Notre Dame de Paris (muzikál)

Notre Dame de Paris
fr.  Notre-Dame de Paris

Snímek obrazovky hlavní stránky webu ruské verze Notre Dame de Paris
Hudba
Slova Plamondon, Luku
Libreto Plamondon, Luke a Julius Chersanovich Kimovi
Na základě Katedrála Notre Dame
Ocenění Guinessova kniha rekordů
Jazyk francouzština
Produkce
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Notre Dame de Paris ( francouzsky  Notre-Dame de Paris  - "katedrála Notre Dame") je francouzsko - kanadský muzikál založený na románu Katedrála Notre Dame od Victora Huga . Skladatel - Riccardo Coccante , libreto - Luc Plamondon . Muzikál debutoval v Paříži 16. září 1998 . Muzikál se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako největší úspěch v prvním roce svého fungování.

Původní verze muzikálu procestovala Belgii, Francii, Kanadu a Švýcarsko. Stejný muzikál debutoval ve francouzském divadle Mogador v roce 2000 , ale s určitými změnami. Po těchto změnách následovala italská, ruská, španělská a některé další verze muzikálu.

Téhož roku začala zkrácená americká verze muzikálu v Las Vegas a anglická verze v Londýně. V anglické verzi téměř všechny role ztvárnili stejní umělci jako v originále. V květnu 2001 byl muzikál uveden na Broadwayi, premiéra v Moskvě - 26. února 2002.

K prosinci 2017 vidělo muzikál v 8 jazycích více než 11 milionů diváků.

Děj

dějství I

Cikánka Esmeralda je od smrti své matky v péči cikánského barona Clopina . Poté, co se cikánský tábor pokusí vstoupit do Paříže a uchýlit se do katedrály Notre Dame („Les Sans-Papiers“), jsou na příkaz arciděkana Frolla zahnáni královskými vojáky („Intervention de Frollo“). Kapitán skirmishers, Phoebus de Chateaupert , se zajímá o Esmeraldu ("Bohémienne"). Ale už je zasnoubený se 14letou Fleur-de-Lys („Ces Diamants-Là“).


Na klaunské hostině se hrbatý, pokřivený a chromý zvoník katedrály Quasimodo přijde podívat na Esmeraldu, do které se zamiloval ("La Fête des Fous"). Kvůli své ošklivosti je zvolen králem šašků ("Le Pape des Fous"). V tomto bodě zasahuje Quasimodův opatrovník a rádce, arciděkan katedrály Notre Dame, Claude Frollo . Utrhne svému šaškovi korunu a zakáže se na dívku i dívat, obviní ji z čarodějnictví, a pak nařídí hrbáčovi, aby cikánku unesl a zamkl ve věži katedrály ("La Sorcière").

Básník Pierre Gringoire v noci sleduje Esmeraldu ("Les Portes de Paris") a je svědkem pokusu o únos. Ale poblíž hlídal oddíl Phoeba, který cikána chrání ("Tentative d'Enlèvement"). Quasimodo je zatčen. Kapitán jmenuje zachráněné rande v kabaretu „Shelter of Love“.

Gringoire se ocitá ve dvoře zázraků  - příbytku tuláků, zlodějů a dalších lumpenů . Clopin se ho rozhodne pověsit, protože on, nebýt zločince, tam šel. Básníka může zachránit pouze souhlas kterékoli z tam žijících žen, aby si ho vzala za manžela. Esmeralda na návrh svého opatrovníka souhlasí se záchranou Pierra („La Cour des Miracles“). Slibuje, že z ní udělá svou múzu, ale cikánku pohltí myšlenky na Phoebe. Ptá se muže na význam jména jejího milence („Le Mot Phoebus“, „Beau Comme Le Soleil“).

Za pokus o únos Esmeraldy byl Quasimodo odsouzen k rozbití na kole ("Anarkia"). Frollo to sleduje. Když hrbáč požádá o pití, dívka mu dá vodu ("À Boire").

Na náměstí jí všichni tři – Quasimodo, Frollo a Phoebus – vyznávají lásku („Belle“). Jako vděčnost za vodu jí první ukazuje katedrálu a zvonici a zve ji, aby vešla, kdykoli bude chtít ("Ma maison, c'est ta maison").

