Poštovní správa Organizace spojených národů Poštovní správa Organizace spojených národů - UNPA | |
---|---|
Soubor:United Nations Postal Administration Logo.svg | |
Revitalizace na poště OSN v sídle OSN v New Yorku | |
Administrativní centrum | |
Typ organizace | poštovní společnost [d] a organizace OSN [d] |
Základna | |
základna | 1951 |
Mateřská organizace | OSN [2] |
webová stránka |
unstamps.org ( anglicky) unstamps.org/zh-h… unstamps.org/it/ ( italsky) unstamps.org/fr/ ( francouzsky) unstamps.org/es/ ( španělsky) unstamps .org/de / ( němčina) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Poštovní správa Organizace spojených národů ( anglicky United Nations Postal Administration - UNPA ) je poštovní úřad Organizace spojených národů . Vydává poštovní známky a pevné látky denominované v dolarech pro kancelář OSN v New Yorku , ve švýcarských francích pro kancelář OSN v Ženevě a v eurech (dříve v šilinkech ) pro kancelář OSN ve Vídni . Účtované sazby poštovného jsou shodné se sazbami státu, kde se nachází příslušná kancelář OSN.
V jakékoli konkrétní kanceláři OSN lze používat pouze známky OSN denominované v příslušné měně . V praxi však většina orgánů OSN používá frankovací stroje a známky nejčastěji kupují turisté a sběratelé . Vzhledem k tomu, že známky nelze používat mimo kanceláře OSN, lze je hromadně zakoupit na sekundárním trhu se slevou za cenu hluboko pod nominální hodnotou.
Poštovní zásilku je zpravidla nutné přinést do kanceláře OSN a vyfrankovat příslušnými známkami OSN. Poštovní správa OSN však pravidelně po dohodě s poštovní službou Spojených států otevírá dočasné pošty na jiných místech, obvykle na filatelistických výstavách nebo speciálních akcích.
Pošta OSN je také zodpovědná za třídění a doručování pošty na úřady spadající pod její jurisdikci.
Myšlenku na známku OSN představil v roce 1947 José Arce , argentinský velvyslanec a předseda Valného shromáždění OSN , který byl sám filatelistou . ( Společnost národů používala přetištěné známky Švýcarska .) Poštovní správa OSN byla vytvořena smlouvou se Spojenými státy v roce 1951 , krátce poté, co se OSN přestěhovala do sídla na Manhattanu . Předtím OSN využívala služeb americké pošty .
Poštovní správa Organizace spojených národů vydala první známky pro kancelář v New Yorku v roce 1951 na Mezinárodní den Organizace spojených národů (24. října 1951). První emise vzbudily velký zájem sběratelů, mnoho časných pamětních známek se prodalo v milionech . Nejvzácnějším filatelistickým materiálem tohoto období, i když stále docela dostupným, je poštovní blok k 10. výročí Organizace spojených národů ( Sc #38) , vytištěný v nákladu 250 tisíc výtisků s chybou (malé bílé pole vpravo větev písmene "n" ve slově "Unies" ) a později opraveno a přetištěno ve druhém vydání. V současné době je tržní hodnota bloku i druhého běhu 200-240 $ .
Do roku 1957 byly pamětní známky OSN pravidelně vyprodány, i když to někdy trvalo několik měsíců. S takovým úspěchem administrativa zvýšila oběh z jednoho milionu na pět milionů. Prodeje překvapivě prudce stouply, v 70. letech se prodej každé pamětní známky pohyboval mezi 1,5 miliony a 3 miliony.
V roce 1967 vydala Poštovní správa Organizace spojených národů pět kanadských dolarových známek pro použití v pavilonu OSN na Expo 1967 v Montrealu . Po ukončení výstavy pozbyly platnosti.
V roce 1968 Poštovní správa OSN uzavřela dohodu se Švýcarskou poštou a následující rok začala vydávat poštovní známky v nominálních hodnotách franků pro použití v kanceláři v Ženevě. Dohoda s Rakouskem z roku 1979 vedla k vydání stejných známek pro úřad ve Vídni [4] . Oficiální otevření Mezinárodního centra OSN ve Vídni se uskutečnilo 23. srpna 1979 a následující den vstoupila do oběhu první definitivní sada šesti známek z pošty OSN ve Vídni. Dva z nich zobrazují budovu Centra.
