Khmerský jazyk
| Khmerský jazyk | |
|---|---|
| vlastní jméno |
ភាសាខ្មែរ ខេមរភាសា |
| země | Kambodža , Vietnam , Thajsko , Laos , ČLR , USA , Francie , Austrálie |
| Regiony | Kambodža |
| oficiální status | Kambodža |
| Regulační organizace | Královská společnost Kambodže |
| Celkový počet reproduktorů | 15,7-21,6 milionu |
| Postavení | v bezpečí |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Mon-Khmerská větev Khmerská skupina | |
| Psaní | Khmerské písmo |
| Jazykové kódy | |
| GOST 7.75–97 | ehm 360 |
| ISO 639-1 | km |
| ISO 639-2 | khm |
| ISO 639-3 |
khm - Khmer kxm - severní |
| WALS | khm |
| Etnolog | khm |
| ABS ASCL | 6301 |
| IETF | km |
| Glottolog | khme1253 a cent1989 |
 Wikipedie v tomto jazyce | |
|
Tato stránka nebo sekce obsahuje text v khmerském písmu . Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně. |
Khmersky jazyk ( ភាសាខ្មែរ ភាសាខ្មែរ [pʰiːˈəsaː kʰmaːe] Pheas Khmae , formálně ខេមរភាសា [kʰeː.maʔˈraʔ pʰiə.saː] Khemara Pheas ) - jazyk Khmers , hlavního jazyka Kambodže , jednoho z největších rakouských jazyků . Patří k mon-khmerským jazykům , v rámci kterých tvoří samostatnou skupinu.
Khmerština se liší od většiny okolních jazyků (zejména thajštiny , laoštiny a vietnamštiny ) tím, že nejde o tónový jazyk . Ale stejně jako okolní jazyky je převážně izolační .
Khmerský jazyk používá písmo založené na khmerské abecedě .
Fonetika
Samohlásky
Podle badatele Yu.A. Gorgonieva existuje v khmerském jazyce 29 samohláskových fonémů, z nichž některé jsou reprezentovány jednoduchými samohláskami, některé dvojhláskami. Některé samohlásky se od sebe liší pouze jednou zeměpisnou délkou nebo krátkostí. Sémantickou roli tedy hraje délka a krátkost samohlásek v khmerském jazyce.
Specifickým rysem khmerských samohlásek je přítomnost dvou řad samohlásek – ɑː a ɔː . První řada se vyznačuje větší mírou otevřenosti a schopností samohlásek bez počátečních souhlásek tvořit slabiky.
Všechny dvojhlásky v khmerštině jsou sestupné, tedy s přízvukem na první část.
O khmerských samohláskách neexistuje shoda. Důvodem je nedostatečná politická centralizace, v důsledku čehož standardní khmerský jazyk není dominantní v celé zemi. Například obyvatelé dokonce stejné obce ( khum ) mohou mít různé fonologické rysy. [1] . Příkladem tohoto jevu jsou dvě níže uvedené tabulky:
Khmerské samohlásky I [2]| Dlouhé samohlásky | iː | E | ɛː | ɨː | əː | A | uː | Ó | ɔː | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| krátké samohlásky | i | E | ɨ | ə | ɐ | A | u | Ó | ||
| Dlouhé dvojhlásky | iə̯ | ei̯ | ɐe̯ | ɨə̯ | əɨ̯ | ɐə̯ | ao̯ | uə̯ | ou̯ | ɔə̯ |
| Krátké dvojhlásky | eə̯̆ | uə̯̆ | oə̯̆ |
| Dlouhé samohlásky | iː | E | E | ɛː | ɯː | ə̝ː | əː | A | uː | Ó | Ó | ɔː |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| krátké samohlásky | i | E | ɛ | ɯ | ə | A | u | Ó | ɔ | |||
| Dlouhé dvojhlásky | iə̯ | aɛ̯ | aə̯ | o̞u̯ | ao̯ | |||||||
| Krátké dvojhlásky | ɛə̯ | ʷɔ | ||||||||||
Přesný počet a fonetické rysy samohlásek se liší dialekt od dialektu.