Frollo pronásleduje Phoeba a vstupuje s ním do útulku lásky (L'Ombre, Le Val d'Amour). Když viděl cikána s kapitánem ("La Volupté"), probodne ho cikánskou dýkou, kterou Esmeralda ztratila při Quasimodově útoku, a prchá, přičemž oběť zanechá zemřít ("Fatalité").

Zákon II

Esmeralda je zatčena a uvězněna v La Sante ("Où Est-Elle?"). Phoebus je vyléčen a vrací se k Fleur-de-Lys, která ho žádá, aby přísahal, že milenec bude potrestán ("La Monture", "Je Reviens Vers Toi").

Frollo soudí a mučí Esmeraldu. Obviňuje ji z čarodějnictví, prostituce a pokusu o Phoebuse. Cikánka tvrdí, že se do toho neplete. Je odsouzena k smrti oběšením („Le Procès“, „La Torture“). Hodinu před popravou sestupuje Claude do kobky věznice La Sante („Visite de Frollo à Esmeralda“). Vyzná vězenkyni lásku a nabídne jí její záchranu výměnou za reciprocitu, ale Esmeralda odmítne („Un matin tu dansais“). Arciděkan se ji pokusí vzít násilím, ale v tuto chvíli Clopin a Quasimodo vstoupí do kobky. Šašek omráčí kněze a osvobodí vězně („Libérés“), který se skrývá v katedrále Notre Dame.

Obyvatelé "Dvoru zázraků" tam přicházejí, aby Esmeraldu vzali. Královští vojáci pod velením Phoeba vstupují do bitvy s nimi ("L'Attaque De Notre-Dame"). Clopin je zabit. Vagabundi jsou vyhnáni („Déportés“). Claude Frollo dává cikánku Phoebe a kata. Quasimodo ji hledá, ale setkává se s Claudem, který se mu přizná, že to udělal, protože byl odmítnut („Mon maître mon sauveur“). Hrbáč vyhodí majitele z katedrály a sám zemře s tělem Esmeraldy v náručí ("Donnez-La Moi", "Danse Mon Esmeralda").

Historie vytvoření

Práce na muzikálu započaly v roce 1993 , kdy Plamondon sestavil přibližné libreto pro 30 písní a ukázal ho Coccantemu , se kterým již dříve spolupracoval a napsal mimo jiné píseň „L'amour existe encore“ pro Celine Dion . Skladatel měl již připraveno několik melodií, které pro muzikál navrhl. Následně se stali hity s „Belle“, „Danse mon Esmeralda“ a „Le temps des cathédrales“. Nejslavnější píseň muzikálu, „ Belle “, byla napsána jako první.

8 měsíců před premiérou vyšlo koncepční album - disk se studiovými nahrávkami 16 hlavních písní produkce. Všechny písně zahráli umělci muzikálu, s výjimkou částí Esmeraldy: Noa je zpívala ve studiu a Helen Segara v muzikálu . K inscenaci byly přizvány kanadské popové hvězdy - Daniel Lavoie , Bruno Pelletier , Luc Merville , ale hlavní roli Quasimoda dostal málo známý Pierre Garan , i když si skladatel zpočátku psal části Quasimoda pro sebe. Tato role oslavila Pierra, který přijal pseudonym Garou.

Premiéra ruské verze muzikálu se konala v Moskvě 21. května 2002. Inscenaci produkovali Katerina Gechmen-Waldeck , Alexander Weinstein a Vladimir Tartakovsky. Autorem textu ruské verze je básník, bard, dramatik a scenárista Julius Kim . Televizní verze muzikálu byla uvedena na Channel One . Muzikál získal cenu " Record " v nominacích "Zahraniční muzikál a soundtrack" a také "Singl roku" ("Belle" v podání V. Petkuna, A. Golubeva a A. Makarského) [1] .

V roce 2008 měla premiéru korejská verze muzikálu a v roce 2010 muzikál začal v Belgii .

V listopadu 2016 byla původní francouzská produkce obnovena v Palais des Congrès v Paříži a následovalo turné po Francii [2] .

