Důvěrník

Náprsník  (z arch. perštiny ), hošen ( heb. חושן ‏‎ ) je čtyřúhelníkový náprsník ( prsní ) v rouchu velekněze s 12 různými drahými kameny, každý tvoří čtyři řady po třech kamenech, na nichž jsou jména z dvanácti kmenů Izraele byly vyryty . Náprsník byl k efodu připevněn zlatými řetězy a modrou šňůrou ( Ex  28:13-29 ; 39:13-30 ).

Schůzka

Urim a thummim ( Ex  28:30 ) byly umístěny na náprsník nebo do něj , s jejichž pomocí se velekněz dotazoval Boha jménem lidu nebo krále ( 4Mo  27:21 ). Velekněz musel nosit jména kmenů synů Izraele na náprsníku u svého srdce, aby je neustále připomínal před Hospodinem ( Ex  28:29-30 ).

Říkalo se mu také „ náprsník soudu “ ( Ex  28:15 ), možná proto, že jej nosil na hrudi velekněz, takový vysoký člověk, který měl sloužit jako zdroj pravdy a soudu a jehož rozhodnutí tím, Božská inspirace, by měla být vždy jasná, jsou pro Židy spravedlivé a povinné.

Drahokamy

Ve Starém zákoně

Z Bible je známo, že náprsník velekněze byl zdoben polodrahokamy. Bylo jich celkem dvanáct, pravděpodobně zploštělého oválu, kameny byly zasazeny do filigránského zlata a byla na nich vyryta jména dvanácti izraelských kmenů .

A vložte do něj kameny ve čtyřech řadách. Další:
rubín , topaz , smaragd - to je první řada. Druhá řada:
karbunkul , safír a diamant . Třetí řada:
yahont , achát a ametyst . Čtvrtá řada:
chryzolit , onyx a jaspis . Měly by být vloženy do zlatých hnízd. Těch kamenů by mělo být dvanáct, podle počtu synů Izraele, podle jejich jmen; na každém, jako na pečeti, by mělo být vytesáno jedno jméno z dvanácti kmenů.

Seznam kamenů je také uveden v kapitole 39 téže knihy. Kromě těchto drahých kamenů Bible zmiňuje také: ekdakh , pravděpodobně karbunkl , červený, stejně jako kadkod (možná chalcedon ), dále šamir  - diamant ; jeho fasetování samozřejmě starověcí neznali, elgavština ( Job 28:18  ) - možná křemen , bahat , šeš (pravděpodobně mramor ), šoharet , ramot a nakonec pninim ( Přísl . 8:11 ) nebo netifot ( Iz. 3:19 ) - perly , které se v agadské literatuře nazývají margalit (= margárita); toto slovo však znamená drahé kameny obecně [1] .   

V Novém zákoně

Seznam dvanácti kamenů je také zmíněn v Novém zákoně , v knize „ Zjevení Jana Teologa “ (Apokalypsa), když popisuje hradby Nebeského Jeruzaléma . Jedná se o stejné kameny, v ruském synodálním překladu se však názvy liší od kamenů, které zdobily náprsník velekněze, místo diamantu, karbunkulu, achátu a onyxu se objevuje chryzolit , chalcedon , sardonyx , chrysopras a iacint ( hyacint ) . tady:

Základy městské hradby byly zdobeny všemožnými drahými kameny: prvním základem byl jaspis ( ἴασπις , iaspis ), druhým byl safír ( σάπφειρος , sapphirus ) , třetím byl chalcedon ( χασπις κηδρννλασηδρν ). Пятое сардоникс ( σαρδόνυξ ) , шестое сердолик ( σάρδιον ) , седьмое хризолит ( χρυσόλιθος ) , восьмое вирилл ( βήρυλλος ), девятое топаз ( τοπάζιον ) , десятое хризопраз ( χρυσόπρασος ) , одиннадцатое гиацинт ( ὑάκινθος ) , двенадцатое аметист ( ἀμέθυστος ). A dvanáct bran je dvanáct perel : každá brána byla vyrobena z jedné perly. Ulice města je z čistého zlata jako průhledné sklo .

Pokusy o identifikaci kamenů

Bible se nezmiňuje o jejich barvě, takže přesná definice není možná. Jediným zdrojem udávajícím barvy kamenů zdobících efod je poměrně pozdní Midraš Rabba (Bamidbar Rabbah 2:7):

