Seznam skladeb Niko Pirosmani

Seznam obsahuje informace o naprosté většině identifikovaných děl gruzínského umělce Nika Pirosmaniho (Nikolai Aslanoviče Pirosmanashviliho) .

Základním zdrojem pro sestavení tohoto seznamu byl: "Katalog děl Niko Pirosmanashviliho" (217 děl k roku 1982, dále - "Katalog Bagratišviliho" [K 1] ) a "Seznam obrazů Niko Pirosmanashvili považovaných za ztracené" (57 děl jako z roku 1979: dále jen "Bagratišviliho seznam") sestavený Ketevanem Bagratišvilim a zveřejněný v roce 1984; Doplňkovým zdrojem je "Seznam děl N. Pirosmanashviliho" (273 děl, z toho 16 ztracených děl a 19 neznámého umístění), publikovaný v roce 1964 v monografii "Niko Pirosmanashvili" od Kirilla Zdaneviče (dále - "Zdanevičův seznam").

Naprostá většina děl Niko Pirosmaniho je uchovávána v umělcově vlasti, ve sbírkách Státního muzea umění Gruzie a Národní galerie umění Gruzie (Tbilisi), jakož i ve sbírkách dvou muzeí v Kakheti - Signakhi. Muzeum (v Signakhi ) a Dům-muzeum Niko Pirosmani (ve vesnici Mirzaani ) [K 2] . Moskevské muzeum moderního umění má největší ruskou sbírku Pirosmaniho děl (více než 20 děl).

O zásadách sestavování seznamu

Podle stavu dostupnosti děl je tento seznam rozdělen do tří částí. První dvě z nich jsou identifikovaná díla Nika Pirosmaniho z muzejních a soukromých sbírek: 217 děl popsaných v Bagratashvili katalogu a umělcova díla, navíc identifikovaná z pozdějších zdrojů. Třetí část seznamu zahrnuje díla Pirosmaniho, jejichž umístění zůstává neznámé, a jeho díla, která jsou považována za ztracená.

Vzhledem k tomu, že vědecké datování většiny Pirosmaniho prací je obtížné [K 3] , hlavní část tohoto seznamu reprodukuje strukturu a posloupnost Bagratišviliho katalogu, sestaveného podle tematického principu. Spolehlivě identifikovaná data jsou uvedena podle Bagratishviliho katalogu, pokud nejsou k dispozici, jsou uvedena data z nejnovějších zdrojů a komentáře uvádějí odhadovaná data ze Zdanevichova seznamu.

Seznam

Podmíněné zkratky a vysvětlivky

H. - plátno, Cl. - olejované plátno (nebo naolejované plátno), kard. - lepenka. Rozměry děl jsou uvedeny v centimetrech, první je výška, druhá šířka. U prací prováděných v olejích není technika uvedena. Autorovy nápisy na obrazech [К 4] provedených v ruštině jsou označeny uvozovkami, jsou uvedeny se zachováním pravopisu originálů; nápisy v gruzínštině a arménštině jsou uvedeny v překladech. Názvy děl, jejich rozměry a technika jsou uvedeny v edici Bagratišviliho katalogu [K 5] (v některých případech jsou v komentářích uvedeny názvy ze Zdanevich List, stejně jako rozměry a technika z nejnovějších zdrojů ).

Díla I. Pirosmaniho v muzejních a soukromých sbírkách (podle Bagratishivili katalogu: 217)