Souhlásky
| Labiální | zubní | Palatal | Velární | hrdelní | |
|---|---|---|---|---|---|
| Bezhlasý aspirovaný | pʰ | tʰ | C | kʰ | |
| Neslyšící bez odsávání | p | t | C | k | ʔ |
| Implozivní | ɓ | E | |||
| Nosní | m | n | ɲ | ŋ | |
| Hladký | rl | ||||
| frikativy | s | h | |||
| Přibližné | ʋ | j |
Struktura slabiky
Khmerská slova jsou většinou jednoslabičná nebo „jeden a půl slabika“ ( angl. sesquisyllabic ), poslední slabika je zdůrazněna [4] . „Jednoapůlslabičná“ slova jsou foneticky dvouslabičná, ale samohláska první slabiky je značně redukována [5] . Všechna disylabická slova jsou buď výpůjčky, nebo jsou výsledkem afixace prostřednictvím neproduktivního morfologického procesu [4] . Existuje 85 možných kombinací dvou souhlásek na začátku slabiky a dvě kombinace tří souhlásek s fonetickými změnami (viz tabulka):
| p | ɓ | t | E | C | k | ʔ | m | n | ɲ | ŋ | j | l | r | s | h | ʋ | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| p | pʰt- _ | pɗ- _ | pʰc | pʰk- _ | pʔ- _ | pʰn- _ | pʰɲ- _ | pʰŋ- _ | pʰj- _ | pʰl- _ | pr- _ | ps- _ | |||||
| t | tʰp- _ | te | tʰk- _ | tʔ- _ | tʰm- _ | tʰn- _ | tʰŋ- _ | tʰj- _ | tʰl- _ | tr- _ | tʰʋ | ||||||
| C | cʰp- _ | cɓ | cʰk- _ | cʔ- _ | cm- _ | cʰn- _ | cʰŋ - | cʰl- _ | cr- _ | cʰʋ- _ | |||||||
| k | kʰp- _ | kɓ | kʰt- _ | ke- _ | kʰc | kʔ- _ | kʰm- _ | kʰn- _ | kʰɲ- _ | kŋ- _ | kʰj- _ | kʰl- _ | kr- _ | ks- _ | kʰʋ- _ | ||
| s | sp- _ | sɓ | st- _ | sɗ- _ | sk- _ | sʔ- _ | sm- _ | sn- _ | sɲ- _ | sŋ- _ | sl- _ | sr- _ | sʋ | ||||
| ʔ | ʔʋ- _ | ||||||||||||||||
| m | mt- _ | já- _ | mc | mʔ- _ | mʰn- _ | mʰɲ- _ | ml- _ | pan- _ | ms- _ | mh- _ | |||||||
| l | lp- _ | lɓ | lk- _ | lʔ- _ | lm- _ | lŋ- _ | lh- _ | lʋ- _ |
Ve slabice po jedné z těchto souhlásek nebo shluků souhlásek následuje jádro sestávající ze samohlásky nebo dvojhlásky.
Pokud se jádro skládá z krátké samohlásky, je ve slabice přítomna konečná souhláska. Zvuky /p, t, c, k, ʔ, m, n, ɲ, ŋ, l, h, j, ʋ/ mohou fungovat jako konečné souhlásky . Zvuky /h/ a /ʋ/ na konci slabiky se stanou [ç] a [w] . Nejběžnější slovní strukturou v khmerštině je výše popsaná úplná slabika, které předchází nepřízvučná slabika sestávající ze souhlásky (C) a samohlásky (V): CV-, CrV-, CVN- nebo CrVN-, kde N označuje jakoukoli khmérskou nosní zvukový jazyk. Slova se také mohou skládat ze dvou celých slabik. V tomto případě se samohláska nepřízvučné slabiky zpravidla redukuje a změní se na [ə] . V pomalé nebo formální řeči v rádiu a televizi jsou však všechny zvuky vyslovovány zřetelně.
Slova sestávající ze tří a více slabik jsou nejčastěji přejímána z pálijštiny , sanskrtu nebo francouzštiny (později). V podstatě taková slova popisují předměty a jevy vědy, umění a náboženství.
Čísla
| Khmerské číslo | Laoská číslice | Thajská číslice | Barmská číslice | Arabské číslo |
|---|---|---|---|---|
| ១ | ໑ | ๑ | ၁ | jeden |
| ២ | ໒ | ๒ | ၂ | 2 |
| ៣ | ໓ | ๓ | ၃ | 3 |
| ៤ | ໔ | ๔ | ၄ | čtyři |
| ៥ | ໕ | ๕ | ၅ | 5 |
| ៦ | ໖ | ๖ | ၆ | 6 |
| ៧ | ໗ | ๗ | ၇ | 7 |
| ៨ | ແປດ | ๘ | ၈ | osm |
| ៩ | ໙ | ๙ | ၉ | 9 |
| ០ | ໐ | ๐ | ၀ | 0 |
Gramatika
Khmer má typologii SVO (subjekt-predikát-objekt) s předložkami. Jazyk je převážně izolovaný , ale rozšířené je tvoření slov pomocí předpon a infixů. Přídavná jména, ukazovací zájmena a číslovky následují za podstatným jménem, které definují:
ស្រីស្អាតនោះ [ s r ə j s ʔ a : t n u h ] (dívka + krásná + to) = ta krásná dívka
Podstatné jméno nemá gramatický rod a neliší se v číslech. "Pluralita" může být označena postpozičními částicemi, číslicemi nebo zdvojením. Zdvojení přídavného jména slouží k označení zesílení rysu:
ឆ្កែធំ /cʰkae tʰom/ (pes + velký) = velký pes
ឆ្កែធំៗ /cʰkae tʰom tʰom/ (pes + velký + velký) = velmi velký pes NEBO velcí psi
ឆ្កែធំណាស់ /cʰkae tʰom nah/ (pes + velký + velmi) = velmi velký pes
ឆ្កែពីរ /cʰkae pi:/ (pes + dva) = dva psi
V khmerském jazyce existují klasifikátory - protislova pro podstatná jména, ale jejich použití není vždy nutné. Stejně jako ve většině ostatních východoasijských jazyků se sloveso nemění: čas a aspekt jsou vyjádřeny buď jako částice nebo příslovce, nebo jsou chápány v kontextu. Slovesná negace se vyjadřuje pomocí /min/ před slovesem a /teː/ na konci věty nebo fráze. V běžné řeči mohou být slovesa negována bez koncové částice použitím částice /ʔɐt/ před slovesem.
