Ridwan

Ridvan (jinak Rizvan ; arabsky رضوان ‎ - „spokojený, spokojený“, srov . samarit. רידון rīdḥwān  – „božská přízeň“ [1] ) – v islámské angelologii strážce (“chazin” [ 3 ”) ráje a hlava nad zástupem strážných andělů ráje ( arabsky خازنات ال جنة ‎ hazanat -ul-janna ) [4] . Chybí v Koránu a Tafsíru , ale zmiňuje se v raných hadísech obsahujících popisy ráje.

V „Kitab al-Azama“ ( arab. كتاب العظمة ‎) od anonymního autora 4.–10. století [K 1] je Ridwan anděl, který otevírá brány nebes, obléká věřící a slouží jim, odstraňuje závoj z jejich tváří.

Ve filozofii Ibn Arabi , on  je ušlechtilý anděl, jeden z tailat ( arab. زَّاجِرَات ) - andělé “čtou upomínku” ( as-Saffat  37:3 ) [5] . Ridwan je čtvrtý anděl, který nese jeden ze dvou Alláhových trůnů a spolu s Malikem vládne „hrozbě a slibu“ [K 2] [6] .

Jméno

Jméno možná pochází z teologické interpretace Ridwana jako zosobnění božského prospěchu pro věřící v posmrtném životě ( Al 'Imran  3:15 ; at-Tawba  9:21 ; al-Hadid  57:20 atd.).

Autor 8. století Ibn Hišám [7] pojmenoval tohoto anděla Ismail ( arab. إسماعيل ‎).

Hadith o Ridwanovi

Skutečnost, že strážný anděl nebes se nazývá Ridwan, se říká v hadísech. Ibn Kathir hlásí:

Strážcem ráje je anděl jménem Ridvan. To je jasně uvedeno v některých hadísech.Ibn Kathir Al-Bidaya wa-n-Nihaya, 1/53

Pozoruhodné hadísy

• Hadith of Ubay ibn Kaab , předaný Al-Qudai v "Musnad ash-Shihab" (1036) od Mukhallad ibn Abd al-Wahid, od Ali ibn Zaid ben Yudan a Ata ibn Abi-Maimunakh, od Zirr ibn Khubeisha, z Ubay v Marfa [K 3] .

"Pokud si nemuslim přečte Ya Sin , neucítí dech smrti a anděl smrti si nevezme život, zatímco Ridwan bude střežit jeho život a dá mu napít nebe." [K 4]

• Hadith of Abdullah ibn Abbas , vyprávěný Abu ash-Sheikh al-Asbahani v knize „At-Tzawab“ a Al-Bayhaki v „Shuab al-iman“ ( arabsky شعب الإيمان ‎), v příběhu otevření nebes každý ramadán . Tento hadís vyprávěl Ad-Dahhak z Ibn Abbas v Marfa.

Nejvyšší Pán říká: "Ó Ridwane, otevři brány ráje." [K 5]

• Hadith Abdullaha ibn Abu Awf , předaný As-Suyuti v knize „Al-Jami al-Kabir“ ( arabsky الجامع الكبير ‎‎).

Prorok , mír a požehnání Alláha s ním, řekl: "Pak jsem řekl (na nebi): - Ó Ridwane, čí je to palác?" [K 6]

• Hadith z Anas ibn Malik , vyprávěný Al-Uqayli v knize "Ad-Du'afa" (1/313) od Hamzy ibn Wasil al-Minkari, z Qatadahu , od Anas v marfa.

"Pán Bůh Veliký a Vznešený jménem Ridwan a je strážcem zahrad." [K 7]

Al-Wahidi také publikoval dlouhý hadís o andělech ve své knize nazvané „Asbab an-nuzul“ [8] . Isnad tohoto hadísu je však velmi slabý, tento hadís je nazýván falešným, například v knize Abul-Faraj ibn al-Jawzi "Al-mavduat al-kubra" , stejně jako Abul Hassan Ali ibn Muhammad ibn Iraaq al-Kinaani ve své knize "Tanziihu Asy-Syarii'ah Al-Marfuu'ah 'anil Akhbaar Asy-Syanii'ah Al-Maudhuu'ah" (1/339).

Podle řady islámských teologů však pravost těchto hadísů není nezpochybnitelná.

Například šejk Muhammad ibn Salih al-Uthaymeen řekl, že nezná nic spolehlivého (hadith nebo asar), že jméno strážce ráje je Ridwan. Sheikh Muhammad ibn Abd al-Wahhab al-Akil řekl, že „neexistuje žádné potvrzení, že jméno strážce ráje je Ridwan“ [9] .

Členové Stálého výboru pro vydávání fatw, Sheikhs Bakr ibn Abdullah Abu Zayd, Abdulaziz bin Abdullah Al ash-Sheikh a Salih al-Fawzan vyjádřili svůj názor na pravost hadísů o Ridwanovi takto: „Mezi učenci je běžné, že jméno strážce ráje je Ridwan. V hadísech, které sestoupily, jsou kontroverzní body. Alláh ví nejlépe“ [10] .

V literatuře

• Ridvan , strážce ráje, je opakovaně zmiňován v pohádkách Tisíce a jedné noci - noci 139, 311, 721, 863, 864 a 982.

