Poručenská rada Organizace spojených národů je jedním z hlavních orgánů Organizace spojených národů , která byla vytvořena, aby dohlížela na správu svěřeneckých území v rámci mezinárodního poručenského systému .
Poručenská rada pozastavila svou práci 1. listopadu 1994 poté, co všech 11 svěřeneckých území získalo nezávislost , poslední z nich, Palau , 1. října 1994 .
Poté Kofi Annan navrhl, aby se tento orgán OSN stal fórem pro kolektivní ochranu životního prostředí.
Poručenská rada byla zřízena, aby zajišťovala mezinárodní dohled nad 11 svěřenskými územími spravovanými sedmi členskými státy a aby zajistila, že jejich vlády vynaloží nezbytné úsilí k přípravě těchto území na samosprávu nebo nezávislost. Do roku 1994 se všechna svěřenecká území stala samosprávnými nebo nezávislými, buď jako nezávislé státy, nebo připojením k sousedním nezávislým státům. Jako poslední přešlo do samosprávy svěřenecké území tichomořských ostrovů (Palau), které spravovaly Spojené státy a stalo se 185. členským státem OSN.
Vzhledem k tomu, že práce Poručenské rady byla dokončena, v současné době se skládá z pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Její jednací řád byl odpovídajícím způsobem změněn tak, aby se mohl scházet pouze tehdy, vyžadují-li to okolnosti.
Poručenská rada pozastavila svou činnost dne 1. listopadu 1994 poté, co poslední zbývající svěřenecké území OSN, Palau, získalo dne 1. října 1994 nezávislost. Usnesením přijatým dne 25. května 1994 Rada pozměnila svůj jednací řád tak, aby se zbavila povinnosti scházet se každoročně a souhlasila s tím, že se bude scházet podle potřeby, a to vlastním rozhodnutím nebo rozhodnutím svého předsedy nebo na žádost většiny svých členů. členů nebo Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.
Při zřizování mezinárodního poručenského systému stanovila Charta Poručenskou radu jako jeden z hlavních orgánů Organizace spojených národů, pověřený úkolem dohlížet na správu poručenských území v rámci poručenského systému. Hlavním cílem systému bylo prosazovat zlepšení situace obyvatel svěřenských území a jejich postupný rozvoj směrem k samosprávě či nezávislosti. Poručenská rada se skládá z pěti stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Spojeného království a Spojených států. Cílů trustového systému bylo dosaženo, když všechna svěřenská území dosáhla samosprávy nebo nezávislosti, ať už jako samostatné státy, nebo prostřednictvím přidružení k sousedním nezávislým zemím.
Poručenská rada je v souladu se stanovami oprávněna projednávat a projednávat zprávy správního orgánu o politickém, hospodářském a sociálním pokroku národů svěřenských území a pokroku v oblasti vzdělávání a po konzultaci se správním orgánem. správní orgán, posuzovat petice svěřenských území a organizovat pravidelné a jiné zvláštní návštěvy svěřenských území.
Do poručenského systému bylo zahrnuto 11 území:
Ne. | Svěřenecká území | |||
pod francouzskou správou | ||||
jeden | část území Kamerunu a část území Toga | |||
spravuje Spojené království | ||||
2 | část území Kamerunu a část území Toga | |||
3 | Tanganika | |||
spravované Belgií | ||||
čtyři | Rwanda-Urundi | |||
spravované Itálií | ||||
5 | Somálsko | |||
spravované Austrálií | ||||
6 | Nová Guinea | |||
pod vedením USA | ||||
7 | Západní Samoa | |||
ostrovy Mikronésie : | ||||
osm | karolínské ostrovy | |||
9 | Mariánské ostrovy | |||
deset | Marshallovy ostrovy | |||
spravované Velkou Británií, Austrálií, Novým Zélandem | ||||
jedenáct | Nauru |
Organizace spojených národů (OSN) | |
---|---|
Hlavní orgány | |
Členství | |
Větve |
|
Specializované instituce | |
Pomocné orgány |
|
Poradní orgány | |
Programy a fondy | |
Ostatní svěřenské fondy |
|
Výuka a výzkum | |
Jiné organizace | |
Související subjekty | |
Oddělení, administrativa | |
viz také | |
1 Poručenská rada přestala fungovat 1. listopadu 1994. |