nemocný.	Název. Materiál, rozměry	Rok	Umístění	Poznámka
	Srnčí zvěř v pozadí krajiny [K 6] . Karta, 98 x 71	1913	National Art Gallery of Georgia [K 7]	Ze sbírky bratří Ilji a Kirilla Zdanevičových; v roce 1913 vystaven v Moskvě na výstavě " Target " [7]
	Jelen [K 8] . Třída., 138x112		Muzeum Signakh [K 9]	Ze zahrady "Eldorado" v Ortachale ; pak do sbírky K. Zdeněvič [8]
	Jelen. Karta, 104 x 91		Státní muzeum umění Gruzie	Od dukhana A. Markozashviliho [9] [6]
	Jelen. Karta, 80,5x102		Sobr. L. Shengelia (Tbilisi) [6]	Podpis v gruzínštině: Niko Pirosmanashv
	Chodící jelen [K 10] . Třída., 85,5x105		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky K. Zdeněvič [6]
	Srna [K 11] . Třída, 55x61		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky bratří Zdeněvičů [11]
	Kolouch. Třída., 46x54		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Leonidze [6]
	Plavá [K 12] . Třída, 38x47		Sobr. S. Shuster (Leningrad) [6]	Ze sbírky L. Brik — V. Katanyan (Moskva) [12]
	Myslivec [K 13] . Třída., 140x103	1907	Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky bratří Zdeněvičů [13]
	Srnčí zvěř u potoka [K 14] . Karta, 80x100		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky bratři Zdeněviči [14]
	Srnčí u potoka [K 15] . Karta, 82x100		Moskevské muzeum moderního umění	Ze sbírky A. Beliašvili (Tbilisi) [15] [6]
	Srnčí u potoka. Karta, 66x80		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „Niko Pir“; ze sbírky A. Chelidze [6]
	Srna chůze. Karta, 62x80		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. P."; z taverny Shavi Vano [K 16] v Didube [6]
	Srnčí u potoka. Karta, 70x80		Sobr. D. Gedevanishvili (Tbilisi) [6]	Z "White Dukhan" [6] na dálnici Manglis [16]
	Chodící jelen. Karta, 67 x 81		Soukromá sbírka (Tbilisi) [6]	Podpis vpravo dole: "Nick"
	Srnec s mládětem u napajedla [K 17] . Karta, 76 x 98		Státní muzeum umění Gruzie	Z řeznictví [6]
	Jelen s jelenem [K 18] . Karta, 95x145	1917	Sobr. rodiny I. Gamrekeli (Tbilisi) [17] [6]	Dole uprostřed je nápis a podpis v gruzínštině: Jelen s mládětem Niko Pirosmanashvili - 17 [6]
	Tři jeleni u pramene [K 19] . Karta, 102x80		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosmani" [6]
	Medvěd za měsíční noci [K 20] . Karta, 100x80		National Art Gallery of Georgia [K 21]	Ze sbírky bratři Zdeněvičové [19] K. Zdanevich: „Karton, na kterém je medvěd napsán jediným dechem, je navržen v hlubokých modrošedých tónech. Noc. Tmavě modrou oblohu zdobí bílý měsíc, jasně osvětlující ruiny, medvěda a padlý strom, na kterém zmrzl jako náměsíčný, opatrný, připravený zmizet – vize měsíční noci. Temný strach z čekání je to, co zobrazuje toto mistrovské dílo Pirosmani. Pozadí stromu je vyrobeno tenkým štětcem, vodorovnými dlouhými tahy, které nastiňují mohutný kmen nádherných trojrozměrných forem. [22]
	Medvědice se svými mláďaty. Karta, 100x140	1917	Státní muzeum umění Gruzie	Dole vlevo je nápis a podpis v gruzínštině: Medvědice s mláďaty Niko Pirosmanashvili. 17; dar D. Ševardnadzeho [6]
	Medvědice se svými mláďaty. Karta, 100x139		Dům muzeum Niko Pirosmani	Nápis a podpis vlevo dole v gruzínštině: Medvědice se svými mláďaty Niko Pirosmanashv [23]
	Medvědice lední s mláďaty [K 22] . Karta, 80x100		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosman“ [23] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [24]
	Medvěd [K 23] . Karta, 80x109		Sobr. I. Noneshvili (Tbilisi) [15] [23]
	Medvědí mládě [K 24] . Karta, 70 x 59		Státní muzeum umění Gruzie	Získáno v roce 1930 [23]
	Lední medvěd. Karta, 80 x 99		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Leonidze [23]
	Bílý medvěd s mláďaty. Karta, 72 x 94		Státní muzeum umění Gruzie
	Lev a slunce [K 25] . Karta, 80x100		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Mikadze [23] [K 26]
	Lev. Karta, 80x100		Muzeum Signakh [K 27]	Ze sbírky P. Metreveliho; podle E. D. Kuzněcova je toto dílo „velmi slabé, pokud jde o malebné kvality, vzbuzuje pochybnosti o autorství Pirosmanashviliho“ [25]
	Sedící žlutý lev [K 28] . Karta, 99 x 80		Státní muzeum umění Gruzie	Signováno uprostřed dole: „N. P." [23] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [20]
	íránský lev [K 29] . Karta, 80x100		Sobr. I. Andronikova (Moskva) [23]	Základním základem kompozice, kterou napsal Pirosmani na příkaz jednoho z Tiflis Peršanů, byl obraz heraldického lva (s mečem v tlapě a sluncem za zády) na perských zápalkách; z dukhanu "Top of Elbrus" poblíž Majdanu [27]
	Černý lev [K 30] . Třída, 110x139		V roce 2008 v soukromé sbírce. (Moskva) [29]	Z provozovny G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale) [K 31] ; v roce 1964 ve sbírce. K. Zdeněvič [31] ; pak do sbírky M. Kutateladze (Tbilisi) [23]
	Šakal [K 32] . Karta, 80 x 99		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosmanash“ [23] ; ze sbírky K. Zdeněvič [32]
	Liška. Karta, 38 x 81		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. P" [23]
	Liška. Karta, 38 x 81		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. P" [23]
	Liška na řetězu [K 33] . Card., 31x81 [K 34]		Sobr. A. Chudnovskij (Leningrad) [23]	Identifikoval A. Bazhbeuk-Melikyan
	Zajíc [K 35] . Třída, 33×81		Státní muzeum umění Gruzie
	Žirafa [K 36] . Třída., 138x112		National Art Gallery of Georgia [K 37]	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [34]
	Žirafa na černém pozadí [K 38] . Karta, 100x80		Sobr. E. Evtushenko (Moskva) [23]	V roce 1964 ve sbírce. I. Noneshvili (Tbilisi) [15]
	Orel chytil zajíce [K 39] . Karta, 100x80		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky bratři Zdeněviči [35] . K. Zdanevich o tomto obrázku citoval slova N. Pirosmaniho: „Vše v životě má dvě stránky: dobro a zlo. <...> Orel je obrovský, nemilosrdný, potrápí malého zajíčka. Orel je královský orel a králíček ... jste ty a já“ [36] .
	Černý buvol na bílém pozadí [K 40] . Karta, 81x100		Sobr. D. Shengelia (Tbilisi) [23] [K 41]
	Bílá kráva na černém pozadí [K 42] . Karta, 80x100		Sobr. I. Andronikova (Moskva) [15] [23]
	Bílé prase se selaty [K 43] . Karta, 80x100		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosman“ [23] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [12]
	Prase divoké [K 44] . Třída, 55x74		Státní muzeum umění Gruzie	Získáno v roce 1930 [23]
	Koza [K 45] . Třída., 49x80		Státní muzeum umění Gruzie
	Koza. Karta, 51 x 79		Státní muzeum umění Gruzie	Převedeno z gruzínské společnosti pro kulturní vztahy s cizími zeměmi v roce 1949 [23]
	Baran [K 46] . Karta, 49x80		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky K. Zdeněvič [23] K. Zdanevich: „Na břehu řeky Kura viděl Niko nejednou, jak dva „bojovníci“ berani, korunovaní zakřivenými rohy, zuřivě bojují a získávají slávu pro svého pána.“ [38]
	RAM. Karta, 80x100		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky K. Zdeněvič; podle G. Leonidze visel obraz v dukhanu bratra taxikáře Ozmanashviliho poblíž nádraží [39]
	Kohout a slepice s kuřaty. Karta, 66 x 81		Sobr. N. Tarasashvili (Tbilisi) [21] [K 47]	Signováno vlevo dole: „N. Pirosmansh"; identifikoval L. Gudiashvili
	Kohout a slepice s kuřaty. Karta, 66,5x77		Státní muzeum umění Gruzie	Signováno vlevo dole: „N. P" [21]
	Slepice s kuřaty [K 48] . Karta, 29x35		Sobr. P. Tsereteli (Tbilisi) [20] [21]	Vlevo dole nápis a podpis v gruzínštině: Matka slepice s kuřaty N. Pirosman
	Slepice s kuřaty [K 49] . Karta, 67 x 79		V roce 2016 : Moskevské muzeum moderního umění	V letech 1964 a 1982 ve sbírce. rodina T. Tabidze (Tbilisi) [20] [21]
	Dívka a husa s housaty [K 50] . Karta, 80x100		Sobr. rodiny T. Tabidze [20] [21]	Dole uprostřed je nápis a podpis: „Dívka a husa s housaty N. Pirosmanash“ V roce 2009 v soukromé sbírce (Moskva) [40]
	Muž v burce s býkem. Karta, 78x108		V roce 2013 : Moskevské muzeum moderního umění	Ze sbírky I. Abashidze (Tbilisi) [21]
	Žena dojí krávu [K 51] . Karta, 81x100	1916	Státní muzeum umění Gruzie	Signováno a datováno vpravo dole: „N. Pirosmanash 1916" [21] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [14]
	Žena dojí krávu. Karta, 71x104		Státní muzeum umění Adjara [K 52]	Signováno uprostřed dole: „N. Pirosmansh."
	Tatarák - velbloudář [K 53] . Karta, 100 x 99		National Art Gallery of Georgia [K 54]	Dole uprostřed je nápis a podpis v gruzínštině: Tatar - velbloudář Niko Pirosmanashvili; ze sbírky P. Metreveliho [21]
	Bull bull [K 55] . Karta, 70x100		Státní muzeum umění Gruzie	Dole uprostřed podepsáno gruzínsky: Niko Pirosmanashv. Získáno v roce 1930 [21]
	Chlapec na oslu [K 56] . Třída., 99x80		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Leonidze; podle G. Leonidze visel obraz v dukhanu bratra taxikáře Ozmanashviliho poblíž nádraží [21]
	Doktor na oslu [K 57] . Karta, 80x100		Muzeum Signakh [K 58]	Podpis vpravo dole: „N. P"; ze sbírky bratři Zdeněviči
	Vesnický dvůr [K 59] . Karta, 79x107		Sobr. rodiny I. Gamrekeli (Tbilisi) [17] [21]	Signováno vlevo dole: „N. pirosmanash"
	Vesnice. Karta, 79x107		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosmanash"; ze sbírky I. Gvantseladze [21]
	Na podlaze. Karta, 72x100		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vlevo dole: „Niko Pirsmanas“; z taverny Shavi Vano v Didube [21]
	Mlát v gruzínské vesnici [42] [K 60] . Kart. na plátně, 80,4x101,7 [42]	1910 —1912	Státní Treťjakovská galerie	Převzato v roce 1927 z výstavy "Umění národů SSSR" [21]
	Na podlaze. Večer. Karta, 77 x 106		Dům muzeum Niko Pirosmani [21]	Signováno uprostřed dole: „N. Pirosmanash"; identifikoval S. Chikovani v podkroví budovy Svazu spisovatelů Gruzínské SSR [21]
	Pečou chleba [K 61] . Karta, 34 x 42		Státní muzeum umění Gruzie	Dole uprostřed je nápis a podpis v gruzínštině: N. Pirosmanash peče chleba ze sbírky A. Khalkhulauri [21]
	Ortachální krása. Třída, 52x111		Státní muzeum umění Gruzie	Přinesl G. Leonidze z Gori [21]
	Ortachální kráska s vějířem [K 62] . Třída., 109 x 49		Státní muzeum umění Gruzie	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [43]
	Ortachální krásky. Diptych [K 63] . Cl. 52x117, 52x117		Státní muzeum umění Gruzie	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [44] . K. Zdanevič cituje slova N. Pirosmaniho o pádu do hříchu, o jeho chápání zla a dobra, ztělesněné v černobílém kontrastu: „Bílá je barvou lásky. <...> Když maluji mrtvé ortachalské krásky, umístím je na černé pozadí černého života, ale mají lásku k životu - jsou to květiny umístěné kolem jejich postav a ptáci na ramenou. Píšu je bílými listy, lituji je, bílými jim odpouštím hřích. [36]
	Žena s korbelem piva [K 64] [K 65] . Třída, 114x90		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis: "J. N.P.” [K 66] ; ze sbírky M. Le Dantu (zakoupeno jím v létě 1912 [46] v krčmě Nový Svět v Saburtalu [47] ) a vystaveno na jaře 1913 v Moskvě na výstavě Target [7]
	Žena s liliemi a deštníkem [K 67] . Třída., 113×53		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky K. Zdeněvič [8]
	Herečka Margarita [K 68] [K 69] . Třída, 117×94		National Art Gallery of Georgia [K 70]	Nápis vlevo dole: „Herečka. Margarita"; signováno vpravo: „N. Pirosmanashvili“ [47] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [49] ;
	Žena ležící na otomanu [K 71] . Třída, 22x34		Státní muzeum umění Gruzie	Obraz byl získán v roce 1930; podle G. Leonidze visel v Meskheshviliho dukhanu [47]
	Gruzínka s tamburínou [K 72] . Třída, 110x89	1906	Státní muzeum umění Gruzie	Níže je datum a podpis: „1906. J. N. P. 5 [rub.]“; z taverny Shavi Vano v Didube [47]
	Gruzínská žena v lechaki [K 73] [K 74] . Třída, 112x90		Sobr. rodiny D. Kakabadze [33] [47]
	Žena s tamburínou. Třída., 115x46		Sobr. S. Shuster (Leningrad) [47]	Dříve ve sbírce G. Costakis (Moskva) [47]
	Váha v přední lechaki. Třída, 92 x 86		Časté setkání, USA [47] [K 75]	Dříve ve sbírce S. Zweig [47] ;
	gruzínský [K 76] . Třída, 118x89		Muzeum Signakh [K 77]	Nápis a podpis v gruzínštině: vlevo - gruzínský, vpravo - Niko; ze sbírky M. Toidze
	Dívka s balonem [K 78] . Karta, 75x55		Státní muzeum umění Gruzie	Vlevo dole je nápis: "Girl sharom"; Podpis a cena vpravo: „N. P. 5 rublů. [47]
	Dívka s balónkem [K 79] . Karta, 65 x 41		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Mikadze; podle G. Leonidze visel obraz v roce 1922 v řeznickém dukhanu Martiashvili [47]
	Dívka s červenou stuhou [K 80] . Karta, 35x27,5		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky A. Leonidze [47]
	Dívka v modrých šatech [K 81] . Karta, 81x50		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: "Niko Pirosmanash." [47]
	Ležící žena [K 82] . Třída, 95x114		Setkání T. Alexandrova — I. Popova (Moskva) [47]	Na svitku je nápis v gruzínštině: Podívejte se, v jakém jsem stavu, ať žijí dobří lidé
	Žena s kraslicemi [K 83] . Karta, 80x55		Dům muzeum Niko Pirosmani [47]	Vlevo nahoře nápis: „H. B, signováno vpravo dole: N. Pirosman."; v roce 1964 ve sbírce. E. Akhvlediani (Tbilisi) [32]
	Žena s velikonočními vejci (část obrázku). Karta, 54x54		National Art Gallery of Georgia [K 84]	Ze sbírky N. Csvitišvili
	Milosrdná sestra (část diptychu) [K 85] . Card., 80×51 [29]		Soukromá sbírka (Tbilisi) [29]	Vlevo dole je nápis: „Sestra je milá srdci“, vpravo nápis: „N. Pirosman."; podle G. Leonidzeho v roce 1922 "Sister of Mercy" a "Wounded Soldier" viseli v dukhanu bratra taxikáře Ozmanashviliho poblíž nádraží; v letech 1964 a 1982 ve sbírce I. Noneshvili [15] [47]
	Zraněný voják (část diptychu) [K 86] . Card., 80х52 [29]	1914 —1916 [K 87]	Moskevské muzeum moderního umění	Vlevo dole je nápis: „Ranin soldier“, vpravo nápis: „N. Pirosman"; v letech 1964 a 1982 ve sbírce K. Lordkipanidze [32] [47]
