Beletrie

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 21. září 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Beletrie nebo fikce  je žánr ústního lidového umění, próza nebo poetické vyprávění malého objemu, zpravidla komiksového obsahu, jehož děj je založen na představě záměrně zkreslené reality [1] .

Podle definice filologa - folkloristy V. Ya . Pohádky zahrnují příběhy „o zcela nemožných životních událostech, jako je člověk, který spadne po ramena do bažiny, kachna si staví hnízdo na hlavě a snáší vejce, vlk si přijde pochutnávat na vejcích atd. [čtyři]

Bajky v ruském folklóru

Andrej Sinyavskij ve své studii o ruském folklóru nazývá bajky a pohádky [5] příběhy „o tom, co nikdy nebylo a rozhodně nemohlo být. Toto jsou upřímně řečeno nelogické situace a fráze navržené pro komický efekt . Jako příklad uvádí následující fragment z N. E. Ončukova „Northern Tales“ :

Dřív bydlel, nasadil si sekeru na bosou nohu, opásal se násadou sekery, štípal dřevo šerpou ... Zhona byla kráska ... dívá se z okna, takže psi štěkají tři dny

Poznamenává také, že pro dosažení komického efektu v bajkách „prostě zamění významy slov umístěných vedle sebe“ (například místo „žena dojí krávu“ stojí: „pod dubem kráva dojí ženu“, místo „jezero se otřáslo, kachna odletěla“ se říká: „zatřásla se kachna, odletělo jezero“) [7] .

Podle Sinyavského jsou pohádky, stejně jako nudné pohádky , parodií na skutečnou pohádku. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že jsou parodovány různé strany pohádky: nudná pohádka postrádá smysl provázanosti a délky pohádky („z pohádky zbyla jen prázdná forma: řetězec slov , složený do prstenu, protažený do špatného nekonečna”). Neslýchané „samotný obsah příběhu s jeho příklonem k zázračnosti a nadpřirozenu je doveden do bodu absurdity“:

Nikdy neviděná je pohádka, která ztratila čest i hanbu a po dlouhém přesvědčování uvěřila, že všechno v ní jsou nesmysly a lži. Jako žena na řádění začne pohádka mlít nesmysly, nosit nesmysly - podle starého (aby to bylo vtipnější), zažitého plátna. Všechny motivace jsou ztraceny, posvátné zákazy a povinnosti jsou zapomenuty. (...) Z minulosti zůstala jen fikce - princip spojování slov do sehraného řetězce blábolů. Jako by si pohádka žádala nějaký skandál nebo šla přímo k vydírání [8] .

Příběhy v americkém folklóru

Příběhy jsou nedílnou součástí amerického folklóru a lze je vysledovat až k vychloubání soutěží pořádaných na Starém západě . Řečnické soutěže, které pořádá Toastmasters International každé dva roky , mohou také zahrnovat vyprávění příběhů jako součást. V tomto případě má každý účastník 3-5 minut na příběh, který následně hodnotí porota.

Mezi nejoblíbenější postavy americké beletrie, z nichž některé jsou historické postavy (v seznamu jsou označeny §), patří [9] :

Příběhy v jiných tradicích

Bajky v moderní kultuře

Beletrie v beletrii

Bajky jsou charakteristické pro folklór, ale najdeme je také v beletrii (založené především na folklórních zápletkách). Příklady:

Obrazové adaptace pohádek

Animace

Kinematografie

Viz také

Poznámky

  1. ↑ S. P. Bělokurová. Beletrie . Slovník literárních pojmů (2005). Staženo: 24. prosince 2013.
  2. ↑ V. Ya. Propp. Poetika folklóru. / Kompilace, předmluva a komentáře A. N. Martynové. - M .: Nakladatelství "Labyrint", 1998. - S. 87.
  3. ↑ V. Ya. Propp. Ruská pohádka. / Vědecké vydání, komentáře Yu. S. Rasskazova. - M .: Nakladatelství "Labyrint", 2000. - S. 288.
  4. ↑ V. Ya. Propp. Poetika folklóru. / Kompilace, předmluva a komentáře A. N. Martynové. - M .: Nakladatelství "Labyrint", 1998. - S. 32.
  5. ↑ V anglické verzi knihy jsou tyto výrazy překládány jako tall tale : “ Další variací žánru folktale založeného na drollery je tall tale (nebylitsa). Jak je patrné z názvu, jde o to, co se nikdy nestalo a nikdy nemohlo “ (Andrei Sinyavsky. IVAN the BOOL: Russian Folk Belief. A Cultural History. Archivováno 21. prosince 2013 na Wayback Machine / přeložili Joanne Turnbull & Nikolai Formozov, GLAS Nové ruské psaní, 2007, S. 81.
  6. ↑ A. D. Sinyavsky. Ivan blázen: Esej o ruské lidové víře. Archivní kopie ze dne 22. května 2018 na Wayback Machine M .: Agraf, 2001. - S. 92.
  7. ↑ A. D. Sinyavsky. Ivan blázen: Esej o ruské lidové víře. Archivní kopie ze dne 22. května 2018 na Wayback Machine M .: Agraf, 2001. - S. 93.
  8. ↑ A. D. Sinyavsky. Ivan blázen: Esej o ruské lidové víře. Archivní kopie ze dne 22. května 2018 na Wayback Machine M .: Agraf, 2001. - S. 93-94.
  9. ↑ Americké bajky vyšly v ruštině v publikacích: „Jízda na hurikánu. Z amerického folklóru. Kompilace a převyprávění z angličtiny N. Shereshevskaya . Umělec S. Alimov . M. Dětská literatura, 1980. „Lidé, ano! Z amerického folklóru. Sestavili N. Shereshevskaya a T. Golenpolsky . Umělec S. Alimov . Moskva: Pravda, 1983.
  10. ↑ Velký dřevorubec Paul Bunyan: Příběh amerického folklóru. / Převyprávěno z angličtiny. N. Shereshevskaya . Umělec Michail Romadin . M.: Dětská literatura, 1980.
  11. ↑ Larger Than Life: Tall-Tale Postcards . Wisconsin Historical Society. Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu dne 20. února 2014.
  12. ↑ Historické snímky Wisconsinu, Klíčová slova: "tall story", "fishing" . Wisconsin Historical Society. Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu dne 21. prosince 2013.
  13. ↑ Historické snímky Wisconsinu, klíčové slovo „lov“ . Wisconsin Historical Society. Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu dne 21. prosince 2013.
  14. ↑ Homeward Bound . Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu 20. prosince 2013.
  15. ↑ Muž na ovci (1916) . Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu dne 21. prosince 2013.
  16. ↑ Historické snímky Wisconsinu, klíčové slovo „farmářské produkty“ . Wisconsin Historical Society. Získáno 20. prosince 2013. Archivováno z originálu dne 21. prosince 2013.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích