Vyšetřovací úkon - úkony oprávněných osob stanovené a přísně regulované trestním řádem procesním , zajištěné mocí státního donucování , zaměřené na shromažďování a ověřování důkazů v trestní věci .
Vyšetřovací úkony se od ostatních procesních úkonů liší svými kognitivními a věrohodnými aspekty (a také vyhledávacím aspektem, ale tento aspekt není vlastní všem vyšetřovacím úkonům) [1] .
V Rusku vyšetřovací úkony zpravidla provádí vyšetřovatel nebo vyslýchající důstojník . Kromě toho jsou oprávněni je provádět zaměstnanci orgánů činných v trestním řízení pověření k provádění některých procesních úkonů, provádějících operativně-pátrání. Většinu (nikoli však všechny) vyšetřovacích úkonů může v rámci soudního vyšetřování provést samotný soud nebo odborník přizvaný k soudu (certifikace).
Takové vyšetřovací úkony jako exhumace, prohlídka, prohlídka a zabavení se provádějí na základě rozhodnutí vyšetřovatele (tazatele) [2] .
Provádění vyšetřovacího úkonu v noci není dovoleno, s výjimkou případů, které nepřinesou odklad. Při výrobě vyšetřovacích úkonů je nepřípustné používat násilí, vyhrožování a jiná nezákonná opatření a ohrožovat život a zdraví osob, které se jich účastní [3] .
Při výrobě vyšetřovacích úkonů lze využít technických prostředků a metod odhalování, zachycování a zadržování stop po trestném činu a věcných důkazů [4] .
Vyšetřovatel má právo zapojit do vyšetřovací činnosti specialistu, znalce, překladatele, jakož i úředníka orgánu provádějícího operativně pátrací činnost.
Trestní řád Ruské federace neobsahuje vyčerpávající výčet vyšetřovacích úkonů, proto je přisouzení některých úkonů počtu vyšetřovacích úkonů diskutabilní.
Vyšetřovací akce tradičně zahrnují:
Není obvyklé klasifikovat jako vyšetřovací akce jako [1] :
Soudní sankce vyžaduje následující vyšetřovací úkony [5] :
Za účelem dosažení soudního postihu podají vyšetřovatel se souhlasem vedoucího vyšetřovacího orgánu a vyslýchající úředník se souhlasem státního zástupce soudu návrh na provedení vyšetřovacího úkonu, o němž bude rozhodnuto. se vydává.
Návrh na provedení vyšetřovacího úkonu posuzuje samosoudce okresního soudu nebo vojenského soudu odpovídajícího stupně v místě předběžného šetření nebo provedení vyšetřovacího úkonu nejpozději do 24 hodin od okamžikem obdržení zmíněné petice. Zasedání soudu se může zúčastnit státní zástupce, vyšetřovatel a vyslýchající úředník [8] .
Ve výjimečných případech, kdy je naléhavá prohlídka obydlí, prohlídka a zajištění v obydlí, osobní prohlídka, jakož i zajištění věci zastavené nebo uložené v zastavárně, lze tyto vyšetřovací úkony provést na základě rozhodnutí vyšetřovatele nebo vyslýchajícího bez získání soudního rozhodnutí. V tomto případě vyšetřovatel nebo vyslýchající úředník do 24 hodin od zahájení vyšetřovacího úkonu vyrozumí o vyšetřovacím úkonu soudce a státního zástupce. K oznámení se připojí kopie usnesení o provedení vyšetřovací akce a protokol o vyšetřovací akci k ověření zákonnosti rozhodnutí o jejím provedení. Po obdržení uvedeného oznámení soudce do 24 hodin prověří zákonnost provedeného vyšetřovacího úkonu a vydá rozhodnutí o jeho zákonnosti či nezákonnosti. Pokud soudce uzná provedený vyšetřovací úkon za nezákonný, jsou všechny důkazy získané v rámci takového vyšetřovacího úkonu uznány za nepřípustné [9] .
Formu a obsah protokolu upravují články 166-167 Trestního řádu Ruské federace.
Protokol má dva důležité požadavky:
Protokol může být sepsán ručně nebo vyroben technickými prostředky. Přepis a těsnopis, fotografie, zvukové a obrazové záznamy jsou přílohou protokolu a jsou uchovávány po dobu trestního řízení.
Úvodní část protokolu obsahuje následující informace:
Obsah protokolu popisuje procesní úkony v pořadí, v jakém byly provedeny, okolnosti významné pro danou trestní věc odhalené při jejich výrobě, předměty a listiny objevené/předložené při zhotovení vyšetřovací akce, informace o jejich zajištění. a balení pro následný výzkum a zahrnuje také prohlášení, vysvětlení a svědectví osob účastnících se vyšetřovací akce.
Protokol je předložen k seznámení všem osobám účastnícím se vyšetřovací akce. Zároveň bude těmto osobám vysvětleno jejich právo vznést připomínky k doplněním a upřesněním, která mají být zahrnuta do protokolu. Veškeré připomínky uplatněné k doplnění a upřesnění protokolu musí být upřesněny a ověřeny podpisy těchto osob.
V autentické části protokolu jsou podpisy vyšetřovatele/tazatele a osob, které se na vyšetřovací akci podílely.
Pokud osoba zúčastněná na vyšetřovacím úkonu odmítne protokol podepsat, učiní do něj vyšetřovatel/tazatel náležitý záznam, který ověří podpisem vyšetřovatele, jakož i podpisy obhájce, zákonného zástupce , zástupci nebo osvědčující svědci, pokud se účastní vyšetřování. Osobě, která odmítla protokol podepsat, musí být dána možnost podat vysvětlení k důvodům odmítnutí, které je v tomto protokolu zaznamenáno.
Výjimkou je takový účastník jako svědek. V případě, že se vyšetřovacího úkonu účastní svědci, nelze odmítnutí podpisu alespoň jednoho svědka protokolu osvědčit podpisy ostatních účastníků vyšetřovacího úkonu. Absence podpisu svědka znamená bezpodmínečné uznání protokolu o vyšetřovací akci jako nepřípustného důkazu .
Nemůže-li podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek protokol podepsat z důvodu tělesného postižení nebo zdravotního stavu, je tato osoba seznámena s textem protokolu za přítomnosti obhájce, zákonného zástupce, zástupce nebo svědků, kteří potvrdí svým podpisy obsah protokolu a skutečnost, že jej nelze podepsat.
K protokolu se připojí fotografie, filmy, fólie, zvukové záznamy, videozáznamy, výkresy, plány, schémata, odlitky a otisky stop pořízených v průběhu vyšetřování, jakož i elektronické nosiče informací obdržených nebo zkopírovaných z jiných elektronických média informací v průběhu vyšetřování.
V zájmu zajištění bezpečnosti oběti, svědka, jejich příbuzných, zástupců a osob blízkých má vyšetřovatel/tazatel právo neuvádět do protokolu údaje o jejich totožnosti. V tomto případě je vydáno rozhodnutí s uvedením důvodů pro utajení těchto údajů, uveden pseudonym účastníka vyšetřovací akce a uveden vzor jeho podpisu. Rozhodnutí se vkládá do zalepené obálky připojené k trestní věci [10] .
| Že jo | ||
|---|---|---|
| Doktrína práva | ||
| Legální rodiny | ||
| Hlavní právní odvětví | ||
| Komplexní právní odvětví | ||
| Subsektory a instituce práva | ||
| Mezinárodní zákon | ||
| judikatura |
| |
| Právní disciplíny | ||
| ||