	Ashug [K 88] . Třída, 35x24,5		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky K. Zdeněvič [47]
	Gruzínská žena s tari [K 89] . Karta, 96 x 65		Sobr. U. Japaridze (Tbilisi) [20] [47]	Podepsáno vpravo dole gruzínsky: Niko Pirosmana; v ruštině: "P. Z.K.K." - Na příkaz Karapeta Karapetova (?) [52]
	Zdravotní sestra s dítětem [K 90] . Třída, 109 x 78		Státní muzeum umění Gruzie	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [53]
	Selka s dětmi jde pro vodu [K 91] . Třída, 111×92		Státní muzeum umění Gruzie	Získaný v roce 1930; podle G. Leonidze visel obraz v roce 1922 v dukhanu bratra taxikáře Ozmanashviliho poblíž nádraží [47]
	Selka s dětmi jde pro vodu [K 92] . Karta, 80x90		Galerie výtvarného umění Kutaisi [54]	Ve spodní části je nápis a podpis: „Gruzínec s dětmi. Niko Pirosmanashvi"; ze sbírky A. Beliašvili [15]
	Žena s kbelíky [K 93] . Karta, 100 x 79		Státní muzeum umění Gruzie	Je zobrazena ruská žena jménem Marusya, prodavačka vody a myčka nádobí v dukhanu A. S. Aruťunova (nedaleko nádraží). Na začátku 60. let řekl: „Niko nebyl k této ženě lhostejný a jednou mi řekl: „Chceš, abych ti nakreslil tuto ženu? A když dostal můj souhlas, Niko ji přitáhl s jhem na ramenou. Obraz visel na zdi v mé krčmě dlouho, ale nevím, kam se potom poděl." Pak Ketevan Bagratišvili pozval Avela Arutyunova do muzea, ukázal mu „Ženu s vědry“ a on potvrdil: „Ano, toto je naše Marusya, přesně o tomhle obrázku mluvili a který visel v mém dukhanu.“ [55]
	Soňa hraje na harmoniku. Card., 101x71		Dům muzeum Niko Pirosmani	Podepsáno vpravo dole gruzínsky: Niko Pirosmanashvili; pamětní obraz : byl namalován v Mirzaani po svátku na počest dokončení stavby domu Pirosmani; pochází z Muzea místní tradice, Sighnaghi [54]
	Cedule s obrázkem gruzínské ženy. Cín, 80x66		Státní muzeum umění Gruzie
	Selka se synem [K 94] . Třída., 75x56		Muzeum Signakh [K 95]	Od dukhan N. Bayadze, poblíž nádraží; pak do sbírky K. Zdeněvič [56]
	Sedlák se synem [K 96] . Karta, 75 x 56		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis vpravo dole v gruzínštině: Otec se synem Ze sbírky P. Metreveli [54] ; oba obrazy vznikly na zakázku N. Boyadze [58]
	Chlapec nese oběd [K 97] . Třída., 82x48		Státní muzeum umění Gruzie	Získáno v roce 1930 [54]
	Chlapec je prodejce palivového dříví [K 98] . Třída, 111x90		Státní muzeum umění Gruzie	Od dukhana N. Bayadze; od roku 1920 ve sbírce. bratři Zdeněviči. K. Zdanevich zdůraznil tento obraz, na kterém se se vzácnou dovedností hrály téměř nenamalované fragmenty černého plátna, a označil jej za „triumf texturované dovednosti v díle Niko Pirosmani“ [59] .
	Lovec s pistolí a pastí [K 99] . Třída, 120x100		Sobr. rodiny D. Kakabadze (Tbilisi) [33] [54]
	Rybář v červené košili [K 100] . Třída, 111x90		National Art Gallery of Georgia [K 101]	Signováno vpravo dole: „J. N.P"; z taverny Shavi Vano v Didube
	Rybář mezi skalami [K 102] . Třída, 114,6x93,7 [61]	1906 [61]	Státní Treťjakovská galerie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosmanashvili"; obdržel v roce 1927 z výstavy „Umění národů SSSR“ [54]
	Mladý rybář [K 103] . Karta, 46x73		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: „N. Pirosman"; identifikoval T. Tabidze [54]
	Cestovatel (část obrázku) [K 104] . Linoleum, 57x48		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis vpravo dole: "Traveler ...", podpis: "Niko"; objevil Kolau Chernyavsky v kadeřnickém salonu na Pesky [54] [K 105]
	Starý žebrák [K 106] . Karta, 110x68		V roce 2013 : Moskevské muzeum moderního umění	Ze sbírky D. Tsitsishvili (Tbilisi) [54]
	Musha [K 107] Soso [K 108] . Třída, 77×42		Muzeum Signakh [66]	Nápis a podpis v gruzínštině: vpravo - Dělník, dole - N. Pirosman. ze sbírky Ivan Kekvadze [67] ; v roce 1982 ve sbírce. N. Tatishvili (Tbilisi) [54]
	Mushi s měchem a sudem (diptych) [K 109] . Třída., 51x34, 51x34		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky I. Lukašviliho [54]
	Domovník [K 110] . Třída, 105x46	1905 [68]	Státní muzeum umění Gruzie	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [69] E. D. Kuznetsov o folklórních kořenech obrazu: „Správce není jen skutečný domovník, který kdysi žil, a nejen symbolický obraz - nositel tohoto zákona a pořádku vystrašený zákonem a pořádkem, ale také mimozemšťan z lesa , podobný starověkému faunovi nebo ruskému skřetovi nebo oblíbeným hrdinům gruzínských pověstí - kaji (lesní čert, obrostlý vlnou) a ochokoch (kozí muž)“ [70] .
	Varhanní mlýnek [K 111] . Třída., 107x47		Státní muzeum umění Gruzie	Z instituce G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale); od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [53]
	Pastýř v plášti na červeném pozadí [K 112] . Třída, 100x53		V roce 2017 : sb. Iveta a Tamaz Manasherovovi (Moskva)	V letech 1964 a 1982 ve sbírce rodina D. Kakabadze [33] [54]
	Sargis nalévající víno [K 113] . Třída., 105x110		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky I. Kekvadze [K 114] ; v letech 1964 a 1982 ve sbírce rodina I. Frih-Hara (Moskva) [51] [54]
	Portrét stewarda na červeném pozadí [K 115] . Třída, 82x61		Státní muzeum umění Gruzie	Identifikován v roce 1919 Shavi Vano dukhan v Didube [54]
	Malý kinto [K 116] . Třída., 77x38		Státní muzeum umění Gruzie	Z taverny Shavi Vano v Didube [54]
	Chlapec v národním kroji [K 117] . Třída, 57x36		rodinné sešlosti M. Chiaureli (Tbilisi) [54]
	Kuchař [K 118] . Třída., 106×46		Státní muzeum umění Gruzie	Portrét skutečného kuchaře Grigola, proslulého svým uměním, z provozovny G. Titicheva (zahrada Eldorado v Ortachale) [28] ; od roku 1915 ve sbírce. K. Zdeněvič [53]
	Portrét bohatého rolníka. Třída, 93x50,5		Státní muzeum umění Gruzie	Získáno v roce 1930 [72]
	Syn bohatého kinto [K 119] . Třída, 61×32		Sobr. L. Brik — Katanyan (Moskva) [50] [72]	Ze zahrady Eldorado v Ortachale; obraz podle G. Leonidze visel dlouhou dobu v krčmě řezníka Martiashviliho [72] ; v lednu 1913 jej získal I. Zdanevič v dukhanu N. Meskhiev, na ulici. Čerkezišvili, 70 [73]
	Portrét básníka Ilji Zdeněviče [K 120] . H., 150x120	1913	Sobr. S. Shuster (Leningrad) [72]	Psáno v lednu, na jaře 1913 bylo vystaveno v Moskvě na výstavě "Target" [7] ; později - ve sbírce. T. Alexandrova — I. Popova (Moskva) [17] [72]
	Portrét železničáře. Míša Metekheliová. Cín, 92x70		Sobr. I. Sanovich (Moskva) [72]	Níže je nápis v gruzínštině: M. D. M. pozadí pravděpodobně není autorovo [K 121] ; portrét objevil G. Lezhava v roce 1927 v rodině Metekheli; na počátku 60. let Elena Mikhailovna Metekheli, dcera Michaila Dmitrieviče, řekla, že G. Lezhava vzal portrét na výstavu, načež rodina nevěděla nic o místě pobytu portrétu [75]
	Portrét Alexandra Garanova [K 122] . Třída, 109x90	1906	Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a datum vlevo dole: „Alexandre Garanov. 8. června 1906“, signováno vpravo: „Zh. N.P"; z taverny Shavi Vano v Didube [72]
	Muž s rohem vína (Portrét Meliton Chkheidze). Třída, 109 x 68	1906	Státní muzeum umění Gruzie	Nad nápisem a podpisem v gruzínštině a datem: Ať žije Meliton Davidovič Chkheidze 28. listopadu 1906 Hood. Niko [72] ; ze sbírky Gabisonia
	Princ s rohem vína [K 123] . Třída, 116x94		Státní ruské muzeum	Obraz pochází z roku 1930 ze Státní Treťjakovské galerie [72]
	Karachokheli [K 124] s rohem vína. Třída, 115х94 (?) [72]		V roce 2008 : sb. M. Kašarovský (Moskva)	V roce 1982 ve sbírce. S. Navashina (Moskva) [72]
	Portrét George Saakadze [K 125] . Karta, 99 x 69		Muzeum Signakh [K 126]	Vpravo je nápis a podpis v gruzínštině: Saakadze velký Mouravi Niko Pirosmanashv. ze sbírky L. Gudiašviliho [60] ); podle G. Leonidzeho portrét visel v Gogitashviliho holičství [72]
	Král Heraclius II [K 127] . Třída., 103 x 68		Muzeum Signakh [K 128]
	Královna Támar [K 129] . Karta, 81x50		Muzeum Signakh [K 130]	Vlevo nečitelný nápis a podpis v gruzínštině: Pirosmana [72]
	Královna Támar [K 131] . Cín, 64x56 (ovál)		Státní muzeum umění Gruzie	Nahoře uprostřed nápis: „Ts. G. Tamara“, gruzínsky: královna Tamar, podepsána níže: „N. Pirosmanov" [72]
	Královna Támar [K 132] . Karta, 99 x 70		Sobr. A. Beliašvili (Tbilisi) [15] [72]	Vlevo nápis a podpis v gruzínštině: královna Tamar Niko Pir
	Královna Tamar se svitkem v ruce. Karta, 99 x 70		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a podpis vlevo dole v gruzínštině: královna Tamar Niko Pirosmanashv [72]
	Královna Tamar. Karta, 100x70	1915 (?) [K 133]	Dům muzeum Niko Pirosmani [K 134]	Ze sbírky I. Megrelidze - Nino Shvangiradze; pak do sbírky Muzeum přátelství národů Akademie věd Gruzínské SSR (Tbilisi) [72]
	Šota Rustaveli. Karta, 99 x 70		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a podpis vlevo dole v gruzínštině: [Sho]ta Rustaveli Niko Pirosmanashv [72]
	Šota Rustaveli. Karta, 99 x 70		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a podpis vlevo dole v gruzínštině: [Sho]ta Rustaveli Niko Pirosmanashv; od dukhana Mamisonashviliho [72]
	Portrét Shoty Rustaveli u stolu [K 135] . Karta, 82 x 65		Sobr. A. Beliašvili [15] [72]
	Šota Rustaveli [K 136] . Třída, 83x57		Státní muzeum umění Gruzie	Z taverny Shavi Vano v Didube [72]
	Šota Rustaveli. Karta, 100x70		Dům muzeum Niko Pirosmani	Níže je nápis a podpis v gruzínštině: [Sho]ta Rustaveli Niko Pirosmanash; Ze sbírky I. Megrelidze - N. Shvangiradze, dále v kol. Muzeum přátelství národů Akademie věd Gruzínské SSR (Tbilisi) [72] (viz výše: portrét královny Tamar z Muzea přátelství národů)
	Shota Rustaveli a královna Tamar [K 137] . Karta, 80x90		Státní muzeum umění Gruzie	Níže je nápis a podpis v gruzínštině: na levé straně, nalevo - Shota Rustaveli, napravo - Niko Pirosmanashv; na pravé straně, nalevo - královna Tamar, napravo - Niko Pirosmanashv [72] ; „vlevo píše Rustaveli v tlusté knize položené na koleni (na hlavě má tradiční čepici s pérem, za vlajkou s obrazem Jiřího Vítězného , patrona Gruzie), vpravo královna Tamar stojí v panovačné póze se svitkem v ruce“ [79]
	Vývěsní štít: Vinný sklep Pití a odnášíme [K 138] . Cín, 57x140		Státní muzeum umění Gruzie	Od dukhana na ulici Molokan; později ve sbírce A. Leonidze [80] ; slova „Vinný sklep“ vytvořil profesionální návrhář písma (možná, že Pirosmani aktualizoval obrázek na dříve existující vývěsní tabuli a podepsal se pod starý nápis svými rychlými a nepříliš obratnými písmeny: „Drinking and takeaway“) [81]
	Značka vinného sklepa: Kakheti víno Kardanakh N. I. Sozashvili [K 139] . Cín, 98x178		Státní muzeum umění Gruzie	Nápisy: v gruzínštině - Sklad kachetského vína "Kardenakhi" od N. I. Sozašviliho, v ruštině - "Kachetské víno Kardanakh"; ze Sozašviliho vinného sklepa „Kardanakh“ na ulici Molokan, 23 [82] ; později ve sbírce A. Leonidze [83]
	Znamení: Studené pivo. Cín, 126x69		National Art Gallery of Georgia [K 140]	Nápisy: "Studené pivo", dole v gruzínštině - Studené pivo; Ze sbírky I. Gvantseladze [83]
	Vývěsní štít: Čaj - pivo [K 141] . Cín, 140x72		V roce 2009 v soukromé sbírce. (Moskva) [85]	Nápis: "Čaj-pivo a limonáda seltzer časy, krepové nápoje"; identifikoval K. Černiavskij; v letech 1964 a 1982 ve sbírce L. Brik — V. Katanyan [84] [83]
	Vývěsní štít: Beer Hall Zakatala [K 142] . Třída, 92x120		Státní muzeum umění Gruzie	Od dukhana I. Mantasheva [83]
	Vývěsní štít: škrábance. Třída, 58x138		Dům muzeum Niko Pirosmani [83]	Nápisy v gruzínštině: uprostřed - Tsarapi; vlevo a vpravo: Kdo nemá rád víno? Je to pro nás svátost Někdy jsme nuceni to pít, Někdy je jeho pití velmi příjemné Pěkné, proč se omlouvat Měch plný vína Mohamedán si tě nebude pamatovat Pokud je před ním tác s pilafem (z Local Lore Museum, Gurjaani ) [83]
	Velikonoční beránek [K 143] . Třída, 55x61		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky M. Toidze [83]
	Velikonoční beránek [K 144] . Třída, 72x114		Státní muzeum umění Gruzie	Nápisy: "ХВ"; v gruzínštině - Díky bohu, že jsme přežili až do Velikonoc. Kristus skutečně vstal z mrtvých; v arménštině - Kristus vstal z mrtvých Kéž je požehnáno Vzkříšení Krista [83] ; ze sbírky D. Ševardnadze [33]
	Beránek a velikonoční stůl s létajícími anděly [K 145] . Karta, 80x100		Muzeum Signakh [K 146]	Ze sbírky K. Zdeněvič
	Velikonoční beránek [K 147] . Třída., 42x60	1914	V roce 2021 : sb. V. Dudáková - M. Kashuro [K 148]	Signováno a datováno dole uprostřed: Niko Pirosman. 6. dubna 1914" z taverny Dardanely u Voroncovského mostu [86]
	Nanebevstoupení Krista [K 149] . Cín, 90x60		Sobr. S. Shuster (Leningrad) [83]	V roce 1964 ve sbírce. G. Costakis (Moskva) [20]
	Zátiší (Zátiší s rybami [68] ) [K 150] . Třída, 102x135		Národní umělecká galerie Gruzie [K 151]	Ze sbírky Charkviani
	Zátiší [K 152] . Cín, 36x73		Státní muzeum umění Gruzie	Nápisy: nahoře v gruzínštině - Ať žije pohostinný člověk; níže v ruštině - „Ano, ahoj slunci muži ...“; ve středu kompozice je kameninový doki (džbán na víno), pod ním je bochník-shoti, podobný lodi [89] ; ze sbírky D. Ševardnadze [83]
	Zátiší [K 153] . Třída., 20x71,5	1912	Státní muzeum umění Gruzie	Ze sklepa Bego Yaksiyeva (Yakishvili) [K 154] v ulici Peskovskaya 40; od roku 1913 ve sbírce. bratři Zdeněviči [92] ; vystavena na jaře 1913 v Moskvě na výstavě "Target" [7]
	Zátiší s měchem (vývěsní štít). Cín, 23 x 99		V roce 2008 : sb. Sh. Breusa (Moskva)	V roce 1982 ve sbírce. S. Shuster (Leningrad) [83]
	Zátiší [K 155] . Cín, 50x58		Sobr. L. Brik — V. Katanyan (Moskva) [93] [83]
	Zátiší s hlavou z cukru [K 156] . Cín, 40x52		Sobr. T. Alexandrova - I. Popova [83]	Z taverny Dardanely u Voroncovského mostu [17] nebo z taverny v Didube [83]
	Cameleer s velbloudem. Karta, 80 x 99		Sobr. I. Sanovich (Moskva) [83]	Podpis vpravo dole: "Niko Pirosmanashv."
