Černá středa - 16. září 1992 - v tento den došlo k prudkému znehodnocení libry šterlinků . V porovnání s německou markou cena klesla z 2,77 na 2,70 GBP / DEM (-2,52 %). Vůči americkému dolaru cena klesla z 1,86 na 1,78 GBP / USD (-4,49 %). V následujících dvou týdnech kotace dále klesaly.
Ještě 15. září John Major kvůli krizi zrušil plánovanou návštěvu Španělska. Bank of England provedla řadu devizových intervencí . Ke spekulantům se přidaly četné korporace, penzijní fondy a pojišťovny.
Mnozí dosáhli jackpotu při pádu libry, ale jejich zisky zůstaly ve stínu. Mezi vítěze hlavních cen patřili Paul Tudor Jones nebo Bruce Kovner z Caxton Corporation, přičemž první jmenovaný vydělal 250 milionů dolarů a druhý asi 300 milionů dolarů. Potěšeny byly také přední americké banky působící v oblasti deviz, zejména Citi Corp, J. P. Morgan & Co. a Chemical Bank. Celkově banky ve třetím čtvrtletí vydělaly na devizových obchodech dalších 800 milionů dolarů.
— Robert Slater Soros: Život, aktivity a obchodní tajemství největšího světového investora [1]16. září britský kancléř státní pokladny Norman Lamont zvýšil diskontní sazbu z 10 procent na 12 procent. Po otevření amerických burz (13:30 londýnského času) začala nová vlna výprodejů. Sazba se zvyšuje na 15 % (podruhé za den). Ani toto, ani devizové intervence ostatních evropských centrálních bank však nedokázaly zastavit pád libry šterlinků.
V důsledku toho se do konce září směnný kurz libry vůči marce krátce stabilizoval na 2,50 GBP/DEM (-11 %), po čemž následoval v říjnu pokles na 2,40 GBP/DEM (-14,3 %). Libra vůči dolaru se přitom stabilizovala i později – až v listopadu s fixním minimem na konci prosince 1992. Soros na tomto trhu neprováděl transakce, [2] ale celkový propad libry vůči dolaru činil 25 % (z 2,01 na 1,51 GBP/USD).
Kromě prudkého zvýšení úrokových sazeb byla britská vláda nucena devalvovat libru a vystoupit z Evropského měnového systému (EMS) kvůli tomu, že nedokázala udržet cenu libry v dohodnutém cenovém pásmu. Libra se vrátila k volně plovoucímu směnnému kurzu. Po vzoru Britů stáhla svou měnu z EMU také Itálie .
Poměrně často je kolaps spojován s činy amerického finančníka George Sorose [3] [4] [5] . Údajně pár let před tím operaci naplánoval, v malých dávkách nakoupil libry šterlinků a poté, s využitím vytvořených devizových rezerv, 15. září Quantum Fund George Sorose okamžitě prodal asi 5 miliard liber výměnou za 15 miliardy německých marek při kurzu 2,82 GBP / DEM . Cena libry prudce klesla. Následný odkup odepsaných liber o den později umožnil George Sorosovi vydělat podle různých odhadů 1-1,5 miliardy dolarů.
Tato tvrzení obsahují řadu rozporů. Jednoduchý výpočet ukazuje, že 1 miliarda dolarů je asi 568 milionů liber (při ceně po propadu 1,76 GBP / USD máme 1 000 milionů / 1,76 = 568,18). Chcete-li dosáhnout zisku zhruba 1 miliardy dolarů při obratu 15 miliard DM, musela by cena klesnout z 2,82 na 2,548 (15 000/2,548 - 15 000/2,82 = 567,82 milionů liber). Ale takové ceny bylo dosaženo až 22. září a ne 16., to znamená, že transakce měla trvat téměř týden, nikoli 1 den, nebo se v transakci mělo jednat o mnoho více než 5 miliard liber. Sám Soros však později přiznal, že „S akciemi v hodnotě sedmi miliard jsme objem transakcí zvýšili na deset miliard dolarů. To bylo jedenapůlkrát větší než součet všech aktiv fondu“ [2] . Deset miliard dolarů odpovídá 5 miliardám liber za cenu před devalvací.
Pečlivé srovnání libry šterlinků vůči německé marce s librou šterlinků vůči americkému dolaru ukazuje, že skutečné oslabování libry začalo týden před Sorosovými obchody – od 9. září začala libra vůči dolaru rychle oslabovat. Pád libry vůči americkému dolaru 16. září 1992 byl mnohem silnější (v procentech téměř 2krát, viz grafy cenových nabídek), ačkoli Sorosův legendární obchod se netýkal trhu libra/dolar [4] [2] . Jednoduše kvůli řadě důvodů (členství Spojeného království v evropském měnovém systému se zavedenými měnovými koridory , nedávné parlamentní volby, pokles průmyslové výroby) se Bank of England snažila udržet paritu s německou markou. Německý devizový trh se zároveň díky narušení ziskovosti, a to i při ukládání vkladů, stal atraktivnějším než anglický. Celý týden spekulanti sledovali a analyzovali kroky britské vlády, která si od Německa brala stále více půjček. Soros hovořil s Helmutem Schlesingerem , prezidentem Bundesbank , a zjistil, že Německo neplánuje snížit úrokové sazby [2] . Když bylo zřejmé, že vláda nebude schopna udržet kurz, spekulanti se vrhli na prodej liber šterlinků. Soros byl jedním z těch spekulantů, velký, ale ne jediný [2] .
Sorosovy operace byly přitom obtížnější než spekulace v librách. Prodal i další slabé evropské měny. Soros koupil za 500 milionů dolarů akcie britských společností, protože po devalvaci britské měny měly zdražit. Soros koupil německé a francouzské dluhopisy a prodal akcie. Ve všech těchto operacích Soros využil významný úvěr [2] .
| Hospodářské a finanční krize | |
|---|---|
| Před rokem 1000 |
|
| 1000-1914 |
|
| 1918-2000 | |
| 2000 - současnost v. |
|