Poznámky

Zdroje

1. ↑ Anderson RT, Giles T. , Strážci: úvod do historie a kultury Samaritánů. - Peabody, MA: Hendrickson Publishing, 2002. - S. 13. - xvi, 165 s. — ISBN 1-56563-519-1
2. ↑ Masse A. Islám. Nástin historie Archivováno 7. března 2016 na Wayback Machine / Per. od fr. N. B. Kobrina, N. S. Lutskaya, ed. a s předmluvou. E. A. Belyaeva; Akademie věd SSSR, Ústav národů Asie. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1961. - 228, [1] s. - S. 100, - BBK 86,38, MDT 2
3. ↑ Besson G., Brossard-Dandré M., Arnaldez R. Le Livre de l'Échelle de Mahomet / Éditions Le Livre de Poche; Bibliothèque nationale (Francie). - Paříž: Librairie générale française: Le Livre de poche, 1991. - S. 45-48, 49, 52. - 384 s. — (Lettres gothiques, 4529). — ISBN 2-253-05644-8 .
4. ↑ Ibn al-Arabi , mekkská odhalení (al-Futuhat al-maqqiya) / Trans. z arabštiny, úvod, cca. a bibliogr. A. D. Knysha. - Petrohrad. : Centrum "Petersburg Oriental Studies", 1995. - 288 s. - C. 152. - (Památky kultury východu. Sv. 5). — ISBN 5-85803-040-8 , BBK E 383-4, MDT 297.2:491.1
5. ↑ Ibn al-Arabi , mekkská odhalení (al-Futuhat al-maqqiya) / Trans. z arabštiny, úvod, cca. a bibliogr. A. D. Knysha. - Petrohrad. : Centrum "Petersburg Oriental Studies", 1995. - 288 s. - C. 126. - (Památky kultury východu. Sv. 5). — ISBN 5-85803-040-8 , BBK E 383-4, MDT 297.2:491.1
6. ↑ Ibn al-Arabi , mekkská odhalení (al-Futuhat al-maqqiya) / Trans. z arabštiny, úvod, cca. a bibliogr. A. D. Knysha. - Petrohrad. : Centrum "Petersburg Oriental Studies", 1995. - 288 s. - S. 115, 116. - (Památky kultury východu. Sv. 5). — ISBN 5-85803-040-8 , BBK E 383-4, MDT 297.2:491.1
7. ↑ Ibn Hisham Životopis proroka Mohameda, vyprávěný ze slov al-Bakkaie, ze slov Ibn Ishaq al-Muttalib, 268
8. ↑ Sura Al-Furkaan // Ashab an-nuzul, 332
9. ↑ 47معتقد فرق المسلمين
10. ↑ _

Komentáře

1. ↑ Viz například rukopisy Kitāb al-ʿAẓama, Paris 4605 (35 násl., 1052 H.), ڤ [Kitāb al-ʿAẓama], Vatikán VIDA 1480 (ff. 36a-85b, 972 H.) nebo Raven W. A Kitâb al-ʿAẓama: o kosmologii, ráji a pekle // Miscellanea Arabica et Islamica. Disertations in Academia Ultrajectina prolatae anno MCMXC. / F. de Jong (hrsg.). - Leuven: Peeters: Departement Oriëntalistiek, 1993. - 325 s. - S. 135-142. - (Orientalia lovaniensia analelecta, 52). — ISBN 9-068-31504-8 , ISBN 978-9-068-31504-2
2. ↑ hrozba a slib ( arab. الوعد و الوعيد ‎ - al-wa'd wa-l-wa'ῑd) jsou islámské teologické termíny, které odrážejí hrozbu Alláha pekelnými mukami těm, kdo neuposlechli Zákona a Alláhova slibu nebeského potěšení těm, kteří dodržovali Zákon
3. ↑ Marfoo ( arab. مَرْفُوْع ‎) - jakýkoli hadís, v jehož textu jsou uvedena slova proroka Mohameda nebo jsou uvedeny informace o jeho činech.
4. ↑ Již Ali ibn Zayed bin Yudan byl známý jako slabý vypravěč a účast na isnad Mukhallad ibn Abd al-Wahid také umožnila Ibn Hibbanovi mluvit v Al-Majruhin ( arab. المجروحين ‎): „a velmi nereálné; 109 hadísy“.
5. ↑ Hadith je slabý, protože Ad-Dahhak nemohl poslouchat Ibn Abbase.
6. ↑ „Kanz Al-Ummal“ uvádí, že „Vyprávěný At-Tabaranim a Ibn Asakirem od Abdullaha ibn Abu Awfa, který byl v isnadu s Abdurahmanem ibn Muhammadem Al Maharabim a Ammarem ibn Saifem, kteří často přenášeli nespolehlivé hadísy.“ (Viz Az -Dhahabi Mizan al-Itidal fi nakd ar-Rijal (2/585) a (3/165) ).
7. ↑ Al-Uqayli následně řekl: „Jistý Hamza ibn Wasil al-Minkari z Basry , majhul [to znamená neznámý], který řekl hadísu, o kterém snil“