	Sviri [K 157] . Linoleum [96] , 63х197		National Art Gallery of Georgia [K 158]	Ze sbírky G. Leonidze, podle jeho svědectví, obraz visel v Shavrobashviliho dukhanu [83]
	Hostina na řece Tskhenistskali [K 159] . Třída, 112x197		Státní muzeum umění Gruzie	Dole vpravo je nápis: „Svátek Tskhenis Tskali; z krčmy "Racha", později v kol. D. Ševardnadze [83]
	Svatba v Gruzii starých časů [K 160] Třída, 112x197	1916 [K 161]	Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a podpis vpravo dole v gruzínštině: Svatba v Gruzii zašlé časy Niko Pirosmanashv. [83] Darováno autorem jako dar Společnosti gruzínských umělců na začátku léta 1916 [K 162]
	Církevní svátek v Kartli [K 163] Třída., 113×212		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis uprostřed dole: "Niko Pirosmanash." Získal v roce 1927 na bazaru ředitelem Národní galerie Gruzie D. Shevardnadze [100]
	Modlitba na vsi [K 164] . Karta, 79x100		Státní muzeum umění Gruzie	Podpis vpravo dole: "... ut 1860 N. Pirosmanash."; ze sbírky G. Leonidze, podle jeho svědectví, obraz visel v krčmě řezníka Martiashviliho; v roce 1930 jej Leonidze daroval Národní galerii Gruzie [100]
	Dovolená v Bolnis-Khachini [K 165] . Karta, 140x260		Státní muzeum umění Gruzie	Podle G. Leonidze visel obraz v Gogitashviliho kadeřnictví; darovala muzeu Gruzínská společnost pro kulturní vztahy se zahraničím v roce 1949. [100]
	Svátek sv. Jiří v Bolnisi [K 166] . Karta, 79 x 263		Státní muzeum umění Gruzie	Nápis vlevo dole v gruzínštině: Poutní místo Karapet Karapetov Svátek sv. Jiří z Bolnisi; dole uprostřed je podpis v ruštině: „Nikolaj Pirosmanash.“; Ze sbírky D. Tsereteli [100]
	Kakhetský epos (údolí Alazani) [K 167] . Třída., 87 x 530		Státní muzeum umění Gruzie	Vpravo je podpis: „Nikolai Pirosmanash.“; obraz byl objeven, získán a darován muzeu D. Shevardnadze [100]
	Arba cestování. Karta, 72 x 99		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky Gegushadze [100]
	Rodina na vozíku. Karta, 70x90	1909	Sobr. rodiny M. Chiaureli [100]	Vlevo je nápis: „Na příkaz K.K.I.Zh.“, vpravo dole podpis a datum: „1909. C. 30 r. Niko"; ze zahrady Sanssouci [100] v Saburtalo [106]
	Poutníci jdou do kláštera (Teletoba [K 168] ) [K 169] . Třída, 80x110		Sobr. rodiny D. Kakabadze (Tbilisi) [51] [100]	Nápis vlevo dole: „Na příkaz Bego Ekijeva. 30 rublů. (Bego Yaksieva), podpis vpravo: „N. P"
	Radost před dvoupatrovým domem (část obrázku) [K 170] . Karta, 49 x 74		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky M. Toidze [100]
	Radost čtyř měšťanů (obchodníků) [K 171] . Třída, 107,5x202		Státní muzeum umění Gruzie	E. Kuzněcov o dvou postavách vlevo – „muž stojící stranou, s rohem na víno v ruce a za ním také chlapec s lahví“: „Musíte vědět, že jde o majitele dukhan. Hostina nemohla začít, aniž by se k němu přiblížil (s nebo bez sluhy nesoucího víno), nalil si a napil se, řekl pár slov na rozloučenou – jako by požehnal publiku. [107]
	Radost pěti knížat [K 172] . Třída, 104x194	1906	Státní muzeum umění Gruzie	Datum vlevo dole: "1906 6. června", podpis vpravo: J. N. P "; z taverny Shavi Vano v Didube [100]
	Radost s varhanářkou Datiko Zemelem [K 173] . Třída, 106x198	1906	Státní muzeum umění Gruzie	Nápis a datum vlevo dole: „Datiko. Zemel 1906 8. června, signováno vpravo: Zh. N. P."; získal National Gallery of Georgia v dukhan of Shavi Vano v Didube [100]
	Molokanské řádění [K 174] . Třída, 112x177		Muzeum Signakh [66]	Obraz objevil M. Le-Dantyu v dukhanu Shavi Vano v Didube; v roce 1964 ve sbírce. K. Zdeněvič; v roce 1982 ve sbírce. Dům muzeum Niko Pirosmani [8] [100]
	Radost měšťanů v lese [K 175] . Třída, 117x117		Státní muzeum umění Gruzie	Ve spodní části každé postavy je nápis: „Giorgi David Z[…] Yakob […]“; obraz byl v roce 1930 darován muzeu D. Shevardnadze [100]
	Radost tří princů na trávníku [K 176] . Třída, 120x138		Státní muzeum umění Gruzie	Vpravo je podpis: „Niko Pirosman“; ze sbírky bratří Zdeněvičů [111] ; Ilja Zdanevič napsal ze slov Nika Pirosmaniho (1913): „Devět dní jsem psal „Tři princové“. Toto je princ Gulbatov a jeho bratranci Chavchavadze“; zákazníci obraz vrátili umělci pro jeho „ošklivost“ [112] ; získalo muzeum v roce 1930 [100]
	Hýření. Třída., 113×177	1905 —1907 [K 177]	Muzeum východu (Moskva) [100]	Ze sbírky D. Kakabadze
	Radost v hroznovém altánku [K 178] . Třída, 140x114		Státní muzeum umění Gruzie	Z hospody Markozashvili na ulici Vokzalnaya; pak do sbírky K. Magalašvili [100]
	Dva Gruzínci poblíž marani [K 179] . Třída., 101×216		Sobr. I. Sanovich (Moskva) [10] [100]	Marani - velká nádoba na víno (sklad vína)
	Radost Gvimradze [K 180] [K 181] . Třída, 123x210		Státní muzeum umění Gruzie	Nápisy v gruzínštině na každé postavě: Antimo Kalandadze, Mina Konstantinovič Sitatashvili, Mate Davidovič Gvimradze, mladý Kalandadze; vpravo je podpis - Niko Pirosmanashvili; níže - C. 30. p "; ze sbírky K. Chernyavsky [115] , prozrazen jím v krčmě „Racha“; v roce 1930 od něj zakoupena pro muzeum [100]
	Oběd tiflisských obchodníků s gramofonem [K 182] . Třída, 176x116		Sobr. E. Stevens (Moskva) [116]	Signováno vpravo dole: „N. pirosman"
	Rodinný piknik [K 183] . Třída., 66x102	1907 [118]	Státní muzeum umění Gruzie	Nahoře uprostřed je nápis v gruzínštině: Ať žije společnost Bego Good Life. Kéž Bůh rozmnoží každého; identifikoval D. Kakabadze, v roce 1964 ve sbírce. K. Simonov - L. Zhadova [57] [116] ; Obraz „zachycuje přátele, kteří přišli k pohostinnému Bego Yaksijevovi <…>, a existují vážné důvody, proč v jednom z nich (muž v klobouku) poznat samotného umělce“ [119]
	Rodinná firma. tř., 116x170 [120] [K 184]	1909 [120]	Státní Treťjakovská galerie	Nápis vlevo dole: „Seed digging“, podpis vpravo: „N. Pirosmanashvili"; obdržel v roce 1929 od hlavního ředitelství pro umění [116]
	Velikonoční řádění [K 185] . Třída, 72x165	1906	Státní muzeum umění Gruzie	V horní části nápis: gruzínsky - Sláva Pánu, že jsme přežili až do Velikonoc. Kristus skutečně vstal z mrtvých. Ať žije ... přátelství; v arménštině - Kristus vstal z mrtvých, požehnáno buď vzkříšení Krista; Signováno vpravo dole: „J. N. Pirosmanashvili“; v roce 1964 ve sbírce. K. Šimonová - L. Žhadová [57] [116]
	Krtsanisi [K 186] . Třída, 93x116		Státní muzeum umění Gruzie	Níže je nápis a podpis v gruzínštině: vlevo - Krtsanisi, vpravo - Niko; ze sbírky M. Toidze [116]
	Phaeton a noční radovánky [K 187] . Karta, 70x103		Sobr. K. Bagratishvili — A. Dzhishiashvili (Tbilisi) [116]	Identifikován N. Meskhievem; v roce 1964 ve sbírce. S. Chikovani (Tbilisi) [20] [116]
	Hostina při vinobraní [K 188] . Třída, 105x349		Státní muzeum umění Gruzie	Obraz objevil D. Shevardnadze, získal jej a daroval muzeu v roce 1919 [116] K. Zdanevich: „Mokolaky (občané) zdobně sedí u stolu <…> Stojí za stolem, tři zurnachy potěší strávníky hrou na dva duduky a buben. Kuchař v bílém pohostí hosty grilováním, číšník ve fraku nese krocana na podnose, další kuchař vede na řetězech medvěda, který se zvedl na zadní nohy. Po stranách maleb rolníci shromažďují a drtí hrozny a mění je ve sladké machari (mladé víno). [122]
	Sklizeň hroznů [K 189] . Třída, 118x184		Muzeum Signakh [K 190]	Signováno vpravo dole: „J. N.P.” a nápis v gruzínštině je nečitelný: cena je 20 [116]
	Sklizeň hroznů [K 191] . Třída, 126x297		Muzeum Signakh [K 192]	Ze sbírky A. Leonidze [116]
	Velké marani v lese [K 193] . Cín, 100x170		National Art Gallery of Georgia [K 194]	E. D. Kuzněcov: „...zápletka nepostrádající lehkou ironii a špetku tajemna, postavená na vztahu mezi gigantickou nádobou na víno ( qvevri ) a malou liškou, zkoumající ji se zvědavostí“ [123] .
	Oslí můstek [K 195] [K 196] . Třída, 93x117		National Art Gallery of Georgia [K 197]	Nápis a podpis v gruzínštině: vlevo dole - Ishachi Bridge, vpravo - Niko; ze sbírky I. Toidze [116] ; K. Zdanevich: „Na obrázku jsou čtyři skupiny občanů Tbilisi, kteří se v noci baví na břehu řeky. Jsou mezi nimi tanečníci, hudebníci, staří lidé, služebnictvo. Medvěd na řetězu, osel, bitevní beran je také vyobrazen <...> Stromy a hory na obou stranách obrazu tvoří obrysy sklenice noční oblohy. [126]
	Panel v šesti scénách [K 198] . Třída, 180x380		Státní muzeum umění Gruzie	Na každé skladbě je nápis: „Oslí most“, „St. Anton", "Kakhet", "Silnice Shirak", "St. David“, „Bela Kani“ (lokalita poblíž Tbilisi); od dukhana Zazanashviliho, pak v kol. D. Ševardnadze [116]
	Hora Arsenal v noci [K 199] . Třída , 110,8x87,9		Národní umělecká galerie Gruzie	Ze sbírky N. Bayadze, v roce 1920 získané K. Zdanevičem, poté ve sbírce. L. Brik [128] , v roce 1982 ve sbírce. L. Aragon (Paříž) [116] ; v roce 2015 koupil v aukci Christie's obchodník B. Ivanishvili a daroval Národní galerii umění Gruzie
	Lanová dráha Tiflis [K 200] . Třída, 112x90		National Art Gallery of Georgia [K 201]	Identifikoval Z. Valishevsky [129]
	Trajekt do Didube [K 202] . Třída, 105x198		National Art Gallery of Georgia [K 203]	Signováno vpravo dole: „J. N. P" [116] ; ze sbírky stevard I. Šarumov (Shavi Vano) [8]
	Lov a pohled na Černé moře [K 204] . Třída, 105x358		Státní muzeum umění Gruzie	Ve spodní části nápis: „Lov na jelena zákazníka Mina Sitatashvili“, „Tour na Gar“, „Vyd černé moře“, „Lov na medvěda“; Identifikován D. Shevardnadzem v Sitatashviliho krčmě „Racha“, kterou získal a daroval muzeu v roce 1930. [116]
	Lov na medvědy. Třída., 107 x 57		Státní muzeum umění Gruzie	Identifikován L. Gudiashvili a S. Maisashvili v Badalovově dukhanu v roce 1930 [116]
	Tunguzská řeka Emut [K 205] . Karta, 81x100		Státní muzeum umění Gruzie	Dole uprostřed je nápis: „Dunguska river Emut“: ze sbírky N. Tsvitishvili [116]
	Lov v Indii [K 206] . Třída, 78x149		National Art Gallery of Georgia [K 207]	Identifikován S. Kldiashvili v roce 1930 [116]
	Lov (část obrázku). Třída, 22x33		Sobr. K. Bagratishvili — A. Dzhishiashvili (Tbilisi) [116]
	Žena je sanitární inspektorka [K 208] . Karta, 80x100	1916	Sobr. rodiny M. Chiaureli (Tbilisi) [15] [132]	Dole uprostřed podepsáno gruzínsky: Niko Pirosmanashvili; vlevo nápis a datum: Nová žena v bazaru, 1916 [133] [K 209]
	Bílý dukhan [K 210] . Třída, 50x93		Státní muzeum umění Gruzie	Obraz objevil M. Toidze, získal jej a daroval muzeu v roce 1920 [132] ; "White Dukhan", velmi známé venkovské zařízení, se nacházelo na silnici Kodzhor [135]
	Phaeton v jídelně. Karta, 80x100	1916	Galerie výtvarného umění Kutaisi [132]	Vlevo dole je datum a nápis: „1916 Order by Michail Okroashvili“, vpravo podpis „N. Pirosman."; Obraz odhalil M. Chiaureli [132]
	Prodejna ovoce [K 211] . Karta, 73 x 104		Dům muzeum Niko Pirosmani [132]
	Tatarák je obchodník s ovocem. Card., 80x106 [K 212]		Státní muzeum umění Gruzie	Signováno uprostřed dole: „N. Pirosmanash"; identifikoval I. Gvantseladze v pekárně na ulici Cherkezeshvili [132]
	Bratr a sestra. Ilustrace ke stejnojmenné hře V. Gunia [K 213] . Třída, 115x92		Státní muzeum umění Gruzie	Na každé postavě je nápis v gruzínštině: bratr, sestra, Otia; vpravo v rohu je podpis - Niko; ze sbírky I. Mantaševa [132] ;
	Bratr a sestra. Ilustrace ke stejnojmenné hře V. Gunia [K 214] . Třída, 122x112		V roce 2017 : sb. Iveta a Tamaz Manasherovovi (Moskva)	V letech 1964 a 1982 na rodinném setkání D. Kakabadze [51] [132] ; všechny tři ilustrace si Pirosmani objednal z fotografií scén ze hry [136]
	Bratr a sestra. Ilustrace ke stejnojmenné hře V. Gunia [K 215] . Třída, 120x102		V roce 2008 Moskevské muzeum moderního umění	Podpis vpravo dole: „N. Pirosman"; identifikoval D. Kakabadze, v roce 1982 ve sbírce Z. Tsereteli (Tbilisi) [132]
	Bezdětný milionář a chudák s dětmi [K 216] . Třída, 114x156		Státní muzeum umění Gruzie	Dole nápis: vlevo - "Milaner bez dětí", vpravo - "Chudák Pirosman s dětmi" [132] ; ze sbírky bratří Zdeněvičů [5]
	Pastýř se stádem [K 217] . Třída., 110x138		Státní muzeum umění Gruzie	Z krčmy "Varyag" od I. Machavariani [132]
	Jiří poustevník [K 218] . Třída, 118x89		Státní muzeum umění Gruzie	ze sbírky D. Kakabadze [33] ; podle G. Leonidze obraz dříve patřil Bego Yaksijevovi [132]
	Giorgi Saakadze zachraňuje Gruzii [K 219] . Třída, 120x180		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky I. Lukašvili (Tbilisi) [17] ; podle G. Leonidzeho dříve obraz visel v Gogitashviliho kadeřnictví [139]
	Shete pomáhá princi Barjatinskému chytit Šamila [K 220] . Třída, 113×89		Státní muzeum umění Gruzie	Dole vpravo je nápis: „Shete ukazuje princi Boradskému cestu k vrhu Shamil“ [3] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [57] ;
	Lupiči se připravují k útoku [K 221] . Třída, 113×89		Státní muzeum umění Gruzie	Dole vpravo je nápis a podpis: „Lupiči se chystají zaútočit. N.P.” [3] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [50]
	Šamil se svým bodyguardem [K 222] . Třída, 112x90		Muzeum Signakh [K 223]	Vpravo dole nápis a podpis: „Shamir with his guard N. P“ [3] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [50]
	Loupežník ukradl koně [K 224] . Třída, 112x90		Státní muzeum umění Gruzie	Vlevo dole je nápis: „Rzbonik ukradl koně“, vpravo podpis „N. P" [3] ; ze sbírky bratři Zdeněviči [50]
	Rusko-japonská válka [K 225] . Třída, 107 x 169		Státní muzeum umění Gruzie	Ze sbírky Ivan Kekvadze [141]
	Rusko-japonská válka [K 226] . Třída, 103x131		Sobr. I. Sanovich (Moskva) [3]	Ze sbírky I. Kekvadze [10] [3]
	Kachetský vlak [K 227] . Karta, 70x140	1915- 1917 [K 228]	Státní muzeum umění Gruzie	Níže podepsáno: „N. P" [3]
	Batumi [K 229] . Třída, 92x117		Státní muzeum umění Gruzie	Níže je nápis a podpis v gruzínštině: vlevo - Batumi, vpravo - Niko [3] Ze sbírky I. Mantasheva [3]