„... každý měl prapor zvláštní barvy, odpovídající barvě drahého kamene na hrudi Árona... Reuvenův kámen byl odem a barva jeho praporu byla červená a na něm byla vyšívaná mandragora. to. Shim'onův kámen byl pitda a jeho prapor byl zelený (žlutý)... Leviho kámen byl bareket a jeho prapor byl z jedné třetiny bílý, z jedné třetiny černý a z jedné třetiny červený... Yehudův kámen byl nofeh a barva jeho praporu byla jako barva nebe... Isacharův kámen byl sapír , barva jeho praporce byla černá jako antimon... Zvulunův kámen byl yahal a barva jeho praporce byla bílá... Danův kámen byl lesh a barva jeho praporu byla jako sappír... Gadův kámen byl ahlama a jeho barva praporu byla ... fialová ... Naftaliho kámen byl šev a barva jeho praporu byla ... směs bílé a černé barvy ... Asherův kámen byl bledý a barva jeho praporu byla jako barva drahého kamene, kterým se ženy zdobily ... Josefův kámen byl šoham a jeho barva praporu byla uhlově černá ... Benjaminův kámen byl yashfe a barva jeho praporu byla... směs všech dvanácti barev...“

I když je však tento popis považován za spolehlivý, je obtížné tyto kameny identifikovat, protože v dávných dobách se kameny lišily především barvou a do určité míry tvrdostí , často byly kameny patřící k různým minerálním druhům míněny pod stejným názvem ; kameny, které jsou odrůdami jednoho minerálu , by přitom mohly být považovány za odlišné.

Od dob Talmudu se překladatelé a komentátoři Bible snažili určit, o jaký druh kamenů se jedná. Od židovských komentátorů knihy Exodus R. Bahya ben Asher . Níže je uveden seznam názvů drahých kamenů uvedených v Bibli s jejich významem, pokud jej lze přibližně stanovit na základě tradice, biblických překladů a Josepha [2] . Výzkum je založen na analýze jmen, na archeologických důkazech používání drahokamů a polodrahokamů jako ozdob a na starověkých překladech a komentářích. Všechna tato označení definují samozřejmě pouze ty představy, které o těchto jménech existovaly v určité době a v určitém prostředí, aniž by však osvědčovaly jejich úplnou totožnost s pojmy z dávných dob. Jediný ze seznamu 12 kamenů, který lze na základě názvu identifikovat se známým minerálem, je yashfe ( jaspis ). Většina výzkumníků má tendenci věřit, že safír  je lapis lazuli , shvo  je achát , akhlama  je ametyst a tarshish  je akvamarín .

Podle učitelů Talmudu [3] byla na kamenech kromě jmen izraelských kmenů vyryta i další písmena: אברהם יצחק יעקב שבטי ישרון (Abraham Jicchak z kmene Yaakova). Komentátoři vysvětlují, že na každém kameni bylo vyryto šest písmen (viz tabulka). Spolu s těmito písmeny byla tedy na kameny náprsníku vyryta všechna písmena hebrejské abecedy , což bylo nezbytné pro fungování urimu a tumimu . Bible nepopisuje Urim a Thummim samotné, ani to, jak se používají. Podle komentátorů se s jejich pomocí rozsvítila písmena na drahých kamenech náprsníku tvořící slova Boží odpovědi veleknězi.

V moderní mineralogické terminologii odpovídají biblické kameny [4] :

• Carbuncle  je červený granát ( pyrop nebo almandin ).
• Yakhont  - rubín (červený korund ).
• Jaspis  - červený (podle jiných zdrojů - zelený) jaspis .
• Virill  je zelenožlutý beryl .
• Iakinf  - hyacint ( zirkon , vzácná odrůda).
• Chalcedon  - chalcedon .
• Sardonyx  je tmavě červený chalcedonový (srdcový) onyx .

V kultuře

Hledání biblických kamenů, které byly v náprsníku velekněze a rozptýlené po staletí v pokladnicích Evropy, a restaurování šperků v jejich původní podobě, je věnována sérii historických a detektivních románů Juliette Benzoni „The Kulhavý z Varšavy“, který se odehrává mezi dvěma světovými válkami a hlavní postavou je benátský starožitník.

Důvěrník a jeho kameny hrají klíčovou roli v povídce Arthura Conana Doyla „Židovský důvěrník“ . Současně se objekt nazývá " Urim a Thummim ".

Ve filmu Dobyvatelé ztracené archy je náprsník vidět v úvodní scéně archy: nosí ho hlavní účastník rituálu, který vystupuje jako velekněz.

Poznámky

1. ↑ srov. Midrash Genesis Rabbah XX, 12
2. ↑ Flavius ​​​​Josephus , Starožitnosti Židů , III, 7, 5 a židovské války , V, 7
3. ↑ Talmud , Yoma ch. 7
4. ↑ Biblické kameny archivovány 27. července 2021 na Wayback Machine v geologické encyklopedii GeoWiki

Zdroje

• Drahé kameny // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
• Stručná židovská encyklopedie , Ed. Ostrovy pro studium židovských komunit. Jeruzalém: 1976-2005.

Odkazy

• Jewelry Art - článek z elektronické židovské encyklopedie
• Biblické kameny v geologické encyklopedii GeoWiki
• Symbolika kamene v kostelních špercích

Slovníky a encyklopedie	biblický Brockhaus a Efron Stručná hebrejština V. Dahl Britannica (online)
V bibliografických katalozích	J9U : 987007282515705171