Yablochinsky klášter
Klášter Onufrievsky Yablochinsky ( polsky: Monaster św. Onufrego w Jabłecznej ) je stauropegiální klášter polské pravoslavné církve , který se nachází ve vesnici Yablechna v oblasti Bielsky v Lublinském vojvodství v Polsku .
Historie
Založena na konci 15. století . V 17. století byl postaven velký kostel, zvonice a klášterní cely. Podle legendy založení kláštera předcházelo zázračné zjevení ikony sv. Onufriya přes řeku Western Bug . Mniši z Yablochinského kláštera nepřijali Brestskou unii , pro kterou byli zapsáni jako dizunité (náboženští disidenti) a byli pronásledováni. Situace se změnila po rozdělení Commonwealthu a vytvoření Polského království . Klášter začal být financován ruskými úřady a prosazoval politiku rusifikace a návratu uniatů do lůna pravoslavné církve. Úkol zadaný úřady komplikovala nedostatečná úroveň teologického vzdělání a skutečnost, že většina mnichů nebyli etničtí Rusové .
V letech 1838-1840 byl trojoltářní kostel obehnán kamennou zdí.
V roce 1914 fungovaly v klášteře Yablochinsky kurzy pro čtenáře, škola pro farní učitele a tříletá zemědělská škola.
Během první světové války byly budovy kláštera zničeny a polské úřady zabraly školní budovy a téměř všechny pozemky. Velké škody napáchala i druhá světová válka : v roce 1942 vypukl na území kláštera požár.
Po mnoho let byl klášter Yablochinsky jediným mužským pravoslavným klášterem v Polsku. Klášter uchovává staré ikony (sv. Onufry z 15. století) a knihy.
Klášter Yablochinsky je místem mnišských slibů sv. Alexise Karpatského Rusa , apoštola Karpatské Rusi a obrozence pravoslaví mezi Rusíny .
V roce 1974 byly do kláštera přesunuty z Varšavy seniorské třídy teologického semináře , byla obnovena čtenářská škola a byl vytvořen útulek pro starší kněze. Každoročně se zde koná velká pouť na svátek sv. Onufry.
Opaty kláštera byli současný metropolita Varšavy a celého Polska Savva (Grytsuniak) , arcibiskup Abel z Lublinu a Kholmsku a arcibiskup Myron (Khodakovsky) Gainovsky, který tragicky zahynul při letecké havárii u Smolenska .
V roce 1999 získal klášter statut stauropegie . Nyní v klášteře pracuje 9 mnichů a 1 novic. K dispozici je hotel pro poutníky s 30 lůžky.
Opatové a guvernéři
- 1527 - hegumen Kirill (Mantsevič)
- 1591-1595 - opat Cassian
- 1621-1633 - biskup z Kholmsky Paisy (Cherkavsky) (nebo Cherkhovsky)
- OK. 1640-1677 - hegumen Macarius (Kornilovič)
- 1677-cca. 1694 - hegumen Raphael (Iljaševič)
- OK. 1694 - cca. 1727 - hegumen Gabriel (Raikovsky)
- OK. 1727 - cca. 1737 - hegumen Sylvester (Vysockij)
- OK. 1737-1746 - hegumen Lavrenty (Kornilovič-Kholava)
- 2. května 1747 – 2. července 1747 – hegumen Jonah (Vasilevsky)
- 1747-1750 - hegumen Spiridion (Filipovič-Grinevetsky)
- 1750-1751 - hegumen Kirill
- 1751-1752 - hegumen Anthony (Kamensky) (také hegumen kláštera v Drogichin)
- únor 1752 - říjen 1752 - opat Kirill (opět)
- 1753-1768 - opat Cassian (arab.)
- 1768-1770 - opat Mojžíš (Nesterovič)
- 1770 - Hieromonk John
- 1770-1775 - hegumen Spiridon (Filipovich-Grynevetsky), znovu, równolegle hegumen monasteru św. Szymona v Brześciu
- 1775-1785 - opět opat Cassian (arab.).