II. Další identifikovaná díla Pirosmaniho v muzejních a soukromých sbírkách

nemocný.	Název. Materiál, rozměry	Rok	Umístění	Poznámka
	Svátek (Svátek Kupresvili [K 230] . třída, 100x160		Moskevské muzeum moderního umění	Sedící: Ilja Kupreshvili, Ivan Kekvadze, Vaso Gegechkori, Khrapovitsky; stojící: Iosif Kekvadze a Jakov Kuprešvili (Zdanevič - Kuprashvili, Bagratišvili - Kuprianishvili) [51] [144] ; ze sbírky I. Kekvadze
	Gruzínka s tamburínou [K 231] . Olejová tkanina, 112x90 (?)	10. léta 20. století	Moskevské muzeum moderního umění
	Královna Tamara [K 232] . Karta, 100x70		Dům muzeum Niko Pirosmani
	Portrét dukhana Sozašviliho		Moskevské muzeum moderního umění
	"společnost vstoupí" Cín, 96,5x70,5.		Moskevské muzeum moderního umění
	Studené pivo (vývěsní štít). Kart.		V roce 2008 Soukromá sbírka. (Moskva)
	Sedlák s býkem.	1916	M. T. Abraham Fine Arts Center (Izrael)
	Velikonoční zátiší. H., 34×67	10. léta 20. století	Moskevské muzeum moderního umění
	Velikonoční beránek před velikonočním stolem. Kart. 80x60.	10. léta 20. století	Soukromá sbírka
	Žena s velikonoční vajíčka		Moskevské muzeum moderního umění
	Bohatý obchodník Třída, 38x58		Soukromá sbírka (USA)	Ze sbírky rodina Valeriana Shalikashviliho
	Občan s rohem vína		Moskevské muzeum moderního umění
	Občan na oslu	10. léta 20. století	Moskevské muzeum moderního umění

III. Díla Pirosmaniho s neznámým umístěním a považována za ztracená

nemocný.	Název. Materiál, rozměry	Rok	Umístění	Poznámka
	Černý medvěd na bílém pozadí. Karta, 80x100		Místo neznámé	č. 55 v Bagratišviliho seznamu [K 233]
	Pes Batum. Třída, 86x53		Místo neznámé	Ze sbírky I. Kekvadze; č. 28 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 82 v seznamu Zdanevich [10]
	Velikonoční beránek		Místo neznámé	Případně č. 102 (třída 45x61, 1907) ve Zdanevich List [50]
	Vývěsní štít: Prodej tabáku a cigaret. Cín, 55x55		Místo neznámé
	Vývěsní štít hospody "Samshoblo". cín	1895- 1903 [K 234]	Ztraceno [R 235]	Zobrazeno: kebab, kuře a různé občerstvení. Dukhan byl v zahradách tiflisského předměstí Saburtalo, majitele Shakro; č. 1 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 7 v seznamu Zdanevich [146]
	Malování oken hospody "Samshoblo". Malování na sklo	1895- 1903	Ztracený	Zobrazeno: květiny, lahve vína, ovoce; č. 2 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 8 v seznamu Zdanevich [93]
	Vývěsní štít hospody "Iveria". cín	1895- 1903	Ztracený	Zobrazeno: ovoce v krabicích, meloun, granátová jablka: č. 3 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 9 v seznamu Zdanevich [93]
	Portrét obchodníka s vínem N. Meskhieva. Třída., 40x100	1895- 1903	Místo neznámé	č. 4 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 11 v seznamu Zdanevich: 100x40 [93]
	Nástěnná malba "Starý život" v dukhan "Dzveli Tskhovrebi". 140x180, lepidlo barva	1895- 1903	Ztracený	č. 5 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 13 v seznamu Zdanevich: 180x140 [93]
	Vývěsní štít "Gentleman" [K 236] z drobného obchodu v Didube. cín	1895- 1903	Ztracený	Zobrazeno: ovoce, cukr, váza s čajem, jablka. Pozadí je modré, bílé, žluté; č. 6 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 14 v seznamu Zdanevich [93]
	Postranní dvojice znamení. cín		Ztracený	Zobrazeno: ovoce, ryby, hrozny: č. 7 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Vývěsní štít nad vchodem do zahrady. Dřevo	1895- 1903	Místo neznámé	Zobrazeno: láhev vína, pijící muž, lokaj s podnosem, džbánek piva; č. 8 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 17 v seznamu Zdanevich [93]
	Nástěnná malba pivnice Kochelashvili. Lepicí barva	1895- 1903	Ztracený	Zobrazeno: parník plující po moři, vedle velké ryby, pávi; č. 9-10 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 17 v seznamu Zdanevich [93]
	Dálnice Kojori . Třída., 96x210	1895- 1903	Místo neznámé	Znázorněno: Kodžorská dálnice, domy Tiflisů a Gruzínců, kteří se hýří na hoře; z dukhanu v Tabahmely : č. 11 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 19 v seznamu Zdanevich [93]
	Vývěsní štít "Kakhetian wine" z Charkiyanovova vinného sklepa v Avlabaru . cín	1895- 1903	Ztracený	Na žlutém podkladu je vyobrazena velká šedá láhev vína, kolem ní modrý nápis: č. 12 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 21 v seznamu Zdanevich [93]
	Královna Tamara.	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 13 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 28 v seznamu Zdanevich [51]
	Arba s měchem. Třída, 70x116	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 14 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 29 v seznamu Zdanevich [51]
	Poutníci jdou do kláštera. Třída, 75x102	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 15 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 31 v seznamu Zdanevich [51]
	Oběd obchodníků. Třída, 20x165	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 16 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 32 v seznamu Zdanevich [51]
	Portrét perského šlechtice na červeném pozadí. Cl.	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 17 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 30 v seznamu Zdanevich [51]
	Mouchy. Třída., 90x110	1907	Místo neznámé	Ze sbírky M. Le-Dantyu (dříve ve sbírce B. Yaksiyeva); č. 18 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 109 ve Zdanevichově seznamu [50] ; K. Zdanevič: „Za pozornost stojí obraz znázorňující hýření kurdské kaše. <...> U kulatého stolu – čtyři postavy zpívající na plné pecky, ruce zdvižené k nebi; rytmus pohybů činí obraz neobvykle emocionálním a zajímavým. Nad hlavou každého mushi jsou napsána jejich jména: „Amoeb“, „Hapo“ atd. Na světle modrém pozadí jsou jasně nakresleny postavy černých otrhaných lidí s hnědými tvářemi. Žlutohnědý stůl a podlaha stejné barvy navazují na celkovou barevnost obrazu. [64]
	Portrét Shoty Rustaveli (ovál). Třída., 82x90	1904	Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 19 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 33 v seznamu Zdanevich [51]
	Quinto portrét. Cl.		Místo neznámé	Ze sbírky B. Yaksieva; č. 20 v Bagratišviliho seznamu [144] ; možná č. 195 ve Zdanevich List: 82x61, 1913 [14]
	Znamení zahrady "Fantasy" v Ortachale. cín	1904	Místo neznámé	Zobrazován: pijící muž, víno, ovoce; ze sbírky B. Yaksieva; č. 22 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 35 v seznamu Zdanevich [51]
	Znak pro provozovnu Chanticleer v Saburtalu. cín	1905	Místo neznámé	Jsou vyobrazeny modely dámských šatů, nápis: "Models of dresses"; č. 23 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 59 v seznamu Zdanevich [8]
	Shota Rustaveli představuje báseň „ Rytíř v kůži pantera “ královně Tamaře. Cl.		Místo neznámé	Z taverny Dardanely; č. 24 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Nástěnná malba "Avtandil najde Tariel se lvem a leopardem". Lepicí barva	1906	Ztracený	Scéna z básně Shota Rustaveliho „Rytíř v kůži pantera“. Dukhan "Dardanelles"; č. 25 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 80 v seznamu Zdanevich [10]
	Nástěnná malba "Tariel u potoka". Lepicí barva	1906	Ztracený	Scéna z básně Shota Rustaveliho „Rytíř v kůži pantera“. Dukhan "Dardanelles"; č. 26 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 81 v seznamu Zdanevich [10]
	Párový portrét M. Chkheidzeho a I. Kekvadzeho Třída., 107x130	1906	Místo neznámé	č. 27 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 82 v seznamu Zdanevich [10]
	Portrét dvou přátel, železničářů. Cl.	1907	Ztracený	Z hospody "Varyag", na nádraží; č. 29 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 84 v seznamu Zdanevich [10]
	Královna Tamara. Cl.	1907	Ztracený	Z krčmy "Varyag" (byly tam také portréty Shota Rustaveliho a krále Erekla II.); č. 30 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 85 v seznamu Zdanevich [147]
	Portrét hostinského a jeho přátel. X.	1907	Ztracený	Z hospody "Varyag"; č. 31 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 86 v seznamu Zdanevich [57]
	Skleněná malba hospody "Varyag"	1907	Ztracený	Zobrazeno: listy, kuře, kebab, lahvové víno; č. 32 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 87 v seznamu Zdanevich [57]
	Cedule ze zahrady "Argentina" v Ortachale. cín	1907	Ztracený	Titulek: "Argentina"; vyobrazeno: pijící žena, ovoce, pivní láhve; č. 33 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 110 v seznamu Zdanevich [57]
	Chrámový svátek. Třída, 98x108	1909	Místo neznámé	Ze sbírky I. Kekvadze nebo V. Chositašviliho; č. 34 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 143 v seznamu Zdanevich [60]
	Oběd železničních úředníků. Třída, 118x183	1909	Místo neznámé	Ze sbírky Kordzai; č. 35 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 145 v seznamu Zdanevich [60]
	Prodejce květin. Cl.		Místo neznámé	Z bufetu "Sakula"; č. 36 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Radost a lov. Třída, 96x102	1910- 1912	Místo neznámé	Ze sbírky M. Toidze; č. 37 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 147 v seznamu Zdanevich [60]
	Malba Sasho mlékárny v Saburtalo	1910- 1912	Zničeno [17]	č. 38-40 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 160 ve Zdanevichově seznamu [17] ; E. Kuzněcova o zničení nástěnných maleb od N. Pirosmaniho: „Každá existovala dva, maximálně tři roky, poté byla – ušpiněná, lesklá od mastných výparů, chycená rukama, potemnělá, zamořená mouchami. obílené vápnem, aby bylo možné napsat něco nového nebo napsat vůbec nic. Nejčastěji se tak dělo na žádost hygienické inspekce. Le Dantu byl svědkem následující scény: Sasho, majitel mlékárenského obchodu v Saburtalu, si posteskl, že svého času ušetřil peníze na olejové plátno a nyní ztrácí svou výzdobu. Zatímco malířův lhostejný štětec dělal svou nevděčnou práci, Le Dantu spěšně popsal obraz: ve vlysu, zleva doprava, černý medvěd, červená kráva, zkřížené větve, černá kráva, hlava červeného býka, znovu zkřížené větve , černý buvol, bílý beran, červené větve, červená kráva, červený medvídek...“ [148]
	malba sklepa N. Enikolopová		Ztracený	Zobrazeno: dva lidé s pytlem mouky a krabicí; č. 41 v Bagratishviliho seznamu [144]
	kavkazští zápasníci. Cl.,	1910- 1912	Místo neznámé	Ze sklepa N. Enikolopova; K. Zdanevich: jedno z „nejvýraznějších malířových pláten“; č. 43 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 161 v seznamu Zdanevich [149]
	Dělníci myjí faeton. Karta, 50x106	1916- 1917	Místo neznámé	Ze sbírky V. Panchikidze; č. 52 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 267 v seznamu Zdanevich [15]
	Liška pronásleduje kohouta. Karta, 80x100	1916- 1917	Místo neznámé	Ze sbírky V. Panchikidze; č. 53 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 268 v seznamu Zdanevich [15]
	Milosrdná sestra. Karta, 40x50	1916- 1917	Místo neznámé	Ze sbírky V. Panchikidze; č. 54 v Bagratišviliho seznamu [144] , č. 270 v seznamu Zdanevich [150]
	Jídelna "Unie". Karta, 77 x 106		Místo neznámé	Ze sbírky V. Panchikidze; č. 46 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Dívka s kbelíky. Karta, 81 x 104		Místo neznámé	Ze sbírky V. Panchikidze; č. 50 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Medvědice se dvěma mláďaty. Karta, 80x100	1916	Místo neznámé	Ve spodní části je nápis a podpis: „1916 Order Palag…. Michajlov…. Rýže. Nikolay Pirosmanashv.“; č. 57 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Královna Tamara. Karta, 80x100		Místo neznámé	Ze sbírky Ivanišvili; č. 44 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Obchodník, dáma a dívka. Karta, 78 x 98		Místo neznámé	č. 45 v Bagratishviliho seznamu [144]
	"Vojákova rána" Karta, 80 x 49		Místo neznámé	Z odalu na ulici Vokzalnaja č. 47 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Oběd a večeře. Karta, 153x100		Místo neznámé	č. 48 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Velbloud. Karta, 80 x 64		Místo neznámé	č. 49 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Dívka honí husy. Karta, 49 x 105		Místo neznámé	č. 51 v Bagratishviliho seznamu [144]
	Alexandr Zacharievič Manucharashvili. Třída, 71 x 39	1913	Místo neznámé	Nápis: "Alexander Zacharievich Manucharashvili"; ze sbírky G. Leonidze; č. 202 na Zdanevich List [14]
	Portrét kadeřníka. Linoleum, 110x80	1907	Ztracený	Od kadeřníka na Sands (Tbilisi): č. 96 na Zdanevich List [57]
	Portrét hlavy Baku železnice Kipiani		Ztracený	Zakoupeno od umělce zákazníkem za 30 rublů [151]
	Portrét cyklisty Lado Kavsadze		Místo neznámé	Pověšen v jídelně cyklostezky na Veriyskyho svahu [152]