V 70. letech 20. století došlo k prudkému nárůstu zájmu o známky OSN, který vyvrcholil téměř okamžitým vyprodáním aršíků 20 známek vydaných k 25. výročí poštovní správy OSN: tři ze čtyř nominálních hodnot byly kompletně prodány v den vydání a čtvrtý do 2,5 měsíců. Podobné vydání v roce 1979 na počest Mezinárodního dne dítěte bylo realizováno v den vydání. Příběh se dostal na titulní stránku New York Times . Během stejného desetiletí byly vydány známky a obálky prvního dne Organizace spojených národů na podporu osvobození Namibie [5]
Krátce poté začal zájem klesat. Svou roli v tom zřejmě sehrály i skandály související s poštovní problematikou OSN . Například v roce 1981 poštovní správa Organizace spojených národů věnovala své poštovní známky nezcizitelným právům palestinského lidu . Toto vydání bylo kriticky oceněno The Times a Linn's Stamp News . Známka 15 centů byla první známkou OSN od roku 1954, které se prodalo méně než 1 milion výtisků, i když bylo vytištěno více. Proizraelsky smýšlející veřejnost si s touto emisí spojuje všeobecný pokles prodeje známek OSN.
Do roku 1983 se prodalo mnohem více známek v množství menším než milion, ačkoli prodej vídeňských známek zůstal vysoký. V roce 1986 se pamětní list na poctu Světové federaci organizací spojených národů stal prvním číslem, které se prodalo v nákladu menším než 500 000 výtisků, přičemž alespoň toto číslo bylo vytištěno v historii poštovní správy OSN.
Nedávný skandál se týká toho, že jedna organizace v roce 2003 získala celý poštovní archiv Poštovní správy OSN, včetně originálních uměleckých děl a zkušebních tisků. Účelem tohoto prodeje bylo zřejmě získat peníze pro poštovní správu OSN a mohlo by jí to přinést asi 2,5 milionu dolarů. Objevila se však závažná obvinění z nedodržování zavedených postupů při schvalování prodeje.
Vyskytly se také případy, kdy byly jednotlivé položky přeprodány za ceny několikanásobně převyšující původní hodnotu, což vyvolalo ještě více otázek o celé záležitosti. Od roku 2006 případ zůstal předmětem interního vyšetřování OSN.
Poštovní správa OSN ve snaze zvýšit prodej kombinuje menší série známek, agresivní marketing a využití známých umělců při navrhování známek. Prodejní objemy známek se však již nevzpamatovaly, dnes známky vycházejí v nákladu kolem 400 tisíc výtisků a jen zřídka jsou zcela vyprodány.
Pošta OSN nadále vydává známky, včetně takzvaných „personalizovaných“ známek . Speciálně pro návštěvníky budovy sídla OSN v New Yorku jsou vydávány aršíky 20 známek OSN, u každé známky jsou perforované kupony , na kterých je ponecháno místo pro otisk fotografie návštěvníka. Zároveň sběratelé, kteří nemohou osobně navštívit poštu v budově OSN v New Yorku, mají možnost si takové archy známek zakoupit poštou, ale v tomto případě jsou na kuponech místo osobní fotografie obyčejné obrázky související s tématem OSN [6] .
V letech 1980-1989 se poštovní správa OSN ujala vydávání známek s vyobrazením státních vlajek všech zemí světa. Ročně bylo přitom vydáno 16 známek, které byly detailní, ověřené a přesné reprodukce vlajek. První z těchto výročních sérií s národními vlajkami členských států OSN byla prodána v roce 1980 v nákladu téměř 3,5 milionu výtisků každé jednotlivé známky. O osm let později, v letech 1997-1999, byla série obnovena o další roční emise osmi známek pro vlajky zemí, které nedávno vstoupily do OSN. V roce 2007 se objevily další čtyři známky z této série. Celkem tak série zahrnuje 188 známek a je jednou z největších na světě. Plánuje se další doplnění této série o známky pro státy – nové členy OSN.
V roce 2006 navíc pošta OSN začala vydávat sérii Vlajky a mince (24 známek ročně). Známky této série zobrazují státní vlajky a mince zemí světa.
V sociálních sítích | ||||
---|---|---|---|---|
|
Organizace spojených národů (OSN) | |
---|---|
Hlavní orgány | |
Členství | |
Větve |
|
Specializované instituce | |
Pomocné orgány |
|
Poradní orgány | |
Programy a fondy | |
Ostatní svěřenské fondy |
|
Výuka a výzkum | |
Jiné organizace | |
Související subjekty | |
Oddělení, administrativa | |
viz také | |
1 Poručenská rada přestala fungovat 1. listopadu 1994. |