Herci

Francie (původní sestava)

Kanada

Las Vegas (USA)

Londýn

Francie (Mogador Theatre)

Španělsko

Itálie

Rusko

Jižní Korea

Belgie

World Tour 2012 (Rusko)

Polsko

Francie (2016)

Ukrajina

Kazachstán

Písně

První dějství

Ne. původní název ( fr. ) Meziřádkový překlad názvu Název v oficiální ruské verzi
jeden Předehra Úvod Předehra
2 Le temps des cathedrales Čas katedrály Je čas na katedrály
3 Les sans papiers Ilegální Trampové
čtyři Intervence de Frollo Frollův zásah Frollův zásah
5 Český Cikán Cikánská dcera
6 Esmeralda tu sais Esmeralda, víš Esmeraldo, rozuměj
7 Ces diamants-la Tyto diamanty Moje láska
osm La Fete des Fous Festival šašků Ples šašků
9 Le pape des fous Papež šašků šašek král
deset Čarodějka Čarodějnice Čarodějnice
jedenáct L'enfant trouvé Nalezenec Nalezenec
12 Les portes de Paris Brány Paříže Paříž
13 Tentative d'enlevement Pokus o únos Neúspěšný únos
čtrnáct La Cour des Miracles Soud zázraků Soud zázraků
patnáct Lemot Phoebus Slovo "Phoebus" Jméno Phoebus
16 Beau comme le soleil Krásné jako slunce slunce života
17 Dechire Jsem rozpolcený Co mám dělat?
osmnáct Anarkia Anarkia Ananke
19 Boire Napít se Voda!
dvacet Kráska Nádherný Kráska
21 Ma maison c'est ta maison Můj domov je tvůj domov Moje Notre Dame
22 Ave Maria Payen Zdrávas Maria pohansky Ave Maria
23 Je sens ma vie qui bascule/
Si tu pouvais voir en moi 		Mám pocit, že můj život jde z kopce /
Kdybyste se do mě mohli podívat 		Kdykoli viděla
24 Tu vas me detruire Zničíš mě Jsi moje smrt
25 L'ombre Stín Stín
26 Le Val d'Amour údolí lásky Útočiště lásky
27 La volupte Potěšení datum
28 Fatalite Skála Vůle osudu

Akt II

Poznámka: ve všech verzích muzikálu, kromě originálu, byly prohozeny písně druhého dějství s číslem 8 a 9, 10 a 11.

Ne. původní název ( fr. ) Meziřádkový překlad názvu Název v oficiální ruské verzi
jeden Florencie Florencie Všechno bude mít svůj čas
2 Les Cloches zvony zvony
3 Où est-elle? Kde je? Kde je?
čtyři Les oiseaux qu'on se setkal v kleci Ptáci v kleci Chudák pták v zajetí
5 Condamnes trestanci Vyděděnci
6 Le procesy Soud Soud
7 Mučení Mučení Mučení
osm Phoebus Phoebus Oh Phoebe!
9 Être prêtre et aimer une femme Buď knězem a miluj ženu Moje chyba
deset la monture jezdit na koni přísahej mi
jedenáct Je Reviens Vers Toi vracím se k tobě Pokud můžete, omlouvám se
12 Navštivte de Frollo a Esmeralda Frollova návštěva Esmeraldy Frollo přichází k Esmeraldě
13 Un matin tu dansais Jednoho rána jsi tančil Frollovo přiznání
čtrnáct Liberes Osvobozený Vyjít!
patnáct Lune Měsíc Měsíc
16 Je te laisse un sifflet Dávám ti píšťalku Pokud ano, zavolejte
17 Svět je nespravedlivý Bože, jak je svět nespravedlivý Dobrý bože, proč?
osmnáct Vivre Žít Žít
19 Attaque de Notre-Dame Útok na Notre Dame Bouře Notre Dame
dvacet Deportes vyloučen Poslat pryč!
21 Mon maître mon sauveur Můj pán, můj zachránce Můj hrdý pane
22 Donnez la moi Dejte mi to! Dejte mi to!
23 Danse mon Esmeralda Tancuj moje Esmeralda Zazpívej mi Esmeraldo
24 Katedrála Le Temps Des Čas katedrály Je čas na katedrály

Poznámky

  1. ↑ "Record-2003" obdržel "Lube", "Brilliant" a Sony Music . InterMedia (6. listopadu 2003). Získáno 10. srpna 2013. Archivováno z originálu dne 5. března 2021.
  2. ↑ Chronologie et histoire | Notre dame de Paris Le Spectacle  (fr.) . notredamedeparislespectacle.com. Získáno 19. června 2017. Archivováno z originálu 18. července 2017.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
V bibliografických katalozích
 " Katedrála Notre Dame " od Victora Huga
Znaky
Filmy
karikatury
Jiné úpravy