- 1785-1798 - hegumen Gury (Grigorovič)
- 1798-1803 - hegumen Sophrony (Novomlinsky)
- 1803-1809 - hegumen Jevgenij (Pavlovič)
- 1809-1832 - hegumen Joseph (Maximovich-Morachevic)
- 1832 - cca. 1853 - Archimandrite Ioanniky (Mosakovsky)
- 1853-1858 - Archimandrite Sergius
- 1858-1877 - Archimandrite Anastasy (Goldarevsky)
- 1877-1887 - Archimandrite Narkis (Silvestrov)
- 1887-1896 - Archimandrite Ioanniky
- 1896-1897 - Hieromonk Jacob
- 1897-1903 - biskup z Lublinu Němec (Ivanov)
- 1903-1906 - Archimandrite Arkady (Velmozhin)
- 1906-1907 - Archimandrite Joseph (Petrovykh)
- 1907-1914 - Archimandrite Seraphim (Ostroumov)
- 1914-1922 - biskup Belsky Sergiy (Korolev)
- 1922-1923 - a. o. Hieromonk Nifont (Medveděv)
- 6. března 1923 – 1. září 1923 – biskup Anthony (Martsenko)
- 1. září 1923 - 30. srpna 1924 - a. o. mnich Gorgonius (Melnik)
- 4. září – 1. října 1924 (?) – a. o. mnich Patroclus (Mazurenko)
- 1. října 1924 - 23. listopadu 1924 - mnich Heřman
- ? - březen 1925 - a. o. mnich Vasilij
- 27. února 1925-1927 - mnich Nikita (Denisenko)
- 1927-1932 - Archimandrite Alexy (Ostashevsky)
- 1932-1934 - Archimandrite Ignatius (Ozerov) , místokrál
- 1932-1937 - biskup Savva (sovětský) , jmenovitý přednosta
- 1937-1940 - Archimandrite Mitrofan (Gutovsky)
- 1940-1946 - biskup Timothy (Schrötter) , jmenovitý přednosta
- 1942-1946 - Archimandrite Christopher (Koshch)
- 1946-1947 - metropolita Dionysius (Valedinsky) , jmen.
- 1946-1947 - a. o. kněz Nikolaj Smolskij
- 1947-1951 - biskup Michael (Kedrov)
- 1951-1954 - a. o. mnich Demetrius (Martsinkovsky)
- 1954-1955 - a. o. mnich Dorimedont (Smyk)
- 1955-1970 – Evlogy (Gorbovets)
- 1970-1979 - Archimandrite Savva (Grytsuniak)
- 1979-1984 - Archimandrite Miron (Khodakovsky)
- 1984-1987 - Archimandrite Nikon (Potapchuk)
- 1987-1989 - Archimandrite Abel (Poplavský)
- 1989-1990 - Archimandrite Varsonofy (Doroshkevich)
- 1990-1996 - Archimandrite Raphael (Beetle)
- 1996-1999 - Archimandrite Paisy (Martynyuk)
- 1999-2007 - Archimandrite George (Pankovsky)
- 2007-2017 - Archimandrite Athanasius (Nos)
- 2017 - a. o. Hegumen Macarius (Grynashkevich)
Literatura
- Klášter Yablochinsky-Onufrievsky // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Kotlinskij N. A. Yablochinsky St. Onufrievsky prvotřídní klášter ve své minulosti: So. popisy, výzkum a poznámky, které se objevily v různých časech v tisku. - Hill: typ. Kopec. Svatá matko Boží. Bratrstvo, 1914. - 51 s.
- Grigoriev A.D. K historii kláštera Yablochinsky St. Onufrievsky v provincii Kholmsk. - Varšava: typ. Varsh. učebnice okr., 1915. - 84 s.
- Ljubarskij, Semjon. Yablochinsky St. Onufrievsky klášter: Krat. historie i současnost stav kláštera. - Moskva: typ. Kopec. Svatá matko Boží. Bratrstvo, 1916. - 16 s.
- Stanisław Jadczak, Zbigniew Zugaj. Klášter w Jablecznej. Sanktuarium polskiego prawosławia. — Lublin: Laser-Graf, 1992.
- Mironowicz A. Klášter św. Onufrego w Jabłecznej // Białoruskie Zeszyty Historyczne. - Białystok 1998. - nr 9. - s. 26-49.
Odkazy