František Novotný | |
---|---|
Datum narození | 26. listopadu 1896 [1] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | ledna 1946 (ve věku 49 let) nebo 1946 [1] |
Místo smrti | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
František Novotný ( čes. František Novotný ; 26. listopadu 1896 , Stašov - leden 1946 , Praha ) - československý letecký konstruktér meziválečného období , který pracoval v leteckém podniku Letov a od roku 1930 v Avii . Nejznámějším strojem jeho konstrukce je předválečná stíhačka Avia B.534 .
František Nowotný se narodil 26. listopadu 1896 ve Staszowě u Berouna. O strojírenství a letectví se zajímal už při studiu na střední škole v Praze. Jenže první světová válka přerušila další výcvik talentovaného mladíka a jako osmnáctiletý byl 15. dubna 1915 odveden do rakousko-uherské armády . Skončil na ruské frontě, ale dlouho nebojoval, v červenci byl dobrovolně v ruském zajetí. Životní podmínky válečných zajatců v carském Rusku byly rozmanité a František Nowotný se ukázal být jedním z nejšťastnějších. V letech 1917 až 1919 pracoval v závodě Izvara v Donecké pánvi .
Po návratu v roce 1919 z Ruska získal práci v továrně Letov, kde pod vedením inženýra Aloise Šmolíka pracoval jako kreslíř a poté jako konstruktér. Brzy vystudoval pražskou průmyslovou školu a získal inženýrský titul. Sám začal v březnu 1926 přednášet vzduchoplavbu na leteckém oddělení Státní průmyslové školy v Praze.
Úspěch v jeho práci přišel v roce 1930. Pražská Avia opustila dva významné inženýry Pavla Beneše a Miroslava Haina (a mnoho jejich výrobních pracovníků) do nově vzniklé letecké divize Pragy . Avia zůstala bez hlavního inženýra a zájem jejího vedení padl na mladého a nadějného inženýra Nowotného, který nakonec nabídku Avie přijal.
Nowotny se stal šéfem vývoje v moderně vybavené firmě (i na evropské poměry), kde mohl naplňovat své plány. Avia se díky nové továrně (postavená za peníze plzeňské Škodovky ) rázem stala lídrem mezi československými leteckými výrobci. Nejen kapacita, ale i technologické možnosti byly výrazně vyšší než u jiných firem. Její nový šéfdesignér brzy začal přispívat k dobrému jménu společnosti.
Prvním úkolem Novotného u Avie bylo zahájit sériovou výrobu stíhačky Ba-33 a poté pracovat na podobném startu licenčního Fokkeru F-IX (Projekt B-139).
Brzy následoval jeho první samostatný projekt. Byla to nová stíhačka B-34 pro československé letectvo v první polovině 30. let. Toto letadlo bylo pokračováním tradičních konstrukcí Avie, ale přesto přineslo nové věci. Letoun měl zejména kovový rám upevněný šrouby a nýty a také řadový motor o výkonu 478 kW. Výsledný letoun prošel dalšími vylepšeními. Po několika prototypech a nerealizovaných projektech (především za účelem instalace dalších motorů) Nowotny a jeho tým vyvinuli řešení nazvané B.534.
Po armádních zkouškách 6. června 1934 bylo rozhodnuto o přijetí B.534 do výzbroje jako standardní stíhačky československého letectva. Následovala rozsáhlá sériová výroba s celkem pěti vyrobenými hlavními variantami.
Zhruba ve stejné době jako realizace projektu B.534 se inženýr Novotný pustil do dalšího zajímavého úkolu - vytvoření speciálního letounu pro leteckou akrobacii. Novotný použil jako základ vylepšený letoun BH-22 a vybavil jej motorem Walter Castor. V květnu 1934 byla úspěšně zalétána nová Avia B.122 . Mezitím kapitán Novak představil letadlo evropské letecké komunitě. Stroj měl potenciál ke zlepšení a Novotného inženýrský tým postavil několik variant tohoto úspěšného akrobatického stroje.
Jiné projekty bohužel tolik radosti a úspěchu nepřinesly. Avia se díky B.534 stala monopolním dodavatelem stíhaček pro československé letectvo a o zásobování Avie jinými typy letadel snad ani neuvažovali. Novotný se samozřejmě ujal projektů jiných kategorií letadel, ale neuspěl. Své návrhy na bombardér B-42 (vítěz A-100), celokovový B-46/546 a civilní letoun Avia 40 pro Československé aerolinie nerealizoval.
Navíc měl konkurenci ve vlastní firmě. Ze Spojených států se vrátil do své rodné země a získal práci u Avie inženýra Roberta Nebesáře. Jeho návrhy byly odvážné, ale nedosahovaly Novotného solidnosti. I tento pokles možností vývoje Avie měl však neblahý vliv na práci inženýra Nowotného.
Zajímavá práce proběhla v druhé polovině 30. let. Inženýr Novotný se podílel na přípravě vývoje licenčních celokovových bombardérů ( Potez 63 , Bristol Blenheim aj.) a poté toto rozhodnutí realizoval účastí na startu modifikace sovětského bombardéru SB-2 (Avia B-71) do sériové výroby. V tomto ohledu podnikl krátkou cestu do SSSR krátce před „ Mnichovskou krizí “.
Od roku 1936 byl v Avii pod vedením Novotného vyvinut velmi progresivní stíhací letoun B-35. Nový stroj je plně v souladu se světovými stíhačkami své doby. Bohužel kvůli potížím s vývojem motoru a několika dalších agregátů (zatahovací podvozek, vrtule atd.) prototyp vzlétl pouze v době největšího ohrožení země. Průlet úspěšně provedl 28. září 1938 Rudolf Dalecký. Novotný mohl být se svou prací a úspěchy velmi spokojen. Již během vývoje stroj vedl ke vzhledu vylepšené Avie B.135 se zatahovacím podvozkem. Ale Avia vyrobila pouze 12 kusů této stíhačky pro bulharské letectvo .
Během války mohl inženýr Nowotny pouze pasivně sledovat vývoj svého milovaného letadla. Německá okupace ukončila jeho samostatnou projekční práci. Jeho zapojení do Avie během let okupace a výroby pro Luftwaffe není známo. Faktem zůstává, že do propuštění v roce 1945 se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil.
Po válce se vrátil do práce. Na znárodněné Avii byl vyvinut civilní hornoplošník Av-36, pojmenovaný Bojar, na jehož návrhu a konstrukci se však Novotný nemohl podílet. Zemřel náhle začátkem ledna 1946 ve věku čtyřiceti čtyř let.
V bibliografických katalozích |
---|