovision Young Musicians 1994: Účastníci (odkaz není k dispozici) . youngmusicians.tv _ Evropská vysílací unie. Získáno 5. října 2014. Archivováno z originálu 17. června 2016. 
  3. ↑ 1 2 3 4 5 Eurovision Young Musicians 1994 (semifinále) (nedostupný odkaz) . youngmusicians.tv _ Evropská vysílací unie. Získáno 18. dubna 2015. Archivováno z originálu 17. června 2016. 

Odkazy

 Eurovize
Písňové soutěže
Dospělý
Dětské
  • Soutěže