Slepjansky dialekt
Slepjansky dialekt ( n.-luž. a v.-louže. Slepjanska nařeč , něm Schleifer Dialekt ) - hraniční dialekt hornolužického a dolnolužického jazyka , běžný v obci Schleife a stejnojmenné správěspolková země Svobodného státu Sasko . Mezi lužickosrbskými dialekty má nejblíže k Mužakovskému , s jehož územím na východě sousedí. Slavisté jej rozlišují jako dialekt hornolužického i dolnolužického jazyka.
V prostředí šíření slepianského dialektu jsou drobné rozdíly mezi dialektem obyvatel obcí Gross-Düben a Halbendorf na jedné straně a dialektem dalších pěti vesnic na straně druhé. Jedním z prvních autorů literárních textů ve slepském dialektu byl Hanzo Nepila , který psal výhradně ve slepském dialektu. Dialekt nemá moderní psaný jazyk, komunikace v něm je převážně ústní. Písemné prameny slepského dialektu obsahují spoustu gramatických odchylek od norem hornolužického a dolnolužického jazyka.
Funkce
Slepjanskij se od ostatních hornolužických a dolnolužických nářečí liší některými rysy, které se objevují i v jiných nářečích.
Fonetika
- Zachování kombinace písmen str : wóstry ( v.-lud. wótry , n.-lud. wótšy , rus. ostrý ), sostra ( v.-lud. sotra , n.-lud. sotša , rus. sestra )
- Zachování plného l (vyslovováno jako plné "l" - hraniční "l" )
- Nahrazení kombinace písmen pŕ nebo kŕ za (p)ć nebo sć : (p)ći ( v.-lud. při , n.-lud. pśi , rus. at ), sćidło ( v.-lud. křidło , n. - ludg kśidło , ruské křídlo ) ; nahrazení tŕ v dolní Lužici za [ć] (pravopisně - tś )
- Výslovnost r jako er : ( v.-pud. storkać , n.-pud. starkaś , rus. žihadlo ), kercma ( v.-pud. korčma , n.-pud. kjarcma , rus. krčma )
Rozdíly od horní Lužice
- Ztráta u ve slovesech na -no, ti (kopnuć, padnuć - kopnąć, padnąć; rusky kopat, zvyšovat )
- Dolnolužický typ ó-tonace ( ó pod přízvukem po písmenech b , p , m , w , ch , k , g ). Příklady: kół but kopać ; gora ale róba . Hlas nad ó zmizí, takže se změní stres. Příklad: gora, but 'na gorje
- Přízvučné ę se stává ě : maso ( V.-pud. mjaso , Rus. maso )
Rozdíly od Dolní Lužice
- Zachování ć a dź (v dolní Lužici - ś i ź ): ćěgać ( n.-ludg. śěgaś , Rus. dostat se tam), dźěk ( n.-lud. źěk )
- Zachování kombinací písmen pr , kr a pr : prawy ( n.-pud. pšawy , rus. vpravo ), kryće ( n.-lud. kšyśe ), trawa ( n.-lud. tšawa , rus. tráva )
Morfologie
3. osoba množného čísla sloves ve slepském dialektu končí na -aje (v luž. -aja , -aju ). Příklad: ludźe spiwaje ( Ruští zpívají ).
Slovní zásoba
Speciální slova charakteristická pouze pro tento dialekt:
Literatura
V němčině
- Helene B. Brijnen. Die Sprache des Hanso Nepila. Der niedersorbische Dialekt von Schleife in einer Handschrift aus der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts // Schriften des Sorbischen Instituts. - Bautzen: Domowina-Verlag, 2004. - Sv. Pásmo 35. - ISBN 3-7420-1941-4 .
- Helmut Fask, Helmut Jenč, Siegfried Michałk. Srbský recny atlas, zwj. 1–15. — Budyšin: LND, 1996.
- Helmut Faska. Der Schleifer Dialekt – eine lebendige Existenzform der sorbischen Sprache w: Die Folklore der Schleifer Region. — Bautzen: Zur Wortfolklore, Heft 4, 1990.
- Arnošt Muka. Historische und vergleichende Laut- und Formenlehre der niedersorbischen (niederlausitzisch wendischen) Sprache. Mit besonderer Berücksichtigung der Grenzdialekte und des Obersorbischen., Lipsk 1891 . — 1891.
- Hanso Nepila. Im Kämmerlein hab ich geschrieben – ein Lesebuch = Šycko som how napisał / Fabian Kaulfürst (Übers.), Hync Richter (Übers.). - Bautzen: Domowina-Verlag, 2006. - ISBN 978-3-7420-2043-7 .
- Hync Richter (Hrsg.). Schleifer Lesebuch – Texte aus zwei Jahrhunderten im sorbischen Dialekt von Schleife und in Deutsch = Slěpjańska cytanka – teksty z dweju stolěćowy w Slěpjańskem dialekće aw němskej rěcy. — 2. Aufláž. - Bautzen: Domowina-Verlag, 1996. - ISBN 3-7420-1601-6 .
- Arnulf Schroeder. Die Laute des wendischen (sorbischen) Dialekts von Schleife in der Oberlausitz. Lautbeschreibung // Mitteldeutsche Forschungen. - Tübingen: Böhlau-Verlag, Köln und Max Niemeyer Verlag, 1958. - Sv. Kapela 14.
V lužickém
- Symko. Stare lube kerliški slepjanskeje wosady. — Budyšín, 1884.
- Kolesko zt (Hrsg.). Daj mi jeno jako, how maš hobej dwě // Slěpjański spiwnik - Schleifer Liederbuch (160 Volkslieder im Schleifer Sorbisch). — 1. Aufláž. - 2013. - ISBN 3-930625-54-7 .
- Njepilic dwór Rowne zt, Kólesko zt (Hrsg.). How to jo było - 1000 Slěpjańskich słowow, Wie es einmal war - 1000 Wörter Schleifer Sorbisch. — 1. Aufláž. - 2016. - ISBN 978-3-930625-58-1 .
- Kolesko zt (Hrsg.). Kak Slěpjańska cerkwja swój torm krydła // Slěpjańske ludowe powjesći - Schleifer Sagenbuch (152 Sagen und Erzählungen im Schleifer Sorbisch). — 1. Aufláž. - 2018. - ISBN 978-3-9819636-0-1 .
- Ernst Mucke. 24 Volkslieder aus Schleife und Umgebung // Maćica Serbska. — 1883.