Pouhé křesťanství ( anglicky Mere Christianity ) je teologické dílo Cliva Lewise vydané v roce 1952 na základě jeho rozhlasových přednášek BBC z roku 1943 . Byly přeloženy do ruštiny a publikovány v roce 1992. Kniha se skládá ze čtyř částí:
Lewis věří v objektivní existenci přirozeného „morálního zákona“ ( Moral Law ) nebo „pravidel dobra a zla“, které lze nalézt v různých náboženstvích světa. Zároveň z faktu existence pravidel a zákonů vyvozuje existenci Boha , neboť nahodilost vesmíru by podle něj byla absurdní.
Lewis staví křesťanství do kontrastu jak s materialismem (neexistuje žádný Bůh), tak s panteismem (Bůh je nad dobrem). Bůh je totožný s mravním principem a zlo , které existuje ve světě , je odchylkou od něj. Důvodem této odchylky je svobodná vůle, protože Bůh nechtěl stvořit roboty. Bůh dal lidem k nápravě svědomí, světlé sny a Židy. Když Lewis deklaruje svůj závazek vůči anglikánské církvi, zdůrazňuje důležitost usmiřující smrti Krista. Pro ponoření do křesťanství jsou důležité tři části: křest, víra a svátost přijímání.
Lewis vidí křesťanství jako lék na totalitarismus , protože stát je cenný pouze tehdy, když jednotlivec nemá nesmrtelnou duši. V nauce o morálce uvádí čtyři základní ctnosti : opatrnost ( Prudence ), střídmost ( Temperance ), spravedlnost ( Spravedlnost ) a statečnost ( Fortitude ). Smyslem Kristova učení je „ zlaté pravidlo “: dělej, jak chceš, aby se s tebou jednalo. Politicky je Lewis proti klerikalismu, protože každý by se měl starat o své věci. Jeho sympatie jsou přitom na straně socialistického ideálu („Musíme jen vytvořit společnost, ve které nebudou chudí“). Zdvořilost ( Zdvořilost ) považuje za důležitou křesťanskou ctnost . V oblasti sexuální morálky Lewis staví do kontrastu cudnost ( cudnost ) se slušností ( slušnost ). Kritizuje však „hromy kázání vyzývajících k nestřídmosti“. Křesťanské manželství je jistě křesťanská hodnota, i když Lewis přiznává, že není ženatý. Kromě cudnosti je další křesťanskou ctností odpuštění . Lewis ale ve válce připouští jak trest smrti, tak vraždu, protože odpustit neznamená ospravedlnit. Sklání se před obrazem rytíře a pacifismus považuje za klam. Velkým hříchem v křesťanství je pýcha ( Pride ), která je protikladem pokory ( Pokora ). Omluvitelnou formou pýchy je však marnivost . Lewis také stavěl do kontrastu hrdost s obdivem , když jsme na něco hrdí. Mezi tři teologické ctnosti uvádí víru ( víru ), naději ( naděje ) a lásku ( charitu ). Křesťanská láska však neznamená obdiv ani soucit.
Lewis odmítá názor, že křesťanství je výhradně morální doktrína. Učí také o onom světě, o „trojosobním Bohu“ ( tříosobním Bohu ) a o tom, že tělesný život ( Bios ) se v některých z nás promění v duchovní život ( Zoe ). Lewis nazývá Kristovo poslání „ dobrou infekcí “.
Kniha obsahuje Lewisovo trilema, omluvný argument, jehož cílem je dokázat Ježíšovo božství [1] .
![]() |
---|
Clive Staples Lewis | |
---|---|
Umělecká díla | Kruhový objezd aneb poutnické putování • Zatímco jsme nenašli tváře
Vesmírná trilogie : Beyond the Silent Planet • Perelandra • Nejstrašnější síla • Temná věž Letopisy Narnie : Čarodějův synovec • Lev, čarodějnice a skříň • Kůň a jeho chlapec • Princ Kaspian • Plavba za úsvitu aneb Plavání na konec světa • Stříbrné křeslo • Poslední vzdor |
Náboženská díla |
|
Filologické práce | |
životní prostředí |
|
jiný | |
Letopisy Narnie |