Komentáře

↑ Bagratišviliho katalog z hlediska úplnosti pokrytí Pirosmaniho děl, systematičnosti jejich vědeckých popisů, šíře odhalené historie výstav a téměř kompletní ilustrace (213 z 217 děl hlavní části) je smysluplně rozumný katalog , i když formálně tento status nemá, neboť v jeho popisech zpravidla chybí datace děl (reprodukována jsou pouze datace podepsaného autora) a neexistují ani záznamy muzejního inventáře.
↑ Státní muzeum umění Gruzie, Národní umělecká galerie Gruzie a Muzeum Signakhi (a pravděpodobně i Muzeum domu Niko Pirosmaniho) jsou součástí jediného Gruzínského národního muzea , v důsledku čehož je možné se přestěhovat jednotlivá díla ze sbírky jednoho muzea do druhého; Příkladem toho je situace s obrazy „Zátiší s rybami“, „Žirafa“, „Herečka Margarita“ a dalšími ze sbírky Státního muzea umění Gruzie, které vyfotografovali diváci v expozicích Národní galerie umění of Georgia (2018) a Signakhi Museum (2016) , stejně jako označení dvojího statusu příslušnosti v popiscích k fotografickým reprodukcím portrétů královny Tamar a Shota Rustaveli z House Museum of Niko Pirosmani.
↑ Niko Pirosmani málokdy datoval svá díla, „a jeho tvůrčí cesta postrádala známky výrazné stylistické evoluce, díky čemuž je obvykle relativně snadné přiřadit to či ono dílo určitému období kreativity“ [1] .
↑ K. Zdanevich: „Pirosmani rádi zdobili obrazy nápisy, vysvětlují události nebo krajinu; někdy umělec osloví publikum s nějakým přáním. Umělec ovládal gruzínskou gramotnost a literární řeč, ruský pravopis uměl špatně (plynule rusky). Způsob uspořádání nápisů v kompozici vychází z obrázků jako jsou oblíbené tisky . [2]
↑ K. Bagratišvili: „Při výběru názvů obrazů byly upřednostněny autorské nápisy na nich a poté záznamy provedené v inventárních knihách Státního muzea umění Gruzínské SSR při jejich příchodu a tradiční jména přejatá v literatuře o životě a díle umělce.“ [3]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 1; ve Zdeněvičově seznamu č. 126: Jelen, 1909 [4]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [5] [6] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 2; ve Zdeněvičově soupisu č. 62, 1906 [8]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [8] [6] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 5; ve Zdeněvičově soupisu č. 69, 1906 [10]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 6; ve Zdeněvičově soupisu č. 113, 1909 [5]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 8; ve Zdanevičově soupisu č. 235, 1914-1915 [12]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 9; ve Zdeněvičově seznamu č. 128: Zraněný jelen [13] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 10; v Soupisu Zdeněviče č. 194, 1913 [14]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 11; ve Zdanevičově soupisu č. 251, 1916-1918. [patnáct]
↑ Shavi Vano neboli Vano s černým plnovousem - I. Šarumov [9] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 16; ve Zdanevich Listu č. 225, 1914-1915. [12]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 17; ve Zdanevichově seznamu č. 172: Jelen u napajedla, 1913 [17]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 18; ve Zdeněvičově soupisu č. 188, 1913 [18]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 19; ve Zdeněvičově seznamu č. 191, 1913 [19]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [20] [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 22; ve Zdanevich Listu č. 248, 1914-1915. [24]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 23; ve Zdanevich Listu č. 256, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 24; ve Zdeněvičově seznamu č. 75: Medvěd na stromě, 1906 [10]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 27; ve Zdeněvičově seznamu č. 190: Perský lev, 1913 [20]
↑ V Zdanevich List: ze sbírky. bratři Zdeněviči [20] .
↑ V roce 1982 ve sbírce. State Museum of Arts of Georgia [23] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 29; ve Zdeněvičově soupisu č. 189, 1913 [26]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 30; ve Zdanevičově soupisu č. 260, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 31; ve Zdeněvičově soupisu č. 61, 1906 [8] ; napsal Pirosmani pro „malého Karamana“, syna G. Titicheva [28] .
↑ Informace shromážděné bratry Zdanevičovými o tom, kde se Pirosmaniho obrazy nacházejí, pomohly zachránit mnoho jeho děl. Stalo se to s tím, který byl popsán v letech 1912-1913. soubor prací z instituce G. Titicheva v zahradě "Eldorado". V létě 1915 se K. Zdanevich, který po zranění dorazil do Tbilisi z fronty, dozvěděl, že Pirosmaniho malby „mohly být zničeny během nedávné potyčky, kterou zařídily plastinové prapory jdoucí na frontu, které rozbily“ zábavní domy. “na ulici Eldoradovskaya vedle zahrady Eldorado”. Když si najal lehátko , přišel do zabedněného Eldoráda, našel „manažera oteklého ze spánku“ a pustil ho do zahrady: „Jeli jsme k domu. Zpoza hromady židlí se na mě podívala legendární „žirafa“ a nade dveřmi se vyhřívaly dvě „Krásky Ortachaly“. Uleveno od srdce - obrázky jsou neporušené! Shromážděni na balkoně, umístěni u zdí, na mě udělali obrovský dojem - koneckonců to bylo jedno z nejlepších Pirosmaniho děl. Nákup se uskutečnil, nevěřil jsem svému štěstí a štěstí: byly příliš velké. <...> Toto jsou obrazy, které jsem si přivezl z Eldoráda a které se později staly široce známými: Domovník, Žirafa, Černý lev, Krásky Ortachaly (tři obrazy), Sestřička s dítětem, Kuchař, „Varhaník ““, „Princ s Canzi“, „Portrét majitele“ atd.“ [třicet]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 32; ve Zdanevich Listu č. 245, 1914-1915. [32] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 35; v Soupisu Zdeněviče č. 241, 1914-1915. [32]
↑ Rozměry v katalogu Bagratishvili a ve Zdanevich List neodpovídají proporcím obrázku.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 35; ve Zdanevičově soupisu č. 244, 1914-1915. [32]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 37; ve Zdeněvičově soupisu č. 53, 1905 [33]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [33] [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 38; ve Zdanevičově soupisu č. 255, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 39; ve Zdanevičově soupisu č. 218, 1914-1915. [35]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 40; v Soupisu Zdeněviče č. 259, 1916-1917. [patnáct]
↑ Ve Zdanevich List: ve sbírce. D. Shengelaya (Tbilisi) [15] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 41; v Soupisu Zdeněviče č. 258, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 42; ve Zdanevičově soupisu č. 222, 1914-1915. [12]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 43; ve Zdanevičově seznamu: č. 76, 1906 nebo č. 230, 1914-1915. [37]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 44; ve Zdanevičově soupisu č. 242, 1914-1915. [32]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 46; v Soupisu Zdeněviče č. 243: Ovce-bojovník, 1914-1915. [32]
↑ Možná od roku 2011 ve sbírce Národního muzea Gruzie.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 50; ve Zdeněvičově soupisu č. 183: Vesnický dvůr s kuřaty, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 51; ve Zdeněvičově soupisu č. 181: Vesnický dvůr, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 52; ve Zdeněvičově seznamu č. 180, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 54; ve Zdanevich Listu č. 193 [14] .
↑ V roce 1982 v G. Asatiani (Tbilisi) [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 56; ve Zdeněvičově seznamu č. 139: Velbloud s průvodcem, 1909 [13]
↑ V roce 1982 ve sbírce. State Museum of Arts of Georgia [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 57; ve Zdeněvičově seznamu č. 207, 1913 [35]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 58; ve Zdanevičově soupisu č. 192, 1913 [41]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 59; ve Zdanevičově seznamu č. 217: Kněz na oslu, 1914-1915. [35]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [35] [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 60; ve Zdeněvičově seznamu č. 173: Dvůr v Digomi, 1913 [17]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 63: Na mlátě; ve Zdeněvičově soupisu č. 159: Mlácení chleba na vsi (kalo), 1910-1912. [17]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 65; ve Zdeněvičově seznamu č. 199: Žena peče chleba, 1913 [14]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 67; ve Zdeněvičově soupisu č. 48, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 68-69; ve Zdeněvičově soupisu č. 49-50, 1905 [33]
↑ Jedna z krás zábavy v Ortachale [45] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 70; ve Zdeněvičově soupisu č. 131, 1909 [13]
↑ Podpis „J. N.P.” ve všech případech znamená malíř Niko Pirosmanishvili [8] [3] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 71; ve Zdeněvičově soupisu č. 55, 1905 [8]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 72; ve Zdeněvičově soupisu č. 114, 1909 [5]
↑ E. Kuznetsov o portrétu „Herečka Margarita“ v kontextu specifik ženských obrazů Niko Pirosmani: „Ve všech obrazech žen – ať je to selka, prostitutka, zdravotní sestra, dáma – je osobní vztah slabě vyjádřený a zvláště jakýkoli smyslný začátek, pak začátek, který nejednou zahřál ženské obrazy ve světovém malířství. To není asketismus, překonání smyslnosti, ani pokrytectví, odvrácení se od smyslnosti. Jeho postoj k ženě neznamená smyslnost, je převážně duchovní, nikoli tělesný. <...> Portrét herečky Margarity je také chladný, všechno v ní je oslnivě bílé na hustém ultramarínovém pozadí oblohy a temné zeleni země. Její oblečení je bílé, jen na několika místech, na stuze kolem pasu, dotčené růžovou, a v náramcích a botách - s mírnou žlutostí. Ramena má sněhově bílá, hruď nízko, paže holé a obličej, na kterém jen lehce září světle růžové rty. Ani náznak živého masa, krve proudící pod teplou elastickou kůží. Její oděv, frivolní oděv kavárenské zpěvačky – s těmi pruhovanými punčochami, s tím ostudným lemem po kolena, s těmi vulgárními řaseními na hrudi – tento oděv ztrácí svou vulgárnost, stává se oděvem čistoty a cudnosti. Čistá nevěsta s kyticí v ruce, čekající na svatbu, neposkvrněná panna, která sestoupila na hříšnou zemi - stojí nehybně, s rozpaženýma rukama a se smutným zmatkem na nás hledí. Tento svět je cizí, oslnivě jasný, je jako zasněžený vrchol zářící na modré obloze. [48]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [5] [21] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 73; v Soupisu Zdeněviče č. 197, 1913 [14]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 74; ve Zdanevičově seznamu č. 64: Gruzínka v lechaki [8] (tradiční oděv); jiný název: gruzínský s tamburínou .
↑ Lechaki - detail čelenky gruzínské ženy: trojúhelníkový bílý tylový závoj spolu s bagdádí byl upevněn na čihtě, padající na ramena a záda; vpředu se zpod lechaki uvolňovaly kadeře vlasů. (Encyklopedie módy. Andreeva R., 1997).
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 75; ve Zdeněvičově soupisu č. 42, 1904 [33]
↑ V roce 2018 obraz změnil majitele v důsledku prodeje na aukci Sothebys dne 27.11.2018 .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 78; ve Zdanevičově seznamu č. 106: Gruzínská žena v lechaki, 1907 [50]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [50] [47] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 79; ve Zdeněvičově seznamu č. 104, 1907 [50]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 80; ve Zdanevich Listu č. 233, 1914-1915. [12]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 81; ve Zdanevičově soupisu č. 201, 1913 [14]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 82; ve Zdeněvičově seznamu č. 216, 1913 [35]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 83; ve Zdeněvičově soupisu č. 26, 1904 [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 84; ve Zdanevičově soupisu č. 250, 1916-1917. [32]
↑ V roce 1982 ve sbírce. State Museum of Arts of Georgia [21] .
↑ V katalogu Bagratishvili č. 86, 80x109; v Soupisu Zdeněviče č. 257, 109x80, 1916-1917. [32]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 87; ve Zdanevich Listu č. 249 [32] .
↑ Seznamka Moskevského muzea moderního umění ; ve Zdanevich List: 1916-1918 [32] ; N. Apchinskaya datovala tento obraz do roku 1910 [29] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 88; ve Zdanevičově soupisu č. 163, 1910-1912. [17] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 89; ve Zdeněvičově seznamu č. 177, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 90; ve Zdeněvičově soupisu č. 52, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 91; ve Zdeněvičově soupisu č. 107, 1907 [50]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 92; ve Zdanevičově soupisu č. 252, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 93; ve Zdanevich Listu č. 266, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 96; ve Zdeněvičově soupisu č. 103, 1907 [50]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [50] [54] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 97; ve Zdeněvičově soupisu č. 89, 1907 [57]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 98; ve Zdeněvičově seznamu č. 108, 1907 [57]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 99; ve Zdeněvičově seznamu č. 105, 1907 [50]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 100; ve Zdeněvičově soupisu č. 41, 1904 [57]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 101; ve Zdeněvičově soupisu č. 70, 1906 [57]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [57] [54] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 102; ve Zdanevich Listu č. 158 [60] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 103; ve Zdanevičově soupisu č. 240, 1914-1915. [32]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 104; ve Zdeněvičově soupisu č. 95, 1907 [57]
↑ Peskovskaya street (Peski), v oblasti Ortachala [62] , se nacházela v nivě Kury, na říčním písku a byla zaplavována každé jaro; po povodni v roce 1973 ulice zanikla [63] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 105; ve Zdeněvičově seznamu č. 240, 1913 [17]
↑ Jako kašovití těžcí nosiči tehdy pracovali především Kurdové , tmaví, negramotní, „uražení osudem“ chudí lidé [64] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 106; ve Zdeněvičově soupisu č. 25, 1904 [51] ; podle K. Bagratišviliho je název „Soso“ pozdějším názvem daným v roce 1926 autory první monografie o Pirosmani a od té doby je zafixován v literatuře i muzejní praxi [65] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 107-108; ve Zdanevičově soupisu č. 156-157, 1910-1912. [60] ; podle K. Bagratišviliho je v obou částech diptychu a na obraze „Musha Soso“ zobrazena stejná osoba [65]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 109; ve Zdanevich Listu č. 54 [51] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 110; ve Zdeněvičově seznamu č. 51: Varhaník, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 111; ve Zdeněvičově soupisu č. 40, 1904 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 112; ve Zdeněvičově seznamu č. 27: 92x101, 1904 [51]
↑ Před revolucí měl Ivan Kekvadze vinný sklep v Tiflis a byl jedním z přátel a zákazníků Niko Pirosmani; pak Kekvadze odešel do své rodné vesnice Eki v provincii Kutaisi a odvezl si tam svou sbírku malířských obrazů. V roce 1925 K. Zdanevič a K. Černyavskij, kteří podnikli výlet do I. Kekvadze, popsali a vyfotografovali Pirosmaniho obrazy, které mu patřily. Kekvadze řekl o Sarkisovi, dukhanovi z Avlabari : „Sarkiz je můj přítel, čestný muž, nikdy nenalije ani kapku vody do vína, řekl: „Víno je Boží milost a kazit ho vodou je stejný hřích jako krást“ [71 ] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 113; ve Zdeněvičově soupisu č. 46, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 114; ve Zdeněvičově soupisu č. 63, 1906 [8]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 115; ve Zdanevičově soupisu č. 152, 1910-1912. [60]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 116; v Soupisu Zdeněviče č. 47, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 118; v Soupisu Zdeněviče č. 111, 1909 [padesáti]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 119; ve Zdeněvičově soupisu č. 164, 1909 [50]
↑ E. Kuzněcov o tomto portrétu: „...nádherné v malbě na obličej, i když silně zkažené nevkusným pozadím (možná naneseným cizí rukou)“ [74] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 121; v Soupisu Zdeněviče č. 68 je podle jeho názoru Alexander Garanov Tiflis kinto [76] ; podle memoárů Sonye Garanashvili (rozené Khizanishvili), vdovy po Garanovovi, byl v roce 1915 majitelem dukhanu; byl o 30 let starší než ona, proti vůli nevěsty a jejích rodičů trval na sňatku, souhlasil se změnou příjmení z Garanov na Garanashvili a po 3 letech (1918) zemřel na tyfus [77] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 123; ve Zdanevičově seznamu č. 112: Princ s canzi (vinný roh), 1909 [50]
