Epidermální okno je speciální struktura listu sestávající z průsvitné oblasti, kterou světlo vstupuje do vnitřku fotosyntetického povrchu, kde probíhá fotosyntéza . Průsvitná struktura může zahrnovat epidermální tkáň a u některých sukulentních rostlin sestává z několika vrstev buněk parenchymu , které mohou také fungovat jako tkáň uchovávající vodu. Okno se může jevit jako velká plná skvrna, skvrnitá nebo síťovaná plocha nebo jako mnoho malých ploch. Nachází se v některých sukulentních rostlinách rostoucích v suchých podnebích, což umožňuje většině rostlin zůstat pod povrchem půdy, kde je chráněna před vysycháním větrem a teplem a zároveň optimalizuje absorpci světla. Mnoho druhů s listovými okny pochází z Jižní Afriky [1] .
Hlavní funkcí průsvitných oken je zvýšit absorpci sluneční energie a tím urychlit proces fotosyntézy [1] . Epidermální okénka jsou obvykle umístěna na vrcholcích listů, což umožňuje zachycení a využití světla, i když je rostlina téměř zcela pod povrchem půdy, čímž se minimalizuje vliv vysychání na plochu listu v důsledku extrémního tepla. Okna zaměřují a směrují rozptýlené světlo na zelený fotosyntetický povrch skrytý uvnitř podzemní části rostliny. Absence průduchů v průsvitné tkáni zabraňuje ztrátě vody. U některých sukulentních druhů Lithops bylo zjištěno, že velikost okna listu je nepřímo úměrná slunečnímu záření z lokality; rostliny rostoucí v oblastech s vysokým světlem a nízkými srážkami mají menší okna než rostliny rostoucí v zatažených oblastech s vysokými srážkami [1] .
Windows mohou mít i další funkce; například masožravá Darlingtonia používá fenestraci ke zmatení hmyzu a zvýšení účinnosti své pasti.
Rostliny s průsvitnými epidermálními okny:
Několik dalších rostlinných druhů má epidermální okna:
Curio radicans
Curio rowleyanus
Fenestraria rhopalophylla
Haworthia cooperi
Lithops villii
Peperomia dolabriformis
Darlingtonia