Sruoga, Balis

Balis Sruoga ( lit. Balys Sruoga ; 21. ledna ( 2. února ) , 1896  - 16. října 1947 ) - litevský prozaik , literární kritik , literární kritik , divadelní kritik , dramatik , publicista , překladatel , esejista ; Doktor filozofie ( 1924 ).

Životopis

Narodil se ve vesnici Baibokay Ponevezhsky okres provincie Kovno (nyní Birzhaysky okres ). Studoval na skutečném gymnáziu v Poněvezi , poté nastoupil na Lesnický institut v Petrohradě ( 1914 ), později studoval literaturu na Historicko-filologické fakultě Petrohradu a Moskevské univerzitě ( 1916-1918 ) . Jeho prostřednictvím se setkal s Jurgisem Baltrushaitisem - s Konstantinem Balmontem a Vjačeslavem Ivanovem . Podílel se na přípravě antologie litevské literatury v ruštině z iniciativy Maxima Gorkého .

V roce 1918 se vrátil do Litvy.

Jeden z iniciátorů vzniku satirického divadla "Vilkolakis" ( 1919 - 1925 ).

V letech 1921-1924 studoval na univerzitě v Mnichově . Od roku 1924 vyučoval na litevské univerzitě v Kaunasu (od roku 1930 se jmenovala Univerzita Vytautase Velikého ) ruský folklór a literaturu, kurz divadelní historie a vedl seminář divadelních studií . Profesor na Vytautas the Great University (od roku 1932 ). V letech 1940-1943 a po válce ( 1945-1947 ) vyučoval na univerzitě ve Vilniusu .

V letech 1943-1945 byl  vězněm nacistického koncentračního tábora Stutthof . Spisovatelova manželka, historička Wanda Daugirdajte - Sruogene ( 1899-1997 ) v roce 1944 , s přístupem sovětských vojsk k Litvě , odešla na Západ; zemřel ve Spojených státech .

Balis Sruoga zemřel krátce po válce, v roce 1947 , ve Vilniusu . Byl pohřben na hřbitově Rasu ve Vilniusu . Tomáš Venclová o něm napsala:

Sruoga skončil v německém koncentračním táboře, odkud se vrátil do Vilniusu. Podařilo se mi napsat knihu o táboře, docela silnou, cynickou, tónem lehce připomínající Borovského . Na setkání spisovatelů řekl jeden ze stranických funkcionářů doslova toto: Němci měli zřejmě pravdu, že drželi takové lidičky v koncentračních táborech. Sruoga byl šokován a krátce po tomto setkání zemřel.

Kniha "Les bohů" ("Dievų miškas") je věnována věznění ve Stutthofu.

Kreativita

Od roku 1911 publikoval korespondenci, články a básně ve studentském časopise „Aušrinė“ , novinách „ Rygos nauenos “ ( „Rygos naujienos“ ) a dalších periodikách, ve kterých napodoboval Maironis a litevské lidové písně. Ve sbírkách básní Slunce a písek ( 1920 ) a Cesty bohů ( 1923 ) převládají půltóny a citová spontaneita. V historických dramatech Ve stínu obra ( 1932 ), Strašidelná noc ( 1935 ), Radvila Perkūnas ( 1935 ), Předawn's Share ( 1945 ), Kazimir Sapieha ( 1947 ) jsou osudy litevského lidu vykresleny v přelomových příbězích. . Hra o Varvara Radziwill , započatá po válce, zůstala nedokončena .

Do litevštiny přeložil básně Jurgise Baltrushaitise , Alexandra Bloka , Valerije Brjusova , Vjačeslava Ivanova , Fjodora Sologuba a také Charlese Baudelaira a Paula Verlaina , Heinricha Heineho a Novalise .

Přeloženo do litevštiny „ Slovo o Igorově tažení “. Přeložil několik básní litevských básníků do ruštiny pro sbírku „Vlast. Cesty a úspěchy národních literatur Ruska, redakce prof. I. A. Baudouin de Courtenay , prof. N. A. Gredeskula , B. A. Gurevich, princ. P. D. Dolgoruková, prof. V. N. Speransky ( 1916 ).

Memoárová kniha o Stutthoffovi „Les bohů“ (napsaná v roce 1945 , vydaná v roce 1957 ) napsaná v ironickém duchu odhaluje tragédii dehumanizace člověka; přeložen do mnoha jazyků, včetně ruštiny (přeložil Grigorij Kanovič a Fjodor Šuravin , 1957 ). Sruogovy básně byly přeloženy i do ruštiny (překlady Ilya Selvinsky , L. Mil).

Sruogova práce na divadle položila základ litevských divadelních studií. Autor Dějin ruské literatury (sv. 1-2, 1931-1933 ) , která vycházela z jeho přednášek.

Edice

• Rastai. 17 svazků. Vilnius: Alma littera, 1996 ( Práce ).
• Balys Sruoga: rinktine. Kaunas: Valstybinė pedagoginės literatūros leidykla, 1958 ( Vybrané ).
• Rinktine. Kaunas, 1959 ( Vybráno ).
• Rinktine. Kaunas, 1960 ( Vybráno ).

Debutová kniha

• Deivė iš ežero: Svanetų žemės legenda. Vilnius, 1919 .

Sbírky básní

• Saulė ir smiltys: aidijos, giesmės, básně. 1920.
• Dievų takais. Klaipėda; Tilze: Rytas, 1923.
• Bangų viršūnės: eilėraščiai. Wilnius, 1966.
• Į mėlynus tolius: eilėraščių rinkinys. Vilnius: Vaga, 1981.

Hraje

• Milžino paunksmė: trilogiška istorijos kronika. Kaunas: Tulpe, 1932.
  • dotisky: 2-asis leidimas. Chicago: Terra, 1954; Montreal: Monrealio lietuvių dramos teatras, 1960; Vilnius: Baltos lankos, 1995; Vilnius: Baltos lankos, 1996; Vilnius: Baltos lankos, 1999.
• Aitvaras teisėjas: pjesė. Kaunas: Sakalas, 1935.
  • dotisky: Panevėžys, 1938; Aitvaras teisėjas: pjesė ir poemos. Vilnius: Vyturys, 1987.
• Drama Baisioji naktis. Kaunas: Sakalas, 1935.
• Radvila Perkūnas: muzikinė pjesė. Kaunas, 1935.
• Kazimieras Sapiega: historická kronika. Chicago: Terra, 1944.
  • dotisky: Kaunas: Valstybinė grozinės literatūros leidykla, 1947.
• Apyaušrio dalia. Kaunas, 1945.
• Vytis ir kryžius: pjesė. Kaunas, 1988.
• Kas bus, kas nebus, bet žemaitis nepražus: kaip Jonis Mažrimukas 1812 metais iš Viekšnių Kaunan nusikraustė ir Napoleoną regėjo - ir kas iš to išėjo. Kaunas, 1937.
  • dotisky: 2-asis leidimas. Chicago: Terra, 1955.
• Giesmė apie Gediminą: gražiajam jaunimėliui. Kaunas: Sakalas, 1938.
  • dotisky: Chicago: Terra, 1952; Giesmė apie Gediminą: gražiajam jaunimėliui. Chicago: M. Morkūnas, 1982; Giesmė apie Gediminą. Vilnius: Vyturys, 1993.

Les bohů

• Forest of the Gods ( lit. Dievų miškas ): atsiminimai, Vilnius: Valstybinė grozinės literatūros leidykla, 1957, 494 s, [9] ilustrace. l. (Sruoga B. Raštai , t. 5). [jeden]
  • reedice : Chicago (Ill.): Terra, 1957, 482, [4] s.: portr.; Vilnius: Valstybinė grožinės literatūros leidykla, 1960, 534 s.: ilustrace; Vilnius: Vaga, 1971, 422 s; Vilnius: Vaga, 1976, 426, [1] c.; Kaunas: Šviesa, 1979, 319, [1] s.; Vilnius: Vaga, 1985, 252 s; Vilnius: Žaltvykslė, 2005, 171, [1] s. (úryvky pro školu); Vilnius: Lietuvos aklųjų b-ka, 2005, 1 audio CD (13 hodin 5 minut): MP3 záznam (nebo 3 audio CD (13 hodin 5 minut): WAV záznam).
• Forest of the Gods : memoárová kniha / z litevštiny přeložili G. Kanovich a F. Shuravin, Vilnius: Vaga, 1982, 351, [1] str.
  • další vydání: Vilnius: Vaga, 1974, 392 s.
• Forest of the Gods: memoáry / překlad z litevštiny do angličtiny od Aušrinė Byla, Vilnius: Vaga, 1996, 339, [3] s.
  • Forest of the Gods : několik kapitol z anglického překladu „Dievų Miškas“ od slavného litevského autora Balyse Sruogy (1896-1947) / přeložila Aušrinė Byla, Lituanus , zima 1974, sv. 20, č.4.
  • 2 rev. vyd. Vilnius: Versus aureus, 2005, 462, [2] str.

