Šíření islámu v Íránu

Šíření islámu v Íránu  je procesem asimilace kulturních úspěchů islámské civilizace obyvatelstvem Íránu .

Islám přišel do Íránu s arabskými dobyvateli v 7. století , což vedlo k vysídlení zoroastrismu z Persie . V roce 1501 ustanovil Shah Ismail I. šíitský islám jako státní náboženství Safavidské říše . V první polovině 20. století byl význam islámu v íránské politice minimální, ale Bílá revoluce , westernizace a násilná deislamizace provedená šáhem Mohammadem Rezá Pahlavím za účasti etnických ázerbájdžánských ministrů z Bahá'í komunity. vedl k radikalizaci íránské společnosti a islámské revoluci v roce 1979. Írán se proměnil v islámskou republiku a k moci se v Radě islámské revoluce dostali zástupci dvanácti šíitského duchovenstva a v pozici hlavy státu - rahbara , zároveň Madžlis a šéf exekutivy. - prezident - jsou demokraticky zvoleni a opakovaně prezidentem a většina madžlisů byla vybrána z lidí, které rahbar neschvaloval.

98 % všech íránských občanů se hlásí k islámu, z toho 90 % jsou šíité ( Peršané , Ázerbájdžánci , Mazenderané , Talyši , Gilané , Arabové ), 8 % sunnité ( Kurdové , Balúčové , Turkmeni ).

Dopad islamizace na kulturu Íránu

Dobytí Íránu muslimy vedlo k významným změnám v kultuře této země. Nový perský jazyk , Farsi , byl silně ovlivněn arabštinou. Abeceda , některé gramatické konstrukce a vlastní jméno byly vypůjčeny z arabského jazyka .

Vliv íránské kultury na islám

I přes islamizaci neprošel Írán arabizací, jako mnoho zemí na Blízkém a Středním východě. Vliv Íránu na islámský svět lze přitom jen stěží přeceňovat. Chalífát si vypůjčil většinu sásánovské vládní struktury (diván, vezíři atd.) a tradice sásánovského soudnictví vstoupily do islámské praxe. Islámská architektura byla výrazně ovlivněna architektonickou tradicí sásánovského Íránu. Do perštiny byl přeložen Korán a díla arabských učenců o filozofii, historii, medicíně, matematice atd. Perština se stala po arabštině druhým nejdůležitějším jazykem pro islámský svět.