↑ „Karachokheli je zástupcem vrstvy obchodníků a cechovních řemeslníků. Člověk, který si váží své důstojnosti a důstojnosti své korporace, a v tomto smyslu je opakem kinto. Je oblečen v souladu s tradicí: v černé chokha (karachoheli znamená nosit černou chokhu) a špičatém jehněčím klobouku. Stříbrný pásek je povinnou součástí kroje a znakem důstojnosti jeho majitele; po smrti šel zaplatit pohřeb. [78]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 125; ve Zdanevičově soupisu č. 153, 1910-1912. [60]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [60] [72] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 126; ve Zdeněvičově soupisu č. 91, 1907 [57]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [57] [72] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 127; v Soupisu Zdeněviče č. 236, 1914-1915. [12]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [12] [72] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 128; ve Zdeněvičově seznamu č. 200, 1913 [14]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 129; ve Zdanevičově soupisu č. 254, 1916-1917. [patnáct]
↑ Portréty královny Tamar a Shoty Rustaveli jsou datovány rokem 1915 ze sbírky Státního muzea umění Gruzie, publikované v materiálu: Vinogradova Yu . Zničení legend a oživení mistrovských děl Nika Pirosmaniho // The Art Newspaper Russia, 2017, č. 54, červen . Článek se zabývá restaurováním portrétů královny Tamar a Shoty Rustaveli z Domu-muzea Niko Pirosmani v Mirzaani z let 1913-1914, ale popis u publikovaných fotografií portrétů uvádí rok 1915 a stav jejich vlastnictví. je nejasné: „Státní muzeum umění Gruzie. Státní muzeum Niko Pirosmanashvili“ – možná jsou díla uložená v muzeu domu Niko Pirosmaniho legálně zařazena do sbírky Státního muzea umění Gruzie.
↑ Zpravodajský článek z roku 2016 obsahuje fotografii další dvojice portrétů Shoty Rustaveli a královny Tamar; fotografie restaurovaných portrétů z House-Museum Niko Pirosmani v Mirzaani jsou uvedeny v článku Y. Vinogradové 2017.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 134; ve Zdanevičově soupisu č. 253, 1916-1917. [patnáct]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 135; ve Zdeněvičově soupisu č. 92, 1907 [15]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 137; v Seznamu Zdeněviče č. 79: Šota Rustaveli předkládá báseň královně Tamaře, 1906 [10] - podle E. Kuzněcova tento dvojportrét, ač napsaný na jednom kusu kartonu, není jediným obrázkem, protože v něm chybí kompoziční spojení (které neodůvodňuje název navržený K. Zdanevičem) [79] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 138; ve Zdeněvičově seznamu č. 208, 1913 [35]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 139; ve Zdeněvičově soupisu č. 144, 1909 [60]
↑ V roce 1982 ve sbírce. State Museum of Arts of Georgia [83] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 141; ve Zdeněvičově soupisu č. 88, 1907 [84]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 142; ve Zdeněvičově soupisu č. 133, 1909 [84]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 144; ve Zdanevičově soupisu č. 238, 1914-1915. [32]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 145; ve Zdeněvičově soupisu č. 45, 1905 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 146; ve Zdanevich Listu č. 226, 1914-1915. [12]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [12] [83] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 147; ve Zdanevich Listu č. 168 [12] .
↑ V roce 1982 ve sbírce. T. Alexandrova - I. Popova [83] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 148; ve Zdeněvičově seznamu č. 178, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 149; ve Zdanevich Listu č. 162, 1910-1912. [dvacet]
↑ V roce 1964 [87] , 1982 [83] a 2009 [88] v kol. Státní muzeum umění Gruzie.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 150; ve Zdeněvičově soupisu č. 90, 1907 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 151; ve Zdanevičově seznamu č. 149 [90] .
↑ Niko Pirosmani „několik let (možná s přerušeními) ... žil s majitelem dukhana Bego Yaksiyeva, se kterým měl dlouhý a velmi blízký vztah“ [91] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 153; ve Zdanevichově seznamu č. 16: Fragment cedule pro mlékárnu v Didube, 1895-1903. [93]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 154; ve Zdeněvičově soupisu č. 167, 1913 [94]
↑ V katalogu Bagratishvili č. 156: Třída, 63x97 (překlep ve vodorovné velikosti); ve Zdeněvičově seznamu č. 15: Svir. Z pohledů Imereti. Třída, 63x197, 1895-1903 [94] ; E. Kuzněcov: v centru je „skromná hostina na nádvoří selského domku <...> A vedle se pracuje: dva rolníci drtí hrozny v dřevěném lisu, další jim hrozny v vysoký koš-godori za rameny a prázdné qvevri , rozevřené tlamy, ležící na zemi a čekající, až budou pohřbeny do země a naplněny čerstvou, čerstvě vymačkanou šťávou vylévající se z kádě. [95]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [93] [83] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 157; ve Zdeněvičově soupisu č. 65, 1906 [8]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 158; ve Zdeněvičově seznamu č. 196: Svatba v Kakheti [14] ; E. Kuzněcov: „Vpravo je svatební vlak, pomalu mířící od kostela do jeho rodné vesnice; v jejím čele stojí novomanželé, „král“ a „královna“, – v obci „královské“ koruny s křížky. Vlevo je skupina vítačů, mezi nimiž je zábava vázána na tamburínu a harmoniku; hned zvědavý – stařík, kluk a všudypřítomný vesnický pes. Ve středu obrazu, mezi těmito dvěma skupinami, je jezdec herold, "makharobeli", který střílí do vzduchu na počest novomanželů. Musí výrazně předběhnout vlak, aby mohl dojet do vesnice, uvázat si přes rameno hedvábný šátek, který už hostitelka drží v ruce, vypít víno z hliněné mísy, rozbít tuto mísu o zem („Nechte svého nepřítele létat takhle!“) A vrať se k mladým, abys s nimi zase došel do vesnice. [97]
↑ Psáno mezi 25. květnem a 19. červnem 1916, kdy gruzínské noviny „Sakhalkho Purtseli“ ve své ilustrované příloze č. 108 umístily reprodukci tohoto obrázku [98] .
↑ 25. května 1916 byl Niko Pirosmani pozván na schůzi nově vzniklé Společnosti, kde mu „byl poskytnut peněžní příspěvek (deset rublů), který jako hrdý muž bral jen s rezervou:“ kup si na ně barvy, namaluj obrázek a představ ti ji." Tento obrázek byl krásnou "Svatbou v Gruzii minulosti" ... " [99] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 159; ve Zdanevičově soupisu č. 119, 1909 [5]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 160; v Soupisu Zdeněviče č. 187: Modlitba na venkově (osvobození sedláků 1862), 1913 [20] ; E. Kuzněcov: „... mezi rolníky naslouchajícími kněžskému kázání za zvuku zvonů na pozadí charakteristické zimní nebo předjarní krajiny postava malého chlapce, který padl na kolena a klaní se půda je nápadná - postava nejen pozoruhodná svou ostrou extází mezi relativně klidnými lidmi kolem, ale také vybraná kompozičně. "To jsem já," řekl jednou Pirosmanashvili a ukázal na chlapce. [101]
↑ V katalogu Bagratishvili č. 161 (chybně 260x140); v Soupisu Zdeněviče č. 228: 134x266, 1915 [102]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 162; v Soupisu Zdeněviče č. 117, 1909 [103] : E. Kuzněcov datuje tento snímek do pozdějších válečných let s tím, že je tvořen několika maloformátovými kartony spojenými za sebou [104] .
↑ V katalogu Bagratishvili č. 163 (chybně 530x87); v Soupisu Zdeněviče č. 154, 1910-1912. [105]
↑ Teletoba je svátek, který se konal nedaleko Tbilisi, ve vesnici Teleti poblíž kostela sv. Jiří (viz foto: Poutníci na cestě do Teletoby .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 166; ve Zdeněvičově soupisu č. 36, 1904 [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 167; ve Zdeněvičově soupisu č. 34, 1904 [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 168; ve Zdanevičově soupisu č. 265, 1916-1917 [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 169; ve Zdanevichově seznamu č. 121: Radost pěti obchodníků [108] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 170; v Soupisu Zdeněviče č. 72: Radost kinto s varhaníkem [10] ; „Tento mlýnek na varhany je celebritou své doby. Jeho příjmení, které je pro Gruzínce zvláštní, není příjmení, ale přezdívka pocházející z názvu domu známého Tiflisianům, kde byla lékárna Semmel “ [109] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 171; ve Zdeněvičově soupisu č. 60, 1906 [110]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 172; ve Zdeněvičově soupisu č. 124, 1909 [5]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 173; ve Zdeněvičově soupisu č. 123, 1909 [5]
↑ Muzeum z roku 2019.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 175; ve Zdeněvičově soupisu č. 127, 1909 [13]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 176; ve Zdeněvičově soupisu č. 78, 1906 [10]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 177; v Soupisu Zdeněviče č. 12, 1895-1903. [93] ; podle E. Kuzněcova byl obraz namalován v letech 1911-1912, kdy měl Pirosmani šatnu v krčmě „Racha“, kterou vlastnili Mate Gvimradze a Mina a Nestor Sitatashvili [113] .
↑ V roce 1964 byla stanovena identita starých fotoportrétů s postavami obrazu: Bagratishvili K. In search of Pirosman characters // Literary Georgia, 1964, č. 11, s. 71-74 (fotoportréty jsou reprodukovány v album z roku 1984 na s. 68) [ 114] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 178; ve Zdeněvičově soupisu č. 171, 1913 [17]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 179; ve Zdanevichově seznamu č. 93: Bego Company [117]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 180; ve Zdanevich Listu č. 115 [121] ; v obou případech: 115x180.
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 181; ve Zdanevich Listu č. 94 [57]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 182; ve Zdeněvičově soupisu č. 135, 1909 [13]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 183; ve Zdeněvičově seznamu č. 184, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 184; ve Zdeněvičově soupisu č. 73, 1906 [10]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 185; ve Zdeněvičově soupisu č. 66, 1906 [8]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [8] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 186; ve Zdanevičově soupisu č. 155, 1910-1912. [60]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [8] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 187; v Soupisu Zdeněviče č. 5, 1895-1903. [60]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [115] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 188; ve Zdeněvičově soupisu č. 134, 1909 [124]
↑ Oslí most - lehká dřevěná lávka, každoročně přestavovaná, spojovala břehy Kury v oblasti zahrad Ortachala [125]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [13] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 189; v Soupisu Zdeněviče č. 1, 1895-1903. [127]
↑ V katalogu Bagratishvili č. 190: 113x91; ve Zdeněvičově soupisu č. 97, 1907 [127]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 191; ve Zdeněvičově soupisu č. 130, 1909 [13]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [13] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 192; ve Zdanevichově seznamu č. 67: Přívoz s molokany v Didube, 1906 [130]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [8] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 193; v Soupisu Zdeněviče č. 4, 1895-1903. [131]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 195; ve Zdanevich Listu č. 23, 1895-1903. [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 196; ve Zdanevichově seznamu č. 169: Lov na tygry a orly, 1913 [51]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [17] [116] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 198; ve Zdanevich Listu č. 261 [15] .
↑ E. Kuzněcov vysvětluje, že pro lepší pochopení této dějové scény založené na konfliktu mezi obchodníkem s ovocem, sanitárním inspektorem a „mlčícím, ale ve své přítomnosti jednajícím policistou“ – „... musíte vědět, že vzhled ženy na trhu jako sanitář Inspektor byl stejnou senzací dne jako vystoupení žen - průvodčích tramvají, také způsobené válkou, v Rusku a na Západě “ [134] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 199; v Soupisu Zdeněviče č. 2: Faeton na dukhanu, 1895-1903. [115]
↑ V katalogu Bagratishvili č. 201 (chybně: 104x73); ve Zdeněvičově seznamu č. 148: Tatar s melounem, 1910-1912. [60]
↑ V katalogu Bagratishvili (č. 202) je chybné: 106x80
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 203; ve Zdeněvičově soupisu č. 129, 1909 [13]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 204; ve Zdanevičově seznamu č. 37: Scéna ze hry A. Sumbatova-Južina "Zrada", 1904 [51]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 205; ve Zdanevičově seznamu č. 38: Scéna ze hry A. Sumbatova-Južina "Zrada", 1904 [33]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 206; ve Zdeněvičově soupisu č. 116, 1909 [137] ; E. Kuzněcov: „Bohatství ani chudoba nejsou nijak zdůrazněny okázalým srovnáváním luxusu a bídy. Všechny postavy na obrázku jsou oblečeny ve stejně přísných černých šatech a jen malé detaily, jako lehce zlacený řetízek medailonu nebo zlatý náramek na ruce milionářské manželky, prozrazují její bohatství a bosé nohy, které vykukují z pod lemem odhalují chudobu ženy s dětmi. <...> Chudinka je nešťastná, ale nešťastný je i milionář a jeho žena - svým způsobem. Téma neplodnosti se zde nabízelo jako odplata, která zasáhla bohaté, ale Pirosmanashvili se neuměl radovat z něčího smutku. Není uchvácen pravdou ležící na povrchu situace, že štěstí není v penězích – pravda je triviální, ano, možná trochu pokrytecká. Umělec se zamýšlí nad svévolí života, různými způsoby zbavující lidi, o impotenci bohatství a vyzývá nás k zamyšlení s ním. Obraz je přísný a slavnostní. Její hrdinové stojí ve dvou skupinách, které spolu nekomunikují: každý sám za sebe, každý ve svých chmurných odrazech. Jsou zmateni nekonzistentností světa. Umělec je zmatený. Odmítá vynést rozsudek a své hrdiny jakoby postaví před nejvyšší soud, který jediný může určit, kdo z nich je nešťastnější a čí pohár utrpení těžší. [138]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 207; ve Zdeněvičově soupisu č. 125, 1909 [5]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 208; ve Zdeněvičově soupisu č. 43, 1904 [5]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 209; ve Zdeněvičově soupisu č. 175, 1913 [17]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 210; ve Zdeněvičově soupisu č. 98, 1907 [57] ; E. Kuzněcov: Pirosmaniho dva obrazy na témata války se Šamilem jsou „upřímně ilustrativní, kronika a jejich prostorová výstavba, pro umělce nezvyklá – ostře vyznačená přímá perspektiva, ostrá korelace velkých postav s malými v pozadí - označuje napodobeninu nějakého navrhovaného modelu, nejspíše obrázek luboka nebo ilustrace z časopisu“ [79] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 211; ve Zdeněvičově seznamu č. 100, 1907 [50]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 212; ve Zdeněvičově seznamu č. 99, 1907 [140]
↑ V letech 1964 a 1982. ve sbírce State Museum of Arts of Georgia [50] [3] .
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 213; ve Zdeněvičově seznamu č. 101, 1907 [50]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 214; ve Zdanevičově soupisu č. 179, 1913 [20]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 215; ve Zdeněvičově soupisu č. 77, 1906 [10]
↑ V katalogu Bagratishvili č. 216 (chybně: 70x106); ve Zdanevičově soupisu č. 204: Kachetský vláček z měchů, 70x140, 1913 [14] ; E. Kuzněcova o grotesknosti a ponurém humoru tohoto obrazu, který jen na první pohled může působit jako prostý každodenní náčrt: „... noční vlak zastavil na malém kakhetském nádraží; řidič čeká, dívá se z okna, cestující následují jeho příkladu; na plošině je jen jedna osoba a podává někomu oknem plný měch vína; měsíc svítí na obloze nad vzdáleným pohořím a stříbřitou řekou. Všechno je opravdu tak. A není tomu tak. Plošina není prázdná – obývají ji tři sudy, tři Qvevris a tři měchy. Po obsazení celého popředí, napsané s váhou a hustotou, se stanou pány prostoru, kteří žijí svým vlastním životem, pro nás nepřístupným. Qvevris a sudy otevřeli hrdla, zírali černou prázdnotou, jako by se navzájem oslovovali, měchy s vínem, jako nějaká podivná stvoření s břichem, zvedají své krátké končetiny k nebi. A samotný vlak? Lokomotiva je zřetelně v pohybu, přicházející pohyb vzduchu vytlačuje kouř z jejího komína a strojvedoucí je zaneprázdněn svou prací. Auta přitom stojí na místě a nemohou se pohnout: nejsou pod nimi kolejnice ani kola.“ [142]
↑ Kakhetiská železnice byla postavena v letech 1915-1916. [143]
↑ V Bagratišviliho katalogu č. 217; ve Zdeněvičově soupisu č. 136, 1909 [13]
↑ Ve Zdeněvičově seznamu č. 24: Večeře dukhanů, třída, 107x164, 1904 [51] ; č. 56 v Bagratišviliho seznamu [144] .
↑ V Zdanevich List, možná č. 132: Portrét gruzínské ženy, třída, 118x89, 1909 [13]
↑ V Zdanevich List, možná č. 272: Portrét královny Tamary, mapy, 99x70, 1916-1917. [13]
↑ Bagratišviliho seznam sestavil autor na základě knihy: Niko Pirasmanishvili. Text Titian Tabidze, Geronty Kikodze , Kirill Zdanevich a Kolau Cherniavsky. Tiflis, 1926 (v gruzínštině, ruštině a francouzštině) [145] .
↑ Všechna data v této části tohoto seznamu jsou uvedena podle Zdanevichova seznamu a jsou orientační.
↑ Všechna díla Niko Pirosmani zahrnutá do Bagratišviliho seznamu jsou označována jako „ztracená“, ve Zdanevichově seznamu je řada umělcových děl uvedena se dvěma typy poznámek – „nezachováno“ (16 děl), „umístění neznámé “ (19 děl). V tomto seznamu jsou za ztracená považována pouze ta díla, která jsou uznána jako ztracená / nezachovaná v Bagratishviliho seznamu i v seznamu Zdenevich. Všechna ostatní díla Pirosmaniho zahrnutá do tohoto seznamu (včetně těch, které Zdanevich nahlásil na jejich konkrétním, možná chybném umístění), si ponechají orientační status „místo neznámé“.
↑ Oba zdroje reprodukují pravopis autora.

