Nunez, Hernan

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. března 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Hernan Nunez
Datum narození 1475 [1]
Místo narození
Datum úmrtí 1553 [2]
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce
Studenti Surita y Castro, Jeronimo
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hernan Nunez de Toledo y Guzman ( španělsky  Hernán Núñez, el Comendador Griego, el Pinciano lat.  Fredenandus Nunius Pincianus ; 1475 , Valladolid - 1553 , Salamanca ) - španělský učenec , humanista , klasický filolog , řecký filolog , překladatel a překladatel Jazyk.

Životopis

Narodil se v rodině Fernanda Nuneze de Toledo - kronikáře krále Kastilie a Leona Enrique IV ., notáře, tajemníka a pokladníka královny Kastilie Isabelly I. Jeho matka pocházela z vlivné Guzmánovy rodiny.

V roce 1489 (podle některých zdrojů v roce 1490) promoval na španělské koleji San Clemente v Bologni . Po návratu do Španělska v roce 1498 začal sloužit jako mentor dětem šlechtické rodiny v Granadě . Současně studoval klasické jazyky, také hebrejštinu a arabštinu . Kardinál F. Jiménez de Cisneros ho najal jako cenzora kardinálovy korespondence v Alcalá de Henares . Tam E. Nunez začal pracovat na Bibli Complutensian Polyglot , se zaměřením na Septuagintu (Překlad sedmdesáti vykladačů).

V roce 1499 byl E. Nunez jmenován profesorem rétoriky na otevřené univerzitě Complutense v Madridu . Od roku 1519 vyučoval také řečtinu .

Během povstání communeros v letech 1520-1522 proti císařské moci císaře Svaté říše římské Karla V. , který byl pod jménem Karel I. také španělským králem, se E. Nunez postavil na stranu communeros. Po porážce povstání a vládních represích se mu podařilo vyhnout se popravě.

Později vyučoval na univerzitě v Salamance , kde převzal pozici zesnulého Antonia de Nebrija .

V roce 1525 opustil univerzitu, aby se plně věnoval vědeckému výzkumu.

Vědecká činnost

Při práci na překladu prvního tištěného vydání Bible do latiny z řečtiny ve formě polygloty , provedené na žádost kardinála Jimeneze v letech 1514-1517, E. Nunez použil sadu sloupců v textovém poli, ve kterém umístil text v různých jazycích do sloupců naproti sobě.

Ocenil hlavní dílo Juana de Mena , didaktickou báseň „Laberinto de Fortuna“ („Labyrint štěstí“), která vyšla ve dvou vydáních (Sevilla, 1499 a Granada, 1505).

V roce 1508 shromáždil a vydal sbírku přísloví a rčení, poprvé publikovanou v Seville , která obsahovala přísloví v mnoha jazycích, včetně katalánštiny , galicijštiny , portugalštiny , francouzštiny , italštiny , asturštiny , aragonštiny , latiny a řečtiny . Toto dílo bylo velmi oblíbené: bylo několikrát přetištěno, i když bylo cenzurováno (některá jeho obscénní nebo cizí přísloví byla odstraněna). Toto dílo inspirovalo řadu imitátorů ve Španělsku i v zahraničí.

V roce 1509 přeložil E. Nunez „Dějiny Kastilie“ a „Dějiny Čech“ od papeže Pia II . V roce 1519 vydal řecký a latinský text Basila Velikého „Křesťanským mládežím“ .

Je autorem kritických studií klasických děl Plinia Staršího , Theokrita , Seneky a Pomponia Mela , která se ve své době těšila velké prestiži v celé Evropě. Kromě toho studoval díla sv. Jeronýma .

Vybraná díla

Poznámky

  1. ↑ Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF  (fr.) : Open Data Platform - 2011.
  2. ↑ Swartz A. Hernán Nuñez // Otevřená knihovna  (anglicky) - 2007.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie