Trimethylsilylkyanid

trimethylsilylkyanid
Všeobecné
Systematický
název		 trimethylsilylformonitril
Chem. vzorec ( CH3 ) 3SiCN _
Krysa. vzorec C4H9SiN _ _ _ _
Fyzikální vlastnosti
Molární hmotnost 99,21 g/ mol
Hustota 0,793 g/cm³
Tepelné vlastnosti
Teplota
 •  tání 8-11 °C
 •  vroucí 114-117 °C
Optické vlastnosti
Index lomu 1,392
Klasifikace
Reg. Číslo CAS 7677-24-9
PubChem 82115
Reg. číslo EINECS 231-657-3
ÚSMĚVY   C[Si](C)(C)C#N
InChI   InChI=1S/C4H9NSi/cl-6(2,3)4-5/h1-3H3LEIMLDGFXIOXMT-UHFFFAOYSA-N
ChemSpider 74110
Údaje jsou založeny na standardních podmínkách (25 °C, 100 kPa), pokud není uvedeno jinak.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Trimethylsilylkyanid ( trimethylkyanosilan ) je organokřemičitá sloučenina se vzorcem (CH 3 ) 3 SiCN. Bezbarvá těkavá kapalina, používaná v organické syntéze jako ekvivalent kyanovodíku .

Vlastnosti a syntéza

Trimethylsilylkyanid je bezbarvá, dosti těkavá (bod varu 114–117 °C) hořlavá kapalina. Hydrolyzuje se za vzniku kyseliny kyanovodíkové, která způsobuje jeho vysokou toxicitu.Při kontaktu s pokožkou způsobuje podráždění, vstřebává se kůží, hydrolyzuje v tkáních za uvolňování kyanidu. Vdechování výparů může být smrtelné. Příznaky otravy trimethylsilylkyanidem jsou podobné jako u otravy kyanidem (cyanóza, dušení, bolest hlavy, slabost).

Trimethylsilylkyanid se syntetizuje interakcí komerčně dostupného trimethylchlorsilanu s kyanidy alkalických kovů [1] :

LiCN + (CH 3 ) 3SiCl -» (CH 3 ) 3SiCN + LiCl

Aplikace v organické syntéze

Trimethylsilylkyanid se používá v organické syntéze jako méně těkavý a tudíž méně nebezpečný ekvivalent kyseliny kyanovodíkové a v případě potřeby k izolaci silylovaných adičních produktů, které jsou stabilnější než adukty kyseliny kyanovodíkové.

Například reakce s iminy probíhá podobně jako Streckerova syntéza , což umožňuje syntézu N-substituovaných α- aminokyselin :

R2C \ u003d NR1 + HCN → R2C ( NHR1 ) CN R2C(NHR1 ) CN + 2H20 → R2C ( NHR1 ) COOH + NH3

V některých případech použití trimethylsilylkyanidu místo kyseliny kyanovodíkové otevírá další možnosti syntézy [2] : například trimethylsilylkyanid tvoří stabilní O-silylované kyanhydriny  , trimethylsilyloxynitrily, s karbonylovými sloučeninami:

RCHO + (CH 3 ) 3 SiCN → RCH(CN)OSi(CH 3 ) 3

Trimethylsilyloxynitrily, na rozdíl od kyanohydrinů, mohou být deprotonovány působením lithiumdiisopropylamidu na odpovídající karbaniony :

RCH(CN)OSi(CH3 ) 3 - > RC- (CN) OSi (CH3 ) 3 ,

které mohou reagovat s aldehydy nebo ketony, přičemž po další hydrolýze vznikají acyloiny :

RC- ( CN) OSi (CH3 ) 3 + R1R2C = O → R1R2C (-0 - )- CR (CN)OSi( CH3 ) 3 R1R2C (-0 - )- CR (CN)OSi(CH3 ) 3 + 2H20 → R1R2C ( OH ) -COR + HCN + [ ( CH3 ) 3SiOH ]

Trimethylsilyloxynitrilové karbanionty mohou být také alkylovány alkylhalogenidy a dále hydrolyzovány na ketony dané struktury:

RC - (CN)OSi(CH3 ) 3 + R1Hal → RR1C ( CN) OSi (CH3 ) 3 + Hal - RR1C (CN)OSi(CH3 ) 3 + H20 → RR1CO + HCN + [( CH3 ) 3SiOH ]

Poznámky

  1. ↑ Tom Livinghouse. Trimethylsilylkyanid : kyanosilace p-benzochinonu  . - Organic Syntheses, 1990. - Iss. 7 . — S. 517 . Archivováno z originálu 29. března 2012.
    Tom Livinghouse. Trimethylsilylkyanid : kyanosilace p-benzochinonu  . - Organic Syntheses, 1981. - Iss. 60 . — S. 126 . Archivováno z originálu 29. března 2012.
  2. ↑ X. Becker, G. Domschke, E. Fangchenel aj. Organicum. - M . : Mir, 1992. - T. 2. - S. 59. - ISBN 5-03-001965-0 .

Literatura

 Silany