Filozofie botaniky

filozofie botaniky
lat.  Philosophia botanica

Titulní strana vydání z roku 1783
Autor Carl Linné
Původní jazyk latinský
Originál publikován 1751
Cyklus Bibliotheca Botanica
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

"Filosofie botaniky" [1] ( lat.  Philosophia botanica , přesnější překlad názvu knihy - "Botanická filozofie" [2] [3] ) je vědecká práce a vzdělávací příručka švédského přírodovědce Carla Linného ( 1707-1778), jeden z nejvýraznějších jeho spisů [2] , jedno ze základních děl v oblasti biologické systematiky . Kniha podrobně popisuje zásady popisu a pojmenování rostlin .

První vydání vyšlo v roce 1751 v latině . První přeložené vydání v ruštině vyšlo v roce 1800 .

Obsah

Kniha je postavena jako sbírka aforismů , doplněná komentáři a systémem křížových odkazů. Celkem obsahuje 365 aforismů, sdružených do dvanácti kapitol. Počet aforismů se shoduje s počtem dní v roce (rozložení v kapitolách je nerovnoměrné, ačkoli počet kapitol není náhodný a má se za to, že je založen buď na počtu měsíců, nebo na duodecimálním systému měření v palcích a chodidla, která byla v té době rozšířená).

Význam

"Filozofie botaniky" je jedním z nejslavnějších děl Carla Linného. Tato práce ve druhé polovině 18. a v první polovině 19. století měla významný dopad na rozvoj botaniky jako vědy. V tvůrčím odkazu Linného je „Filozofie botaniky“ nejdůležitějším dílem po „ Druzích rostlin “ [4] . Ve Velké ruské encyklopedii je „Filozofie botaniky“ nazývána „jedním z jeho nejvýznačnějších děl“ [2] .

Mnoho aforismů se stalo populárními výrazy a jsou často citovány v dílech jiných přírodovědců. Nejznámější: „ všechno živé z vejce “, „rod neurčují znaky, ale rod - znamení“, „příroda nedělá skoky“, „máme tolik druhů, kolik bylo původně vytvořeno forem“ atd. Ne všechny tyto fráze původně patřily Linnému, ale k jejich rozšíření přispělo široké používání Philosophia botanica a jejích variant ve výuce po několik desetiletí.

Edice

První vydání knihy se objevilo ve Stockholmu v roce 1751:

Druhé vydání se objevilo v Berlíně v roce 1780:

Překlady do ruštiny

Kromě některých učebnic botaniky v ruštině z konce 18.  a počátku 19. století , které byly z velké části vytvořeny jako převyprávění Philosophia botanica , existují dva vydané ruské překlady : zkrácený překlad z roku 1800 a úplný akademický překlad, publikovaný v sérii "Classics of Science" v roce 1989 [4] :

Vydání z roku 1800 bylo zkráceným shrnutím obsahu Linnéova díla [4] , vytvořeným „v ruštině“ Timofey Smelovským , mimořádným profesorem na St. Petersburg Medical and Surgical Academy . Na frontispisu této knihy byl umístěn portrét Carla Linného od ruského rytce Alexeje Kolpašnikova [6] . O něco později se objevilo tzv. „titulní vydání“ této knihy – neprodaná část vydání z roku 1800 s jinou titulní stranou, na které byl jako rok vydání uveden rok 1805 [7] .

Překlady do jiných jazyků

První anglický překlad Linnéova díla (zkrácený) vyšel v roce 1775 [4] :

V roce 1788 vyšel úplný francouzský překlad Filozofie botaniky [4] :

Poznámky

  1. ↑ Linné, 1989 .
  2. ↑ 1 2 3 Kupriyanov, 2010 .
  3. ↑ Bobrov, 1970 , s. 129.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 Linnaeus, 1989 , Předmluva / P. A. Genkel , B. A. Starostin , str. 328-329.
  5. ↑ Stafleu a Cowan 1981 , 4760. Philosophia botanica , s. 90-91.
  6. ↑ 1 2 Linné, Carl - Filosofie botaniky, vysvětlující první z jejích základů [1800]: kard. Popis  : [ arch. 18. 12. 2018 ]. — Ruská státní knihovna. — Datum přístupu: 18. 12. 2018.
  7. ↑ Linné, Carl - Filosofie botaniky, vysvětlující první z jejích základů [1805]: kard. Popis  : [ arch. 19. 12. 2018 ]. — Ruská státní knihovna. — Datum přístupu: 19. 12. 2018.

Literatura

Odkazy

 Díla Carla Linného
Vědecké práce Portrét Linného (1753) od švédského malíře Gustafa Lundberga
Autobiografické materiály,
cestovní deníky