Filmová adaptace : Forest of the Gods ( lit. Dievų miškas (filmy) ), 2005 , produkce Litva  - Velká Británie , UAB Baltijos filmų grupė ("Baltic Film Group"); 110 minut, barva, 35 mm. Jazyk: litevština; titulky : anglické. [2]
Hrají : Steven Berkoff, Valentinas Masalskis, Liubomiras Laucevičius, Rolandas Boravskis, Šarūnas Puidokas, Robertas Urbonas, Saulius Mykolaitis, Monika Bičiūnaitė .
Režie: Algimantas Puipa ( lit. Algimantas Puipa ), scénáristé: Algimantas Puipa, Ričardas Gavelis .

Kritika, literární kritika, divadelní věda

• Dainų poetikos etiudai. Kaunas: Humanitarinių mokslų fakultetas, 1927.
• Kipras Petrauskas. Kaunas, 1929.
• Lietuvių teatras Peterburge: lietuvių teatro istorijos medžiaga. Kaunas: Humanitarinių mokslų fakultetas, 1930.
• divadlo Šarūnas valstybės. Kaunas: Tulpe, 1930.
• Rusų literatūros istorija. 2 tomai. Kaunas: Humanitarinių mokslų fakultetas, 1931-1932.
• Lietuvių liaudies dainų rinktinė. Kaunas: Valstybinė grožinės literatūros leidykla, 1949.
• Verpetai ir užuovėjos. Vilnius: Vaga, 1990.

Paměť

Ulice v Kaunasu, na které si spisovatel a Vanda Daugirdaite-Sruogene v roce 1938 postavili dům , byla v roce 1956 pojmenována po Balis Sruoga . Ulice Balisa Sruogi je v Birštonas od roku 1988 . V roce 1966 byla na domě, kde manželé žili v Kaunasu do roku 1940, instalována pamětní deska ( B. Sruogos g. 21 ) a v domě byla otevřena pobočka Kaunské veřejné knihovny a pamětní muzeum Balise Sruogy. V roce 1993 se muzeum stalo pobočkou Maironisova muzea litevské literatury, od roku 1997 nese název Balis a Vanda Sruoga Memorial House-Museum. V roce 2007 byla na domě aktualizována pamětní deska [2]

Na zdi domu ve Vilniusu na ulici Tauro ( Tauro g. 10 ), ve kterém spisovatel žil v letech 1940-1943 a 1945-1947 , byla v roce 1992 instalována pamětní deska . Jedna z poslucháren Filologické fakulty Vilniuské univerzity nese jméno Balis Sruogi . Ve vestibulu Filologické fakulty je mezi postavami slavných univerzitních pedagogů vyobrazen spisovatel ( sgrafito Rimantas Gibavičius; 1990 ). [3]

Poznámky

1. ↑ Czeslaw Miloš, Tomáš Venclová. Vilnius jako forma duchovního života . Získáno 15. července 2015. Archivováno z originálu 23. července 2012. (neurčitý)
2. ↑ Sruoga Balys  (lit.) . Žymūs Kauno žmonės: atminimo įamžinimas . Kauno apskrities vedeoji biblioteka (2004). Získáno 23. prosince 2016. Archivováno z originálu 14. listopadu 2018.
3. ↑ Lazauskaite, Jurgita. Balys Sruoga  (lit.) . Vilnijos vartai . Vilniaus apskrities kraštotyra (2011). Získáno 23. prosince 2016. Archivováno z originálu 11. října 2018.

Odkazy

• Balis Sruoga v baltských archivech
• Sruoga, Balys  (lit.)
•  Antologie klasické litevské literatury : Balys Sruoga
• Balys Sruoga  (lit.)

Tematické stránky	Internetová filmová databáze
Slovníky a encyklopedie	Velká Katalánština Skvělý norský Litevský univerzál Malá Litva chorvatský Brockhaus
Genealogie a nekropole	Najděte hrob
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90193793 BNF : 12784837t GND : 119106841 ISNI : 0000 0001 0870 8239 J9U : 987007268426405171 LCCN : n82088608 LNB : 000012620 NKC : ola2003172165 NTA : 073635626 NUKAT : n2003046698 SUDOC : 172760550 VIAF : 12433093 WorldCat VIAF : 12433093