Poznámky

↑ Kuzněcov, 1984 , s. 28.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 60.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Bagratišvili, 1984 , str. 315.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 65,115.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Zdeněvič, 1964 , str. 115.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Bagratishvili, 1984 , str. 282.
↑ 1 2 3 4 Pospelov, 1990 , s. 250.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Zdeněvič, 1964 , str. 111.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 19.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Zdanevich, 1964 , str. 112.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 84,115.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Zdeněvič, 1964 , str. 122.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Zdeněvič, 1964 , str. 116.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Zdeněvič, 1964 , str. 120.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Zdanevich, 1964 , str. 124.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 71.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Zdeněvič, 1964 , str. 118.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 83,119.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 91,119.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Zdanevich, 1964 , str. 119.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 Bagratishvili, 1984 , str. 289.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 22.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Bagratishvili, 1984 , str. 285.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 103,123.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 56.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 99,119.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 115.
↑ 1 2 Kuzněcov, 2012 , str. 93.
↑ 1 2 3 4 5 Apchinskaya, 2009 , str. 49.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 81-82.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 23-24,82,87,111.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Zdanevich, 1964 , str. 123.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Zdeněvič, 1964 , str. 110.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 23-24,39,82,110.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 Zdeněvič, 1964 , str. 121.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 45-46.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 112,122.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. třicet.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 285,289.
↑ Apchinskaya, 2009 , str. 52.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 92,120.
↑ 1 2 Apchinskaya, 2009 , str. 53.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 23-24.34-35.82.110.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 23-24,36,51,82,110.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 26.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 26,38,116.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Bagratishvili, 1984 , str. 293.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 56-57.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 33,115.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Zdanevich, 1964 , str. 114.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Zdanevich, 1964 , str. 109.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 293,315.
↑ 1 2 3 Zdeněvič, 1964 , s. 82 110.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Bagratishvili, 1984 , str. 297.
↑ Bagratišvili, 1992 , s. 55.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 37,114.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Zdeněvič, 1964 , str. 113.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 188.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 54-56,96,114.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Zdeněvič, 1964 , str. 117.
↑ 1 2 Apchinskaya, 2009 , str. 45.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. jedenáct.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 25.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 66.
↑ 1 2 Bagratišvili, 1992 , str. 58.
↑ 1 2 5 obrazů Pirosmaniho ze sbírky muzea Signakh . Získáno 27. února 2022. Archivováno z originálu 27. února 2022. (neurčitý)
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 102,109.
↑ 1 2 Katalog "Moskva - Paříž", 1981 , str. 308.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 23-24,57,82,111.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 79.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 101-103.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Bagratishvili, 1984 , str. 301.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 19,69.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 45.
↑ Bagratišvili, 1992 , s. 57.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 30.112.
↑ Bagratišvili, 1992 , s. 57-58.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 43.
↑ 1 2 3 Kuzněcov, 2012 , str. 148.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 301,305.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 138.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. dvacet.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Bagratishvili, 1984 , s. 305.
↑ 1 2 3 Zdeněvič, 1964 , s. 42,113.
↑ Apchinskaya, 2009 , str. padesáti.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 42,118.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 53,118.
↑ Apchinskaya, 2009 , str. 48.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 144.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 9.117.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. deset.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 19,70,117.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Zdeněvič, 1964 , str. 108.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 19,118.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 193-194.
↑ Data restaurování muzea 2017 . Získáno 27. února 2022. Archivováno z originálu 27. února 2022. (neurčitý)
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 191.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 245,249.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 22.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Bagratišvili, 1984 , str. 309.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 64-65.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 82,122.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 70,71115.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 228.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 48-49,51,117.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 42.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 173.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 31,115.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 170.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 62,111.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 26-27:115.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 18,73.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 95-96.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 63,68,80.
↑ 1 2 3 Zdeněvič, 1964 , s. 107.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Bagratishvili, 1984 , str. 312.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 52-54,113.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 89.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 61-62.
↑ 1 2 Apchinskaya, 2009 , str. 47.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 59,115.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 64.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 54.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 15.116.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 55.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 51.
↑ 1 2 Zdeněvič, 1964 , str. 60 107.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 43,96,113.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 21-22.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 94,116.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 60-61,107.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Bagratišvili, 1984 , str. 314.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 312,314.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 254.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 184.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 147.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 50,115.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 164-165.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 314-315.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 113-114.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 102.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 209.
↑ Kuzněcov, 1984 , s. 29.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 3 4 3 4 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50 51 52 Bagratišvili, 1984 , s. 318.
↑ Bagratišvili, 1984 , s. 318,322.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 42,107.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 9.113.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 140.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 19:30-31:118.
↑ Zdeněvič, 1964 , s. 125.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 107.
↑ Kuzněcov, 2012 , str. 213.

Literatura

Zdanevič K. M. Niko Pirosmanashvili / předmluva. K. Paustovský . - M .: Umění , 1964. - 128 s.
Bagratishvili K. D. Katalog děl Niko Pirosmanashvili (stav k 3. 12. 1982); Seznam obrazů Niko Pirosmanashvili považovaných za ztracené (stav k 1.7.1979) // Niko Pirosmani. — Album. - L .: Aurora , 1984. - S. 282-318. — 327 s.
Kuzněcov E.D. Úvodní článek // Niko Pirosmani. — Album. - L .: Aurora , 1984. - S. 5-80. — 327 s.
Katalog: Malba. 1900-1917 // Moskva - Paříž. 1900-1930. Katalog výstavy: Ve 2 svazcích - M . : Sovětský umělec , 1981. - T. 1. - S. 307-308. — 384 s.
Pospelov G. G. Výstavní katalogy // Jack of Diamonds: Primitive and Urban Folklore in Moscow Painting of the 1910s. - M .: Sovětský umělec , 1990. - S. 242-267. — 272 s. — ISBN 5-269-00079-2 .
Bagratishvili K. D. Při hledání prototypů Pirosman // Niko Pirosmanashvili. Sborník příspěvků z vědecké konference v roce 1986: State Museum of Oriental Art , State Museum of Arts of Georgia . - M. , 1992. - S. 53-59 .
Apchinskaya N. V. Niko Pirosmani „Nechť je oslavena tato pravá ruka“ // Treťjakovská galerie (časopis) . - M. , 2009. - č. 1 (22) . - S. 44-53 .
Kuzněcov E. D. Pirosmani: Biografie. - Petrohrad. : Vita Nova , 2012. - 352 s. - ("Biografie").