ខ្ញុំជឿ /kʰɲom cɨə/ - věřím
ខ្ញុំមិនជឿទេ /kʰɲom min cɨə teː/ - nevěřím
ខ្ញុំឥតជឿ /kʰɲom ʔɐt cɨə/ - nevěřím
Dialekty
Dialekty v khmerštině jsou poměrně výrazné. Mezi mluvčími v Phnom Penhu (hlavním městě), ve venkovských oblastech (například v provincii Battambang ), v severovýchodních provinciích Thajska sousedících s Kambodžou , jako je Surin , v Kardamomových horách a na jihu , existují značné rozdíly v jazyce . Vietnam . Dialekty tvoří nářeční kontinuum od severu k jihu. Standardní khmerština je srozumitelná všude, ale obyvatel Jižního Vietnamu ( Khmer Krom ) stěží pochopí obyvatele provincie Sisaket v Thajsku .
Severní Khmer dialekt je mluvený v Thajsku , volal Khmae-soryn v Khmer ( ខ្មែរសុរិន្ទ “Suri Khmer”). Někteří lingvisté jej považují za samostatný jazyk, i když se od standardní khmerštiny začal oddělovat teprve před 200 lety. Dialekt se od standardního jazyka výrazně liší ve výslovnosti, slovní zásobě a rozložení souhlásek. Finále /r/ , které se v jiných khmerských dialektech stalo němým, se vyslovuje v severní khmerštině.
Západní khmerský dialekt, kterým mluví malý počet lidí žijících v Kardamomových horách , si zachoval hlasové rejstříky, které v jiných khmerských dialektech zmizely.
Khmerská Wikipedie
Existuje sekce Wikipedie v khmerštině („ Khmerská Wikipedie “), poprvé upravená v roce 200? rok [6] . K 3. listopadu 2022, 17:30 ( UTC ) sekce obsahuje 9 668 článků (celkem 33 499 stran); Je v něm evidováno 37 074 členů, z toho 5 má status administrátora; 79 účastníků za posledních 30 dní něco udělalo; celkový počet úprav za dobu existence oddílu je 287 308 [7] .
Viz také
Poznámky
- ↑ Minegishi, Makoto On Takeo Dialects of Khmer: Phonology and World List (1986). Získáno 4. prosince 2008. Archivováno z originálu 20. února 2012.
- ↑ Mon-Khmer Studies Archived 18. října 2007 na Wayback Machine Paul Sidwell. Australská národní univerzita. Zpřístupněno 23. února 2007.
- ↑ Minegishi, M. Khmer // Encyklopedie jazyka a lingvistiky (neurčeno) / Keith Brown. - 2. - Elsevier , 2006. - S. 4981-4984.
- ↑ 1 2 Schiller, Eric Khmer Nominace a kausitivizace infixů . University of Chicago (1994). Získáno 4. prosince 2008. Archivováno z originálu 20. února 2012.
- ↑ Burenhult, Niclas Unitizer and Nominalizer: the /N/ Affix in Jahai (2000). Získáno 4. prosince 2008. Archivováno z originálu 20. února 2012.
- ↑ Khmerská Wikipedie: první úprava
- ↑ Khmerská Wikipedie: stránka statistik
Literatura
- Gorgoniev, Yu.A. Gramatika khmerského jazyka / Yu.A. Gorgoniev. — M .: Nauka, 1966. — 315 s.
- Gorgoniev, Yu.A. Kategorie sloves v khmerském jazyce / Yu.A. Gorgoniev; Akademie věd SSSR, Ústav národů Asie. - M .: Ed. východní lit., 1963. - 133 s.
- Gorgoniev, Yu.A. Khmerský jazyk / Yu.A. Gorgoniev; Akademie věd SSSR, Ústav národů Asie. - M .: Ed. východní lit., 1961. - 131 s. - (Jazyky zahraničního východu a Afriky).
- Gorgoniev, Yu. A. Khmer-Russian Dictionary: Asi 20 000 slov = វចនានុក្រម ខ្មែរ-រុស្ស៊ី : ២០០០០ ក: ២០០០០ ពា ក ; Ed. Ta Swanga. - M . : ruský jazyk, 1975. - 952 s.
- Dlouhý šev. Krátký ruský khmerský slovník: 2700 slov = វចនានុក្រម សង្ខេប រុស្ស៊ី រុស្ស៊ី ខ្មែរ ២៧០០ ពាក្យ / Long Ceam., R. S. Plam. - M . : ruský jazyk, 1987. - 712 s.
Odkazy
- Khmerské základy Rychlý průvodce (formát PDF) se zvukovými soubory.
 Slovníky a encyklopedie | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |