The Flight of Analysis je literárně kritický projekt založený v září 2014 básníky a kulturními aktivisty Borisem Kutenkovem a Marinou Yaure a od té doby se koná měsíčně jak na moskevských akcích, tak na platformě Zoom. V rámci projektu kritici za přítomnosti publika analyzují básně současných básníků, kteří se akce také účastní a čtou jejich básně.
Někdy se „Let analýzy“ stává platformou pro diskuse o trendech moderní poezie a někdy jde buď o teoretický seminář obecně, nebo o aplikovanou laboratoř literární kritiky. Jediné, co zde chybí, je vyložená grafomanie. [1] Je docela řečnickou otázkou, zda to autoři sami potřebují. Pro každého z básníků je důležitý nejen názor úzkého okruhu čtenářů (tady je vše jasné, budete jen chváleni), ale i odborné kritiky. [2]
Alexey Mikheev (NG EX-libris, příloha Nezavisimaya Gazeta)
Projektovými experty v různých letech byli: Irina Rodnyanskaya , Valery Shubinsky , Danila Davydov , Alexander Skidan , Lyudmila Vjazmitinova , Lev Oborin , Marina Kudimova , Andrey Tavrov , Alexej Kubrik , Jurij Kazarin , Olga Balla , Evgeny Nikitin , Inga V. Kuimts , Evgenia R. Muratchanov , Marina Garber, Nadya Delaland , Igor Karaulov , Andrey Permjakov , Evgeny Abdullaev , Konstantin Rubinsky , Natalia Chernykh , Alexander Markov, Yulia Podlubnova , Elena Seifert a další přední představitelé současné ruské kritiky.
Mezi hrdiny diskusí byli: German Lukomnikov , Katya Kapovich , Andrey Grishaev , Sveta Litvak , Alexander Pereverzin , Dmitrij Garichev , Ganna Shevchenko , Ekaterina Perchenkova, Tatyana Danilyants , Anna Logvinova, Dana Kurskaya , Evgenia Bararanova , Ivan Kupyanova, Ivan Kup Olga Sulchinskaya , Clementina Shirshova , Rostislav Amelin, Michail Bordunovsky a další básníci.
V současné době jsou vedoucími projektu Boris Kutenkov, Ljudmila Vjazmitinová a Rostislav Rusakov. Přepisy diskuzí a výběrů účastníků jsou zveřejňovány v elektronických časopisech Formaslov a Network Literature a videozáznamy z jednání jsou zveřejňovány na platformě YouTube .
Zakladatel projektu Boris Kutenkov vzpomíná:
Vše začalo v září 2014. V té době jsem byl v jakémsi intermentálním stavu, jak tomu říkám. Právě vystudoval Literární institut. Stále chybělo uznání odborné veřejnosti a prostředí semináře mi přestalo vyhovovat. Společně s básnířkou a literární obchodníkkou Marinou Yaure jsme uspořádali literární kulaté stoly v Muzeu soudobých dějin Ruska a vymysleli „Debriefing Flight“. Ale obecně ten nápad nebyl originální. V Moskvě v letech 2007-2008 již existoval podobný projekt s názvem „Kritické minimum“. Její autoři, básník Andrej Korovin, a ředitelka Čechovské knihovny Elena Pakhomová jsou kurátory stránky Klasika 21. století. Byl jsem studentem těchto „Minim“ a pamatuji si, jak se tam všechno stavělo: kritici si předem četli básníkovy básně a hovořili s jejich analýzou. Pak se projekt nějak nečekaně uzavřel a já měl pocit, že mi to opravdu chybí. Večery poezie jsou totiž většinou nudné: lidé prostě jdou ven a čtou si jejich básně. Není dostatek prostoru pro diskusi, vzájemné hodnocení, oddělení zrna od plev. <…>
V dnešní krizi kulturní nadprodukce potřebuje básník především zpětnou vazbu. Je nutné, aby přišel další člověk a řekl: jsi zajímavý, můžeš být přítomen v aktuálním literárním kontextu.
Pokud mám básníka rád a jsem v kontaktu, neopouštím ho ani po „debriefing letu“: sleduji práci, pomáhám s publikacemi, doporučuji kolegům, zvu na akce. Kazaňská básnířka Anna Russ jednou řekla: "Moderní básníci - musí se zahřát." Mnozí své básně prostě vyvěšují na sociální sítě, ale neposílají je do tlustých časopisů, protože se tam s nimi dá zacházet snobsky, pošlete je do háje. Nikoho neposílám. I když básník neprojde výběrem pro „Let analýzy“, komunikuji s ním, analyzuji poezii a něco radím. [3]
„The Flight of Debriefing je zajímavý projekt, který umožňuje básníkům mluvit tváří v tvář o svých básních s „kritiky“ (v uvozovkách, protože „kritiky“ jsou zde nejčastěji také básníci). Vlastně tento „face to face“ odlišuje tento projekt od jiných, tištěných nebo virtuálních, projektů a publikací – analytické články, recenze, reakce na sociálních sítích... Ano, záměrný posun k okamžité zpětné vazbě, živému kontaktu, který, přiznáváme , vyžaduje od účastníků jistou dávku odvahy. Bohužel nebo naštěstí jsem tuto odvahu musel prokázat jen podmínečně, ale samotné veřejné vyjádření „kritického opusu“ také není obyčejný čin. Ostatně kritiku, stejně jako poezii, čteme většinou „pro sebe“ a o samotě. Proto podle mého názoru Let analýzy dává příležitost otestovat se nejen básníkům, ale i těm, kteří se odváží vystupovat jako kritik. Stejně jako v poezii je zde reakce na kritiku okamžitá a zcela přímá, a na to je také třeba být připraven .
Marina Garber , básník, literární kritik.
Nutno říci, že večery „Rozletu analýzy“ jsou jednou z mála literárních akcí v Moskvě, na kterou veřejnost skutečně přichází, a je zcela zřejmé, že je přitahuje možnost poslechu nejen poezie, ale také k živému rozhovoru o nich – a touze se tohoto rozhovoru zúčastnit. Postupem času se počet veřejnosti zřetelně zvýšil a tentokrát bylo nutné do sálu přivézt další židle. Názory kritiků při diskusi o poezii se samozřejmě lišily, občas - polární. Hlavně mě potěšila úroveň diskuse, kterou nastavili, která byla tentokrát velmi vysoká. [5]
Lyudmila Vjazmitinová , literární kritik, kulturní kritik, básník.
„Let analýzy“ je zajímavý jako pole pro plodné estetické diskuse. Když kritici vyjadřují odůvodněné, ale odlišné, někdy vzájemně polární názory, je jasné, že dílo se nerovná textu. Text je sémantickým sledem znaků na bílém listu a dílo je vícerozměrné a predisponované k různému čtení. Jejich někdy polemická interakce představuje další – v dobrém slova smyslu – Poljotovu intriku. [6]
Vasilij Geronimus , literární kritik, kandidát filologických věd.
Videa "Flight of Analysis" na stránce Borise Kutenkova Vk
Stránka projektu v časopise Formaslov